Hana Gregorová - herečka a divadelní manažerka
17. březen 2011
Hostem byla herečka a divadelní manažerka Hana Gregorová.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Příjemné chvíle u rozhlasového přijímače přeje s Tandemem Jan Rosák. Naproti mně už usedla velice sympatická dáma. Já mám neodbytný pocit, že má tolik temperamentu, tolik vitality, že v průběhu našeho vysílání přestaví naše studio. Ne, to jsem trochu přehnal, ale jsem velmi potěšen, že pozvání do Tandemu přijala herečka s uhrančivýma očima, paní Hana Gregorová. Dobrý den.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Váš temperament přišel k nám do Čech ze Slovenska. Také dnes zazní tady libozvučná slovenština, to mám velikou radost, ale o tom všem si začneme povídat po písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak jsem před písničkou už řekl, Hana Gregorová přišla k nám do Prahy ze Slovenska. Dá se říct, že přímo to není vlastně srdce, srdce Slovenska není Bratislava, že jo.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Právě že Bystrica. Ale já jsem, Honzo, já bych vás usměrnila, já jsem přišla z Československa. Já jsem žila v Československu, to nebylo Slovensko a Čechy. To máme jako trošku špatně hozené. Já jsem byla Čechoslovačka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím, ale já to myslel geograficky.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Geograficky z Bratislavy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, z Bratislavy. Tam jste se narodila?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A do jaké rodiny? Byla rodina herecká?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ne, umělecky vůbec. Hodně lidí si myslí, že Martin Gregor, slovenský herec byl moje rodina.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A víte, že jsem si to taky myslel, že je to rodina? Ne?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
To je dobře, že jste si to myslel. To byl úžasný herec. Ale nejsme ani jeden Gregor, čo jsme, byl Lubor Gregor, Martin Gregor a já, tak nejsme rodinně svázaní. Moje kořeny si myslím, že jsou někde na východním Slovensku, odkud byl otec. A možná, že Jozef Gregor, spisovatel, někde možná by se našly nějaké společné...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je ale ještě zajímavější tedy.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
A podle jeho ženy Hany Gregorové mi dala moje máma křestní jméno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak možná, že tam nějaké vazby budou.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ještě jsem to nezkoumala.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jaká je historie vaší rodiny? Co u vás bylo tradice, třeba povolání?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Byly to takové různé, já nevím, můj otec byl ekonomický inženýr. Uměleckým směrem nikdo nebyl orientovaný, ale moje máma je pravda, že mi říkala, ona vyrůstala v sirotčinci, protože babka měla strašně moc dětí, a vždy inklinovala, pěkně recitovala a dokonce že si ji hrozně často chtěli vzít, osvojit, ale tím, že měla mámu, tak ji nedali. A vždy předávala malá jako takovéto schopnosti. Takže možná, že tam, že po mojí mámě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To, že tam někde tady utkvělo.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
A máme pracovala u Horáčka v knihkupectví a hrozně měla ráda knihy. My jsme měli knihovnu jako snad městská knihovna a měla taky jakoby, hrozně se ráda, obrazy měla ráda, knížky, divadlo, takže jakoby trošku od ní jsem to...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jako malá holčička četla jste hodně?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co nejradši, co nejradši?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Všechny takové knížky. Já to teď vyčítám dětem, že strašně málo čtou. Je pravda, že všechno je dostupné, že vlastně ani já možná bych si nepřečetla Dumase, protože si mohu pustit film, x filmů, ale všechno jsme hltali, od Vinetoua přes dívčí romány, všechno, všechno prostě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já nevím, jestli jste na tom byla jako já, ale já jsem strašně rád četl knížky z knihovny rodičů, takový ty zakázaný.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
No, tak to my jsme měli jako tu knihovnu, jsme měli volně, takže samozřejmě že jsme si, pamatuji si, s kamarádkami jako desetileté jsme našli Ezopovy bájky a tam byly takové, nám se to tehdy zdálo, no, dnes už je ten sex tak otevřený, že už není o čem, ale v té době jsme tam našli takové slovíčko, nebudu ho tu citovat, a úplně jsme byli hin. Tak jsme asi pět kamarádek, jsme to četli z těch Ezopových bájí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, řeknu vám, dnešní dvanáctiletý holky by zívly teda, no. No, určitě, určitě.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
No, a my jsme byli úplně hin.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale kde pak poprvé tady někde zaznělo něco jako divadlo, herectví a tak?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Já nevím. Tak měla jsem takové dvě volby. Naši strašně chtěli, abych byla lékařka, i by mě to bavilo. Nemám problém, jako má můj muž, že když vidí krev, tak odpadává. Já naopak, já...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Radek je takovejhle srab, jo?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
No strašnej. On mínil umřít, když bych..., no hrozně. Takže já vlastně mám ráda takové všelijaké o těch operacích filmy a dokumenty a sleduji to, takže to by mě bavilo. A tohle byla taková druhá volba, ale nevím, jestli to bylo. Bavilo mě to. Samozřejmě že jsem měla k tomu vztah. Chodila jsem recitovat, ale to není důležité. Ale vždy jsem v třídě byla taková jako vy, bavič. A potom ona byla výhoda, že na VŠMÚ, Vysokou školu múzických umění se dělaly přijímačky únor, březen a na ostatní vysoké školy až v červnu. Čili kdyby to nebylo vyšlo, tak byla šance jít na tu...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pořád je ještě záchytnej bod, ano.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Takže trošičku i tak a potom ta perspektiva, že..., tak se mi to zdálo, že ta škola asi nebude těžká.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale ono to vyšlo hned napoprvý.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Vyšlo to, vyšlo to hned.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dnes je hostem Tandemu herečka Hana Gregorová, ale já rovnou jedním dechem řeknu, taky divadelní ředitelka vlastně. Teď bych vás chtěl, paní Hano, takhle vyzpovídat, právě co se téhle té funkce týče. Jak se dneska žije ředitelům těchhle těch malých divadel, které jsou odkázány na to, jestli diváci přijdou, nebo ne?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Strašně nerada si stěžuji. Já jsem spokojená, doufám, že jsme zdraví všichni, že nikdo z mých blízkých hlavně. A nežije se lehce, ale samozřejmě se musíte snažit, aby to fungovalo. My jsme sedm roků na divadelní scéně a samozřejmě určité věci jsem viděla o mnoho optimističtěji a ta bilance moje byla taková, že už za tři roky to bude šlapat jako hodinky, ale není to tak. Samozřejmě v Praze je strašné množství, co se týká kvantity, různých scén malých a forem a nevím čeho. Neříkám, že vždy je to kvalita. A je to věc subjektivní. Takže je to takový jakoby, je to určitý boj, ale zase když se vám to podaří a když ti diváci chodí. Já se snažím dělat věci podle vkusu diváka. Prostě vím, co se těm lidem líbí. Ta doba je taková, že lidé nemají nervy anebo čas strávit dvě hodiny v divadle a ještě se zamýšlet o nějakých těžkých úvahách a odcházet s rozervanou duší. Prostě mají rádi komedie, anebo věci aspoň s trošičku humorem. Takže se snažíme jim vycházet vstříc a zatím se nám to daří. A musím říci, co se týká té jakoby úspěšnosti, tak máme takovou vzestupnou tendenci, což je dobré, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy si nemůžete dovolit experimenty typu, já nevím, Divadlo komedie, nebo tak, ale přece jenom jste si něco takovýho troufli. Myslím na Tančírnu.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Víte co, každé divadlo, každá inscenace je experiment, protože si můžete myslet, že je to úžasné, a prostě ten divák se nechytí. A můžete mít pocit, že tam ty herci se rozdávají z duše a prostě nesedne to. Já si to přiznám, když máte pět dětí, ne každé je vydařené. Ten rodič si to přizná, ale jsou to jeho děti. Takže ta Tančírna, to byla taková srdcová záležitost a strašně jsem si to, já vždy mám takovou představu, že když si to předčítám, buď scénář, anebo něco vidím, tak už to vidím, jak by to mělo vypadat. A potom ten proces je samozřejmě různý, ne vždy se shodneme s režisérem. A v tomto případě tím, že vlastně ti Francouzi vám dají jen práva, nic jiného a vy to musíte sám všechno postavit, takže vlastně já jsem na tom asi půl roku pracovala, abych to připravila. A potom je hrozně těžké, já to chápu, aby někdo se trefil do té mojí představy. Čili nejlepší bylo, když jsem si řekla, že to udělám sama. Takže jsem se do toho pustila, vybrala jsem hudbu s Ondrou naším, potom Ondra udělal takové ty spoje a muziku, no, a dřeli jsme asi čtyři měsíce a nakonec též to bylo strašné riziko, ale tak jsem trošičku takovou malou naději dostala, když na premiéře diváci vstali, to je strašně výjimečné, na premiéře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Premiérové publikum je špatné.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
My máme, dá se říci, takových přátel a známých, ale nikdy se nestalo, že by vstali. A nyní stáli, tak jsem si, úplně jsem si na to, tak mi to přišlo, až jsem se styděla, že proč vstávají, že se to ani nehodí. Ale velmi mě to dojalo a úplně až se mi slzy tlačily do očí. No, a vlastně tato situace se opakuji, mohu říci, z deseti představení v osmi. Takže lidé jsou takoví, co to viděli pětkrát, šestkrát, takže je to takové nejúspěšnější představení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říká skoro spokojená režisérka a divadelní režisérka Hana Gregorová.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, a teď se v tom povídání s Hanou Gregorovou vrátíme zase trošičku zpátky, protože by mně bylo líto, kdybychom neprobrali kus vaší kariéry, který začal vlastně po absolvování VŠMU, to je ta bratislavská DAMU, řekl bych.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jednou si z toho dělal v nějakém povídání legraci Vladimír Menšík. Říkal, že jsou takové tři fakulty, JAMU, DAMU a VŠMU DAMU. Ale potom jste šla do angažmá v Bratislavě, předpokládám?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ne, já jsem měla možnost jít do angažmá v Bratislavě, na novou scénu. I z Národního jsem byla oslovená potom z Martina z Košic, ale v našem ročníku režiséři vymysleli a bojovali za to, aby se v Trnavě zavřené divadlo znovu otevřelo. Takže se jim to podařilo a my jsme jako celý ročník dostali prostě nařízení z ministerstva kultury, že musíme odjet do Trnavy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se takhle muselo, jo?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Dokonce jsem minule něco hledala a mám ten papír. Jako bylo z nové scény napsáno, že na základě rozhodnutí ministerstva kultury o odchodu celého ročníku do trnovského divadla je vaše přijetí bezpředmětné. No, takže takto to bylo. Ale mně se zdálo úžasné, že tam jdeme celý ročník, že to bude takové pokračování té VŠMU.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A bylo?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Nebylo. Bohužel nebylo. Ta realita je jiná, protože naráz tam začala strašná taková ambicióznost některých těch jedinců a víte, mně to přijde takové, já nikdy jsem v té kariéře nebyla nějaká ambiciózní. Mně to hrozně baví, to hraní, ale není to priorita pro mě. Pro mě je priorita rodina, muž, děti, spokojený život. To jsem vždycky měla a tak jako povyšovala nad všechno. A možná právě proto jsem i vždy byla spokojená, že mi nevadilo, že nezvoní telefon a že se režiséři netrhají nějak extra, anebo že bych měla z toho vrásky. Takže tam to začalo a já jsem točila, hodně jsem točila a díky tomu mi to angažmá hrozně svazovalo, protože my jsme hráli i 25krát do měsíce po různých vesnicích, ale hlavně takové věci, co nás velmi nebavily. Představení ze školy převzaté jsme nemohli hrát, to zrušil ten ředitel, takže tam vlastně nebylo o čem a také víte, tehdy my jsme nastupovali za plat 1200 korun hrubého, to je směšné v 74. roku, ale strašné peníze, úplně žádné. Navíc jsme potom zjistili, že jsme měli mít podle vyhlášky 1750, ale to je jedno. Ale vydělali jsme si bokem někteří, no, a právě vzniklo to, že ti, kteří netočili, tak zase to komplikovali těm ostatním.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste točila, o vás byl zájem.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano, ano, televizi, filmy. Jako měla jsem práce dost, ale tehdy jsem chodila se svým prvním mužem a totiž se mi zdálo také, že to je přeci důležité, no, a bylo. Takže jsem se v 76., ano šestém, vydala do Spojených arabských emirátů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To máte, z toho manželství máte...
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Mám dceru Rolu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je na povídání, myslím, na celý jeden pořad. Taková zkušenost je, řekl bych, velmi zvláštní. Jak na to vzpomínáte? Nechci vás samozřejmě.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Já to řeknu normálně. On studoval medicínu, můj první muž, takže to nebyl nějaký, jak nyní víte, je jich tu hromada, těch Arabů po ulicích, ale to byl prostě inteligentní člověk z inteligentní rodiny, které synové studovali v Evropě. Takže byl mimořádně pěkný a...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se rozumí samo sebou.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
...vtipný, bezvadný, tak skoro takový italský typ, a to byla taková moje první veliká láska, veliká. Takže to muselo vyústit v manželství už jen proto, že jsem si to tak představovala.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jenom abyste věděla, že já vím, o čem mluvím, protože já mám zetě. Takže taky inteligentní, taky krásnej chlap je to, taky prima, fajn.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ale to není o tom, víte. Takže to prostě je, idiota můžete potkat i tady, ale samozřejmě že dnes ty děvčata, ty se vdávají, tehdy to bylo úplně jako takové, moc se to nenosilo, že by vzal, on byl Jordánec původem. No, takže nakonec moji rodiče ho měli velmi rádi, vůbec byl zapasovaný mezi našimi kamarády, takže byl vlastně, a strašně dlouho tu žil, studoval tu osm let, předtím byl na jazykové škole. Takže on byl takový Slovák už, dá se říci, mentalitou. Ale máme doteď dobrý vztah.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale od tohoto jordánského Slováka jste pak se přestěhovala k jednomu slavnému Čechovi a o tom si budeme povídat za chviličku dál v Tandemu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jelikož Hana Gregorová už v úvodu řekla vlastně zcela výrazně, že jaksi se nikoliv ze Slovenska přestěhovala do Čech, ale z Československa, tak bylo jasné, že jestliže si teď může vybírat z klasiky humoru, tak že to bude bez hranic. A taky jste mě nezklamala. Vybrala jste si tedy typického, jak bych to teď řekl, Evropana. Protože Felix Holzmann mimochodem přestože byl jaksi rodem Čech, tak dělal skvěle i v Německu. On uměl výborně německy. Vy jste ho někdy potkala? Někdy jste...?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Jednou jsme ho potkali s Radkem, ještě na začátku, někde na ulici, si pamatuji. Příjemný pán.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale při vystupování ne?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ne, jen z televize a na Silvestrech, co jsme byli s Radkem, na těch živých, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď si to můžeme připomenout. Bude to, jako když ho vidíte při tom slavném Silvestru.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dnes si v Tandemu povídám s herečkou Hanou Gregorovou. Už to tady padlo několikrát. Sice v náznacích, ale vy to samozřejmě dobře víte, že je manželkou Radka Brzobohatého. Vy jste se potkali při natáčení, viďte.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano, my jsme se, já jsem byla vystěhovaná v emirátech a přijela jsem na dovolenou a točila jsem film s Martinem Holým a tam prostě něco mezi ním a mnou stalo a bylo to takové. No, tak bylo to něco asi mimořádné, když jsme spolu třicet let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to vám řeknu, ale myslím, že jste to vnímala taky, že vám prostě záviděla půlka republiky.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Já vám řeknu, že vím jedna taková kolegyně v Bratislavě v dabingu, jsem přišla, říkali mi, že právě odešla a říkala, že chápeš tu Gregorovou? Nestačila jí arabská nafta, nyní musí mít Brzobohatého. Ale my jsme bohužel naftu neměli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bohužel. Ale to naopak, ona měla pochopit to, že vy jste pohrdla naftou jordánskou.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
No, tak jako že už..., no, takže já jsem vrátila vystěhovalecký pas a tak jsme to, rozvedla jsem se po roce. Jako bylo to velmi těžké, protože já jsem tomu manželovi nic nemohla vyčítat, víte. Já jsem nemohla mu říct, že byl takový, onaký, protože my dodnes máme velmi dobrý vztah a i Radek se s ním seznámil samozřejmě, i byl u nás asi před deseti lety. On je ženatý už potom, ale vždy má takovou slabou chvilku, tak mi zavolá. Před týdnem mi volal, že jestli jsem v pořádku, protože měl takový nepříjemný sen, že se úplně zalekl. Tak jako máme to tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je vzácný, to vám řeknu.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Tak by to mělo fungovat. Já si myslím, že když se lidé rozejdou a mají spolu děti, tak by měli takto fungovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste šťastná žena. Ano, a ještě navíc takového manžela, takovýho, jak říkám, půlka republiky vám tehdy mohla závidět. Závidí vám dodneška určitě. Jakej je Radek? Je, řekl bych, manžel chápavý, anebo už má taky ty svoje mouchy, jako máme všichni,
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Radek je chápavý manžel. Je, občas mu říkám, že je bručoun a říkám mu frfloš po slovensky, že je ufrflaný a že to, a potom on se samozřejmě hned osopí na mě, že to není pravda. Ale je milující, miluje děti svoje, vlastně moje dcera s ním rostla od tří a půl roku, takže v podstatě to je takto. Je to ale hlavně, pro mě je důležité a vždy bylo, jakoby že je slušný člověk a potom je to chlap. Radek je prostě chlap. Já jsem minule přemýšlela, že když si tak uvědomíte, když má 78 roků, ale po něm je strašná mezera, strašná. Tento typ, jak byl on, Števo, Květík, Mišo Dočolomanský, Jožko Adamovič, prostě tyto chlapi vůbec nejsou, jakoby tito, co mají fyzičku, co se mohou před kamerou vysvléct. Dočolomanský byl, Jožko Adamovič, Štefo Květík a po nich je strašně prázdno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, to je pravda. Ale jestlipak vás Radek, proto jsem se taky začal takhle ptát, respektuje jako divadelní ředitelku, jako šéfku?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fakt?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? To je dobře.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano. Protože víte co, Radek je, já ho ničím nezatěžuji. Radek je herec, jen herec, ale to nemyslím ve zlém. V dobrém. Když mu řeknete slovo DPH, on si myslí, že to je esperanto. On se vůbec nevyzná v ničem. Takže já udělám všechno, jen aby on byl spokojený. Já ho tím ani nechci zatěžovat. A co je zase dobré, on se netváří, že tomu rozumí. Jsou chlapi, kteří by to neunesli a chtěli by se do toho míchat. Radek se nemíchá. Když potřebuji, tak zasáhne, ale jinak mi naprosto důvěřuje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je šťastnej muž. Já ho naprosto chápu. On se vlastně tím, on je rád, že mu to vy obstaráte. Jak já bych byl rád, kdybych si myslel, že DPH je esperanto, ani nevíte.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hana Gregorová, divadelní ředitelka, herečka, manželka, matka, ale kromě jiného teď taky nedávno jsem se opravdu s potěšením podíval, jestli to vůbec jde se podívat na takové dramatické dílo, jako jsou Odsouzené. To je opravdu tedy jaksi tvrdé osudy, které jsou tam jaksi v tom seriálu znázorněny. Myslíte si, že, když si povídáme někdy v Tandemu o krušných chvilkách, jak byste se třeba, kdybyste byla opravdu nucena jaksi bejt, nedej bože, jo, v takovým zařízení. To je asi hodně těžký se tam jaksi orientovat a přežít v pohodě.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Víte co, asi je to těžké, ale myslím si, že co je fakt, ta hranice toho sklouznutí je hrozně tenká. Dennodenně si můžete, a to nevíte, co se stane, víte co, prostě nemusí to být vaší vinou a dostanete se do prostředí, kde sociálně jste s úplně jinými lidmi, než jste zvyklý v civilním životě. Takže to samozřejmě musí být těžké, ale myslím si, že tam asi hodně, my jsme měli možnost promluvit s takovým jedním člověkem, co vlastně seděl, že jakoby inteligentní lidé tam mají větší šanci na přežití, protože jakoby ne, že vzdělávají, ale trošičku určují ten život těm ostatním tím, že od nich berou rozumy. Ale příjemné to asi není a nechtěla bych to někdy zažít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to teda chraň pánbůh, ale je to, myslím, velice působivé i proto, že jste asi pravděpodobně někde jaksi čerpala inspiraci. Měla jste nějakou študýrku?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ne, neměla jsem, ale to, co jsme si jen povídali. A víte co, no, to samotné natáčení tím, že to bylo v takovém reálném pocitovém, postavený ateliér k tomu, ale reálně, čili ty místnosti měly stropy níž, aby se svítilo shora, takže vlastně jste byli v čtyřikrát čtyři místnosti a když jste točili sedmnáct obrazů denně, tak při tom šestnáctém už jste měli pocit, že tam snad sedíte za trest. To bylo hrozné. A nyní je to jiný systém, jak se nyní točí, že se jede na dvě kamery, nejdřív se dělá celek, detail, polodetail, úzký, široký, nevím jaký, z druhé strany, z třetí strany. Čili když je vás pět, tak ten záběr, ten celý obraz se točí, dejme tomu, desetkrát. Čili to už vám potom z toho úplně hrabe a máte pocit, že už to tam asi máte za trest.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta frustrace už není vůbec hraná.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
No, protože předtím, víte co, předtím to byla jedna kamera a režisér věděl, kde střihnout a to, a nyní oni to natočí, všechny ty detaily a potom si to ve střižně napasují tak jakoby podle těch nejlepších momentů. Čili hlídejte, hlídejte si, abyste ruku měli tady při tom slově, abyste ji měl stejně, protože na podesáté ten střih byl možný, tak musíte, nemůžete to pokaždé zkusit zahrát jinak, že nyní jim to ukážete. Neukážete, musíte se hrozně hlídat, abyste každé gesto měli stejné, abyste když toto zvednete v záběru tužku, tak v druhém stejně a položit ji, takže je to takové trošku jakoby těžší, co se toho týká, ale je to herectví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je jasný, to je jasný, to má svoje. Takové seriály se točí samozřejmě hodně dopředu. To už je natočeno samozřejmě.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
To už je skončeno. To skončili po třetí sérii.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A nebude další série?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ne a myslím si, že je to velmi dobře. I když mnohé kolegyně jakoby se divily, ale já myslím, že je úžasné, když nějaký seriál skončí v nejlepším. Když potom když se to uměle natahuje, klesá sledovanost a to, tak si myslím, že...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Všeho dost.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Právě proto, že Hana Gregorová je člověk, který pracuje na několika frontách, divadelní ředitelka, herečka, manželka a matka, tak co vás teď čeká? Co je před vámi, co máte rozpracováno, jaké jsou nabídky?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Víte, jak jste říkal ty moje úlohy, tak já například, teď jsem šla sem, ještě jsem tam vytřela podlahu, Radkovi uvařila oběd, protože jel na zájezd, do toho, toto všechno já mám na starosti. Já nemám žádnou pani, co by mi chodila uklízet. Ano, takže to je, a kromě toho ještě musím stíhat to divadlo. Ale já si nestěžuji. Já jenom říkám, že takto to je, takto to je. No, a samozřejmě že připravujeme něco v divadle a těším se, protože po těch sedmi letech se mi podařilo udělat vlastně jakoby, to není soubor, protože každý je na každé představení angažovaný, ale mám tam už takový tým lidí, kteří jsou velmi jakoby loajální k tomu divadlu, jsou rádi, že tam jsou, jsou rádi, že jsou na jevišti s Radkem, s Petrem Olivou, s Hankou Maciuchovou. Víte, že jsou ti mladí, učí se od nich.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stálí externisté, ano.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano, tak. Takže já se snažím hledat nyní takové hry, abych využila tyto lidi. A plus abych uspokojila toho diváka. Tak nyní mám ve hře, v pácu takové dvě hry a už nechci říkat jaké, protože nyní čekám na práva. Takže to bysme měli připravovat a doufám, že to vyjde. To by mělo být na tuto sezónu, dvě, anebo tři premiéry bysme ještě chtěli stihnout.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co mimodivadelně?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Mimodivadelně. Tak já stále točím v Bratislavě Panelák. Nyní už je toho méně, to je takový seriál podobný jako v Čechách Ulice. A nevím, zatím nic jiného. Tady v Čechách jakosi jsem nějak opomíjená herecky, ale to neříkám proto, že by mě to trápilo, ale tak to prostě je. No, a zase když jedu do té Bratislavy, pro mě je to příjemné, že tam mám kamarády, tam si udělám vždy nějaký výlet, takže spojím příjemné s užitečným. A perspektivně tu nevím o nějaké mimodivadelné práci, že by mě čekala, ale to nevadí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Spojovat příjemné s užitečným, to je to nejlepší, co může člověka potkat. Tak vám přeju, paní Hano, aby se vám to dařilo co možná nejčastěji. Ať se daří divadlu i vám osobně.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Děkuji velmi pěkně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Díky a na shledanou.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Děkuji, na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Příjemné chvíle u rozhlasového přijímače přeje s Tandemem Jan Rosák. Naproti mně už usedla velice sympatická dáma. Já mám neodbytný pocit, že má tolik temperamentu, tolik vitality, že v průběhu našeho vysílání přestaví naše studio. Ne, to jsem trochu přehnal, ale jsem velmi potěšen, že pozvání do Tandemu přijala herečka s uhrančivýma očima, paní Hana Gregorová. Dobrý den.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Váš temperament přišel k nám do Čech ze Slovenska. Také dnes zazní tady libozvučná slovenština, to mám velikou radost, ale o tom všem si začneme povídat po písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak jsem před písničkou už řekl, Hana Gregorová přišla k nám do Prahy ze Slovenska. Dá se říct, že přímo to není vlastně srdce, srdce Slovenska není Bratislava, že jo.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Právě že Bystrica. Ale já jsem, Honzo, já bych vás usměrnila, já jsem přišla z Československa. Já jsem žila v Československu, to nebylo Slovensko a Čechy. To máme jako trošku špatně hozené. Já jsem byla Čechoslovačka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím, ale já to myslel geograficky.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Geograficky z Bratislavy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, z Bratislavy. Tam jste se narodila?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A do jaké rodiny? Byla rodina herecká?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ne, umělecky vůbec. Hodně lidí si myslí, že Martin Gregor, slovenský herec byl moje rodina.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A víte, že jsem si to taky myslel, že je to rodina? Ne?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
To je dobře, že jste si to myslel. To byl úžasný herec. Ale nejsme ani jeden Gregor, čo jsme, byl Lubor Gregor, Martin Gregor a já, tak nejsme rodinně svázaní. Moje kořeny si myslím, že jsou někde na východním Slovensku, odkud byl otec. A možná, že Jozef Gregor, spisovatel, někde možná by se našly nějaké společné...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je ale ještě zajímavější tedy.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
A podle jeho ženy Hany Gregorové mi dala moje máma křestní jméno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak možná, že tam nějaké vazby budou.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ještě jsem to nezkoumala.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jaká je historie vaší rodiny? Co u vás bylo tradice, třeba povolání?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Byly to takové různé, já nevím, můj otec byl ekonomický inženýr. Uměleckým směrem nikdo nebyl orientovaný, ale moje máma je pravda, že mi říkala, ona vyrůstala v sirotčinci, protože babka měla strašně moc dětí, a vždy inklinovala, pěkně recitovala a dokonce že si ji hrozně často chtěli vzít, osvojit, ale tím, že měla mámu, tak ji nedali. A vždy předávala malá jako takovéto schopnosti. Takže možná, že tam, že po mojí mámě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To, že tam někde tady utkvělo.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
A máme pracovala u Horáčka v knihkupectví a hrozně měla ráda knihy. My jsme měli knihovnu jako snad městská knihovna a měla taky jakoby, hrozně se ráda, obrazy měla ráda, knížky, divadlo, takže jakoby trošku od ní jsem to...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jako malá holčička četla jste hodně?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co nejradši, co nejradši?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Všechny takové knížky. Já to teď vyčítám dětem, že strašně málo čtou. Je pravda, že všechno je dostupné, že vlastně ani já možná bych si nepřečetla Dumase, protože si mohu pustit film, x filmů, ale všechno jsme hltali, od Vinetoua přes dívčí romány, všechno, všechno prostě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já nevím, jestli jste na tom byla jako já, ale já jsem strašně rád četl knížky z knihovny rodičů, takový ty zakázaný.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
No, tak to my jsme měli jako tu knihovnu, jsme měli volně, takže samozřejmě že jsme si, pamatuji si, s kamarádkami jako desetileté jsme našli Ezopovy bájky a tam byly takové, nám se to tehdy zdálo, no, dnes už je ten sex tak otevřený, že už není o čem, ale v té době jsme tam našli takové slovíčko, nebudu ho tu citovat, a úplně jsme byli hin. Tak jsme asi pět kamarádek, jsme to četli z těch Ezopových bájí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, řeknu vám, dnešní dvanáctiletý holky by zívly teda, no. No, určitě, určitě.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
No, a my jsme byli úplně hin.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale kde pak poprvé tady někde zaznělo něco jako divadlo, herectví a tak?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Já nevím. Tak měla jsem takové dvě volby. Naši strašně chtěli, abych byla lékařka, i by mě to bavilo. Nemám problém, jako má můj muž, že když vidí krev, tak odpadává. Já naopak, já...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Radek je takovejhle srab, jo?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
No strašnej. On mínil umřít, když bych..., no hrozně. Takže já vlastně mám ráda takové všelijaké o těch operacích filmy a dokumenty a sleduji to, takže to by mě bavilo. A tohle byla taková druhá volba, ale nevím, jestli to bylo. Bavilo mě to. Samozřejmě že jsem měla k tomu vztah. Chodila jsem recitovat, ale to není důležité. Ale vždy jsem v třídě byla taková jako vy, bavič. A potom ona byla výhoda, že na VŠMÚ, Vysokou školu múzických umění se dělaly přijímačky únor, březen a na ostatní vysoké školy až v červnu. Čili kdyby to nebylo vyšlo, tak byla šance jít na tu...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pořád je ještě záchytnej bod, ano.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Takže trošičku i tak a potom ta perspektiva, že..., tak se mi to zdálo, že ta škola asi nebude těžká.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale ono to vyšlo hned napoprvý.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Vyšlo to, vyšlo to hned.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dnes je hostem Tandemu herečka Hana Gregorová, ale já rovnou jedním dechem řeknu, taky divadelní ředitelka vlastně. Teď bych vás chtěl, paní Hano, takhle vyzpovídat, právě co se téhle té funkce týče. Jak se dneska žije ředitelům těchhle těch malých divadel, které jsou odkázány na to, jestli diváci přijdou, nebo ne?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Strašně nerada si stěžuji. Já jsem spokojená, doufám, že jsme zdraví všichni, že nikdo z mých blízkých hlavně. A nežije se lehce, ale samozřejmě se musíte snažit, aby to fungovalo. My jsme sedm roků na divadelní scéně a samozřejmě určité věci jsem viděla o mnoho optimističtěji a ta bilance moje byla taková, že už za tři roky to bude šlapat jako hodinky, ale není to tak. Samozřejmě v Praze je strašné množství, co se týká kvantity, různých scén malých a forem a nevím čeho. Neříkám, že vždy je to kvalita. A je to věc subjektivní. Takže je to takový jakoby, je to určitý boj, ale zase když se vám to podaří a když ti diváci chodí. Já se snažím dělat věci podle vkusu diváka. Prostě vím, co se těm lidem líbí. Ta doba je taková, že lidé nemají nervy anebo čas strávit dvě hodiny v divadle a ještě se zamýšlet o nějakých těžkých úvahách a odcházet s rozervanou duší. Prostě mají rádi komedie, anebo věci aspoň s trošičku humorem. Takže se snažíme jim vycházet vstříc a zatím se nám to daří. A musím říci, co se týká té jakoby úspěšnosti, tak máme takovou vzestupnou tendenci, což je dobré, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy si nemůžete dovolit experimenty typu, já nevím, Divadlo komedie, nebo tak, ale přece jenom jste si něco takovýho troufli. Myslím na Tančírnu.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Víte co, každé divadlo, každá inscenace je experiment, protože si můžete myslet, že je to úžasné, a prostě ten divák se nechytí. A můžete mít pocit, že tam ty herci se rozdávají z duše a prostě nesedne to. Já si to přiznám, když máte pět dětí, ne každé je vydařené. Ten rodič si to přizná, ale jsou to jeho děti. Takže ta Tančírna, to byla taková srdcová záležitost a strašně jsem si to, já vždy mám takovou představu, že když si to předčítám, buď scénář, anebo něco vidím, tak už to vidím, jak by to mělo vypadat. A potom ten proces je samozřejmě různý, ne vždy se shodneme s režisérem. A v tomto případě tím, že vlastně ti Francouzi vám dají jen práva, nic jiného a vy to musíte sám všechno postavit, takže vlastně já jsem na tom asi půl roku pracovala, abych to připravila. A potom je hrozně těžké, já to chápu, aby někdo se trefil do té mojí představy. Čili nejlepší bylo, když jsem si řekla, že to udělám sama. Takže jsem se do toho pustila, vybrala jsem hudbu s Ondrou naším, potom Ondra udělal takové ty spoje a muziku, no, a dřeli jsme asi čtyři měsíce a nakonec též to bylo strašné riziko, ale tak jsem trošičku takovou malou naději dostala, když na premiéře diváci vstali, to je strašně výjimečné, na premiéře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Premiérové publikum je špatné.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
My máme, dá se říci, takových přátel a známých, ale nikdy se nestalo, že by vstali. A nyní stáli, tak jsem si, úplně jsem si na to, tak mi to přišlo, až jsem se styděla, že proč vstávají, že se to ani nehodí. Ale velmi mě to dojalo a úplně až se mi slzy tlačily do očí. No, a vlastně tato situace se opakuji, mohu říci, z deseti představení v osmi. Takže lidé jsou takoví, co to viděli pětkrát, šestkrát, takže je to takové nejúspěšnější představení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říká skoro spokojená režisérka a divadelní režisérka Hana Gregorová.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, a teď se v tom povídání s Hanou Gregorovou vrátíme zase trošičku zpátky, protože by mně bylo líto, kdybychom neprobrali kus vaší kariéry, který začal vlastně po absolvování VŠMU, to je ta bratislavská DAMU, řekl bych.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jednou si z toho dělal v nějakém povídání legraci Vladimír Menšík. Říkal, že jsou takové tři fakulty, JAMU, DAMU a VŠMU DAMU. Ale potom jste šla do angažmá v Bratislavě, předpokládám?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ne, já jsem měla možnost jít do angažmá v Bratislavě, na novou scénu. I z Národního jsem byla oslovená potom z Martina z Košic, ale v našem ročníku režiséři vymysleli a bojovali za to, aby se v Trnavě zavřené divadlo znovu otevřelo. Takže se jim to podařilo a my jsme jako celý ročník dostali prostě nařízení z ministerstva kultury, že musíme odjet do Trnavy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se takhle muselo, jo?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Dokonce jsem minule něco hledala a mám ten papír. Jako bylo z nové scény napsáno, že na základě rozhodnutí ministerstva kultury o odchodu celého ročníku do trnovského divadla je vaše přijetí bezpředmětné. No, takže takto to bylo. Ale mně se zdálo úžasné, že tam jdeme celý ročník, že to bude takové pokračování té VŠMU.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A bylo?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Nebylo. Bohužel nebylo. Ta realita je jiná, protože naráz tam začala strašná taková ambicióznost některých těch jedinců a víte, mně to přijde takové, já nikdy jsem v té kariéře nebyla nějaká ambiciózní. Mně to hrozně baví, to hraní, ale není to priorita pro mě. Pro mě je priorita rodina, muž, děti, spokojený život. To jsem vždycky měla a tak jako povyšovala nad všechno. A možná právě proto jsem i vždy byla spokojená, že mi nevadilo, že nezvoní telefon a že se režiséři netrhají nějak extra, anebo že bych měla z toho vrásky. Takže tam to začalo a já jsem točila, hodně jsem točila a díky tomu mi to angažmá hrozně svazovalo, protože my jsme hráli i 25krát do měsíce po různých vesnicích, ale hlavně takové věci, co nás velmi nebavily. Představení ze školy převzaté jsme nemohli hrát, to zrušil ten ředitel, takže tam vlastně nebylo o čem a také víte, tehdy my jsme nastupovali za plat 1200 korun hrubého, to je směšné v 74. roku, ale strašné peníze, úplně žádné. Navíc jsme potom zjistili, že jsme měli mít podle vyhlášky 1750, ale to je jedno. Ale vydělali jsme si bokem někteří, no, a právě vzniklo to, že ti, kteří netočili, tak zase to komplikovali těm ostatním.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste točila, o vás byl zájem.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano, ano, televizi, filmy. Jako měla jsem práce dost, ale tehdy jsem chodila se svým prvním mužem a totiž se mi zdálo také, že to je přeci důležité, no, a bylo. Takže jsem se v 76., ano šestém, vydala do Spojených arabských emirátů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To máte, z toho manželství máte...
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Mám dceru Rolu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je na povídání, myslím, na celý jeden pořad. Taková zkušenost je, řekl bych, velmi zvláštní. Jak na to vzpomínáte? Nechci vás samozřejmě.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Já to řeknu normálně. On studoval medicínu, můj první muž, takže to nebyl nějaký, jak nyní víte, je jich tu hromada, těch Arabů po ulicích, ale to byl prostě inteligentní člověk z inteligentní rodiny, které synové studovali v Evropě. Takže byl mimořádně pěkný a...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se rozumí samo sebou.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
...vtipný, bezvadný, tak skoro takový italský typ, a to byla taková moje první veliká láska, veliká. Takže to muselo vyústit v manželství už jen proto, že jsem si to tak představovala.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jenom abyste věděla, že já vím, o čem mluvím, protože já mám zetě. Takže taky inteligentní, taky krásnej chlap je to, taky prima, fajn.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ale to není o tom, víte. Takže to prostě je, idiota můžete potkat i tady, ale samozřejmě že dnes ty děvčata, ty se vdávají, tehdy to bylo úplně jako takové, moc se to nenosilo, že by vzal, on byl Jordánec původem. No, takže nakonec moji rodiče ho měli velmi rádi, vůbec byl zapasovaný mezi našimi kamarády, takže byl vlastně, a strašně dlouho tu žil, studoval tu osm let, předtím byl na jazykové škole. Takže on byl takový Slovák už, dá se říci, mentalitou. Ale máme doteď dobrý vztah.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale od tohoto jordánského Slováka jste pak se přestěhovala k jednomu slavnému Čechovi a o tom si budeme povídat za chviličku dál v Tandemu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jelikož Hana Gregorová už v úvodu řekla vlastně zcela výrazně, že jaksi se nikoliv ze Slovenska přestěhovala do Čech, ale z Československa, tak bylo jasné, že jestliže si teď může vybírat z klasiky humoru, tak že to bude bez hranic. A taky jste mě nezklamala. Vybrala jste si tedy typického, jak bych to teď řekl, Evropana. Protože Felix Holzmann mimochodem přestože byl jaksi rodem Čech, tak dělal skvěle i v Německu. On uměl výborně německy. Vy jste ho někdy potkala? Někdy jste...?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Jednou jsme ho potkali s Radkem, ještě na začátku, někde na ulici, si pamatuji. Příjemný pán.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale při vystupování ne?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ne, jen z televize a na Silvestrech, co jsme byli s Radkem, na těch živých, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď si to můžeme připomenout. Bude to, jako když ho vidíte při tom slavném Silvestru.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dnes si v Tandemu povídám s herečkou Hanou Gregorovou. Už to tady padlo několikrát. Sice v náznacích, ale vy to samozřejmě dobře víte, že je manželkou Radka Brzobohatého. Vy jste se potkali při natáčení, viďte.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano, my jsme se, já jsem byla vystěhovaná v emirátech a přijela jsem na dovolenou a točila jsem film s Martinem Holým a tam prostě něco mezi ním a mnou stalo a bylo to takové. No, tak bylo to něco asi mimořádné, když jsme spolu třicet let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to vám řeknu, ale myslím, že jste to vnímala taky, že vám prostě záviděla půlka republiky.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Já vám řeknu, že vím jedna taková kolegyně v Bratislavě v dabingu, jsem přišla, říkali mi, že právě odešla a říkala, že chápeš tu Gregorovou? Nestačila jí arabská nafta, nyní musí mít Brzobohatého. Ale my jsme bohužel naftu neměli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bohužel. Ale to naopak, ona měla pochopit to, že vy jste pohrdla naftou jordánskou.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
No, tak jako že už..., no, takže já jsem vrátila vystěhovalecký pas a tak jsme to, rozvedla jsem se po roce. Jako bylo to velmi těžké, protože já jsem tomu manželovi nic nemohla vyčítat, víte. Já jsem nemohla mu říct, že byl takový, onaký, protože my dodnes máme velmi dobrý vztah a i Radek se s ním seznámil samozřejmě, i byl u nás asi před deseti lety. On je ženatý už potom, ale vždy má takovou slabou chvilku, tak mi zavolá. Před týdnem mi volal, že jestli jsem v pořádku, protože měl takový nepříjemný sen, že se úplně zalekl. Tak jako máme to tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je vzácný, to vám řeknu.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Tak by to mělo fungovat. Já si myslím, že když se lidé rozejdou a mají spolu děti, tak by měli takto fungovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste šťastná žena. Ano, a ještě navíc takového manžela, takovýho, jak říkám, půlka republiky vám tehdy mohla závidět. Závidí vám dodneška určitě. Jakej je Radek? Je, řekl bych, manžel chápavý, anebo už má taky ty svoje mouchy, jako máme všichni,
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Radek je chápavý manžel. Je, občas mu říkám, že je bručoun a říkám mu frfloš po slovensky, že je ufrflaný a že to, a potom on se samozřejmě hned osopí na mě, že to není pravda. Ale je milující, miluje děti svoje, vlastně moje dcera s ním rostla od tří a půl roku, takže v podstatě to je takto. Je to ale hlavně, pro mě je důležité a vždy bylo, jakoby že je slušný člověk a potom je to chlap. Radek je prostě chlap. Já jsem minule přemýšlela, že když si tak uvědomíte, když má 78 roků, ale po něm je strašná mezera, strašná. Tento typ, jak byl on, Števo, Květík, Mišo Dočolomanský, Jožko Adamovič, prostě tyto chlapi vůbec nejsou, jakoby tito, co mají fyzičku, co se mohou před kamerou vysvléct. Dočolomanský byl, Jožko Adamovič, Štefo Květík a po nich je strašně prázdno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, to je pravda. Ale jestlipak vás Radek, proto jsem se taky začal takhle ptát, respektuje jako divadelní ředitelku, jako šéfku?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fakt?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? To je dobře.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano. Protože víte co, Radek je, já ho ničím nezatěžuji. Radek je herec, jen herec, ale to nemyslím ve zlém. V dobrém. Když mu řeknete slovo DPH, on si myslí, že to je esperanto. On se vůbec nevyzná v ničem. Takže já udělám všechno, jen aby on byl spokojený. Já ho tím ani nechci zatěžovat. A co je zase dobré, on se netváří, že tomu rozumí. Jsou chlapi, kteří by to neunesli a chtěli by se do toho míchat. Radek se nemíchá. Když potřebuji, tak zasáhne, ale jinak mi naprosto důvěřuje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je šťastnej muž. Já ho naprosto chápu. On se vlastně tím, on je rád, že mu to vy obstaráte. Jak já bych byl rád, kdybych si myslel, že DPH je esperanto, ani nevíte.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hana Gregorová, divadelní ředitelka, herečka, manželka, matka, ale kromě jiného teď taky nedávno jsem se opravdu s potěšením podíval, jestli to vůbec jde se podívat na takové dramatické dílo, jako jsou Odsouzené. To je opravdu tedy jaksi tvrdé osudy, které jsou tam jaksi v tom seriálu znázorněny. Myslíte si, že, když si povídáme někdy v Tandemu o krušných chvilkách, jak byste se třeba, kdybyste byla opravdu nucena jaksi bejt, nedej bože, jo, v takovým zařízení. To je asi hodně těžký se tam jaksi orientovat a přežít v pohodě.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Víte co, asi je to těžké, ale myslím si, že co je fakt, ta hranice toho sklouznutí je hrozně tenká. Dennodenně si můžete, a to nevíte, co se stane, víte co, prostě nemusí to být vaší vinou a dostanete se do prostředí, kde sociálně jste s úplně jinými lidmi, než jste zvyklý v civilním životě. Takže to samozřejmě musí být těžké, ale myslím si, že tam asi hodně, my jsme měli možnost promluvit s takovým jedním člověkem, co vlastně seděl, že jakoby inteligentní lidé tam mají větší šanci na přežití, protože jakoby ne, že vzdělávají, ale trošičku určují ten život těm ostatním tím, že od nich berou rozumy. Ale příjemné to asi není a nechtěla bych to někdy zažít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to teda chraň pánbůh, ale je to, myslím, velice působivé i proto, že jste asi pravděpodobně někde jaksi čerpala inspiraci. Měla jste nějakou študýrku?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ne, neměla jsem, ale to, co jsme si jen povídali. A víte co, no, to samotné natáčení tím, že to bylo v takovém reálném pocitovém, postavený ateliér k tomu, ale reálně, čili ty místnosti měly stropy níž, aby se svítilo shora, takže vlastně jste byli v čtyřikrát čtyři místnosti a když jste točili sedmnáct obrazů denně, tak při tom šestnáctém už jste měli pocit, že tam snad sedíte za trest. To bylo hrozné. A nyní je to jiný systém, jak se nyní točí, že se jede na dvě kamery, nejdřív se dělá celek, detail, polodetail, úzký, široký, nevím jaký, z druhé strany, z třetí strany. Čili když je vás pět, tak ten záběr, ten celý obraz se točí, dejme tomu, desetkrát. Čili to už vám potom z toho úplně hrabe a máte pocit, že už to tam asi máte za trest.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta frustrace už není vůbec hraná.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
No, protože předtím, víte co, předtím to byla jedna kamera a režisér věděl, kde střihnout a to, a nyní oni to natočí, všechny ty detaily a potom si to ve střižně napasují tak jakoby podle těch nejlepších momentů. Čili hlídejte, hlídejte si, abyste ruku měli tady při tom slově, abyste ji měl stejně, protože na podesáté ten střih byl možný, tak musíte, nemůžete to pokaždé zkusit zahrát jinak, že nyní jim to ukážete. Neukážete, musíte se hrozně hlídat, abyste každé gesto měli stejné, abyste když toto zvednete v záběru tužku, tak v druhém stejně a položit ji, takže je to takové trošku jakoby těžší, co se toho týká, ale je to herectví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je jasný, to je jasný, to má svoje. Takové seriály se točí samozřejmě hodně dopředu. To už je natočeno samozřejmě.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
To už je skončeno. To skončili po třetí sérii.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A nebude další série?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ne a myslím si, že je to velmi dobře. I když mnohé kolegyně jakoby se divily, ale já myslím, že je úžasné, když nějaký seriál skončí v nejlepším. Když potom když se to uměle natahuje, klesá sledovanost a to, tak si myslím, že...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Všeho dost.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Právě proto, že Hana Gregorová je člověk, který pracuje na několika frontách, divadelní ředitelka, herečka, manželka a matka, tak co vás teď čeká? Co je před vámi, co máte rozpracováno, jaké jsou nabídky?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Víte, jak jste říkal ty moje úlohy, tak já například, teď jsem šla sem, ještě jsem tam vytřela podlahu, Radkovi uvařila oběd, protože jel na zájezd, do toho, toto všechno já mám na starosti. Já nemám žádnou pani, co by mi chodila uklízet. Ano, takže to je, a kromě toho ještě musím stíhat to divadlo. Ale já si nestěžuji. Já jenom říkám, že takto to je, takto to je. No, a samozřejmě že připravujeme něco v divadle a těším se, protože po těch sedmi letech se mi podařilo udělat vlastně jakoby, to není soubor, protože každý je na každé představení angažovaný, ale mám tam už takový tým lidí, kteří jsou velmi jakoby loajální k tomu divadlu, jsou rádi, že tam jsou, jsou rádi, že jsou na jevišti s Radkem, s Petrem Olivou, s Hankou Maciuchovou. Víte, že jsou ti mladí, učí se od nich.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stálí externisté, ano.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Ano, tak. Takže já se snažím hledat nyní takové hry, abych využila tyto lidi. A plus abych uspokojila toho diváka. Tak nyní mám ve hře, v pácu takové dvě hry a už nechci říkat jaké, protože nyní čekám na práva. Takže to bysme měli připravovat a doufám, že to vyjde. To by mělo být na tuto sezónu, dvě, anebo tři premiéry bysme ještě chtěli stihnout.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co mimodivadelně?
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Mimodivadelně. Tak já stále točím v Bratislavě Panelák. Nyní už je toho méně, to je takový seriál podobný jako v Čechách Ulice. A nevím, zatím nic jiného. Tady v Čechách jakosi jsem nějak opomíjená herecky, ale to neříkám proto, že by mě to trápilo, ale tak to prostě je. No, a zase když jedu do té Bratislavy, pro mě je to příjemné, že tam mám kamarády, tam si udělám vždy nějaký výlet, takže spojím příjemné s užitečným. A perspektivně tu nevím o nějaké mimodivadelné práci, že by mě čekala, ale to nevadí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Spojovat příjemné s užitečným, to je to nejlepší, co může člověka potkat. Tak vám přeju, paní Hano, aby se vám to dařilo co možná nejčastěji. Ať se daří divadlu i vám osobně.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Děkuji velmi pěkně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Díky a na shledanou.
Hana GREGOROVÁ, herečka
--------------------
Děkuji, na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 30. srpna 2011.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
