Aleš Bárta - varhaník
5. červen 2014
V Tandemu nás navštívil varhaník Aleš Bárta. Jan Rosák se ho zeptal, kde rád koncertuje, jak obecenstvo přijímá soudobou varhaní hudbu i proč má rád hudbu kapely Elán.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den vám z rádia přeje Jan Rosák. Můj dnešní spolutandemista je skvělý český muzikant, je jedním z nejúspěšnějších českých varhaníků. Jsem rád, že na Tandem nás dnes přišel navštívit pan Aleš Bárta. Vítám vás, dobrý den.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Dobrý den, děkuju.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přečetl jsem si, že Aleš Bárta působí, cituji: "Jako rozvážný, skromný člověk, který nepodniká výrazné kroky k vlastní propagaci." Konec citátu. Ostatně on sám o sobě říká, že nejlepší propagací umělce je jeho přesvědčivý profesionální výkon, který je výsledkem poctivé přípravy. Tak s tím se určitě dá jenom souhlasit. Přeju hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tohle byla, myslím, ta nejlepší ilustrace slov Aleše Bárty, že nejlepší propagací umělce je jeho přesvědčivý profesionální výkon. Co jste to slyšeli teď právě?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Slyšeli jsme tokátu d-moll, respektive první část Tokáty a fuga v d-moll, jedné z nejslavnějších varhanních skladeb Johanna Sebastiana Bacha.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ve vašem provedení samozřejmě.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Ano. Nahrávka z Rudolfina.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak. Ale ještě, no do Rudolfina se taky dostaneme už proto, že vím, že vy tam rád hrajete. Ale jestlipak se vracíte, no v myšlenkách nepochybně, ale i fyzicky do místa vašeho narození, do Rychnova nad Kněžnou?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Do Rychnova nad Kněžnou se nevracím, respektive jsem tam párkrát hrál, ale já jinak vlastně jsem potom bydlel s rodiči v Pardubicích.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste asi kolem muziky pořád se nějak jaksi točil, viďte?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Tak já jsem v Pardubicích začal navštěvovat lidovou školu umění, teda dneska se to jmenuje základní umělecká škola, a učil jsem se na klavír, což vlastně to je základem hry na varhany, protože ta technická průprava z klavíru je nezbytná a potom ale, když mně bylo asi 13, tak pan ředitel z lidové školy umění koupil varhany takové elektrofonické, které vyráběl Petrov v Hradci Králové, ale protože ty elektrofonické varhany sice měly dva manuály, ale měly jenom takovou oktávu, pedál, tak k tomu nechala se udělat k tomu pedálová klávesnice, tak to už bylo takový jakoby varhany, jenže já jsem tenkrát v těch 13 jsem nebyl moc velkýho vzrůstu, tak jsem na ty pedály moc nemohl došáhnout, no ale aspoň špičkama, no tak patama jsem hrát nemohl, tak aspoň těma špičkama, no a jelikož tam působila jedna učitelka, která začala na ty varhany vyučovat a byla absolventkou brněnské konzervatoře, tak prostě mě tak nějak směrovala prostě na tu konzervatoř a nakonec jsem tam byl přijat, takže tím to začalo. Ale samozřejmě můj tatínek byl vynikajícím hudebníkem, i když amatérským, ale byl také režisérem v hradeckém rozhlase třeba hudebním nebo měl velký bid band v Pardubicích, skládal, hrál jazz, trumpetista a tak dále ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže pořád kolem vás byla muzika.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
... takže, takže ano, ano, pořád u nás prostě soboty, neděle, můj tatínek furt něco aranžoval, stahoval, takže byl nepředstavitelnej kravál u nás jako pořád, než jsme mu koupili sluchátka teda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale počkejte ... ale ten, jak říkáte kravál, kdyby vás slyšel tatínek, tak to vás mohlo taky odradit od muziky. Nechtěl jste náhodou dělat něco úplně jiného?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
No já jsem chtěl být pilotem prostě, že jo, jako, jako spousta dětí nebo mladých lidí, to byl takovej můj sen, ale to byla jenom taková myšlenka, ale dodnes, když vidím nějakého pilota, tak se trošku orosím, prostě furt to mně je jako nějak takto.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A rád třeba vidíte filmy o letadlech a takhle?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Jo, jo. Nedávno jsem viděl zrovna film o vývoji toho obrovskýho Airbusu A380, no bylo to, bylo to úžasný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak to je hezký, že máte taky, taky jiný spády trošičku, no ale ta muzika nakonec vyhrála.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže logicky jste směřoval na konzervatoř asi.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Tak, na konzervatoř. Konzervatoř jsem studoval v Brně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už jste studoval varhany.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Varhany, varhany samozřejmě. Ale já jsem se dost vlastně, i když samozřejmě ten klavír je povinný, varhaníci ho studovali ještě trošku intenzivněji, ale já jsem ho studoval ještě o něco intenzivněji, protože jsem měl strašně rád klavír a měl jsem dokonce takovej sen, že budu, že to budu dělat nastejno prost+ klavír a varhany.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaksi paralelně.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
A z toho klavíru jsem dostal poměrně dost, protože na konzervatoři jsem dokonce hrál na konci studia s orchestrem Beethovenův klavírní koncert, ale, ale nicméně pak jsem pochopil, že ta specializace je opravdu nutná, že prostě taková ta dvojobrovost v dnešní době, že to není úplně ono a věnoval jsem se převážně varhanám, samozřejmě svému oboru.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je náš přední varhaník Aleš Bárta. Varhany je nástroj, který je takový velebný a myslím si, že je vesměs velice oblíben, ale chci se vás zeptat, pane Bárto, jestlipak jsou země, kde ty varhany jsou ještě oblíbenější než kdekoli jinde. Jinými slovy, je někde taková země varhanám vyloženě zaslíbená?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Ano. Tak varhanářství jako stavitelství varhan to je velmi rozsáhlá oblast a v průběhu staletí už prostě od renesance, od raného baroka vznikaly v určitých oblastech Evropy varhanní kultury a ty, to stavitelství se od sebe hodně lišilo. Každý ty varhany v tom, v tom regionu mají svůj typický charakter nenapodobitelný, takže jestli jste se ptal, která země je zaslíbená varhanám, tak určitě je to Francie, je to severní Německo, jižní Německo a částečně Itálie.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co země, kde varhany publikum miluje, tak já myslím, že totiž to jsem si myslel, že tam asi zabrousíte, že to je Japonsko, jsem si myslel.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Japonsko obecně miluje klasickou hudbu jako jo, to je věc číslo 1. Co se týká varhan, tak Japonsko samozřejmě nemá ty kostely s varhanama nebo respektive jsem hrál v Tokiu jenom v jednom, no ono to trošku vypadá jako krematorium, ale oni tomu říkají, oni tomu říkají katedrála svaté Marie, tak ale protože tam jsou peníze v Japonsku, že jo, tak si ... třeba v Tokiu je 50 koncertních sálů velkejch, že jo, na ten počet obyvatel ono to tak nějak to, a 12 mimochodem profesionálních symfonických orchestrů, ale nechávají si tam prostě postavit obrovský krásný nástroje do těch sálů a někdy opravdu nevědí, co s penězma, protože už jsem byl svědkem toho, že se rozhodovali, jestli do toho sálu jako německý typ varhan nebo francouzský typ varhan, tak dlouho zvažovali a pak nechali postavit dvoje varhany tam, i francouzský i německý, a po zmáčknutí, když jsou tam francouzský zrovna, tak po zmáčknutí tlačítka zajedou a vyjedou ty druhý. Tak to je možný, možný jenom v Japonsku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je, asi jo, asi jo. Vy jste tam dokonce otevíral jeden koncertní sál v Jokohamě, viďte.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
To je krásný koncertní sál, ten se jmenuje Minato Mirai. Ten sál je součástí takového nadčasového komplexu a je to opravdu úžasnej sál a no, to byl zážitek pro mě, že jo, protože já jsem hodně natáčel pro Japonce a to moje první CD tam získalo nějakou cenu a na základě toho prostě si mě vybral ten, ten pořadatel z toho Minato Mirai, abych tam hrál dva recitály za sebou jako s hudbou Johanna Sebastiana Bacha. No tak na každým z nich bylo 2200 lidí, tak, tak ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fíha.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
... to je úžasný, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je úžasný.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
To se, to se jen tak nestane.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No ale když mluvíte o mimořádných nástrojích, tak kde je takový nástroj, na který se vždycky těšíte a který považujete třeba vůbec za ten nejlepší na světě?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Víte, ono u těch varhan ani tak nezáleží na tom, jestli ten nástroj je obrovskej nebo není obrovskej, on může bejt nádhernej nástroj, může mít jenom 3 rejstříky jako přednostní píšťaly, varhany a tak dále, takže ono jde zase o to podle těch stylů, jo, jako barokní varhany, romantické varhany, pak, pak takový koncertní nástroje, tak, tak třeba takový, takovej bombastickej nástroj třeba, na kterým jsem měl možnost hrát, je tady v Německu v Passau, jo, kterej má několik hracích stolů a vlastně jsou to několikatery varhany, já teď abych nelhal, patery nebo sedmi, který se dají ovládat všechny od jednoho hracího stolu, že jo, jsou rozmístěny na, na bočních korech a na hlavním koru, tak to je, to je opravdu zážitek jako na to hrát. Ale co se týká třeba naší republiky, tak já mám takovej zvláštní vztah k varhanám v Rudolfinu, protože jsem tam natočil hodně hudby a taky jsem tam hrál jako solista s Českou filharmonií a se SOČRem a mám k tomu takovej nějakej citovej vztah. A to je takovej nástroj, na který prostě zní dobře jako veškerá varhanní hudba od barokní až po současnou. Mám rád varhany v Obecním domě, který jsou taky po rekonstrukci, to je zase romantickej nástroj krásnej, anebo varhany v Týnském chrámu, což je barokní nástroj, na který je, víte, ty český barokní nástroje oni mají trošku takový specifika jako, to je specifikum, který se týká Čech a potom jižního Německa, že vlastně v tý basový oktávě chybějí nějaký tóny. Tam nejde prostě hrát všechno, i když mají třeba krásnej, mají trošku prostě omezenej rozsah, ale zase ty literatury je na to hodně, to jsou takový ty autoři, kteří nejsou třeba tak známí nebo tak, ale hudba je to perfektní. A tam v Týnském chrámu se podařilo ten krásný nástroj od varhanáře z Kolína nad Rýnem Monta zrekonstruovat před pár lety a je z toho opravdu unikátní barokní nástroj.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, náš přední varhaník Aleš Bárta absolvoval brněnskou konzervatoř u profesora Pukla, potom pražskou akademii ve třídě docenta Rabase, našeho slavného varhaníka. No a po těch studiích jste se stal úspěšným účastníkem významných soutěží. Vyhrál jste soutěže, já to tady mám napsáno, v Linci, Budapešti, dokonce jste se stal ve 84. absolutním vítězem Mezinárodní varhanní soutěže Pražského jara. To se asi zúčastňuje soutěží muzikant v takovém tom útlém věku, kdy si chce dokázat, že je dobrý, viďte.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Jednak dokázat, jednak už to patří k tomu studiu, varhany, už prostě ta účast na soutěžích. Já bych vás jenom opravil, já jsem se zúčastnil těch soutěží už během studia na vysoké škole nebo na akademii, jo. Po tom studiu, už když člověk skončí studium, tak už se těch lidí zúčastňuje méně, většinou to jsou studenti vysokých škol, které se účastní těch mezinárodních soutěží. Já jsem rád, že třeba ta soutěž Pražského jara tady, která probíhá vždycky před začátkem festivalu, každej rok, takže pořád prostě to funguje, pořád to běží, jednou za 5 roků jsou varhanný obor a tak dále. Samozřejmě, že ty soutěže, to je trošku jako takovej, takovej sport, ale je to těžký v tom posuzování, že se to nedá měřit na nějaký vteřiny a tak, ale vždycky tam je nějaká porota a každý z těch porotců má na to nějaký jiný názor a často se ta porota pohádá samozřejmě mezi sebou, anebo, anebo dřív zase byly ty zákulisní takový, že si protlačovali ten toho žáka, ten toho žáka, tohle se už naštěstí dneska neděje a už myslím, že se to dlouhou dobu neděje. Samozřejmě, že člověk, kterej je úspěšnej v těch, v těch soutěžích, hlavně v mezinárodních soutěžích, tak dostane určitou šanci kromě toho, že dostane nějaký peníze za to, když dostane nějakou cenu, tak dostane šanci nějak nastartovat svoji kariéru a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je důležité určitě.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
... pak je jenom na něm, jak se s tím, jak se s tím popere prostě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No protože jaksi mít renomé laureáta mezinárodních soutěží, je určitě vynikající v tom, když si potom, dejme tomu, impresário nějaký nebo intendant nějakého koncertního sálu prostě vybírá toho umělce toho kterého, tak prostě sáhne po tom, který má tohleto renomé.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Ano, určitě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak myslím si, že vám to samozřejmě také pomohlo. Vystupoval jste a vystupujete po celém světě. Já jsem si to tady dokonce jsem se ostýchal si to napsat, protože to by vydalo na celý pravděpodobně celý jeden vstup, abych říkal jenom, ve kterých zemích jste vystupoval, ale je to vážně téměř celý svět. Mluvil jste už tady o Japonsku, Evropu máte nepochybně sjetou úplně celou a vystupoval jste také s předními orchestry. I když varhaník hraje hodně často sólo, a když vystupuje v koncertních sálech, tak vystupují i s orchestry. Jakou máte takhle příjemnou zkušenost kromě toho, že jste samozřejmě také solistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu, abych i trošičku malinko kopal taky za vlastní tým tady, tak jaká je vaše zkušenost třeba ve spolupráci s těmi předními světovými soubory, tělesy?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Já jsem hlavně vystupoval s českými orchestry, jo, s těmi zahraničními taky, ale už jako v menší míře, protože oni tam mají ty zaměstnaný vždycky u těch orchestrů ty svoje varhaníky. Ale například minulý rok, to se mi stala taková kuriózní situace, sedím doma takhle ve středu odpoledne nebo bylo tak dvě hodiny a volali mi z jedný agentury a říkali máte teď čas jako dneska, zejtra a pozejtří a ještě ty, a já říkám no tak něco mám, ale o co jde? A oni říkali, no, že byste letěl dnes večer do Sao Paulo do Brazílie, protože ráno už tam je generální zkouška a pak jsou 3 koncerty a zase byste přiletěl zpátky. A já říkám ježíšmarjá a to se jako dá? No tak to byl třeba zahraniční orchestr v Sao Paulo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A dalo se to, zvládl jste to?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
No já jsem to zvládnul, bylo to šílený, protože jsem skoro nestihl přestup ve Frankfurtu, ale, no ale stihl, i když mně tam zase nepřiletěl kufr, jo a frak, sháněli mi tam frak, ale bylo to a já jsem se pak vrátil z toho Sao Paula a byl jsem, měl jsem pocit, že se mi to zdálo celý, že jo samozřejmě, takže abych se k tomu vrátil, ano, stává se, že vystoupím s nějakým zahraničním orchestrem, i když ne za takovejhle hektickejch podmínek. Ono to totiž bylo tak, že tam se hrála Janáček Glagolská mše a tam předposlední část té Glagolská mše je takový těžký varhanní sólo, no a jestli ten varhaník ze Sao Paula prostě, no, jestli to otevřel 2 dny předem, tak to zase jako zaklapnul a oni pak byli bez toho. A já tu skladbu, že jo, tu hrál xkrát, tak tu mám v repertoáru, takže mně to jako nedělalo problém. Ale samozřejmě vystupuju víc s těmi našimi orchestry, ať už se jedná o SOČR, jak jste zmínil, anebo s Českou filharmonií.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je velice sympatické, že můj dnešní host, náš přední varhaník Aleš Bárta, čili muzikant z artificiální muziky, má rád taky muziku populární a vůbec se tím netají. Dokonce velice rád poslouchá kapely a jednu z nich si dneska vybral. Tak prozraďte tu vaši volbu.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
No tak já jsem si vybral skupinu Elán, protože líbí se mi na tý skupině mimo jiné to, že má takovej svůj charakter a svou tvář, kterou nemění prostě, jo. Je to, když posloucháte x, já říkám každou kapelu, tak si říkáte, ježíš to je tahle nebo tahle, ono to je takový trošku podobný ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A nedá se to poznat.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
... ale ten, někdy ne, ale u toho Elánu, ten, ten má pořád ten svůj charakter a tvář stejnou, takže to mám rád. Možná v tom hraje roli i to, že moje manželka je Slovenska, ale, ale to je spíš na druhé koleji až.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No takže my si dáme dneska Elán, ano. Kdo tam hraje na klávesy?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Tam hraje na klávesy Vašo Patejdl. To je takovej šikovnej muzikant, kterej dokonce studoval skladbu, myslím, že u Jána Cikara, u slovenského skladatele, takže on mu prostě, ještě má k tomu trošku ke všemi blíž a ještě víc do toho vidí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ale navíc ...
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
A hraje tam na klávesy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... hraje tam na klávesy a navíc, jak jste říkal, vy máte manželku Slovenku, on je teď Slovák, původem je Čech, navíc je docela slušný fotbalista, docela dobrý tenista, ale především vynikající muzikant.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Ano, to je vynikající muzikant.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aleš Bárta už se přiznal tedy přímo bez mučení, že rád hraje kromě jiného také v Rudolfinu pražském. Tam jste taky nahrál spoustu věcí, které jsou k poslechu také na CD, na různých záznamech, ale kdybyste si mohl teď třeba vybrat koncert, že byste si ho sám sestavil, mohl byste ho hrát v Rudolfinu, tak jaký by měl repertoár? Tím jsem se tak nenásilně dostal k tomu, jaký je váš oblíbený repertoár varhanní?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Repertoár varhaníka musí poměrně rozsáhlý, protože mezi těmi nástroji je prostě rozdíl velkej a jak jsem už tady mluvil o tom Týnským chrámu, tak co se hraje v Týnským chrámu, tak se moc třeba nehodí do, do toho Rudolfina ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je zajímavé.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
... a co, co se všecko dá zahrát v Rudolfinu, tak se nedá zahrát zase v Týnském chrámu, takže varhaník, když má jet někam na koncert, nezná ty varhany, tak v první řadě, než sestaví program, tak si musíte vyžádat takzvanou dispozici varhan, to znamená rozsah manuálu, kolik mají manuálu, jakej rozsah má pedál a jaký mají rejstříky ty registry, že jo, a kolik mají volnejch kombinací, aby podle toho zvolil ten repertoár. Takže samozřejmě já mám rád jako hodně stylů, hodně hudby, ale ta hudba Johanna Sebastiana Bacha, to jeho varhanní dílo je rozsáhlé a vůbec jeho dílo je rozsáhlé, ten jeho katalog šmídrů těch jeho skladeb, je, je tlustá bichle prostě, to je něco neuvěřitelnýho. Takže ta varhanní hudba Johanna Sebastiana Bacha to je takovej denní chlebíček varhaníků víte, ale já jsem vždycky měl možná ještě radši prostě romantickou hudbu, pak takový ty velký plochy, Liszta, Franze Liszta, Maxe Regera, prostě to, v tom jsem se cejtil trošku jako, jako ryba ve vodě. Rád jsem se taky jako předváděl prostě v tý hudbě. A to mi tak nějak zůstalo i dodnes, že hodně třeba hraju hudbu Franze Liszta. Ale vždycky jsem cejtil i takovou povinnost, takovou nepsanou, uvádět i novinky nebo uvádět prostě i současnou hudbu, protože jsem přesvědčenej, že naší soudobí skladatelé, vybraní skladatelé prostě patřej k té světové špičce v tom skládání. Teď teda mluvím o varhanní hudbě. Ale ať to je Petr Eben nebo Otomar Mácha, další prostě, Luboš Fišer, tak to je hudba opravdu na úrovni a nemá každá země podle mě, já to tak cítím prostě, takové, takové skladatele současné varhanní hudby.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak přijímá obecenstvo současnou varhanní tvorbu?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Musím říct, že, že dobře, ale musíte k tomu vždycky ještě něco přidat jinýho. Teď se bavíme ale o hudbě, která, o současné, která má prostě melodii, která má určitej rytmus. Není to taková ta bezrytmicky nějaký cinkání skleniček a tadyhle toho, a někdo tam štěkne do toho a já nevím, tak to ne. To bavíme se o takový poslouchatelný prostě hudbě jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, to jsem rád.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Někdy to jsou ty, někdy ty pokusy opravdu jsou, jsou strašný jako i pro mě jako pro muzikanta, jako jo. Já vím, že ti skladatelé soudobí jako někdy to zdůvodňujou tím, že prostě to je ten soudobej jazyk, to je ono, no jo, ale to se v tom nikdo nevyzná a ani muzikant se v tom nevyzná, že jo. A když se bavíme o takový ty poslouchatelný hudbě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitě. Kdybyste měl teď třeba opravdu si sestavit ten koncert podle svýho přání a k svý radosti a měl tam dát třeba, dejme tomu, do toho Rudolfina 5 skladeb, co byste tam zařadil?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Dal bych tam jednu velkou skladbu od Johanna Sebastiana Bacha třeba Preludium a Fuga e moll z lipského období, pak bych tam dal Mendelssohnovu Sonátu, hudba Mendelssohna-Bartholdyho ta vycházela právě z Johanna Sebastiana Bacha a je to úžasný, jak, jak pod tím romantickým hávem je prostě cejtit ten jeho obdiv k Bachovi. Pak bych tam dal asi Franze Liszta Preludium a fuga na téma B-A-C-H. Víte na téma B-A-C-H to je Bach, Bachovo jméno, a to jeho /ukázka/ to je takový chromatickej motiv a spousta skladatelů prostě tím vyjadřovalo svůj obdiv k Bachovi. Takže toho Lizsta. No a pak bych asi tam dal Narození Páně / La Nativité du Seigneur od francouzského skladatele Oliviera Messiaena. To je, to je úžasná hudba, pro mě, pro mě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To by byl koncert.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
To by byl koncert.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No ale možná, že byste tam dal i něco takového, co si zahrajeme teď. A o tom si určitě za chviličku popovídáme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak to bylo možná docela i překvapení pro naše posluchače, ale já bych to uvedl tak, že můj dnešní host varhaník Aleš Bárta vystupuje rád také pravidelně nejenom s význačnými orchestry, ale také sólisty. S Josefem Sukem třeba jste vystupoval velice často, dokonce jste byli přátelé, jak jsem se dočetl, s Ivanem Kusnjerem, Sergejem Kopčákem, anebo Miroslavem Kejmarem, což je právě teda ten případ, který teď dozněl. To je velice zajímavá spolupráce. Ta vás asi obohacuje, docela vás těší, ne?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Určitě, určitě. Spolupráce s vynikajícími hudebníky, ještě bych nezapomněl na Radka Baboráka, našeho špičkového hornistu, to bych rád zmínil. Ale s Miroslavem Kejmarem hraju hrozně rád. On taky mi v životě hodně pomohl, protože prostě producent a režisér jedné japonské společnosti u něj studoval trumpetu, než zjistil, že, že se bude radši živit tím režisérstvím a producenstvím, což dělá výborně ten Japonec /nesrozumitelné/ a on mě mu doporučil právě a tím, tím jsem začal vlastně nejenom natáčet pro Japonce, ale i jezdit potom hrát do Japonska, jo, takže, ale hlavně Mirek Kejmar je vynikající hudebník, kterej prostě na sobě i ve svých letech pracuje denně, prostě denně a tu trubku miluje a já s ním hraju hrozně rád a hrozně mě to obohacuje. A co jsme slyšeli ukázku z desky, kterou jsme točili s Mirkem pro Japonce a tam jsou jazzové evergreeny, jo, jako teď jsme slyšeli Sinatru My Way, ale jsou tam jiný, že jo, jako Misty třeba a jiné a to aranžmá pro nás dělali pan Dřevíkovský nebo Vladimír Popelka, prostě takoví renomovaní aranžéři, a jsou to povedený aranžé a myslím, že je to pěkná deska.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A já myslím, že vám to dělá docela radost, že si, ne že byste si tak jaksi odpočinul od té vážné muziky, ale je to zase exkurz do trošičku jiné oblasti a určitě pro vás taky vzrušující, že jo.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Ano, určitě, i když já jsem samozřejmě vždycky, už když jsem studoval, nebo když mi bylo 15, ale dneska to taky občas dělám, že prostě já mám takovej dar, víte, po tatínkovi, že jako co slyším takhle z tý popmusic, tak já to hned tak nějak jako dokáži zahrát, to mám takový, prostě to jsem zdědil takovej, takovej talent, takže to mi celkem nedělá problém, takže já si to zahraju rád. Já si zahraju třeba na piáno nebo /nesrozumitelné/ bidgies, když mám náladu, nebo, nebo ten Elán, o kterým jsme tady mluvili, nebo, nebo cokoli nebo nějaký písničky od, z muzikálů Karla Svobody, kterého jsem měl mimochodem moc rád. To byl báječnej, talentovanej člověk prostě, taky hitmaker, jak se říká, ale, ale báječnej muzikant taky.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Varhanní hudba je, dá se říct, na vzestupu. Svědčí o tom určitě jednak vyprodané sály, potom každá příležitost v nejrůznějších kostelích, která soustředí kolem muzikantů nesmírně početné publikum. Myslím, že to musí těšit i mého dnešního hosta Aleše Bártu, a je to možná také díky tomu, že se zvyšuje počet těch, těch nástrojů, které jsou neustále jaksi opravované a rekonstruované, viďte.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Ano. Opravdu počet opravených nástrojů a zrekonstruovanejch se pořád zvyšuje, to je, to je dobře. A já musím říct, že jsem, jak si někdo stěžuje, že o to hudbu vážnou není zájem, nebo teda já nemám rád to slovo vážné, a já říkám klasická, klasická ... Ano, všude ve světě to klasická hudba, u nás nevím, proč se říká vážná, no to je tak ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No ona někdy je úplně nevážná, že jo, Mozarta třeba ...
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
No právě, ono to nesedí, ono to nesedí vůbec na to, jo, a je to takový odrazující pro určitou skupinu lidí ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, to je pravda.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
... takže já jsem trošku optimista na rozdíl od některejch, protože v těch městech jsou v 90 % nádherný návštěvy na koncertech, jo. Většinou jsou potěšenej jednak tím, když zjistím, že tyhlety varhany, že jsou opravený a že je tam potom plnej kostel lidí, já jsem rád.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak my máme teď začátek června, tak kam se pojedete vy potěšit a které diváky potěšíte v nejbližších dnech, týdnech, měsících?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
No tak teď ta doba vždycky od toho května přes to léto, ještě do začátku září, to je doba tak, kdy se pořádá poměrně dost festivalů, ať už jsou to hudební festivaly, operní festivaly, ale i speciálně varhanní festivaly. Teďka třeba probíhá festival Pražské jaro. Tam jsem měl možnost třeba vystoupit v Janáčkově Otčenáši v Obecním domě, nebo teď jsem byl v Křečovicích, což je rodiště Josefa Suka, to byl dědeček houslisty Josefa Suka, že jo, a tam je taková už dlouholetá tradice, prostě vždycky poslední neděli v květnu tam probíhá koncert v kostele svatého Lukáše, vždycky je o to, je o to obrovskej zájem a pořádá to Pražské jaro. A já jsem tam dlouhá, dlouhé roky hrál s Josefem Sukem, který teď už bohužel není mezi námi, ale ta tradice pokračuje dál. No a jinak co, co mě čeká? Teď se nejvíc připravuju na festival Smetanova Litomyšl, protože to je vždycky pro mě taková výzva, jo, to je pro mě tak skoro na úrovni Pražskýho jara, protože on to sice je operní festival, ale probíhají tam také jiné typy koncertů než opery a jeden z těch typů je, je prostě varhanní koncert a mám to štěstí, že letos tam budu teda vystupovat, i když ten dramaturg Vojta Střítecký si tam na mě vymyslel takový těžký program, tak už jsem, tak už na tom dlouho sedím, prostě transkripce ruský hudby víte, včetně Mussorgského Obrázků z výstavy, transkripce a světy z Louskáčka a tak dále. Ono se to nedá hrát všude, ale tam, tam prostě na to je, jsou krásný varhany tam /nesrozumitelné/ nový, my říkáme nový varhany, ale ony tam jsou třeba 15, 20 let, ale to jsou furt nový ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou nový, ano.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
No takže budu hrát na tý Smetanový Litomyšli třeba. Potom hraju na, na festivalu Prague Proms, takovej, oni vždycky dělají takovej odloučenej koncert v Kutný Hoře v katedrále svatý Barbory. Tak tam budu mít koncert a bude se mnou účinkovat ještě houslista Jakub Junek, a tak dále. No budu, taky v červenci jedu na zájezd s Česku filharmonií do Německa, taky s Mirkem Kejmarem budu mít koncert v jeho rodišti v Sobotce v rámci Šrámkovy Sobotky, že jo, my jsme tam jednou hráli. A pak se už budu připravovat zase, budu mít s Radkem Baborákem zájezd do Japonska, v listopadu pojedu s filharmonií do Spojených států amerických. Je toho dost, co mám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No je toho dost, neodpočinete si, ale roznášíte radost z téhleté krásné muziky po celém světě a to samozřejmě vás musí těšit stejně jako to těší diváky.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
To mě těší samozřejmě velmi, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moc vám děkuju. Varhaník Aleš Bárta byl dnes hostem Tandemu a já mu děkuju za jednak krásnou muziku a také příjemné povídání.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Děkuju vám za pozvání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den vám z rádia přeje Jan Rosák. Můj dnešní spolutandemista je skvělý český muzikant, je jedním z nejúspěšnějších českých varhaníků. Jsem rád, že na Tandem nás dnes přišel navštívit pan Aleš Bárta. Vítám vás, dobrý den.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Dobrý den, děkuju.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přečetl jsem si, že Aleš Bárta působí, cituji: "Jako rozvážný, skromný člověk, který nepodniká výrazné kroky k vlastní propagaci." Konec citátu. Ostatně on sám o sobě říká, že nejlepší propagací umělce je jeho přesvědčivý profesionální výkon, který je výsledkem poctivé přípravy. Tak s tím se určitě dá jenom souhlasit. Přeju hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tohle byla, myslím, ta nejlepší ilustrace slov Aleše Bárty, že nejlepší propagací umělce je jeho přesvědčivý profesionální výkon. Co jste to slyšeli teď právě?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Slyšeli jsme tokátu d-moll, respektive první část Tokáty a fuga v d-moll, jedné z nejslavnějších varhanních skladeb Johanna Sebastiana Bacha.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ve vašem provedení samozřejmě.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Ano. Nahrávka z Rudolfina.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak. Ale ještě, no do Rudolfina se taky dostaneme už proto, že vím, že vy tam rád hrajete. Ale jestlipak se vracíte, no v myšlenkách nepochybně, ale i fyzicky do místa vašeho narození, do Rychnova nad Kněžnou?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Do Rychnova nad Kněžnou se nevracím, respektive jsem tam párkrát hrál, ale já jinak vlastně jsem potom bydlel s rodiči v Pardubicích.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste asi kolem muziky pořád se nějak jaksi točil, viďte?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Tak já jsem v Pardubicích začal navštěvovat lidovou školu umění, teda dneska se to jmenuje základní umělecká škola, a učil jsem se na klavír, což vlastně to je základem hry na varhany, protože ta technická průprava z klavíru je nezbytná a potom ale, když mně bylo asi 13, tak pan ředitel z lidové školy umění koupil varhany takové elektrofonické, které vyráběl Petrov v Hradci Králové, ale protože ty elektrofonické varhany sice měly dva manuály, ale měly jenom takovou oktávu, pedál, tak k tomu nechala se udělat k tomu pedálová klávesnice, tak to už bylo takový jakoby varhany, jenže já jsem tenkrát v těch 13 jsem nebyl moc velkýho vzrůstu, tak jsem na ty pedály moc nemohl došáhnout, no ale aspoň špičkama, no tak patama jsem hrát nemohl, tak aspoň těma špičkama, no a jelikož tam působila jedna učitelka, která začala na ty varhany vyučovat a byla absolventkou brněnské konzervatoře, tak prostě mě tak nějak směrovala prostě na tu konzervatoř a nakonec jsem tam byl přijat, takže tím to začalo. Ale samozřejmě můj tatínek byl vynikajícím hudebníkem, i když amatérským, ale byl také režisérem v hradeckém rozhlase třeba hudebním nebo měl velký bid band v Pardubicích, skládal, hrál jazz, trumpetista a tak dále ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže pořád kolem vás byla muzika.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
... takže, takže ano, ano, pořád u nás prostě soboty, neděle, můj tatínek furt něco aranžoval, stahoval, takže byl nepředstavitelnej kravál u nás jako pořád, než jsme mu koupili sluchátka teda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale počkejte ... ale ten, jak říkáte kravál, kdyby vás slyšel tatínek, tak to vás mohlo taky odradit od muziky. Nechtěl jste náhodou dělat něco úplně jiného?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
No já jsem chtěl být pilotem prostě, že jo, jako, jako spousta dětí nebo mladých lidí, to byl takovej můj sen, ale to byla jenom taková myšlenka, ale dodnes, když vidím nějakého pilota, tak se trošku orosím, prostě furt to mně je jako nějak takto.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A rád třeba vidíte filmy o letadlech a takhle?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Jo, jo. Nedávno jsem viděl zrovna film o vývoji toho obrovskýho Airbusu A380, no bylo to, bylo to úžasný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak to je hezký, že máte taky, taky jiný spády trošičku, no ale ta muzika nakonec vyhrála.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže logicky jste směřoval na konzervatoř asi.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Tak, na konzervatoř. Konzervatoř jsem studoval v Brně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už jste studoval varhany.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Varhany, varhany samozřejmě. Ale já jsem se dost vlastně, i když samozřejmě ten klavír je povinný, varhaníci ho studovali ještě trošku intenzivněji, ale já jsem ho studoval ještě o něco intenzivněji, protože jsem měl strašně rád klavír a měl jsem dokonce takovej sen, že budu, že to budu dělat nastejno prost+ klavír a varhany.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaksi paralelně.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
A z toho klavíru jsem dostal poměrně dost, protože na konzervatoři jsem dokonce hrál na konci studia s orchestrem Beethovenův klavírní koncert, ale, ale nicméně pak jsem pochopil, že ta specializace je opravdu nutná, že prostě taková ta dvojobrovost v dnešní době, že to není úplně ono a věnoval jsem se převážně varhanám, samozřejmě svému oboru.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je náš přední varhaník Aleš Bárta. Varhany je nástroj, který je takový velebný a myslím si, že je vesměs velice oblíben, ale chci se vás zeptat, pane Bárto, jestlipak jsou země, kde ty varhany jsou ještě oblíbenější než kdekoli jinde. Jinými slovy, je někde taková země varhanám vyloženě zaslíbená?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Ano. Tak varhanářství jako stavitelství varhan to je velmi rozsáhlá oblast a v průběhu staletí už prostě od renesance, od raného baroka vznikaly v určitých oblastech Evropy varhanní kultury a ty, to stavitelství se od sebe hodně lišilo. Každý ty varhany v tom, v tom regionu mají svůj typický charakter nenapodobitelný, takže jestli jste se ptal, která země je zaslíbená varhanám, tak určitě je to Francie, je to severní Německo, jižní Německo a částečně Itálie.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co země, kde varhany publikum miluje, tak já myslím, že totiž to jsem si myslel, že tam asi zabrousíte, že to je Japonsko, jsem si myslel.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Japonsko obecně miluje klasickou hudbu jako jo, to je věc číslo 1. Co se týká varhan, tak Japonsko samozřejmě nemá ty kostely s varhanama nebo respektive jsem hrál v Tokiu jenom v jednom, no ono to trošku vypadá jako krematorium, ale oni tomu říkají, oni tomu říkají katedrála svaté Marie, tak ale protože tam jsou peníze v Japonsku, že jo, tak si ... třeba v Tokiu je 50 koncertních sálů velkejch, že jo, na ten počet obyvatel ono to tak nějak to, a 12 mimochodem profesionálních symfonických orchestrů, ale nechávají si tam prostě postavit obrovský krásný nástroje do těch sálů a někdy opravdu nevědí, co s penězma, protože už jsem byl svědkem toho, že se rozhodovali, jestli do toho sálu jako německý typ varhan nebo francouzský typ varhan, tak dlouho zvažovali a pak nechali postavit dvoje varhany tam, i francouzský i německý, a po zmáčknutí, když jsou tam francouzský zrovna, tak po zmáčknutí tlačítka zajedou a vyjedou ty druhý. Tak to je možný, možný jenom v Japonsku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je, asi jo, asi jo. Vy jste tam dokonce otevíral jeden koncertní sál v Jokohamě, viďte.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
To je krásný koncertní sál, ten se jmenuje Minato Mirai. Ten sál je součástí takového nadčasového komplexu a je to opravdu úžasnej sál a no, to byl zážitek pro mě, že jo, protože já jsem hodně natáčel pro Japonce a to moje první CD tam získalo nějakou cenu a na základě toho prostě si mě vybral ten, ten pořadatel z toho Minato Mirai, abych tam hrál dva recitály za sebou jako s hudbou Johanna Sebastiana Bacha. No tak na každým z nich bylo 2200 lidí, tak, tak ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fíha.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
... to je úžasný, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je úžasný.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
To se, to se jen tak nestane.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No ale když mluvíte o mimořádných nástrojích, tak kde je takový nástroj, na který se vždycky těšíte a který považujete třeba vůbec za ten nejlepší na světě?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Víte, ono u těch varhan ani tak nezáleží na tom, jestli ten nástroj je obrovskej nebo není obrovskej, on může bejt nádhernej nástroj, může mít jenom 3 rejstříky jako přednostní píšťaly, varhany a tak dále, takže ono jde zase o to podle těch stylů, jo, jako barokní varhany, romantické varhany, pak, pak takový koncertní nástroje, tak, tak třeba takový, takovej bombastickej nástroj třeba, na kterým jsem měl možnost hrát, je tady v Německu v Passau, jo, kterej má několik hracích stolů a vlastně jsou to několikatery varhany, já teď abych nelhal, patery nebo sedmi, který se dají ovládat všechny od jednoho hracího stolu, že jo, jsou rozmístěny na, na bočních korech a na hlavním koru, tak to je, to je opravdu zážitek jako na to hrát. Ale co se týká třeba naší republiky, tak já mám takovej zvláštní vztah k varhanám v Rudolfinu, protože jsem tam natočil hodně hudby a taky jsem tam hrál jako solista s Českou filharmonií a se SOČRem a mám k tomu takovej nějakej citovej vztah. A to je takovej nástroj, na který prostě zní dobře jako veškerá varhanní hudba od barokní až po současnou. Mám rád varhany v Obecním domě, který jsou taky po rekonstrukci, to je zase romantickej nástroj krásnej, anebo varhany v Týnském chrámu, což je barokní nástroj, na který je, víte, ty český barokní nástroje oni mají trošku takový specifika jako, to je specifikum, který se týká Čech a potom jižního Německa, že vlastně v tý basový oktávě chybějí nějaký tóny. Tam nejde prostě hrát všechno, i když mají třeba krásnej, mají trošku prostě omezenej rozsah, ale zase ty literatury je na to hodně, to jsou takový ty autoři, kteří nejsou třeba tak známí nebo tak, ale hudba je to perfektní. A tam v Týnském chrámu se podařilo ten krásný nástroj od varhanáře z Kolína nad Rýnem Monta zrekonstruovat před pár lety a je z toho opravdu unikátní barokní nástroj.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, náš přední varhaník Aleš Bárta absolvoval brněnskou konzervatoř u profesora Pukla, potom pražskou akademii ve třídě docenta Rabase, našeho slavného varhaníka. No a po těch studiích jste se stal úspěšným účastníkem významných soutěží. Vyhrál jste soutěže, já to tady mám napsáno, v Linci, Budapešti, dokonce jste se stal ve 84. absolutním vítězem Mezinárodní varhanní soutěže Pražského jara. To se asi zúčastňuje soutěží muzikant v takovém tom útlém věku, kdy si chce dokázat, že je dobrý, viďte.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Jednak dokázat, jednak už to patří k tomu studiu, varhany, už prostě ta účast na soutěžích. Já bych vás jenom opravil, já jsem se zúčastnil těch soutěží už během studia na vysoké škole nebo na akademii, jo. Po tom studiu, už když člověk skončí studium, tak už se těch lidí zúčastňuje méně, většinou to jsou studenti vysokých škol, které se účastní těch mezinárodních soutěží. Já jsem rád, že třeba ta soutěž Pražského jara tady, která probíhá vždycky před začátkem festivalu, každej rok, takže pořád prostě to funguje, pořád to běží, jednou za 5 roků jsou varhanný obor a tak dále. Samozřejmě, že ty soutěže, to je trošku jako takovej, takovej sport, ale je to těžký v tom posuzování, že se to nedá měřit na nějaký vteřiny a tak, ale vždycky tam je nějaká porota a každý z těch porotců má na to nějaký jiný názor a často se ta porota pohádá samozřejmě mezi sebou, anebo, anebo dřív zase byly ty zákulisní takový, že si protlačovali ten toho žáka, ten toho žáka, tohle se už naštěstí dneska neděje a už myslím, že se to dlouhou dobu neděje. Samozřejmě, že člověk, kterej je úspěšnej v těch, v těch soutěžích, hlavně v mezinárodních soutěžích, tak dostane určitou šanci kromě toho, že dostane nějaký peníze za to, když dostane nějakou cenu, tak dostane šanci nějak nastartovat svoji kariéru a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je důležité určitě.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
... pak je jenom na něm, jak se s tím, jak se s tím popere prostě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No protože jaksi mít renomé laureáta mezinárodních soutěží, je určitě vynikající v tom, když si potom, dejme tomu, impresário nějaký nebo intendant nějakého koncertního sálu prostě vybírá toho umělce toho kterého, tak prostě sáhne po tom, který má tohleto renomé.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Ano, určitě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak myslím si, že vám to samozřejmě také pomohlo. Vystupoval jste a vystupujete po celém světě. Já jsem si to tady dokonce jsem se ostýchal si to napsat, protože to by vydalo na celý pravděpodobně celý jeden vstup, abych říkal jenom, ve kterých zemích jste vystupoval, ale je to vážně téměř celý svět. Mluvil jste už tady o Japonsku, Evropu máte nepochybně sjetou úplně celou a vystupoval jste také s předními orchestry. I když varhaník hraje hodně často sólo, a když vystupuje v koncertních sálech, tak vystupují i s orchestry. Jakou máte takhle příjemnou zkušenost kromě toho, že jste samozřejmě také solistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu, abych i trošičku malinko kopal taky za vlastní tým tady, tak jaká je vaše zkušenost třeba ve spolupráci s těmi předními světovými soubory, tělesy?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Já jsem hlavně vystupoval s českými orchestry, jo, s těmi zahraničními taky, ale už jako v menší míře, protože oni tam mají ty zaměstnaný vždycky u těch orchestrů ty svoje varhaníky. Ale například minulý rok, to se mi stala taková kuriózní situace, sedím doma takhle ve středu odpoledne nebo bylo tak dvě hodiny a volali mi z jedný agentury a říkali máte teď čas jako dneska, zejtra a pozejtří a ještě ty, a já říkám no tak něco mám, ale o co jde? A oni říkali, no, že byste letěl dnes večer do Sao Paulo do Brazílie, protože ráno už tam je generální zkouška a pak jsou 3 koncerty a zase byste přiletěl zpátky. A já říkám ježíšmarjá a to se jako dá? No tak to byl třeba zahraniční orchestr v Sao Paulo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A dalo se to, zvládl jste to?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
No já jsem to zvládnul, bylo to šílený, protože jsem skoro nestihl přestup ve Frankfurtu, ale, no ale stihl, i když mně tam zase nepřiletěl kufr, jo a frak, sháněli mi tam frak, ale bylo to a já jsem se pak vrátil z toho Sao Paula a byl jsem, měl jsem pocit, že se mi to zdálo celý, že jo samozřejmě, takže abych se k tomu vrátil, ano, stává se, že vystoupím s nějakým zahraničním orchestrem, i když ne za takovejhle hektickejch podmínek. Ono to totiž bylo tak, že tam se hrála Janáček Glagolská mše a tam předposlední část té Glagolská mše je takový těžký varhanní sólo, no a jestli ten varhaník ze Sao Paula prostě, no, jestli to otevřel 2 dny předem, tak to zase jako zaklapnul a oni pak byli bez toho. A já tu skladbu, že jo, tu hrál xkrát, tak tu mám v repertoáru, takže mně to jako nedělalo problém. Ale samozřejmě vystupuju víc s těmi našimi orchestry, ať už se jedná o SOČR, jak jste zmínil, anebo s Českou filharmonií.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je velice sympatické, že můj dnešní host, náš přední varhaník Aleš Bárta, čili muzikant z artificiální muziky, má rád taky muziku populární a vůbec se tím netají. Dokonce velice rád poslouchá kapely a jednu z nich si dneska vybral. Tak prozraďte tu vaši volbu.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
No tak já jsem si vybral skupinu Elán, protože líbí se mi na tý skupině mimo jiné to, že má takovej svůj charakter a svou tvář, kterou nemění prostě, jo. Je to, když posloucháte x, já říkám každou kapelu, tak si říkáte, ježíš to je tahle nebo tahle, ono to je takový trošku podobný ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A nedá se to poznat.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
... ale ten, někdy ne, ale u toho Elánu, ten, ten má pořád ten svůj charakter a tvář stejnou, takže to mám rád. Možná v tom hraje roli i to, že moje manželka je Slovenska, ale, ale to je spíš na druhé koleji až.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No takže my si dáme dneska Elán, ano. Kdo tam hraje na klávesy?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Tam hraje na klávesy Vašo Patejdl. To je takovej šikovnej muzikant, kterej dokonce studoval skladbu, myslím, že u Jána Cikara, u slovenského skladatele, takže on mu prostě, ještě má k tomu trošku ke všemi blíž a ještě víc do toho vidí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ale navíc ...
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
A hraje tam na klávesy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... hraje tam na klávesy a navíc, jak jste říkal, vy máte manželku Slovenku, on je teď Slovák, původem je Čech, navíc je docela slušný fotbalista, docela dobrý tenista, ale především vynikající muzikant.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Ano, to je vynikající muzikant.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aleš Bárta už se přiznal tedy přímo bez mučení, že rád hraje kromě jiného také v Rudolfinu pražském. Tam jste taky nahrál spoustu věcí, které jsou k poslechu také na CD, na různých záznamech, ale kdybyste si mohl teď třeba vybrat koncert, že byste si ho sám sestavil, mohl byste ho hrát v Rudolfinu, tak jaký by měl repertoár? Tím jsem se tak nenásilně dostal k tomu, jaký je váš oblíbený repertoár varhanní?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Repertoár varhaníka musí poměrně rozsáhlý, protože mezi těmi nástroji je prostě rozdíl velkej a jak jsem už tady mluvil o tom Týnským chrámu, tak co se hraje v Týnským chrámu, tak se moc třeba nehodí do, do toho Rudolfina ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je zajímavé.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
... a co, co se všecko dá zahrát v Rudolfinu, tak se nedá zahrát zase v Týnském chrámu, takže varhaník, když má jet někam na koncert, nezná ty varhany, tak v první řadě, než sestaví program, tak si musíte vyžádat takzvanou dispozici varhan, to znamená rozsah manuálu, kolik mají manuálu, jakej rozsah má pedál a jaký mají rejstříky ty registry, že jo, a kolik mají volnejch kombinací, aby podle toho zvolil ten repertoár. Takže samozřejmě já mám rád jako hodně stylů, hodně hudby, ale ta hudba Johanna Sebastiana Bacha, to jeho varhanní dílo je rozsáhlé a vůbec jeho dílo je rozsáhlé, ten jeho katalog šmídrů těch jeho skladeb, je, je tlustá bichle prostě, to je něco neuvěřitelnýho. Takže ta varhanní hudba Johanna Sebastiana Bacha to je takovej denní chlebíček varhaníků víte, ale já jsem vždycky měl možná ještě radši prostě romantickou hudbu, pak takový ty velký plochy, Liszta, Franze Liszta, Maxe Regera, prostě to, v tom jsem se cejtil trošku jako, jako ryba ve vodě. Rád jsem se taky jako předváděl prostě v tý hudbě. A to mi tak nějak zůstalo i dodnes, že hodně třeba hraju hudbu Franze Liszta. Ale vždycky jsem cejtil i takovou povinnost, takovou nepsanou, uvádět i novinky nebo uvádět prostě i současnou hudbu, protože jsem přesvědčenej, že naší soudobí skladatelé, vybraní skladatelé prostě patřej k té světové špičce v tom skládání. Teď teda mluvím o varhanní hudbě. Ale ať to je Petr Eben nebo Otomar Mácha, další prostě, Luboš Fišer, tak to je hudba opravdu na úrovni a nemá každá země podle mě, já to tak cítím prostě, takové, takové skladatele současné varhanní hudby.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak přijímá obecenstvo současnou varhanní tvorbu?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Musím říct, že, že dobře, ale musíte k tomu vždycky ještě něco přidat jinýho. Teď se bavíme ale o hudbě, která, o současné, která má prostě melodii, která má určitej rytmus. Není to taková ta bezrytmicky nějaký cinkání skleniček a tadyhle toho, a někdo tam štěkne do toho a já nevím, tak to ne. To bavíme se o takový poslouchatelný prostě hudbě jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, to jsem rád.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Někdy to jsou ty, někdy ty pokusy opravdu jsou, jsou strašný jako i pro mě jako pro muzikanta, jako jo. Já vím, že ti skladatelé soudobí jako někdy to zdůvodňujou tím, že prostě to je ten soudobej jazyk, to je ono, no jo, ale to se v tom nikdo nevyzná a ani muzikant se v tom nevyzná, že jo. A když se bavíme o takový ty poslouchatelný hudbě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitě. Kdybyste měl teď třeba opravdu si sestavit ten koncert podle svýho přání a k svý radosti a měl tam dát třeba, dejme tomu, do toho Rudolfina 5 skladeb, co byste tam zařadil?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Dal bych tam jednu velkou skladbu od Johanna Sebastiana Bacha třeba Preludium a Fuga e moll z lipského období, pak bych tam dal Mendelssohnovu Sonátu, hudba Mendelssohna-Bartholdyho ta vycházela právě z Johanna Sebastiana Bacha a je to úžasný, jak, jak pod tím romantickým hávem je prostě cejtit ten jeho obdiv k Bachovi. Pak bych tam dal asi Franze Liszta Preludium a fuga na téma B-A-C-H. Víte na téma B-A-C-H to je Bach, Bachovo jméno, a to jeho /ukázka/ to je takový chromatickej motiv a spousta skladatelů prostě tím vyjadřovalo svůj obdiv k Bachovi. Takže toho Lizsta. No a pak bych asi tam dal Narození Páně / La Nativité du Seigneur od francouzského skladatele Oliviera Messiaena. To je, to je úžasná hudba, pro mě, pro mě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To by byl koncert.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
To by byl koncert.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No ale možná, že byste tam dal i něco takového, co si zahrajeme teď. A o tom si určitě za chviličku popovídáme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak to bylo možná docela i překvapení pro naše posluchače, ale já bych to uvedl tak, že můj dnešní host varhaník Aleš Bárta vystupuje rád také pravidelně nejenom s význačnými orchestry, ale také sólisty. S Josefem Sukem třeba jste vystupoval velice často, dokonce jste byli přátelé, jak jsem se dočetl, s Ivanem Kusnjerem, Sergejem Kopčákem, anebo Miroslavem Kejmarem, což je právě teda ten případ, který teď dozněl. To je velice zajímavá spolupráce. Ta vás asi obohacuje, docela vás těší, ne?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Určitě, určitě. Spolupráce s vynikajícími hudebníky, ještě bych nezapomněl na Radka Baboráka, našeho špičkového hornistu, to bych rád zmínil. Ale s Miroslavem Kejmarem hraju hrozně rád. On taky mi v životě hodně pomohl, protože prostě producent a režisér jedné japonské společnosti u něj studoval trumpetu, než zjistil, že, že se bude radši živit tím režisérstvím a producenstvím, což dělá výborně ten Japonec /nesrozumitelné/ a on mě mu doporučil právě a tím, tím jsem začal vlastně nejenom natáčet pro Japonce, ale i jezdit potom hrát do Japonska, jo, takže, ale hlavně Mirek Kejmar je vynikající hudebník, kterej prostě na sobě i ve svých letech pracuje denně, prostě denně a tu trubku miluje a já s ním hraju hrozně rád a hrozně mě to obohacuje. A co jsme slyšeli ukázku z desky, kterou jsme točili s Mirkem pro Japonce a tam jsou jazzové evergreeny, jo, jako teď jsme slyšeli Sinatru My Way, ale jsou tam jiný, že jo, jako Misty třeba a jiné a to aranžmá pro nás dělali pan Dřevíkovský nebo Vladimír Popelka, prostě takoví renomovaní aranžéři, a jsou to povedený aranžé a myslím, že je to pěkná deska.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A já myslím, že vám to dělá docela radost, že si, ne že byste si tak jaksi odpočinul od té vážné muziky, ale je to zase exkurz do trošičku jiné oblasti a určitě pro vás taky vzrušující, že jo.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Ano, určitě, i když já jsem samozřejmě vždycky, už když jsem studoval, nebo když mi bylo 15, ale dneska to taky občas dělám, že prostě já mám takovej dar, víte, po tatínkovi, že jako co slyším takhle z tý popmusic, tak já to hned tak nějak jako dokáži zahrát, to mám takový, prostě to jsem zdědil takovej, takovej talent, takže to mi celkem nedělá problém, takže já si to zahraju rád. Já si zahraju třeba na piáno nebo /nesrozumitelné/ bidgies, když mám náladu, nebo, nebo ten Elán, o kterým jsme tady mluvili, nebo, nebo cokoli nebo nějaký písničky od, z muzikálů Karla Svobody, kterého jsem měl mimochodem moc rád. To byl báječnej, talentovanej člověk prostě, taky hitmaker, jak se říká, ale, ale báječnej muzikant taky.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Varhanní hudba je, dá se říct, na vzestupu. Svědčí o tom určitě jednak vyprodané sály, potom každá příležitost v nejrůznějších kostelích, která soustředí kolem muzikantů nesmírně početné publikum. Myslím, že to musí těšit i mého dnešního hosta Aleše Bártu, a je to možná také díky tomu, že se zvyšuje počet těch, těch nástrojů, které jsou neustále jaksi opravované a rekonstruované, viďte.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Ano. Opravdu počet opravených nástrojů a zrekonstruovanejch se pořád zvyšuje, to je, to je dobře. A já musím říct, že jsem, jak si někdo stěžuje, že o to hudbu vážnou není zájem, nebo teda já nemám rád to slovo vážné, a já říkám klasická, klasická ... Ano, všude ve světě to klasická hudba, u nás nevím, proč se říká vážná, no to je tak ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No ona někdy je úplně nevážná, že jo, Mozarta třeba ...
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
No právě, ono to nesedí, ono to nesedí vůbec na to, jo, a je to takový odrazující pro určitou skupinu lidí ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, to je pravda.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
... takže já jsem trošku optimista na rozdíl od některejch, protože v těch městech jsou v 90 % nádherný návštěvy na koncertech, jo. Většinou jsou potěšenej jednak tím, když zjistím, že tyhlety varhany, že jsou opravený a že je tam potom plnej kostel lidí, já jsem rád.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak my máme teď začátek června, tak kam se pojedete vy potěšit a které diváky potěšíte v nejbližších dnech, týdnech, měsících?
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
No tak teď ta doba vždycky od toho května přes to léto, ještě do začátku září, to je doba tak, kdy se pořádá poměrně dost festivalů, ať už jsou to hudební festivaly, operní festivaly, ale i speciálně varhanní festivaly. Teďka třeba probíhá festival Pražské jaro. Tam jsem měl možnost třeba vystoupit v Janáčkově Otčenáši v Obecním domě, nebo teď jsem byl v Křečovicích, což je rodiště Josefa Suka, to byl dědeček houslisty Josefa Suka, že jo, a tam je taková už dlouholetá tradice, prostě vždycky poslední neděli v květnu tam probíhá koncert v kostele svatého Lukáše, vždycky je o to, je o to obrovskej zájem a pořádá to Pražské jaro. A já jsem tam dlouhá, dlouhé roky hrál s Josefem Sukem, který teď už bohužel není mezi námi, ale ta tradice pokračuje dál. No a jinak co, co mě čeká? Teď se nejvíc připravuju na festival Smetanova Litomyšl, protože to je vždycky pro mě taková výzva, jo, to je pro mě tak skoro na úrovni Pražskýho jara, protože on to sice je operní festival, ale probíhají tam také jiné typy koncertů než opery a jeden z těch typů je, je prostě varhanní koncert a mám to štěstí, že letos tam budu teda vystupovat, i když ten dramaturg Vojta Střítecký si tam na mě vymyslel takový těžký program, tak už jsem, tak už na tom dlouho sedím, prostě transkripce ruský hudby víte, včetně Mussorgského Obrázků z výstavy, transkripce a světy z Louskáčka a tak dále. Ono se to nedá hrát všude, ale tam, tam prostě na to je, jsou krásný varhany tam /nesrozumitelné/ nový, my říkáme nový varhany, ale ony tam jsou třeba 15, 20 let, ale to jsou furt nový ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou nový, ano.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
No takže budu hrát na tý Smetanový Litomyšli třeba. Potom hraju na, na festivalu Prague Proms, takovej, oni vždycky dělají takovej odloučenej koncert v Kutný Hoře v katedrále svatý Barbory. Tak tam budu mít koncert a bude se mnou účinkovat ještě houslista Jakub Junek, a tak dále. No budu, taky v červenci jedu na zájezd s Česku filharmonií do Německa, taky s Mirkem Kejmarem budu mít koncert v jeho rodišti v Sobotce v rámci Šrámkovy Sobotky, že jo, my jsme tam jednou hráli. A pak se už budu připravovat zase, budu mít s Radkem Baborákem zájezd do Japonska, v listopadu pojedu s filharmonií do Spojených států amerických. Je toho dost, co mám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No je toho dost, neodpočinete si, ale roznášíte radost z téhleté krásné muziky po celém světě a to samozřejmě vás musí těšit stejně jako to těší diváky.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
To mě těší samozřejmě velmi, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moc vám děkuju. Varhaník Aleš Bárta byl dnes hostem Tandemu a já mu děkuju za jednak krásnou muziku a také příjemné povídání.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Děkuju vám za pozvání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Aleš BÁRTA, varhaník
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 20. září 2014.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
