U bazénu i při grilování osvěží 150 odstínů růžového vína
K letním dnům patří růžové víno. Pije se zpravidla mladé a dobře chlazené. Hodí se ke grilu, drůbeži, rybám, zelenině i moučníkům. Většinou se od něj očekává příjemné osvěžení, ostatně i proto je v něm méně alkoholu než ve vínech bílých nebo červených.
O tom, jak bude víno chutnat, rozhoduje v první řadě vinař. Nejpodstatnější je samozřejmě volba odrůdy, pak i samotné zpracování. Někdo může preferovat vína spíše suchá, tedy šťavnatá, která se dobře hodí k rybám. Jiný zase ve vínu nechá zbytkový cukr, a udělá nápoj vhodný ke grilování, případně i k moderním dezertům, jakými jsou například cheesecaky.
Vhodné odrůdy
Růžová vína se vyrábějí z červených odrůd. U nás jde často o Portugal nebo Svatovavřinecké. Z těch se podle someliéra Branka Černého dělají vína měkká, s méně výraznou kyselinkou. „Bývají většinou připravena k pití velmi brzy po sklizni hroznů.“ říká.
Dalšími jsou Frankovka nebo Zweigeltrebe, ze kterých vznikají vína vhodná hlavně po letní pití. Z odrůd Cabernetu a Merlotu se dělají vína dynamická, kde se projevují černorybízové listy a velká dynamika chuti.
I když víme, jakou škálu chutí můžou růžová vína mít, řadě z nás přijdou stejná. Mohou za to tzv. laktáty, látky, díky kterým mají vína příchuť másla, jogurtu nebo smetany. Laktáty mohou chuť „zabalit“ a smazat tak chuťové rozdíly odrůd. V případě, že se ale vinař rozhodne naopak zvýraznit chuť ovoce, jsou pak vína lépe uplatnitelná při různém párování s dalšími pokrmy.
Odstíny růžového vína
Ani bílé a červené víno nemá tolik barevných odstínů jako růžové. Tvoří je souvislé spektrum od téměř čiré (klaret) až jemně narůžovělé, přes lososovou, barvu cibulové slupky, měděnou, meruňkovou, růžovou, starorůžovou a cihlovou až po načervenalé odstíny jahodové, malinové či tmavě třešňové.
Barva růžových vín závisí na výběru odrůdy révy a technologii zpracování vinných hroznů. Někdo kdysi spočítal, že existuje asi 150 odstínů růžového vína.
Jak staré je růžové
První zmínky o růžovém víně pochází už od Hippokrata, tzn. zhruba ze 4 století př. n. l. Otec medicíny tehdy své pacienty nabádal k pití svěžího a lahodného nápoje světle červené barvy. Už se nedozvíme, jestli šlo o vína, která se vyráběla přímo jako léčivo. Od dalšího someliéra Petra Klapálka ale přichází vysvětlení, proč se růžovým vínům říká bazénová: „Pijí se dobře u bazénu. A jsou lehká, moc neopíjí."
Dále tento expert na gastronomii mluví o oblibě růžového vína ve Francii, kde není problém koupit láhev už za 2 eura, což je dokonce méně než u nás. Tady si vinaři počítají za láhev zhruba 80 korun.
Kdo může víno ochutnat předtím, než ho koupí, určitě by to měl udělat. V lahvi dopředu chuť nepoznáte, pozor si proto dejte alespoň na barvu, která by měla zůstat růžová. Vína, která jdou do hnědé, už podle someliérů k pití moc nebudou.
