Jan Zátorský - fotoreportér
6. březen 2012
V Tandemu byl s Janem Rosákem reportážní fotograf Jan Zátorský. Prozradil například, že fotografovat začal už v dětsví, dále jste so od něj dozvěděli, kde studoval fotografii nebo na kterých místech jde fotografovi o zdraví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezký den vám všem, kteří posloucháte rozhlas a zvláště vám, kdo jste si naladili Tandem, přeje Jan Rosák. Do studia už dorazil můj host a musím říct, že jeho práce fotografa se nedá rozhlasem vlastně úplně přesně zprostředkovat. Schází nám tady totiž možnost vizualizace. Ovšem my se pokusíme nahradit ji slovy, protože pozvání do Tandemu přijal reportážní fotograf, a tím pádem možná tady bude chvílemi i trochu horko. Vítám Jana Zátorského. Dobrý den.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Než se vydáme za příběhy vašich fotografií, tak se určitě podíváme tam, kde to všechno začalo, tedy do roku 1980 a do Bratislavy.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže rok 1980, Bratislava, tam se narodil Jan Zátorský, můj dnešní host, fotograf. To znamená, že jste rodilý Slovák? Nebo jste se narodil českým rodičům?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, ona máma je ze Slovenska, ale je Češka a táta je z Valašska a v Bratislavě jsem se vlastně jenom narodil a potom asi do takových 4, 5 let jsem byl na Valašsku a potom se rodiče přestěhovali do Prahy. Takže vlastně už od školky jsem v Praze.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže, kdybyste chtěl, tak můžete říkat, já jsem rodilý Slovák, ale vlastně Valach tak trošku. Kde na Valašsku jste žil?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Ve Vsetíně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ve Vsetíně? To je přímo centrum Valašska skoro, že jo. No a cítíte se být Pražákem asi teď.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, teď jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co tak, když si zavzpomínáte na svoje dětství bylo vaší největší dětskou touhou? Teď myslím jaksi profesní. Čím jste chtěl být?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, abych se přiznal, tak já už jsem fotit v devíti letech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? To se vám dostal do ruky takovej nějakej pionýr nebo něco takovýho?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, protože rodiče v roce 89 mi dali na výběr, to bylo nějak z kraje školního roku, že musím jít někam na nějakej fotokroužek nebo něco ve stanici techniků v domu mládeže. A já jsem si tam vybral fotografii. Takže, vlastně už od 9 let jsem fotil. Dostal jsem první takovej bakelitovej foťák, kde se jenom nastavoval mráček, sluníčko. To bylo vlastně jediný nastavení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mnozí z nás u toho skončili, vy jste tím jenom začínal.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
A vlastně první akce, kterou jsem fotil, tak to bylo v listopadu po těch prvních revolučních dnech, tak jsem procházel městem a fotil jsem třeba na Jungmannově náměstí, jak tam vysílali v televizi spoty s Milošem Jakešem, jak se lidi na to dívají. Takže tady to jsou vlastně moje první fotky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte ty fotky ještě doma?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Mám někde ty negativy, fotky přímo ne, ale ty negativy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To by bylo určitě zajímavé se na to teď podívat, jak to třeba viděl ten devítiletej kluk vlastně. Vidíte v tom jaksi určitej posun, v tom nahlížení té situace fotografa?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Tak tehdy jsem hlavně nevěděl, co se pořádně děje, jenom jsem věděl, že se děje něco velkýho jako z pohledu dítěte a měl jsem potřebu to fotit. Ale vlastně jsem si pořádně neuvědomoval, co fotím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte, málokdy bývá, já nevím, to dětské přání tak vyhraněné, že se potom v dospělosti třeba splní. Vy jste na tom nějak cílevědomě pracoval nějak dál, že budete opravdu fotografem?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, já už jsem se vlastně připravoval dlouho, asi 3 roky ještě před střední školou jsem se připravoval, že jsem chtěl jít na střední průmyslovou školu grafickou, protože tam je obor fotografie a už dlouho dopředu jsem věděl, že chci dělat tady tu školu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co se vám na té fotografii vůbec nejvíc líbilo? Myslím v týhle tý době, když jste začínal. To, že ten fotograf je takovej jaksi pohotovej, u všeho že je, anebo ten výběr toho záběru? To by mě zajímalo, co takovýho kluka, kterej touží být fotografem, nejvíc zaujme.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, úplně ze začátku mě bavilo ten proces, že mě bavilo vyvolávat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak ta fotka leze?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, no. Že mě to zajímalo technicky a potom jsem postupně začal vlastně víc a víc objevovat samotnou tu fotografii. Hlavně ze začátku se mi na tom asi líbilo, že to bylo takový různorodý, že jsem mohl pokaždý přijít do nějakýho jinýho prostředí, něco tam fotit. Většinou ze začátku jsem fotil živý fotky, že jsem fotil tehdy kamarády, rodiče.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Situace.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Situace spíš, než že bych fotil krajiny, zátiší a tak.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
My se s mým dnešním hostem, fotografem Janem Zátorským samozřejmě ještě vrátíme třeba k jeho takovým začátkům nebo studiím, ale teď se dostáváme vlastně už přímo k jádru věci, to znamená už k jeho současné činnosti. A Jan Zátorský je fotograf, který je vždycky jaksi v centru dění. Fotografoval tsunami v Thajsku, revoluci v Egyptě, Libyi nebo třeba taky fotografoval v Severní Koreji, kde to určitě není jaksi úplně jednoduché fotografovat úplně svobodně. Kde byste řekl, že jsou dneska místa, kde pořád fotografovi tak nějak jaksi jde třeba i o zdraví? Kde jste se cítil tak jaksi, že to bylo hodně nebezpečné? Bylo to v těch revolučních místech?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, určitě nejvíc v těch revolučních místech, že člověku bezprostředně hrozí, i když ta šance není moc velká, že by vás někdo trefil, ale pořád tam je.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste třeba do tý Libye jste jel v rámci jaksi nějaké větší skupiny fotografů nebo úplně sólo?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Ne, my jsme tam jeli jenom s kolegou reportérem, jeli jsme vlastně ve dvou. A potom ještě část cesty nás doprovázela Česká televize, protože my jsme se vlastně potřebovali dostat do tý Libye, což nebylo úplně jednoduchý, na celou cestu jsme měli jenom týden a z toho jsme 5 dní strávili na cestě, protože jsme museli jet z Egypta autem přes hranice a tam v tý severní Africe jsou všechno hrozně dlouhý vzdálenosti, takže nás jeden den zdržovali na letišti, tak nám trvalo 3 dny, než jsme se vůbec dostali k centru dění.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže, potom teprve jste se dostal k tomu focení a to jste musel zvládnout za pár dní vlastně udělat celou reportáž.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, tak konkrétně v tý Libyi to fungovalo tak, že zrovna střed toho konfliktu byl asi 100 kilometrů od Benghází, což je město na východě Libye. A v tom Benghází, tam se zdržovala většina těch novinářů, tam byly dva takový obrovský hotely pětihvězdičkový a v tom bydleli novináři a v podstatě tam se vůbec nic nedělo. A bohužel fotograf má tu nevýhodu, že aby byly nějaký fotky, tak se musí dostat přímo do centra toho dění. Tam už se v podstatě dostane minimum novinářů, protože ne každý chce riskovat. Ale tomu fotografovi v podstatě nic jinýho nezbyde. Takže, jsme vždycky potom vyjížděli. Museli jsme teda nejdřív přemluvit někoho, kdo nás tam nejdřív odveze, ale vždycky jsme jeli na asi hodinu autem od toho Benghází přímo to centra, tam, kde se bojovalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, vy jste se dostávali do, jaksi na té straně těch povstalců jste se pohybovali. A dostali jste se někdy třeba úplně na tu palebnou linii, tam, kde jaksi šlo úplně do tuhého?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, my jsme si pronajali řidiče, jeli jsme po silnici, protože tam vede, to je hrozně jednoduchá tam sice, že je tam jedna silnice, která vede pouští. Takže, to má velkou výhodu, že je to hrozně přehledný, vidíte 10 kilometrů dopředu, když to přeženu. Najali jsme si toho řidiče a jeli jsme vlastně na takový checkpoint, kde už samotný ti rebelové už nikoho nepouštěli v podstatě dál a museli jsme je přemluvit, aby nás pustili ještě dál od toho a jeli jsme asi 3 kilometry přímo k tý palebný linii. Tam byl takovej horizont u silnice a oni na sebe stříleli z jedný strany na druhou. Když to přeženu, na první pohled se tam nic neděje, všichni jenom čekají, co se bude dít a potom najednou zničehonic kousek od vás dopadne tanková střela.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se vám stalo?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Stalo, stalo. Dvakrát vlastně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co jste měli příležitost tam třeba na tom konfliktu, na té palebné linii vyfotografovat?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, oni vlastně ti rebelové tam čekají na nějaký výjezd a většinou to probíhalo tak, že oni nasedli do pick-upu, na který byly navařený protiletecký střely, a odjeli na ten horizont a stříleli tam přímo z toho pick-upu na ty tanky a zase se vrátili. Ale aby tam jel člověk přímo s nima na tom pick-upu, tak to by byl sebevrah. Všichni ty fotografové, který tam byli, nás tam bylo asi 5 dohromady, tak čekali z toho místa, odkud se vyjíždělo, viděli jsme ten pick-up na tom horizontu, to jsme mohli fotit. Oni ti kaddáfiovci se trefili do jednoho z těch pick-upů a ten začal hořet a začalo to být zajímavý pro fotografa, protože najednou je tam dým a oheň.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dramatická situace. Ale tu nejdramatičtější situaci, to znamená zajetí Kaddáfího a jeho smrt jste asi neměl příležitost fotit.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Ne, ne, to ne. My jsme tam byli opravdu jenom 2 dny v podstatě. Nemůžu o sobě tvrdit, že bych byl nějakej válečný reportér. To je krátká doba.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale svoje dramatické chvíle za sebou máte.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj host, fotograf Jan Zátorský, který začal jako devítiletý chlapec fotografovat a hned fotografoval dramatické chvíle při sametové revoluci v osmdesátém devátém, tak potom jste, Jene, začal studovat fotografii na univerzitě. Je to tak? V Opavě.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No. Dnes je to tvůrčí fotografie, Slezská univerzita v Opavě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co se na takové škole učí? A jak vypadá studium na Slezské univerzitě?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, tak tam to probíhá tak, že se tam jezdí 5krát do roka jenom, je to distanční studium. Ten rozdíl oproti ostatním školám je, že na většině škol jsou opravdu profesoři, kteří jsou tam každý den. Kdežto tady nás učili fotografovat přímo z oboru, kteří to měli jenom jako vedlejší, neměli to jako práci na celou dobu, protože se mezitím živili ještě focením. Takže, opravdu jezdili jenom 5krát do roka na tu školu. Učili nás tam fotit, zadávali nám nějaký práce, my jsme na další ty konzultace přivezli to, co už jsme rozdělali, oni řekli, co je špatně, co máme předělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha, takhle. A pak jste na závěr jaksi, na závěr se dostává diplom jaksi magistra?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, magistr umění.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Magistr umění jste, jo, aha. No, vy jste pracoval přímo v Lidových novinách nebo pro Lidové noviny.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Já už jsem začal v Lidových novinách pracovat, když jsem byl na střední škole, protože během druháku jsme měli povinnou praxi týdenní a já jsem zavolal do Lidových novin, jestli náhodou bych tam nemohl udělat tu praxi. Oni říkali, že jo. A kupodivu, což mě hrozně překvapilo, mě hnedka nechali fotit do těch novin. Takže, během tý týdenní praxe já jsem měl třeba 5 fotek v novinách už a potom jsem se s nima domluvil, jestli bych nemohl fotit o víkendech a o prázdninách, o svátcích. Takže, jsem fotil takhle už během tý střední školy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A dneska jste tedy na volné noze, se dá říct?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Ne, teďka jsem v Mladé frontě DNES.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď jste v Mladé frontě? To znamená, že jaksi samozřejmě si fotíte to, co chcete, ale většinou dostáváte nějaké zakázky a jste někam vyslán. Je to tak?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Každý den dostávám úplně jinou práci podle toho, co je třeba vyfotit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To znamená, že nefotíte jenom třeba, já nevím, politické události nebo jenom třeba, já nevím, konflikty někde, ale cokoliv je potřeba.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
V podstatě cokoliv. Jeden den jdu fotit nějakej portrét někoho k rozhovoru, další den musím jít fotit do sněmovny, další den jdu fotit fotbal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, takhle jo? A já myslel, že jsou specialisté, kteří jsou třeba, já nevím, studioví fotografové, kteří fotí jenom takové ty statické věci a dobře nasvícené. A vy fotíte třeba i fotbal, což je samozřejmě úplně jiné, to je dramatická situace.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
My to máme trochu jako rozdělený, že každýho baví trochu něco jinýho. Takže, někdo třeba radši fotí ten sport, tak ho fotí víc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co vás nejvíc?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, mě nejvíc baví ty reportáže a focení, na kterým se něco děje, akční věci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co máte teď posledního za sebou z reportáží?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Teďka jsem fotil tancovačku v Čimelicích.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, tu slavnou tancovačku? No, jo, tam, jak stojejí na stolech ty tancující a s pivními půllitry a čekají na premiéra.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Nebo jsem byl teďka v Dublinu fotit výstavu bodies taky do magazínu jako reportáž.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak se vám tam líbilo? Jako člověku myslím, ne jako fotografovi.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, je to zajímavý. Nemůžu říct, že by se mi to líbilo, ale určitě je to zajímavý vidět.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fotograf Jan Zátorský má teď možnost tak jako všichni naši hosté zahrát si v podstatě na takového amatérského dramaturga našeho pořadu. Může se podílet na jeho tvorbě, samozřejmě jenom z části, protože si může vybrat mezi klasiky českého humoru. Tak kdo vás tak nejvíc baví a koho byste si přál slyšet dneska?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, já jsem vás chtěl poprosit, abyste zahráli nějakou scénku z Divadla Járy Cimrmana.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Chodíte na Cimrmany? Posloucháte je?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Poslouchám je.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Spíš jenom tak na cédéčku.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Abych se přiznal, tak jsem na nich nikdy nebyl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ještě jste je nikdy neviděl? No, tak vy v podstatě teď uslyšíte to, co slýcháte normálně, to znamená, vy si je můžete představit jenom maximálně tak, když jste je viděl na fotce nebo třeba možná někdy ve filmu.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Já nejsem schopný si vystát frontu, vybojovat lístek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, to je pravda. Tak někdy si zajděte aspoň nebo si půjčte Nejistou sezónu. To je, myslím, docela vypovídající snímek o téhle té skvělé skupině, kterou si teď právě poslechneme.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fotograf Jan Zátorský navzdory svému mládí, protože je vám kolem třiceti, že jo. Kolik přesně?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
31.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
31. Tak už máte za sebou docela slušné úspěchy. Obsadil jste třeba druhé místo v kategorii Aktualita. Co to bylo za soutěž?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Czech Press Photo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Czech Press Photo. To bylo za revoluci v Egyptě.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Potom jsem ještě asi před 2 lety měl hlavní diváckou cenu za fotku Jiřího Paroubka s rybičkama.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, aha, to je ta slavná fotka s rybičkama, jak takhle do nich cvrnká.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
A ještě nějaké místo, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jste musel k tomu nějak vyprovokovat pana Paroubka, nebo on sám si takhle šel cvrnkat?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Ne, ne, to byl, měl jsem fotit portrét k rozhovoru v novinách. A vždycky u tady těch politiků je hrozně těžký něco vyfotit, protože nás přivedou do kanceláře, která sama o sobě je hrozně nudná, není tam čeho se chytit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posadit se do nějaké pózy, že jo.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
A vlastně v redakci nechtějí fotku, jak někdo sedí za stolem v kanceláři, chtějí něco živějšího. Já jsem si všiml, že on tam má v předsíni akvárium, to bylo jediný, čeho jsem se mohl chytit. A zeptal jsem, jestli se nechce nechat fotit s těma rybičkama. On z toho byl úplně nadšenej a začal mi o nich vyprávět, říkal, že jsou to jeho rybičky, který má normálně někde na chatě, ale na zimu si je vždycky přiveze tady. A hnedka si k těm rybičkám sednul. A v momentě, kdy dosednul, tak všechny ty rybičky asi, jak se lekly, tak odpluly na tu druhou stranu. Já jsem zadržoval smích a párkrát jsem to vyfotil. On ještě tam na ně klepal, jestli by náhodou nepřipluly. Trvalo to asi 5 minut a pak říká, tak to bohužel se omlouvám, ale tady z tý fotky nic nebude. Budeme muset vymyslet něco.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já se, pardon, taky směju, jak mu utekly rybičky. To se prostě stává, no. Fotografovat Jiřího Paroubka určitě nebylo tak dramatické, co já si teda aspoň myslím, jako fotografovat v přísně střežené Severní Koreji. Tam jste taky byl, viďte. Řekněte, jak se tam fotí? Jak tam na vás dohlížejí a jestli vám nepředepisujou, co máte fotit, co nemáte fotit?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, my jsme tam jeli se zájezdem turistů, což bylo už samo o sobě bizarní, protože tam jednou nebo dvakrát za rok pořádají zájezd kvůli tomu, že chtějí lidem ukázat Arirang, což je taková jejich spartakiáda. A my jsme dlouho uvažovali, jestli se přiznáme v rámci toho zájezdu, že jsme novináři. Nakonec jsme si řekli, že nebudeme riskovat, protože s sebou musíme mít ty foťáky a že stejně by byl prozrazen. Tak jsme přiznali, že jsme novináři a kupodivu nás tam nechali. Říkali, že jo, ale že nesmíme fotit v podstatě téměř nic, že můžeme vyfotit jenom takový ty oficiality jako památky nebo když nám něco ukážou, což už samo o sobě v tý Severní Koreji, kamkoliv člověk namíří foťák, tak je to v podstatě zajímavý, protože to je hodně velká bizarnost vlastně v roce 2012, že něco takovýho ještě existuje. Ale samozřejmě, že jsem to porušoval a v podstatě všechny fotky, co jsem fotil, tak vznikly většinou, že jsem fotil z vlaku nebo autobusu, kterým nás převáželi. Takže, focení tam nebylo snadný, ale zase na druhou stranu opravdu cokoliv tam člověk vyfotí, tak je svým způsobem zajímavý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co se vám tam povedlo ulovit takovýho úžasnýho?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Spíš jsou tam takový jako zvláštní situace, že třeba tam je obří křižovatka, která má z každý strany 5 pruhů a stojí uprostřed policistka, která řídí provoz, ale žádný provoz tam není. My jsme jí sledovali, že tam byla 10 minut a furt ukazovala, z který strany kdo může jet, ale neprojelo jediný auto. Takže, to jsou spíš takový.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Paradoxní situace.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Paradoxní situace tam nastávají.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To, že se fotograf stejně tak jako můj dnešní host Jan Zátorský určitě někdy dostane do situace, kdy, jak se říká, ne, že by šlo o život, ale třeba jenom o zdraví, anebo možná jaksi svobodu třeba, protože třeba v Severní Koreji, o které jsme před chvilkou mluvili, určitě, kdyby fotograf vyfotil něco, co se nehodí vládě místní, tak by se dostal do konfliktu. Ale myslím si, že do konfliktu už s přírodou jste se určitě dostal, když jste fotil třeba následky ničivé vlny tsunami v Thajsku. Tak povídejte, jak dramatické focení to tam bylo.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, my jsme do Thajska dostali v podstatě asi den nebo 2 dny potom, co se to stalo. Překvapilo mě to svým rozsahem, že opravdu ta zkáza byla obrovská. Tam vlastně mně osobně žádný nebezpečí vůbec nehrozilo, ale bylo to spíš taková depresivní zkušenost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dostal jste se úplně přímo jaksi k nejničivějším následkům?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, dostali jsme se vlastně na pobřeží, kde tam byli, že mě překvapilo, jak obrovskou sílu ta voda má, že tam byly opravdu třeba velké hotely, který to úplně posunulo v základech o 100 metrů a vlastně to úplně kompletně srovnalo ty města nebo vesnice, který tam byly, tak to srovnalo kompletně se zemí. Tam byla spousta obětí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A nepochybně i lidské osudy jste měl příležitost vyfotit, třeba lidi, kteří jaksi byli tím bytostně postiženi.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, potkal jsem tam třeba jednu holku, která mi vyprávěla, že na tady tom místě, na kterým stojí, tak měla její rodina obchod s nějakýma potápěčskýma potřebama, že všichni její rodinní příslušníci jsou nezvěstní, takže pravděpodobně jsou mrtví. Ale ty Thajci mají takovou zvláštní vlastnost, že se pořád usmívají. Že když třeba jsem viděl v Thajsku, když se nabouraly dvě auta, tak vyběhnou tam řidiči a místo toho, aby se porvali, tak se na sebe usmívají, to vypadá až jako křečovitě. Takže, i ta holka se usmívala, což byla jako taková zvláštní situace.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Při tom, jak vyprávěla o tý tragédii?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No. Takže, já jsem třeba tady tu holku jsem vyfotil, ale kdybych vám ukázal tu fotku, tak byste vůbec netipoval, že se jí stalo něco hroznýho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to je v nátuře toho národa, že jo. Ale určitě jaksi usmívající se lidi jste určitě nefotil třeba, když jste fotil pohřeb Jásira Arafata v Ramalláhu, viďte. Tam jsou zase trošičku jiné osoby, jiné postavy.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Tam to byl takovej chaos, protože na malý místo přišlo spoustu lidí. Do toho tam ještě přiváželi toho Jásira Arafata vrtulníkem nebo tělo jeho a byl to spíš takovej chaos. A ještě aby ty lidi vůbec něco viděli, tak lezli na ty okolní budovy, který byly, ty střechy byly plný lidí a ty lidi tam lezli pořád dál a dál. Takže, několik těch lidí z těch střech, jak je vytlačovali ty další a další, tak padali zase třeba z těch budov dolů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se vám povedlo zachytit?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, vyfotil jsem akorát, jak nesou nějaký těla z toho místa, ale samotný to, jak letí ten člověk, to jsem nefotil.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fotograf Jan Zátorský, který fotografoval pro Lidové noviny. Dneska, jestli se nepletu už od roku 2005 jste zaměstnancem Mladé fronty?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dnes fotografuje tam, kde je potřeba, to znamená, kde se něco děje, tak tam se fotograf jeho ražení vypraví. Ale samozřejmě, jak jste říkal, už to nese také tohle to povolání s sebou, že kde je potřeba, tak tam jste vy se svým fotoaparátem. Co vás čeká třeba v nejbližších dnech, měsících? Víte o nějaké reportáži? Anebo se řídí vaše cesty podle toho, co se kde děje nebo co se stane?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, to nikdy dopředu netuším, většinou je to opravdu z hodiny na hodinu, že třeba se rozhodne, že pojedu do toho Egypta, tak já mám v podstatě třeba 3 hodiny na to se rychle sbalit a jedu na letiště.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je takhle rychle?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, protože ta rychlost je úplně zásadní u toho, že pokud se tam člověk nedostane úplně okamžitě, tak v podstatě nemá potom ty fotky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to musíte být jaksi, pořád mít sbalený kufry někde doma.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Já si toho moc s sebou neberu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co potřebuje fotograf na takovou cestu?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Stačí foťák a notebook a pas a platební karta.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co vás takhle kromě fotografování baví, ještě řekněte, Honzo? Jste třeba sportsman nebo máte rád muziku, divadlo, film?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Dvakrát týdně chodím na thajský box, ale jenom vyloženě kondičně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Boxujete?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, boxuju, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to vás chytilo v tom Thajsku, když jste byl?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Ne, ne, to úplnou náhodou jsem se k tomu dostal, ale dělám to opravdu na mizerný úrovni, jenom jako vyloženě pro kondici.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale kdyby vás náhodou někdo při vaší fotografické reportáži chtěl odněkud vystrnadit, tak se dokážete ubránit thajským boxem.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Ještě jsem to nezkoušel.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak třeba to někdy budete muset použít, ale to vám samozřejmě nepřeju. Spíš vám přeju samé mírumilovné reportáže. Jan Zátorský, fotograf Mladé fronty DNES, byl dnes hostem Tandemu. Díky za váš čas a přeju vám samé dobré nápady a samozřejmě vynikající fotografie, i když to neděláte samozřejmě pro ty ceny, tak jsou určitě příjemné. Mějte se a ať se daří.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Děkuju. Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Hezký den vám všem, kteří posloucháte rozhlas a zvláště vám, kdo jste si naladili Tandem, přeje Jan Rosák. Do studia už dorazil můj host a musím říct, že jeho práce fotografa se nedá rozhlasem vlastně úplně přesně zprostředkovat. Schází nám tady totiž možnost vizualizace. Ovšem my se pokusíme nahradit ji slovy, protože pozvání do Tandemu přijal reportážní fotograf, a tím pádem možná tady bude chvílemi i trochu horko. Vítám Jana Zátorského. Dobrý den.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Než se vydáme za příběhy vašich fotografií, tak se určitě podíváme tam, kde to všechno začalo, tedy do roku 1980 a do Bratislavy.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže rok 1980, Bratislava, tam se narodil Jan Zátorský, můj dnešní host, fotograf. To znamená, že jste rodilý Slovák? Nebo jste se narodil českým rodičům?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, ona máma je ze Slovenska, ale je Češka a táta je z Valašska a v Bratislavě jsem se vlastně jenom narodil a potom asi do takových 4, 5 let jsem byl na Valašsku a potom se rodiče přestěhovali do Prahy. Takže vlastně už od školky jsem v Praze.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže, kdybyste chtěl, tak můžete říkat, já jsem rodilý Slovák, ale vlastně Valach tak trošku. Kde na Valašsku jste žil?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Ve Vsetíně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ve Vsetíně? To je přímo centrum Valašska skoro, že jo. No a cítíte se být Pražákem asi teď.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, teď jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co tak, když si zavzpomínáte na svoje dětství bylo vaší největší dětskou touhou? Teď myslím jaksi profesní. Čím jste chtěl být?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, abych se přiznal, tak já už jsem fotit v devíti letech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? To se vám dostal do ruky takovej nějakej pionýr nebo něco takovýho?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, protože rodiče v roce 89 mi dali na výběr, to bylo nějak z kraje školního roku, že musím jít někam na nějakej fotokroužek nebo něco ve stanici techniků v domu mládeže. A já jsem si tam vybral fotografii. Takže, vlastně už od 9 let jsem fotil. Dostal jsem první takovej bakelitovej foťák, kde se jenom nastavoval mráček, sluníčko. To bylo vlastně jediný nastavení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mnozí z nás u toho skončili, vy jste tím jenom začínal.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
A vlastně první akce, kterou jsem fotil, tak to bylo v listopadu po těch prvních revolučních dnech, tak jsem procházel městem a fotil jsem třeba na Jungmannově náměstí, jak tam vysílali v televizi spoty s Milošem Jakešem, jak se lidi na to dívají. Takže tady to jsou vlastně moje první fotky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte ty fotky ještě doma?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Mám někde ty negativy, fotky přímo ne, ale ty negativy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To by bylo určitě zajímavé se na to teď podívat, jak to třeba viděl ten devítiletej kluk vlastně. Vidíte v tom jaksi určitej posun, v tom nahlížení té situace fotografa?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Tak tehdy jsem hlavně nevěděl, co se pořádně děje, jenom jsem věděl, že se děje něco velkýho jako z pohledu dítěte a měl jsem potřebu to fotit. Ale vlastně jsem si pořádně neuvědomoval, co fotím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte, málokdy bývá, já nevím, to dětské přání tak vyhraněné, že se potom v dospělosti třeba splní. Vy jste na tom nějak cílevědomě pracoval nějak dál, že budete opravdu fotografem?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, já už jsem se vlastně připravoval dlouho, asi 3 roky ještě před střední školou jsem se připravoval, že jsem chtěl jít na střední průmyslovou školu grafickou, protože tam je obor fotografie a už dlouho dopředu jsem věděl, že chci dělat tady tu školu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co se vám na té fotografii vůbec nejvíc líbilo? Myslím v týhle tý době, když jste začínal. To, že ten fotograf je takovej jaksi pohotovej, u všeho že je, anebo ten výběr toho záběru? To by mě zajímalo, co takovýho kluka, kterej touží být fotografem, nejvíc zaujme.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, úplně ze začátku mě bavilo ten proces, že mě bavilo vyvolávat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak ta fotka leze?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, no. Že mě to zajímalo technicky a potom jsem postupně začal vlastně víc a víc objevovat samotnou tu fotografii. Hlavně ze začátku se mi na tom asi líbilo, že to bylo takový různorodý, že jsem mohl pokaždý přijít do nějakýho jinýho prostředí, něco tam fotit. Většinou ze začátku jsem fotil živý fotky, že jsem fotil tehdy kamarády, rodiče.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Situace.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Situace spíš, než že bych fotil krajiny, zátiší a tak.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
My se s mým dnešním hostem, fotografem Janem Zátorským samozřejmě ještě vrátíme třeba k jeho takovým začátkům nebo studiím, ale teď se dostáváme vlastně už přímo k jádru věci, to znamená už k jeho současné činnosti. A Jan Zátorský je fotograf, který je vždycky jaksi v centru dění. Fotografoval tsunami v Thajsku, revoluci v Egyptě, Libyi nebo třeba taky fotografoval v Severní Koreji, kde to určitě není jaksi úplně jednoduché fotografovat úplně svobodně. Kde byste řekl, že jsou dneska místa, kde pořád fotografovi tak nějak jaksi jde třeba i o zdraví? Kde jste se cítil tak jaksi, že to bylo hodně nebezpečné? Bylo to v těch revolučních místech?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, určitě nejvíc v těch revolučních místech, že člověku bezprostředně hrozí, i když ta šance není moc velká, že by vás někdo trefil, ale pořád tam je.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste třeba do tý Libye jste jel v rámci jaksi nějaké větší skupiny fotografů nebo úplně sólo?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Ne, my jsme tam jeli jenom s kolegou reportérem, jeli jsme vlastně ve dvou. A potom ještě část cesty nás doprovázela Česká televize, protože my jsme se vlastně potřebovali dostat do tý Libye, což nebylo úplně jednoduchý, na celou cestu jsme měli jenom týden a z toho jsme 5 dní strávili na cestě, protože jsme museli jet z Egypta autem přes hranice a tam v tý severní Africe jsou všechno hrozně dlouhý vzdálenosti, takže nás jeden den zdržovali na letišti, tak nám trvalo 3 dny, než jsme se vůbec dostali k centru dění.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže, potom teprve jste se dostal k tomu focení a to jste musel zvládnout za pár dní vlastně udělat celou reportáž.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, tak konkrétně v tý Libyi to fungovalo tak, že zrovna střed toho konfliktu byl asi 100 kilometrů od Benghází, což je město na východě Libye. A v tom Benghází, tam se zdržovala většina těch novinářů, tam byly dva takový obrovský hotely pětihvězdičkový a v tom bydleli novináři a v podstatě tam se vůbec nic nedělo. A bohužel fotograf má tu nevýhodu, že aby byly nějaký fotky, tak se musí dostat přímo do centra toho dění. Tam už se v podstatě dostane minimum novinářů, protože ne každý chce riskovat. Ale tomu fotografovi v podstatě nic jinýho nezbyde. Takže, jsme vždycky potom vyjížděli. Museli jsme teda nejdřív přemluvit někoho, kdo nás tam nejdřív odveze, ale vždycky jsme jeli na asi hodinu autem od toho Benghází přímo to centra, tam, kde se bojovalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, vy jste se dostávali do, jaksi na té straně těch povstalců jste se pohybovali. A dostali jste se někdy třeba úplně na tu palebnou linii, tam, kde jaksi šlo úplně do tuhého?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, my jsme si pronajali řidiče, jeli jsme po silnici, protože tam vede, to je hrozně jednoduchá tam sice, že je tam jedna silnice, která vede pouští. Takže, to má velkou výhodu, že je to hrozně přehledný, vidíte 10 kilometrů dopředu, když to přeženu. Najali jsme si toho řidiče a jeli jsme vlastně na takový checkpoint, kde už samotný ti rebelové už nikoho nepouštěli v podstatě dál a museli jsme je přemluvit, aby nás pustili ještě dál od toho a jeli jsme asi 3 kilometry přímo k tý palebný linii. Tam byl takovej horizont u silnice a oni na sebe stříleli z jedný strany na druhou. Když to přeženu, na první pohled se tam nic neděje, všichni jenom čekají, co se bude dít a potom najednou zničehonic kousek od vás dopadne tanková střela.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se vám stalo?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Stalo, stalo. Dvakrát vlastně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co jste měli příležitost tam třeba na tom konfliktu, na té palebné linii vyfotografovat?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, oni vlastně ti rebelové tam čekají na nějaký výjezd a většinou to probíhalo tak, že oni nasedli do pick-upu, na který byly navařený protiletecký střely, a odjeli na ten horizont a stříleli tam přímo z toho pick-upu na ty tanky a zase se vrátili. Ale aby tam jel člověk přímo s nima na tom pick-upu, tak to by byl sebevrah. Všichni ty fotografové, který tam byli, nás tam bylo asi 5 dohromady, tak čekali z toho místa, odkud se vyjíždělo, viděli jsme ten pick-up na tom horizontu, to jsme mohli fotit. Oni ti kaddáfiovci se trefili do jednoho z těch pick-upů a ten začal hořet a začalo to být zajímavý pro fotografa, protože najednou je tam dým a oheň.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dramatická situace. Ale tu nejdramatičtější situaci, to znamená zajetí Kaddáfího a jeho smrt jste asi neměl příležitost fotit.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Ne, ne, to ne. My jsme tam byli opravdu jenom 2 dny v podstatě. Nemůžu o sobě tvrdit, že bych byl nějakej válečný reportér. To je krátká doba.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale svoje dramatické chvíle za sebou máte.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj host, fotograf Jan Zátorský, který začal jako devítiletý chlapec fotografovat a hned fotografoval dramatické chvíle při sametové revoluci v osmdesátém devátém, tak potom jste, Jene, začal studovat fotografii na univerzitě. Je to tak? V Opavě.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No. Dnes je to tvůrčí fotografie, Slezská univerzita v Opavě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co se na takové škole učí? A jak vypadá studium na Slezské univerzitě?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, tak tam to probíhá tak, že se tam jezdí 5krát do roka jenom, je to distanční studium. Ten rozdíl oproti ostatním školám je, že na většině škol jsou opravdu profesoři, kteří jsou tam každý den. Kdežto tady nás učili fotografovat přímo z oboru, kteří to měli jenom jako vedlejší, neměli to jako práci na celou dobu, protože se mezitím živili ještě focením. Takže, opravdu jezdili jenom 5krát do roka na tu školu. Učili nás tam fotit, zadávali nám nějaký práce, my jsme na další ty konzultace přivezli to, co už jsme rozdělali, oni řekli, co je špatně, co máme předělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha, takhle. A pak jste na závěr jaksi, na závěr se dostává diplom jaksi magistra?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, magistr umění.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Magistr umění jste, jo, aha. No, vy jste pracoval přímo v Lidových novinách nebo pro Lidové noviny.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Já už jsem začal v Lidových novinách pracovat, když jsem byl na střední škole, protože během druháku jsme měli povinnou praxi týdenní a já jsem zavolal do Lidových novin, jestli náhodou bych tam nemohl udělat tu praxi. Oni říkali, že jo. A kupodivu, což mě hrozně překvapilo, mě hnedka nechali fotit do těch novin. Takže, během tý týdenní praxe já jsem měl třeba 5 fotek v novinách už a potom jsem se s nima domluvil, jestli bych nemohl fotit o víkendech a o prázdninách, o svátcích. Takže, jsem fotil takhle už během tý střední školy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A dneska jste tedy na volné noze, se dá říct?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Ne, teďka jsem v Mladé frontě DNES.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď jste v Mladé frontě? To znamená, že jaksi samozřejmě si fotíte to, co chcete, ale většinou dostáváte nějaké zakázky a jste někam vyslán. Je to tak?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Každý den dostávám úplně jinou práci podle toho, co je třeba vyfotit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To znamená, že nefotíte jenom třeba, já nevím, politické události nebo jenom třeba, já nevím, konflikty někde, ale cokoliv je potřeba.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
V podstatě cokoliv. Jeden den jdu fotit nějakej portrét někoho k rozhovoru, další den musím jít fotit do sněmovny, další den jdu fotit fotbal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, takhle jo? A já myslel, že jsou specialisté, kteří jsou třeba, já nevím, studioví fotografové, kteří fotí jenom takové ty statické věci a dobře nasvícené. A vy fotíte třeba i fotbal, což je samozřejmě úplně jiné, to je dramatická situace.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
My to máme trochu jako rozdělený, že každýho baví trochu něco jinýho. Takže, někdo třeba radši fotí ten sport, tak ho fotí víc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co vás nejvíc?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, mě nejvíc baví ty reportáže a focení, na kterým se něco děje, akční věci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co máte teď posledního za sebou z reportáží?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Teďka jsem fotil tancovačku v Čimelicích.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, tu slavnou tancovačku? No, jo, tam, jak stojejí na stolech ty tancující a s pivními půllitry a čekají na premiéra.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Nebo jsem byl teďka v Dublinu fotit výstavu bodies taky do magazínu jako reportáž.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak se vám tam líbilo? Jako člověku myslím, ne jako fotografovi.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, je to zajímavý. Nemůžu říct, že by se mi to líbilo, ale určitě je to zajímavý vidět.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fotograf Jan Zátorský má teď možnost tak jako všichni naši hosté zahrát si v podstatě na takového amatérského dramaturga našeho pořadu. Může se podílet na jeho tvorbě, samozřejmě jenom z části, protože si může vybrat mezi klasiky českého humoru. Tak kdo vás tak nejvíc baví a koho byste si přál slyšet dneska?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, já jsem vás chtěl poprosit, abyste zahráli nějakou scénku z Divadla Járy Cimrmana.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Chodíte na Cimrmany? Posloucháte je?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Poslouchám je.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Spíš jenom tak na cédéčku.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Abych se přiznal, tak jsem na nich nikdy nebyl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ještě jste je nikdy neviděl? No, tak vy v podstatě teď uslyšíte to, co slýcháte normálně, to znamená, vy si je můžete představit jenom maximálně tak, když jste je viděl na fotce nebo třeba možná někdy ve filmu.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Já nejsem schopný si vystát frontu, vybojovat lístek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, to je pravda. Tak někdy si zajděte aspoň nebo si půjčte Nejistou sezónu. To je, myslím, docela vypovídající snímek o téhle té skvělé skupině, kterou si teď právě poslechneme.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fotograf Jan Zátorský navzdory svému mládí, protože je vám kolem třiceti, že jo. Kolik přesně?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
31.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
31. Tak už máte za sebou docela slušné úspěchy. Obsadil jste třeba druhé místo v kategorii Aktualita. Co to bylo za soutěž?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Czech Press Photo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Czech Press Photo. To bylo za revoluci v Egyptě.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Potom jsem ještě asi před 2 lety měl hlavní diváckou cenu za fotku Jiřího Paroubka s rybičkama.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, aha, to je ta slavná fotka s rybičkama, jak takhle do nich cvrnká.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
A ještě nějaké místo, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jste musel k tomu nějak vyprovokovat pana Paroubka, nebo on sám si takhle šel cvrnkat?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Ne, ne, to byl, měl jsem fotit portrét k rozhovoru v novinách. A vždycky u tady těch politiků je hrozně těžký něco vyfotit, protože nás přivedou do kanceláře, která sama o sobě je hrozně nudná, není tam čeho se chytit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posadit se do nějaké pózy, že jo.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
A vlastně v redakci nechtějí fotku, jak někdo sedí za stolem v kanceláři, chtějí něco živějšího. Já jsem si všiml, že on tam má v předsíni akvárium, to bylo jediný, čeho jsem se mohl chytit. A zeptal jsem, jestli se nechce nechat fotit s těma rybičkama. On z toho byl úplně nadšenej a začal mi o nich vyprávět, říkal, že jsou to jeho rybičky, který má normálně někde na chatě, ale na zimu si je vždycky přiveze tady. A hnedka si k těm rybičkám sednul. A v momentě, kdy dosednul, tak všechny ty rybičky asi, jak se lekly, tak odpluly na tu druhou stranu. Já jsem zadržoval smích a párkrát jsem to vyfotil. On ještě tam na ně klepal, jestli by náhodou nepřipluly. Trvalo to asi 5 minut a pak říká, tak to bohužel se omlouvám, ale tady z tý fotky nic nebude. Budeme muset vymyslet něco.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já se, pardon, taky směju, jak mu utekly rybičky. To se prostě stává, no. Fotografovat Jiřího Paroubka určitě nebylo tak dramatické, co já si teda aspoň myslím, jako fotografovat v přísně střežené Severní Koreji. Tam jste taky byl, viďte. Řekněte, jak se tam fotí? Jak tam na vás dohlížejí a jestli vám nepředepisujou, co máte fotit, co nemáte fotit?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, my jsme tam jeli se zájezdem turistů, což bylo už samo o sobě bizarní, protože tam jednou nebo dvakrát za rok pořádají zájezd kvůli tomu, že chtějí lidem ukázat Arirang, což je taková jejich spartakiáda. A my jsme dlouho uvažovali, jestli se přiznáme v rámci toho zájezdu, že jsme novináři. Nakonec jsme si řekli, že nebudeme riskovat, protože s sebou musíme mít ty foťáky a že stejně by byl prozrazen. Tak jsme přiznali, že jsme novináři a kupodivu nás tam nechali. Říkali, že jo, ale že nesmíme fotit v podstatě téměř nic, že můžeme vyfotit jenom takový ty oficiality jako památky nebo když nám něco ukážou, což už samo o sobě v tý Severní Koreji, kamkoliv člověk namíří foťák, tak je to v podstatě zajímavý, protože to je hodně velká bizarnost vlastně v roce 2012, že něco takovýho ještě existuje. Ale samozřejmě, že jsem to porušoval a v podstatě všechny fotky, co jsem fotil, tak vznikly většinou, že jsem fotil z vlaku nebo autobusu, kterým nás převáželi. Takže, focení tam nebylo snadný, ale zase na druhou stranu opravdu cokoliv tam člověk vyfotí, tak je svým způsobem zajímavý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co se vám tam povedlo ulovit takovýho úžasnýho?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Spíš jsou tam takový jako zvláštní situace, že třeba tam je obří křižovatka, která má z každý strany 5 pruhů a stojí uprostřed policistka, která řídí provoz, ale žádný provoz tam není. My jsme jí sledovali, že tam byla 10 minut a furt ukazovala, z který strany kdo může jet, ale neprojelo jediný auto. Takže, to jsou spíš takový.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Paradoxní situace.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Paradoxní situace tam nastávají.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To, že se fotograf stejně tak jako můj dnešní host Jan Zátorský určitě někdy dostane do situace, kdy, jak se říká, ne, že by šlo o život, ale třeba jenom o zdraví, anebo možná jaksi svobodu třeba, protože třeba v Severní Koreji, o které jsme před chvilkou mluvili, určitě, kdyby fotograf vyfotil něco, co se nehodí vládě místní, tak by se dostal do konfliktu. Ale myslím si, že do konfliktu už s přírodou jste se určitě dostal, když jste fotil třeba následky ničivé vlny tsunami v Thajsku. Tak povídejte, jak dramatické focení to tam bylo.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, my jsme do Thajska dostali v podstatě asi den nebo 2 dny potom, co se to stalo. Překvapilo mě to svým rozsahem, že opravdu ta zkáza byla obrovská. Tam vlastně mně osobně žádný nebezpečí vůbec nehrozilo, ale bylo to spíš taková depresivní zkušenost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dostal jste se úplně přímo jaksi k nejničivějším následkům?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, dostali jsme se vlastně na pobřeží, kde tam byli, že mě překvapilo, jak obrovskou sílu ta voda má, že tam byly opravdu třeba velké hotely, který to úplně posunulo v základech o 100 metrů a vlastně to úplně kompletně srovnalo ty města nebo vesnice, který tam byly, tak to srovnalo kompletně se zemí. Tam byla spousta obětí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A nepochybně i lidské osudy jste měl příležitost vyfotit, třeba lidi, kteří jaksi byli tím bytostně postiženi.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, potkal jsem tam třeba jednu holku, která mi vyprávěla, že na tady tom místě, na kterým stojí, tak měla její rodina obchod s nějakýma potápěčskýma potřebama, že všichni její rodinní příslušníci jsou nezvěstní, takže pravděpodobně jsou mrtví. Ale ty Thajci mají takovou zvláštní vlastnost, že se pořád usmívají. Že když třeba jsem viděl v Thajsku, když se nabouraly dvě auta, tak vyběhnou tam řidiči a místo toho, aby se porvali, tak se na sebe usmívají, to vypadá až jako křečovitě. Takže, i ta holka se usmívala, což byla jako taková zvláštní situace.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Při tom, jak vyprávěla o tý tragédii?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No. Takže, já jsem třeba tady tu holku jsem vyfotil, ale kdybych vám ukázal tu fotku, tak byste vůbec netipoval, že se jí stalo něco hroznýho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to je v nátuře toho národa, že jo. Ale určitě jaksi usmívající se lidi jste určitě nefotil třeba, když jste fotil pohřeb Jásira Arafata v Ramalláhu, viďte. Tam jsou zase trošičku jiné osoby, jiné postavy.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Tam to byl takovej chaos, protože na malý místo přišlo spoustu lidí. Do toho tam ještě přiváželi toho Jásira Arafata vrtulníkem nebo tělo jeho a byl to spíš takovej chaos. A ještě aby ty lidi vůbec něco viděli, tak lezli na ty okolní budovy, který byly, ty střechy byly plný lidí a ty lidi tam lezli pořád dál a dál. Takže, několik těch lidí z těch střech, jak je vytlačovali ty další a další, tak padali zase třeba z těch budov dolů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se vám povedlo zachytit?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, vyfotil jsem akorát, jak nesou nějaký těla z toho místa, ale samotný to, jak letí ten člověk, to jsem nefotil.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fotograf Jan Zátorský, který fotografoval pro Lidové noviny. Dneska, jestli se nepletu už od roku 2005 jste zaměstnancem Mladé fronty?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dnes fotografuje tam, kde je potřeba, to znamená, kde se něco děje, tak tam se fotograf jeho ražení vypraví. Ale samozřejmě, jak jste říkal, už to nese také tohle to povolání s sebou, že kde je potřeba, tak tam jste vy se svým fotoaparátem. Co vás čeká třeba v nejbližších dnech, měsících? Víte o nějaké reportáži? Anebo se řídí vaše cesty podle toho, co se kde děje nebo co se stane?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, to nikdy dopředu netuším, většinou je to opravdu z hodiny na hodinu, že třeba se rozhodne, že pojedu do toho Egypta, tak já mám v podstatě třeba 3 hodiny na to se rychle sbalit a jedu na letiště.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je takhle rychle?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, protože ta rychlost je úplně zásadní u toho, že pokud se tam člověk nedostane úplně okamžitě, tak v podstatě nemá potom ty fotky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to musíte být jaksi, pořád mít sbalený kufry někde doma.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Já si toho moc s sebou neberu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co potřebuje fotograf na takovou cestu?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Stačí foťák a notebook a pas a platební karta.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co vás takhle kromě fotografování baví, ještě řekněte, Honzo? Jste třeba sportsman nebo máte rád muziku, divadlo, film?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Dvakrát týdně chodím na thajský box, ale jenom vyloženě kondičně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Boxujete?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
No, boxuju, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to vás chytilo v tom Thajsku, když jste byl?
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Ne, ne, to úplnou náhodou jsem se k tomu dostal, ale dělám to opravdu na mizerný úrovni, jenom jako vyloženě pro kondici.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale kdyby vás náhodou někdo při vaší fotografické reportáži chtěl odněkud vystrnadit, tak se dokážete ubránit thajským boxem.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Ještě jsem to nezkoušel.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak třeba to někdy budete muset použít, ale to vám samozřejmě nepřeju. Spíš vám přeju samé mírumilovné reportáže. Jan Zátorský, fotograf Mladé fronty DNES, byl dnes hostem Tandemu. Díky za váš čas a přeju vám samé dobré nápady a samozřejmě vynikající fotografie, i když to neděláte samozřejmě pro ty ceny, tak jsou určitě příjemné. Mějte se a ať se daří.
Jan ZÁTORSKÝ, reportážní fotograf
--------------------
Děkuju. Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
