Vzestup a pád pojízdných prodejen. Znovu se vrací?
Obecně je pojízdná prodejna vozidlo, které přijíždí do obcí a osad bez stálé prodejny s rozmanitou nabídkou – od potravin, zmrzliny a smíšeného zboží až třeba po propanbutanové bomby, čistírny oděvů nebo pojízdné opravny.
Nejrozšířenější u nás byly v druhé polovině dvacátého století, kdy je na konci 50. let začal provozovat Československý svaz spotřebních družstev. Tehdejší počty šly na celém území Československa do stovek. Kromě odlehlých obcí bylo zvykem v sezóně takto zásobovat i rekreační oblasti.
Porevoluční útlum
K aktivním zásobovatelům za socialismu patřilo družstvo Jednota, které ale po roce 1989 s provozováním pojízdných prodejen postupně přestalo. Problémem byly finance – zatímco dříve prodejny a jejich provoz dotoval stát, v nové době už se mu do toho nechtělo. Po revoluci se vše změnilo i na vesnicích. S výstavbou supermarketů i v nedalekých menších městech přestávaly mít pojízdné prodejny význam.
Pojízdná současnost
Stále jsou u nás ale oblasti, kde se podařilo podnikatelům provoz pojízdných prodejen udržet. Především tam, kde pro obyvatele není snadné zajistit si pravidelně čerstvé potraviny. I v dnešní době fungují například v Severomoravském kraji, jezdí na jihu Čech, obsluhují některé obce na Šumavě, ve středních Čechách a také na Vysočině.
Jak to chodí?
Vstává se brzy ráno, musí se naložit čerstvé zboží, pořádně zajistit lednice a police, aby nic nepopadalo a vyrazit na první štaci.
„Začínám o půl šesté ráno. První zastávka je ještě ve městě, kde jdou lidé z noční a kupují si snídaně, anebo ti, co začínají v šest ráno a chtějí do práce svačinu,“ uvádí řidič Martin Suchý z Pekařství Řečice. Prodejna čerstvého pečiva a lahůdkových výrobků, se kterou pravidelně několikrát týdně vyráží na cestu, obsluhuje tři trasy na Žďársku a Havlíčkobrodsku. Každá z těchto tras má svůj přesný rozpis a se všemi zajížďkami i do těch nejmenších obcí je dlouhá přes sto kilometrů. Také proto se musí začínat brzy ráno, aby se stihla objet všechna místa.
Stálá trasa
„Lidé spoléhají na to, že svou prodejnu najdou v dané dny na stejném místě a ve stejný čas,“ dodává majitel této prodejny Josef Částka. Proto ani nebývá nutné, aby řidič po příjezdu do obce hlasitě zvonil, i když auto je zvonkem vybaveno.
Nápad ze zahraničí
„Inspiroval jsem se v sousedních zemích, kde velmi dobře funguje trh se specializovanými potravinami. Do obcí tam zajíždějí pojízdné prodejny s pečivem, masem, s rybími výrobky a dalšími specialitami,“ říká Josef Částka. Vozidlo si sehnal v jižních Čechách, kde působí na trhu firma s pojízdnými prodejnami.
Prodejna na kolech
Podle ředitele Jiřího Hanetšlegera by si čeští prodejci nejraději postavili své pojízdné prodejny sami doma na koleně, přestože mají možnost pořídit si už hotovou profesionálně vybavenou prodejnu. I v takovém případě dávají přednost ojetému autu. V Německu se dá takové auto pronajmout dlouhodobě až na deset let. Čeští provozovatelé prodejen pak využijí právě těchto starších vozidel, která jsou nejméně o polovinu levnější.
Vybavení vozidel
Co v pojízdné prodejně nesmí chybět? Především záleží na sortimentu. Pekařským prodejnám stačí police a jiné běžné vybavení pro prodej čerstvého pečiva. I tam je ale potřeba alespoň částečné chlazení pro případ doplňkového prodeje zákusků, mléka nebo másla a jogurtů. Prodejny nabízející maso nebo ryby, už jsou na dobře fungujícím chladicím systému závislé, bez chlazení a mražení by to nešlo.
Nová vlna
Velkou možností pro podnikatele, jak udržet zájem obyvatel o pojízdné prodejny, je specializace na potraviny, o které je především v poslední době velký zájem: o farmářské výrobky z malých domácích farem. Momentálně je největší zájem o pojízdné prodejny právě s farmářskými výrobky v okolí Prahy, kde se nejčastěji pořádají největší farmářské trhy. Vozidla s nabídkou domácích jogurtů, čerstvého mléka, masných a uzenářských bio výrobků či celozrnného domácího pečiva už jsou ale k vidění i na náměstích v menších městech a na vesnicích.
Pojízdné prodejny nevozí jen potraviny
V městech v České republiky přišli s nápadem, že pojízdná prodejna se dá využít i k jiným aktivitám, než rozvozu potravin. Existují i prodejny, které do obcí vozí kulturu v podobě knížek, takzvané bibliobusy. Jezdívaly v Chomutově, Krnově, Litoměřicích a Karlových Varech, dnes už se s nimi setkáme jen v Plzni a v hlavním městě.
