Z podzimních hub se dá uvařit ledacos, dokonce i víno
Ucho Jidášovo, pýchavka nebo václavky jsou výborné houby, které najdete v přírodě až do zámrazu. Což platí také o nejznámějších hřibovitých houbách, které patří mezi nejoblíbenější. Co všechno si můžete díky nasbíraným košíkům připravit?
Pokud bude přece jen trochu deštivější podzim, dočkáme se ještě hřibovitých hub. Podle pardubické mykoložky Terezy Tejklové se na podzim hojně vyskytují hřib smrkový, hřib hnědý, hřib kovář, nebo kozák či křemenáč krvavý. Pardubický houbař a botanik Vladimír Faltys říká, že nejlepší je smaženice z dvaceti druhů hub. A přidává recept na pýchavku neboli vatovec obrovský.
Pýchavka neboli vatovec obrovský
Určitě znáte řízky z pýchavky, která si vlastně dělá, co chce. Má neuvěřitelné rozmnožovací schopnosti. A roste na zahradě, v lese i na hnojišti. Také ji můžete najít až do zámrazu. Když se správně ochutí, je vynikající. Největší pýchavky, které se u nás našly, měly až dvacet kilogramů.
„Jsou lidi, kteří prskají, že je to bez chuti. Já si udělám silnější plátek, vytvořím v něm kapsu, vložím anglickou slaninu a hned to zavoní. Potom usmažím jako řízek v trojobalu,“ prozrazuje svůj recept Vladimír Faltys.
Václavky nejen na svatého Václava
Václavky jsou další houby, které rostou na pařezech stromů až do zámrazu. A pokud je najdete, nebude vám stačit koš. Mykologové si pro václavky nechodí s košem, ale s vozem. Choceňský houbař Libor Tmej se těší na letošní úrodu a také věří, že václavky teprve porostou. Jsou vynikající nakládané.
„Před lety jsem ochutnal guláš z václavek od svého kolegy z České Třebové a byl jsem velmi překvapený, jak skvěle chutná. Od té doby je to můj nejoblíbenější guláš. Václavky jsou nesmírně chutné houby, které používám do polévek, omáček, smažené kloboučky jsou také výborné, jen se musí důkladně tepelně upravit. Tepelná úprava by měla být minimálně patnáct až dvacet minut,“ předává své zkušenosti Libor Tmej.
Ucho Jidášovo lze použít na víno
Ucho Jidášovo roste po celý rok, nejvíce na větvích černého bezu a dokonce si můžete založit i pěstírnu. Stačí si přinést domů větve černého bezu se zárodky houby. Klacky pokropíte a můžete alespoň dva roky pěstovat. Vladimír Faltys doporučuje tuto zdravou houbu, která posiluje imunitu, přidávat do polévek nebo zeleninových salátů.
Pili jste někdy víno z ucha Jidášova? Gurmán Vladimír Faltys získal recept od svého kolegy mykologa Antonína Hemerky z Chocně. „Vyzkoušel jsem to, když jsem jednou přinesl domů za absolutní vlhkosti asi 10 kilo uch. Nevěděl jsem, co s tím, tak jsem udělal asi 20 litrů vína. Vyšlo z toho silné dezertní vínečko, které mělo nad 20 procent alkoholu. Je dobré, dá se pít, ale nedá se po něm řídit,“ směje se Vladimír Faltys.
Houby nikdy netrhejte zbytečně, prosí pardubická mykoložka Tereza Tejklová. Ona si do lesa nosí dokonce zrcátko, aby se mohla podívat zespodu, zda houbu utrhnout nebo ne. Kopání do hub samozřejmě nepřipadá v úvahu.
Houby, u kterých si nejsme absolutně jisti, že jsou jedlé, nikdy neupravujeme v kuchyni. V každém větším městě mají mykologickou poradnu. Když tam houbu přinesete, poradí vám, co je to za druh, ať jste pro příště moudřejší.
Víno z jidášova ucha
- ucho Jidášovo
- 3/4 kg cukru
- pomerančová kůra
- droždí velikosti lískového oříšku
Tři a půl litrovou láhev naplníme do necelé třetiny uchem, nikdy nepoužíváme jinou houbu. Zasypeme cukrem, přidáme pár kousků pomerančové kůry a zalijeme vřelou vodou. Po vychladnutí přidáme droždí. Po čtyřech až pěti týdnech stáčíme.
Pokud se na víno z ucha Jidášova necítíte, zkuste polévku nebo přidejte povařené ucho do zeleninového salátu. Je to velmi zdravá houba, která posiluje imunitu. A to s nadcházející zimou všichni potřebujeme.
