Blanka Bohdanová: Knížky píšu k výročím, u malování musí člověk myslet jinak
10. červenec 2015
Hostem Tandemu Jana Rosáka byla herečka a malířka Blanka Bohdanová. Dozvěděli jste se od ní například, jaké jubileum v letošním roce oslavila a jakou hudbu ráda poslouchá.
Také prozradila, jaké podněty potřebuje pro své obrazy a proč se rozhodla psát knihy.
Doslovný přepis pořadu dodává firma NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.
Jan ROSÁK, moderátor--------------------
Dámy a pánové, milí posluchači, Tandem začíná a já jsem rád, že v něm mohu po čase přivítat vynikající českou herečku, ale také malířku, divadelní pedagožku, dlouholetou členku Národního divadla, nositelku ceny Thálie, ale hlavně nesmírně milou, inteligentní a kultivovanou ženu paní Blanku Bohdanovou, dobrý den.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
Tak to je tolik chvály, že se teď stydím posluchače pozdravit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Komu čest.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Komu čest, tomu čest, paní Bohdanová. Já vás opravdu moc rád vidím, naši posluchači zase rádi uslyší, jak se máte a co je u vás nového, ovšem všechno si to necháme až po úvodní písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu je tedy hostem herečka Blanka Bohdanová. Já vám především chci, paní Bohdanová, pogratulovat, sice trošku se zpožděním, protože už to bylo v březnu, ale oslavila jste velmi významné jubileum, sice takové půl jubileum. Může se to říkat u dámy vůbec kolik?
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
No já vím, teď bylo hodně těch rozhovorů všelijakých, no tak já jsem skutečně ale byla překvapená, protože samozřejmě, že jsem to chápala dvojím způsobem, že ten věk už prostě je k něčemu dobrý, že, že dostanete takovou, takové jaksi ocenění, no ale spíš mě překvapila a zarazila ta, ta odezva v tom publiku, protože to skutečně mi vyrazilo dech, to jsem skutečně nemohla očekávat. Takže to byl zážitek. Já jsem tam totiž do toho divadla, do historické budovy vstoupila po 5 letech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně?
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
Ano, protože já jsem vlastně chtěla dovršit 45 let služby Národnímu divadlu, ale protože mně Činoherák nabídl nádhernou roli pro starou herečku, a to jsem si myslela, že v Národním nedostanu, tak jsem tam odešla o rok dřív, ale samozřejmě, že to není jednoduché odejít z Národního divadla, tak jsem radši tam vůbec nechodila do těch budov. Říkala jsem si, nebudu to prostě dráždit a nechci být sentimentální. No tak u mě to byl takový dvojnásobný prožitek, že jsem si říkala, no tak teď sem vstoupím, když jsem byla, není to tak dlouho, tak jak, jak, jak si s tím naložím, no ale můj syn mi byl velikou oporou, takže jsem se ho pořád držela a dopadlo to dobře, že jsem se nerozbrečela. No měla jsem na kahánku, ale pak jsem si říkala, že to nesmím dát najevo, no tak nějaká slzička byla, ale, ale zvládla jsem to důstojně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si opravdu myslím, že vážně velice důstojně. Myslím si, že to viděl celý národ v televizním přenosu. Paní Blanka Bohdanová pochopitelně mluvila jednak jaksi o tom, jak ji národ pogratuloval vlastně na dálku takhle k těm 85., ale také samozřejmě o předávání Thálie, o které si za chviličku s paní Blankou Bohdanovou v našem tandemu popovídáme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když tak se svými hosty v Tandemu rekapitulujeme, co se jim povedlo, co třeba méně, na co už vůbec nejsou pyšní, tak to bych dneska úplně opominul, tak z té první kategorie, to znamená z těch věcí, které se vám hodně povedly, na které jste hodně pyšná, tak samozřejmě tam by určitě ta Thálie byla, viďte. Je to ta Thálie, která, řekl bych, se dává za celoživotní dílo, tak je to tuším deklarováno, ale to znamená za celoživotní mistrovství, to znamená za tu dobu, kdy vás diváci celou dobu milovali, vnímali, je to tak? Cítíte to taky tak?
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
Ano, je to tak, je to tak. Ale já už jsem předtím dostala taky jednu Thálii a sice s Josefem Somrem jsme dostali oba dva.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Za Gin Game.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
A tam jsme zase prožívali to, co budu dělat, když ten druhej to nedostane, jo. Takže nám to dali oběma, tak to bylo takové osvěžení, že jsme to mohli brát s radostí, protože by nám bylo líto, kdyby to ten partner, to je hra o dvou lidech, že jo, a jsou to rovnocenné role, takže by nám to bylo líto. No.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mimochodem, jak dlouho Gin Game hrajete vlastně s panem Somrem?
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
14 let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
14 let.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
Ano. Teď v březnu to bylo 14 let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte spočítány reprízy třeba?
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
No já si myslím, ono se to potom hrálo jako tak jednou měsíčně a tak, ale my jsme objeli strašných měst s tím, takže počítám tak tři stovky, no, že to tak bude těch představení. Ale musím k tomu říct, že ta hra je tak neskutečně napsaná, teď jsme to hráli v pondělí a diváci byli úplně udiveni, jak je to aktuální a ta hra je starší hra, tu už chystala režisérka Engelová pro Bohouška Záhorského a pro Vlastičku Fabiánovou. Oni byli pak už nemocní, no tak požádala nás dva. A ta hra je prostě, to je hra o důchodcích, ale velmi žertovná, je to ten žánr, který já miluju a který se hodně vyskytuje v anglosaské literatuře. Prostě je to tragikomické. A já si myslím, že to mají lidi rádi, protože i ti mladí říkali - my na to koukáme, to je pravda, vždyť to jsou to problémy i dnešní doby.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No protože je to chytře napsané, je to chytré, chytrá hra.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
Úžasně. Oni totiž umí, já nevím, jak to dělají, oni umějí napsat dialog. Ale skvěle. Takže to je, to je učebnice, kdybych řekla, pro autory.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že i hra, kterou hrajete v Činoherním klubu se Stanislavem Zindulkou Moje strašidlo ...
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... je taky z ranku těch her, na které jste hodně pyšná, viďte.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
No já to beru jako završení své herecké kariéry, protože už do těch seriálů nevstupuju, tak jsem si řekla, že tohle je takový bonbonek, tedy třešnička na dortu, tak bych to řekla, a že se mi přihodila věc, že hraju za prvé dvě hry o dvou postavách a tam jde vždycky o velkou spolupráci, protože tam není tolik postav, i režisér je víc soustředěný na ty dva herce, takže to byla nádherná práce v tom Činoheráku. A právě, že těch rolí pro starou generaci je strašně málo, zajímavé je, že muži mají spousty rolí staří a je jich málo, a starých hereček je fůra a mají málo rolí. A teď si představte, že, že teď jsem četla někde, že veliká hvězda amerického filmu, já nevím, jestli to je Streepová nebo která, založila nadaci pro autorky, aby prostě psaly o ženách, těch starších ženách a starých, autorky, že muži si to píšou pořád pro sebe. Takže ona založila nadaci, takováhle hvězda, tak jsem si říkala, na co já si můžu stěžovat vůbec, když tahle ta, ona jde z takových rolí nádherných, že jo, a založí nadaci, tak něco na tom bude.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu si dnes, já doufám, že i pro vás velice příjemně povídám s herečkou Blankou Bohdanovou, a přestože už v Tandemu byla a už jsme si o lecčems stačili popovídat, tak to, na co se vás, paní Blanko, teď chci zeptat, tak mám takový pocit, že jsem ještě takovouhle otázku nepoložil. Já se chci zeptat, kdo byl váš hrdina dětství? To znamená, co jste třeba četla, kdo na vás tak jako vykukoval z té literatury nebo z filmu, nebo z divadla, nebo jestlipak do byl někdo třeba z rodiny? Vím já?
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
Já jsem toho měla moc jako, protože jsem obdivovala svého strýčka, který kupodivu byl první rukojmí za, před válkou v Norimberku, můj strýc, a na hranicích je prostě Němci obklíčili, fašisté, a odvezli je do Norimberka. A to byl můj úžasný strýček a teď jsme ta rodina žila v tom, že buď se vrátí a my kapitulujeme, nebo budeme bojovat a oni budou popraveni, protože je chtěli oběsit. Takže tenhle strýček, to bylo něco neuvěřitelně hrozného. No a nakonec to dopadlo, jak víme všichni, že tedy strýček se vrátil a přinesl, ale to už jsem psala ve sví knížce, za těmi ostnatými dráty on z plechu, z nějako konzervy, z kamene vybrousil srdíčka dvě. Jedno větší pro maminku svou, a jedno malé pro mě. A ta babička moje si to dala zafasovat do stříbra a nosila to na krku a já ho ztratil. No takže to si vyčítám a budu si to vyčítat do smrti. No ale strýček to prostě přežil. A to byl pro mě velký hrdina. Dneska o tom nikdo vlastně ani neví. No a samozřejmě, že jsem milovala strašně moc dědečka, nehledě na své rodiče, já měla báječné rodiče, no a dědeček zase, já si myslím, že tam muselo něco vzniknout pro mě z toho, z toho estetického hlediska, protože on miloval květiny. A vždycky, když jsem přijížděla od dědečka do Plzně, tak mi říkala - ty jsi byla u dědečka, viď? Máš tu nádhernou kytici. A já jsem to začala vnímat, že ty květiny nejsou jenom na záhoně, ale že vlastně jsou ve váze a že to má určité tvary a dědeček to nádherně vázal dohromady. Tak já mám pocit, že tam se něco ve mně jako hnulo, že se to ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam zasil semínko, viďte, toho výtvarna.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
No a ty knihy, na které jste se ptal, tak já bych řekla, tuhle jsem o tom strašně přemýšlela, jak se teď čte dětem, jo, je to teda velmi záslužné, protože vypadá to, že děti méně čtou. Ale já vám řeknu, že já si myslím, že nejlepší příklad je, když rodina čte. Moje rodiče prostě bez knihovny nemohli existovat. A to dítě potom vlastně to napodobuje. Já jsem například všechny takové ty knihy, které mi tatínek, už mu na nich třeba nezáleželo, tak jsem každý ten list poctivě popsala. Ale každý ten list. Zezadu, zepředu. Já jsem to našla ještě teď, představte si to. Pak jsem začala kreslit tam něco. To dítě vlastně, je to pro něj taková detektivka, tak rodiče čtou, tak já se musím taky, co to písmenko znamená a ta věta, jestlipak budu umět tu větu. A ono si to dokonce musím říct, že v naší rodině panoval takový zvyk, že můj manžel syna naučil - zapisuj si knihy, které přečteš, a on si to skutečně psal. A teď už to psaly zase jeho děti. A taky potom ve škole řekly, že nejvíc čtou ty děti, jo, protože v té rodině tohle to existovalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oni mají úžasný příklad v rodině, viďte.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
No jenomže to víte, je to trošku rozdíl, že teď rodiče můžou leda uspinkat dítě nějakým čtením, no ale přes den moc toho času nemají, že jo, tak.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S Blankou Bohdanovou si povídáme o nejrůznějších tématech a teď přichází na řadu hudba. Hudba jako taková. Kterou hudbu preferujete? Předpokládám, že to nebude žádný tvrdý rokenrol, nebo ano?
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
No asi vás zklamu. Já jsem tedy vyrostla skutečně na klasické hudbě a v rozhlase, když dávali strašně moc hudby a básní a recitace, takže televize nebyla, na tom jsem já vyrostla s tou hudbou, takže ty klasiky a takové nádherné, že jo, a ty symfonie všechny možné, no tak to, to mám pořád v duši. Ale baví mě i, pak zbožňuju Kryla, pan zbožňuju, to se vždycky rozbrečím, Yesterday od Beatles, to je, to je můj, to prostě mě to tak dojímá a vůbec nevím proč zrovna. Ale to má takovou melodii nádhernou ta Yesterday.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je překrásná melodie, ale tu asi nedáme, protože já vás nechci vidět plakat.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
Ne, ne, ne, ne. To ne. To já říkám jen tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
Ale říkám to proto, že já občas sháním skutečně, třeba zaslechnu a to mě vždycky mrzí, že já poslouchám třeba, usínám s rozhlasem, s rádiem a tam třeba jdou nádherné současné vynikající skladby a já nevím, jak se ten interpret jmenuje, ta kapela, jak se jmenuje. Tak pak jdu do toho Bontonu na Václaváku a tam morduju ty prodavače, aby mi našli toho. Skutečně oni jsou tak ochotný, že mně skutečně najdou, já ani to jméno neznám, jenom jim řeknu asi, co to bylo, no a to jsem při jednom rozhovoru tady pouštěla taky a říkala jsem si, no to je ale takový rachot, že já nevím, co ti diváci si o mně pomyslí. Senzační, úžasnej zpěvák a interpret, no super prostě nádhernej. Takže já miluju i dnešní hudbu, strašně moc, ale musí být kvalitní. No anebo jazz a tak dále. No ale třeba, když bychom chtěli něco, tak strašně se mi líbí Radůza, protože ona má za prvé výborné texty a je to vůbec taková báječná osoba, takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže Radůzu?
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
No to jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dobrá volba.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
Dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak sem s ní.
/ Písnička /
/ Reklama /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem přesvědčen, že to, co Blanka Bohdanová před chvilkou říkala, určitě nezapadlo. Mám na mysli tu důležitost spolupráce mezi interprety, mezi tvůrci, to znamená herci i režiséry. A to je právě téma, o kterém si teď chci s vámi povídat, paní Blanko, protože vlastně spolupráce je tandem, Tandem je název našeho pořadu, čili to je takové hodně jaksi symptomatické a já si myslím, že u vás je to úplně čítankový příklad, to, jak spolupracujete s kolegy herci, teď třeba v Gin Game, anebo v Mém strašidlu, a i s režiséry samozřejmě.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
Ano, ano. Víte, s těmi režiséry je to zvláštní. Za ten celý můj život jsem si vždycky říkala, že nejjednodušší je režiséra absolutně ve všem poslechnout. To třeba vyžadoval Krejča a takovýhle režiséři, a je to vlastně nejpohodlnější, protože to, co on řekne, tak vy splníte, pokud to umíte, že jo. Ale pak jsem někdy narazila na režiséry, kteří brali nápad herce jako ohrožení své autority. Takových je taky dost, jo. A to jsem si říkala - hele, kdybys byl radši horší režisér a nechal mě bejt, jo. Takže, takže to, protože pak, pak se došlo docela taky k dobrým výsledkům, když ten herec byl osvobozen. No ale teď jsem právě zažila takovou příkladnou, já jsem totiž spolupracovala, že jo, leta letoucí s mým profesorem a režisérem Karlem Novákem, to byl ideál, to, to prostě všude to opakuju, lidi o něm už skoro neví, ale to byl divadelník par excellence, to prostě i charakter a to byl úžasnej člověk, filozof, no, takže to bylo absolutně perfektní. No a pak jsem zažila krásnou práci s Mirkem Krobotem. To jsme užili děsné legrace spolu, a on byl, protože to byl materiál 400 stránek, já nevím, nějakého středověkého nějakého kdo to napsal, a musela se to velmi upravovat. A on byl tak laskavý a úžasný, že mě nechal do toho textu třeba zasahovat a bavili jsme se nesmírně. Prostě to byla idyla. No a teď jsem zažila zase takovou zajímavou práci v tom Činoheráku, že tam trošku je to obráceně, než je v Národním divadle, kde tolik provozů, tolik budov, že vlastně tam je nejdůležitější vlastně ten organizátor toho všeho, jo, kdežto v těchhle těch malých divadlech, zvlášť třeba v tom Činoheráku, tam je první herec. A všechno vlastně podporuje ten herecký výkon, jo, a to vedení tam úžasně spolupracuje. Dramaturgie. No a já jsem tam dělala s režisérem Čičvákem a s tím jsme si tedy úžasně rozuměli a on byl ten typ, kterého bavilo, když jsme na něco přišli, jo, takže to byla spolupráce prostě nádherná. Tak to jsem ještě zažila na konci života. Tak samozřejmě tam v té Viole to už je, tam spíš si hrajeme s tím Somrem Pepou, protože ta hra je tak napsaná, že skutečně za těch 14 let ani jednou jsme to nehráli omrzeně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A můžete se taky někdy ještě překvapit jeden druhého něčím?
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
No to víte že ano. To je strašně těžká hra. Těžká. Protože já pořád zavírám karty, vedle toho se odehrává ten jejich lidský příběh, oba dva si lžou trošku, no a on zase rozdává karty, a teď si to představte, on musí vědět, kolik a kdy rozdá karty a já musím vědět, kdy zavřu hru, jo, takže já vám řeknu, 14 let to hrajeme, ale je to těžké, těžké. Ale skutečně nás vede ten dialog tak, že je prostě tak rozkošně napsanej, že vždycky to dobře dopadne a já bych řekla, že diváci jak v tom Činoheráku, tak v té Viole jsou úžasně spokojení, a to je něco, víte, za co herec by dal všechno, aby ten divák byl spokojenej.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Povídám si s Blankou Bohdanovou hlavně o divadle, ale teď si uvědomuju, že jsme si ještě vlastně nepopovídali příliš o malování. A to je přece velikánská část vašeho života. Jak už jsem říkal v úvodu, to byla vlastně jediná zmínka zatím, že jste měla vernisáž při oslavě svých 85., no a já předpokládám, že jste paletu a štětce vůbec neodložila. Já jsem si někde přečetl, to mě docela zaujalo, že při malování že nepotřebujete chodit třeba do plenéru, že vám stačí pohledu z okna. Vážně to platí?
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
No to ne, to ne, to ne, to asi ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byla nadsázka jenom.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
To já myslím, že to někdo zkreslil, protože, protože naopak to moje malování, to je tak různorodé, že něco působí na mě zvenčí, něco zase mám nějaký problém zevnitř, tak se ho snažím namalovat. Ta témata jsou různá, a ještě ke všemu bych řekla, že mě hrozně baví měnit žánry. Víte, žánr v divadelnictví už je staromódní věc. Ale přesto svým způsobem ještě existuje, že hrajete, jste herec, ale hrajete v rozhlase, v televizi, v dabingu, v divadle, ve filmu, takže musíte měnit ty prostředky. No a to, to mě baví i v malování, že v malování musíte hlavně začít jinak myslet, jednak v serigrafiích, musíte jinak ovládat barvy, jinak to tvořit, protože když byste to dělal stejně jako v oleji, tak to nezaplatíte ani, jo. Tam se musí do určitých celků, když oni to překreslujou potom, že jo, než se to vytiskne, tak to, to se musí. S litografií už jsem skončila zase proto, že ten kámen je strašně těžký a od té doby, co už neřídím auto, tak tahám domů obrovský kámen, tak to se mi nechce. No a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíte těžký a na váhu jaksi.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
No a pak jsem objevila ještě další disciplínu, a sice pastely a olejové pastely, a to je taky paráda. To prostě je zase taková něha, je to, je to najednou, no musíte, jak říkám, vždycky na ten žánr změnit myšlení. U herectví je to, že změníte prostředky svoje herecké, no a tady je to, tady se musí přemýšlet jinak. No takže to mě strašně baví, no. A no a musím říct, že teď jsem se dopracovala, víte, já, já nemám e-mail ještě, ne, to nemám e-maily, no trápím každýho s tím, že ho nemám, ale já pořád z toho virtuálního světa unikám a protože jsem zvědavý člověk a můj čas je už vzácný, tak já bych na tom strávila moc času. Takže jediné, v čem jsem tedy jaksi se přizpůsobila době, že mám tu stránku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Www stránku.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
Mám www.Bohdanova.cz, protože ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je exkluzivnost nějaká ano.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
... Donutilo mě k tomu trošičku takové ohlasy diváků, že přijdou na představení a teď říkají, ale kde máte výstavu? No takže aby se mohli podívat, protože nemůžu v Oraze vystavovat každý měsíc, že jo, teď jsme měli výstavu, no ale teď putuje zase do Prostějova. Je v Prostějově. No tak Pražáci nemůžou zase jezdit do Prostějova. No a tak jsem udělala takovou, tam je kontakt, kde všecko se tam dozví, kde jsou výstavy, vidí tam obrázky moje všechny právě, můžou si to i prostě zvětšit a podívat se na to. A kontakt je tam taky. Já jsem to už teď jaksi dala do organizace své snaše, protože já už na to nemám tolik času.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Blanka Bohdanová bude ještě chviličku hostem našeho Tandemu. Moc rád si s vámi povídám. Ještě jsme neprobrali jednu kategorii vaší tvorby a to je spisovatelská kariéra. I když není příliš rozsáhlá, určitě se nedá měřit s vaším herectvím nebo možná ani ne s malováním, ale přece jenom 3 knížky, jestli se nepletu, jsou za vámi. Já to zkusím zrekapitulovat. První byla Život jako v pavučince, potom jste napsala knížku, která byla víceméně o vašem tatínkovi Josífek.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
Já totiž vždycky si udělám k nějakému výročí. Tak to jsem si napsala tak ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To první bylo k jakému výročí?
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
Taky k výročí tu první, tu druhou spíš z piety pro tatínka, protože nikdy nic neuveřejnil, tak pan Primus, nakladatel, měl rád tatínka, tak tohle umožnil, takže to je rozkošná knížka. No a tu poslední jsem vlastně napsala pro diváky, protože jsem si řekla, já příliš nekomunikuju s tím bulvárem a ti moji diváci jaksi, když jste tak z toho divadla, kteří mě pořád oslovujou a jsou na mě strašně hodní, a já to divadlo, bych řekla, od mládí jsem chtěla dělat pro ně, pro lidi, jo, aby něco dostali a já bych tomu sloužila. Takže teď jsem si řekla - no jo, ale jak k tomu přijdou, že o tobě nic v podstatě nevědí. Tak jsem napsala knížku věnovanou divákům a chtěla jsem, aby ta kniha byla právě život jako takový, že to je jedno, o koho jde, může jít o profesorku, prodavačku, to je jedno, o herečku, a napsala jsem tam - změny společenské, jo, období předválečné a tak dále, až doteď. Pak jsem tam napsala s humorem tedy, jak jsem poznal celou tu slavnou generaci, která přede mnou byla vytěsňována a odcházela ve velkém smutku z Národního divadla. Tak já jsem si jich nesmírně vážila a byli to noblesní lidé, tak jsem tam napsala o každém, o těch nebožtících takovou kapitolu. No a pak jsem tam psala úplně o všem a přišla mně docela zajímavé, abych napsala jako bonus, co se stalo od první knihy v mém životě doteď. Tedy už je ti zase několik let. No tak to jsem tam popsala úplně podrobně všecko, jo, takže já, je tam o přírodě, o čím já se řídím vlastně životem rostlin, životem zvířat, jo, tomuhle jsem strašně blízko. I to moje malování je o tom, takže tam jsou kapitoly. Je tam kapitola o kouření taky. Ale to jsem napsala, aby to přeskočili, jestli nechtěj, protože mému synovi umřeli dědečkové a babičky všichni na cigarety, jo, takže to jsem tam napsala. No a je tam spousta věcí, trochu jsem zabrousila i do politiky a to zrovna zvolili Obamu, tak toho jsem zbožňovala strašně, no a teď chudák to má horší, protože spoustu těch věcí, co chtěl, těžko asi dokáže. No takže teď jsem si říkala - no to bys musela teď napsat zase novou knihu, jo. Ale je to celkem zajímavé, protože já jsem tam napsala jednu věc, že ten národ prožíval obrovskou naději, jako my třeba před tím 68., a to člověk nikdy nezapomene. Oni taky nezapomenou na ten okamžik, kdy si mysleli, že všechno bude úplně jiné a nádherné, ono se to tak úplně nevyplnilo, ale to nadšení těch lidí ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už stálo za to.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
Na to si budou pamatovat věčně, jo, to jsou ty krásné okamžiky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moc děkuju paní Blance Bohdanové za dnešní Tandem. Moc hezky jsme si popovídali, respektive vy jste hezky popovídala.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
A můžu, můžu popřát posluchačům hodně zdraví ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
... a hodně, jak bych to řekla, stálého zájmu o kulturu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takové přání, to se cení samozřejmě. Moc vám děkuju a přeju vám hodně zdraví, hodně invence jak v herectví, ve kterém pořád jste na vrcholu, tak samozřejmě v malování, ale i v psaní knížek, protože si určitě rádi zase něco o vás přečteme.
Blanka BOHDANOVÁ, herečka, malířka, divadelní pedagožka
--------------------
No jo ale vám, vám musím poděkovat za vždycky tak nádhernou společnost. A takové otázky moc pěkné, takže děkuju vám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak potěšení je mé straně, díky a na shledanou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
