Jan Antonín Duchoslav - herec
13. prosinec 2011
Herec Jan Antonín Duchoslav byl v Tandemu Jana Rosáka. Dozvěděli jste se, proč má druhé jméno Antonín, v jaké hraje hře v Divadle Radka Brzobohatého a prozradil, proč nedokončil gymnázium.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tandem začíná a dobrý den vám tedy přeje Jan Rosák. Můj dnešní host sám o sobě říká, že přes film zvlčil, vymkl se rodičovské kontrole a všechno bylo větší lákadlo než jít do školy. Patřil k lidem, kteří za totality neviděli žádnou budoucnost ani motivaci, ale když se blížil rok 1989, tak si řekl, že režim už nemůže vydržet a že musí padnout a u toho chybět nechtěl. Najednou šlo svobodně se rozhodnout začít dělat, co si každý opravdu přál. A tak se opět na plátně objevil dnes už skoro kultovní herec filmu Sněženky a machři Jan Antonín Duchoslav. Já vás, Antoníne, vítám, dobrý den.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to s tím vaším divokým životem bylo, tak to prozradíme. Ovšem, pozor, nebojte se, posluchačům až po písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jan Antonín Duchoslav se narodil v Praze. Ovšem narodil se jako Jan Duchoslav. Kdepak, Antoníne, vzniklo to vaše druhé jméno, ta vaše přezdívka Antonín?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Tak ten základ je taková tradice v rodu Duchoslavů. Prvorozený syn v pokolení je Jan, v následujícím pokolení je Antonín, v následujícím je Jan vždycky ten prvorozenej. A můj dědeček Duchoslav byl najednou Maxmilián, čímž porušil tu nějakou kontinuitu. Ovšem otec už dostal jméno Jan, tedy já jsem měl být logicky Antonín. Nicméně otec chtěl napravit tu posloupnost, protože vlastně on měl být Antonín, tudíž chtěl, abych já byl Jan. K tomu samozřejmě pravděpodobně zafungovala ještě nějaká ta mužská ješitnost, aby teda syn se jmenoval po něm a matka naopak se opírala zase, protože jí se líbil víc Antonín, tak se opírala o to, že on je Jan, tudíž já mám bejt Antonín a že se nemá napravovat ta posloupnost a tak. A nakonec zůstalo u toho, že mi dali obě dvě jména a jsem tak křtěný, ovšem v rodném listu mi zůstalo jenom to první, to znamená ten Jan. Takže, já vlastně oficiálně ve všech dokumentech mám jenom Jana.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Známe vás jako Jana Antonína takhle z plakátů, filmů a podobně a říkají vám lidi a kamarádi Antoníne.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Právě, že úplně odmalička mi všichni říkají Antoníne, nicméně i na toho Honzu slyším.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jasně, jasně. Zůstanem u toho. Ovšem, když jste říkal ten strom života až trošičku zpátky, tak ten sahá mnohem dál a sahá velice k velice slavnému našemu českému spisovateli, ovšem k tomu se ještě dneska s Janem Antonínem Duchoslavem dostanem, nebojte se. Ale já bych určitě nechtěl opomenout vaše dětství, které, předpokládám, nebylo asi až tak úplně jaksi jednoduché, myslím, že bylo možná bouřlivé, protože mám tady třeba poznámku, že jste nedokončil gympl.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Dětství bylo naopak, bych řekl, velmi idylické a poklidné, ale to jinošství, to už.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam to začalo.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Tam to začalo. To se přiznám, že myslím, že jsem to tak jako úplně logisticky nezvládl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezky jste to řekl. Tak jak vás známe ze Sněženek a machrů a podobně, tak takhle jste vystupoval i v různých školních třídách, kam jste chodil?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Přesně s tou pubertou, když člověka začaly zajímat děvčata a večírky a zábava prostě obecně, řekněme, tak jsem nějak ztratil koncentraci třeba na matematiku, která mi ještě na základní škole šla velmi bravurně a furt jsem měl samý jedničky právě z tý matematiky. A dokonce jsem se na gymnázium hlásil na Vilhelma Pika. Tam byla speciálka, otevírali speciálku matematickou třídu, která měla asi 16 hodin týdně matematiky a tam jsem, teda tak geniální jsem nebyl, nicméně dostal jsem se do třídy s rozšířenou matematikou na Sladkovského náměstí na Žižkov. A pak došlo k nějaké rychlé změně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V myšlení.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Ne, ne tak ani v mém myšlení, jako spíš otec nějak zapracoval tenkrát, jak už to tak fungovalo, že ty rodiče to opečovávali, tak abych prý nejezdil přes celou Prahu, protože jsem z Ořechovky, tak jsem se dostal na gymnázium Nad štolou na Letnou, to byly vlastně čtyři stanice tramvají.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nestává se určitě, vážení a milí posluchači, takhle v životě člověka, že se potká se dvěma pravnuky slavného spisovatele Aloise Jiráska. Mně se to povedlo. Já před časem jsem se potkal s hercem Jiřím Pragerem a Jirka se mi svěřil, že je opravdovým pravnukem Aloise Jiráska. A dneska jsem se potkal se druhým. Jan Antonín Duchoslav je opravdovým pravnukem spisovatele Aloise Jiráska. Tak tohle to, Antoníne, musíte nějak trošičku uvést na správnou míru, vysvětlit to.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Myslím si, že těch potomků Aloise Jiráska, že to právě není tak úplně neobvyklý jev.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je jich hodně, jo?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, tak měl 6 dcer, měl 6 dcer a syna, takže sedm pokračovatelů rodu. Moje babička, která si vzala právě stavitele Maxmiliána Duchoslava, byla Magdaléna Jirásková rozená a ta povila dvě děti zase, takže Magdalénu a Jana, jak už o něm byla zmínka. Magdaléna má 5 dětí a my jsme byli s bratrem dva. Takže, potkat ty potomky Jiráska, myslím, že není tak neobvyklý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A dáváte se někdy dohromady? Neděláte třeba sjezdy Jiráskových potomků, když už je vás tolik?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, já se přiznám teda, že nejsem příliš nakloněn těmhle těm taškařicím, ale vím, že třeba existuje kdesi na internetu, v tom virtuálním prostředí někde existuje jakýsi klan Jiráskovský jako potomků, kteří si tam dávají dohromady nějaký stromy života a tak dále. A několikrát mě dokonce oslovili, akorát já jsem nikdy nepronikl do toho, jak to vlastně funguje a jak s nima komunikovat. A já tak maximálně použiju mail a SMS, ale ty sociální sítě, a tohle je v podstatě taková sociální síť, ty jsem se nikdy nenaučil používat, takže se mi nepodařilo se do toho propojit. A navíc se přiznám, že teda na to nemám čas sedět u počítače.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Naprosto vám rozumím.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
A vyměňovat si nějaký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dojmy, ano. Jestlipak se ovšem ta jiráskovská tradice nějak jaksi ve vaší rodině udržuje, jestli se na to dbá, jestli se to jaksi zdůrazňuje?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Vzhledem k významu toho našeho předka vůbec pro celej českej, československej stát, protože ten význam byl nepochybně obrovskej, což mi dochází teprve, když třeba vidím nějaký dokument nebo narazím na, matka mi onehdá ukázala knížku, fotografickou knížku, která popisuje smuteční průvod po smrti Aloise Jiráska z Prahy do Hronova, kde je pohřben a bylo to neuvěřitelný, protože ve všech městech, kudy ta rakev projížděla z Prahy, tak ho vítali opravdu zástupy lidí, kteří stáli v tý pietě na ulicích a vojsko nastoupený a podobně. To znamená, že vlastně my dneska už nedoceňujeme ten obrovskej význam, kterej pro tu dobu ten Jirásek měl. Nevím, co k tomu dodat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já bych k tomu dodal minimálně to, jestli jste vy prospíval z Jiráska, protože Jirásek byl samozřejmě povinná četba.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Plodný spisovatel.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, určitě. A jestlipak jste třeba někdy z pradědečka nedostal kouli třeba?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Nedostal, ale je to zásluha velká mý maminky, protože ona mě na Jiráskovi odchovávala, takže třeba místo pohádek mi četla Staré pověsti české. Já jsem je miloval úplně, strašně jsem je miloval.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdo ne? Kdo z nás ne samozřejmě. A věděli to o vás třeba spolužáci a učitelé?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Věděli, věděli a právě proto, že to věděli, tak to nebylo pro ně nic tak neobvyklýho, prostě bylo to normální, že jo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jan Antonín Duchoslav, můj dnešní host v Tandemu, slavný herec, dnes opět kultovní herec Sněženek a machrů, i když po 25 letech, se přihlásil na gymnázium kvůli matematice. Ale proč jste to gymnázium tehdy, jsme si o tom povídali před chviličkou, proč jste ho vlastně nedokončil? Co vás rozptýlilo takhle?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, rozptýlilo mě hromada zájmů, které v podstatě mají i souvislosti s tím natáčením, protože jsem přišel najednou do úplně jinýho světa a vystřelenej na Mars a holky se po mně votáčeli na ulici a tak dále. A přiznám se, že jsem to prostě nezvládl tíhu tý popularity a do toho v kombinaci s tou pubertou, prostě je to velmi nebezpečný. A vím, proč tenkrát moje maminka, která sama studovala herectví na DAMU, proč byla tak zásadně proti tomu, abych v tom filmu účinkoval. Dneska jí dávám zapravdu, ovšem už je vlastně pozdě. Takže, tímto bych chtěl do éteru vykřičet varování - vždycky se držet na zemi, protože jinak byste mohli dopadnout jako já.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale úspěch to byl nesporný, úžasný. Jak jste se vlastně vůbec jaksi k natáčení Sněženek a machrů dostal? Objevil vás přímo Karel Smyczek nebo kdo?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Ne přímo, protože on si dělal velmi široký výběr z neherců, protože on byl zvyklý pracovat s neherci a přišli k nám na gymnázium vybírat si kluky, holky. Mě shodou okolností Jirka Ostrý, pozdější teda pomocný režisér, si mě nevybral, nějak jsem mu nepadl do okna, von si vybral víc ty holky. Nicméně ty děvčata se mi, ty spolužačky trošku posmívaly, protože já jsem vždycky k tomu inklinoval, k herectví a k režii a vykřikoval jsem, jak půjdu na FAMU prostě dělat režii.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A najednou nevybrali.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
A najednou nevybranej do filmu. Takže jsem těm spolužačkám tenkrát řekl, že na ten konkurz půjdu i nepozván. Navíc oni slíbili, že nám dají omluvenky, protože konkurz byl ve čtvrtek v době odpoledního vyučování. Tu omluvenku jsme opravdu dostali. Já jsem se tedy nezúčastnil poprvé takhle vyučování díky filmu. A pak jsem prošel asi 6, 7 kolama toho konkurzu, kdy mě stále Karel Smyczek zkoušel s dalšíma a s dalšíma a tak jako si to rovnal v hlavně, až mi svěřil jednu z těch vlastně tří důležitých rolí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, nejhlavnějších rolí určitě. No, tak to si dovedu představit, že to člověku opravdu zamává s kebulí, to jo. V tomhle tom věku mít takovouhle popularitu.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Akorát já znám jiné, kteří to krásně zvládají. Třeba takovej Vojta Kotek, kterýho si nesmírně vážím, tak ten dokázal v dobách svý absolutní slávy, kdy byl nesporně mnohem větší hvězda a hlavně v jiný době, takže jinak medializovanej, jinak popularizovanej, a ten zvládl krásně udělat střední školu. Ještě, jestli se nepletu, tak on dělal španělský gymnázium, takže to studoval ve španělštině a v angličtině všechno vyjma češtiny. Před ním já smekám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Soustavnej student, no. Ale zase vy si nemůžete stěžovat. Sláva nesmírná. Dokonce některý vaše průpovídky a šplechty jsou do dneška nesmrtelný a citujou se i na internetu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak už jsem říkal před písničkou, tak některé výroky mého hosta Jana Antonína Duchoslava, teď myslím ze Sněženek a machrů, určitě se potulují na internetu jako citáty, jako nesmrtelné výroky filmové. Ale přece jenom, když si dneska Antonín mohl vybrat z klasiků českého humoru, tak skromně zamířil jinam než do vlastního hájemství.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, určitě, určitě. Já teda, kdybych, tak já nesmírně miluju strašně laskavý, inteligentní, chytrý humor Jirky Suchýho a pana Šlitra.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, tak to jste zamířil velice dobře a přesně. Jestlipak jste si někdy jaksi vyzkoušel podobné divadlo? Myslím vůbec jaksi divadlo.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, já jsem ve svých 42 letech, protože nemám to herecký vzdělání a vlastně jsem nikdy k divadlu netíhnul, mě bavila ta technologie toho filmovýho herectví a to divadlo pro mě nebylo úplně lákavý. A jednoho dne přišla nabídka od Hanky Gregorový, od manželky Radka Brzobohatýho, že připravuje takovou hru a jestli bych si v ní v nechtěl zahrát. A já jsem tenkrát si říkal, že ve 42 letech, já trémista, protože já mám hroznou trému před živým publikem, nesmírnou. Před kamerou jsem úplně v pohodě, ale živý publikum, mě stresuje 5 lidí, když mě poslouchá. Vopravdu. A tak jsem si říkal, že to asi ne, že už na to jsem starej, abych svedl takovejhle vnitřní boj. Nicméně okolnosti se tak sešly, několik kamarádů do mě vrčelo, ať určitě, určitě to zkusím, že to stojí za to. Kdybych věděl, do čeho jdu, tak bych to neudělal. A dneska jsem hrozně rád, že jsem nevěděl, jakou hrůzu prožiju při tom zkoušení a jsem strašně vděčnej za tu nabídku a do dneška hraju u Radka Brzobohatýho v divadle.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jak jste říkal, že víc než 5 lidí a tréma, tak to je klika, protože teď tady sedím jenom já, sedí tady naše paní dramaturgyně, naše zvukařka, takže tréma není.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
To je to publikum, který ještě unesu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ještě unesete. Výborně. Tak dáme si slíbené Suchého se Šlitrem.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jan Antonín Duchoslav před písničkou se svěřil, že hraje momentálně v Divadle Radka Brzobohatého, ale nepadlo tady jméno té skvělé hry, ve které tam hrajete, takže to byste měl dodat teď ještě.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Ta hra se jmenuje Vyhazovači a je to velká legrace.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A hrajete tam spolu s dalšími výtečnými herci.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
S Ondrou Brzobohatým, s Ernestem Čekanem, s Petrem Vágnerem. Já sám se alternuju s Vojtou Hájkem. A jsme čtyři herci na jevišti a hrajem všechny postavy, takže já jich mám šest, z toho jednoho homosexuálního holiče a dvě ženy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dvě ženy hrajete.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Ano, my hrajeme i ženský role.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekněte, jaká to je zkušenost po těch velmi úspěšných filmových zkušenostech najednou hrát na divadle. Divadlo je samozřejmě naprosto specifická záležitost herecká. Většinou to bývá tak obráceně, že herec začíná v divadle a teprve potom dostane příležitost ve filmu. Vy jste to bral obráceným gardem, že jo.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, to právě má tu souvislost s tím, že jsem to herectví nevystudoval vlastně, že jo. Ale bylo to strašný nazkoušet tu hru, pro mě to byly strašný nervy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V čem to bylo nejhorší? V té trémě?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, tak tréma samozřejmě, ta hrála prim, nervozita z toho. Já jsem dokonce, Hanka po mně chtěla, nabídla, dala mi tu čest hrát premiéru a já to odmítl a hrál jsem až druhou premiéru, protože jsem prostě neměl odvahu. Ale pak samozřejmě je tam technologie toho herectví, která je úplně odlišná, s čímž jsem měl za prvé problémy a za druhý, nejenom problémy jako výrazy, protože všechny gesta na jevišti se musejí vlastně přehrát, aby divák viděl, zatímco u toho filmu je všechno minimalistický, komorní. Tak to byla třeba velká změna, která je dost patrná, jasná. Ale i třeba pohyb po jevišti. Takže, to jsou věci, který já jsem se učil za pochodu. To, co jiní čtyři roky studovali, tak já jsem se snažil vstřebat během dvou měsíců zkoušek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si to dovedu docela představit, že to byla docela fuška. Ale když jsme tedy jaksi u toho, co jste objevil jako novou kategorii herectví, tak jste se znovu ale vrátil k tomu, co je vám v herectví vlastní, a to filmování, protože jste, jednak jste, tuším, že v roce 2005, jste si zahrál právě po boku už zmíněného Vojty Kotka taky.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
V Rafťácích.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Rafťácích. No, ale taky v obnovených Sněženkách a machřích. To byla vaše iniciativa znovu dát tuhle tu věc na plán?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, původní nápad vzešel vlastně ode mě, čímž teda bych nechtěl, aby to vyznělo, jakože se moc chlubím, ale prostě mě to napadlo a dal jsem si to tak jako do kupy někdy v době, kdy byla taková ta anketa o nejlepší komedii století, kde Sněženky a machři se umístily, myslím, že na sedmém nebo osmém místě, což je obrovskej úspěch a moc si toho vážím, protože je to vlastně poděkování za tu práci, kterou jsme tam všichni odvedli a tak to vnímám, takže moc děkuju všem, kteří hlasovali. Ale mě v tý době vlastně napadlo, že to má obrovskej komerční potenciál a že by se z toho dal vytvořit film, kterej by byl milej, někde v tý hladině těch Sněženek, že bysme udělali takovej jako milej film, takový milý pokračování, co vlastně se s nima stalo za těch 20, 25 let. No, ale nebyl jsem schopen to realizovat a dal jsem se dohromady s nějakejma lidma, kteří různě si přeprodávali dál, protože se podepsaly smlouvy, což jsem neuhlídal, takže najednou už jsem stál vně, už mě jenom potřebovali jako figuru do toho, protože bez toho Vikyho by to asi dost dobře nešlo nebo by to šlo mnohem hůř. A tak to šlo asi třema společnostma, který si to různě po milionu vždycky předaly, až to dospělo tam, kam to dospělo. Bohužel se domnívám, že ten výsledek je prachbídnej. Bohužel.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čím si myslíte, že to bylo? Protože já nepochybuju, že hereckým potenciálem určitě ne. To by bylo velice divné, kdyby ti herci, kteří byli tenkrát skvělí, byli najednou špatní a ten výčet těch herců je úžasný. V podstatě všechny hlavní hvězdy tam jsou. Čili, v čem si myslíte, že to prostě najednou nezafungovalo tak, jak?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, za prvé se domnívám, že samotný scénář není úplně šťastný, ale to snad ať posuzujou odborníci, tohle je můj osobní názor, protože mně to víc přijde jako slet zcela soliterních akcí, které navíc postrádají tu poetiku a ten humor, který byl v těch prvních Sněženkách. I když tvůrci se hájí tím, že to chtěli udělat takhle jako vlastně temný a špatný. A pak se domnívám, že absolutně chyběl dramaturgický dohled, protože dvě stejný ženy, dvě stejný postavy v jednom příběhu mně přijde moc, což byla Eva Jeníčková a Veronika Freimanová. Obě dvě jsou ženy uzavřené ve zlaté kleci, obě dvě prožijí jakejsi pokus vzpoury a obě dvě se potupně a poslušně do těch zlatých klecí vrátí. A to mně přijde, že v jednom příběhu je příliš. To jsme u těch příprav. No a pak došlo k realizaci a realizoval to bohužel režisér, kterej neumí řemeslo. On možná, že měl myšlenky, ale bohužel prostě nezvládl. To je to, co říkám, jestliže chci dělat nějaký štuky okrasný, tak nejdřív musím umět rovnou zeď.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Velice s vámi souhlasím a jsem rád, že jste to řekl vy. Já bych si to netrouf.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem. Dnešním hostem je Jan Antonín Duchoslav, slavný herec z několika filmů, hlavně samozřejmě ze Sněženek a machrů, ale nejenom z nich. Vypadalo to, že slavný Viky se chytí jaksi jako slavný filmový herec, ale najednou prostě se něco zvrtlo. Vy jste musel dokonce na vojnu. Jste se snažil pořád vyhnout, ale nakonec. Nebyla to náhodou docela krušná doba vašeho života?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Právě, že ta vojna asi byla takovým velkým impulsem, zase změnou a zase mě to nastrčilo nějakým jiným směrem trošku v životě, protože já jsem k tomu přistoupil velmi laxně, zatímco všichni ostatní hledali strýčky a známý a kamarády a byli nemocný a podobně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Toužili po modrý knížce.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
A toužili po modrý knížce, tak já jsem to nějak nechal běžet.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že to nějak vyjde, no.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Ono to nějak vyjde. A na poslední chvíli, když už mě začali oslovovat vojáci a chtěli po mně, abych bránil socialistickou vlast, tak mně kamarád doporučil, říkal: "No, tak tam ty nemůžeš, to se musí jinak." A tak mě nasměroval, abych šel k posunu na nádraží, takže já jsem nastoupil tady Praha-Libeň horní jako posunovač a to právě skýtalo možnost požádat o náhradní vojenskou službu, tedy 5 měsíců pouze. No, takže tam jsem nastoupil, tam jsem odpracoval docela slušnou řádku měsíců a ty vojáci mi nevyhověli, takže mě odvedli na 24 měsíců.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přestože jste pilně posunoval, tak vás posunuli na vojnu.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Ano, přesně, posunuli mě do Humenného.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fíha, Humenné.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
30 do Polska, 30 do Ruska. Při výstupu z vlaku první nápis, kterej jsem viděl, byl ukrajinsky, tedy azbukou Aděči abuči. To se mi podlomily nohy v kolenou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co to je?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, oděvy, obuv ukrajinsky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To by se podlomily i silnějším charakterům.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No a navíc ta zbraň, že jo, protože já jsem nastoupil jako velitel tanku, takže.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jste si teda prožil tankový prapor v útoku.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Ano, ano. No, já dokonce jsem byl na tý vojně degradován velitelem útvaru a odeslán na pridružené rolnické hospodárstvo a dostal jsem na starosti, protože jsem funkčně byl vyšší, protože mě tam udělali velitelem, sice jsme měli stejnou hodnost s tím jedním romským kolegou, takže já jsem velel jednomu cikánovi a sedmi prasatům.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je úplně jako Černí baroni. To je nádhera teda. To byla vojna.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, bohužel jenom týden. Pak mě přesunuli za trest na západní vojenskej okruh, vrátili mi frčku a sloužil jsem v Táboře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Napadlo vás v tu chvilku, že jste něco asi v tom životě prošvihl, že jste teď mohl sedět spíš na Barrandově.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Něco jsem udělal špatně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že jo, mezi herci. No, tak vono se to naštěstí potom zase vrátilo. Ale já tady mám napsáno, že jste po absolvování vojny na herectví zanevřel. Ale to není pravda.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Ne, tak nezanevřel jsem na herectví v žádným případě. Já jsem naopak udělal několik pokusů se k tomu herectví vrátit, protože mě to vždycky bavilo. Ale já nejsem loktař, já neumím se někam nacpat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je zajímavý, protože Viky Cabadaj takhle spíš působil jako loktař.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Vypadá jako obrovskej suverén, ale já to vopravdu neumím někoho tahat za rukáv a říkat, pane režisér, vzpomínáte si, vzpomínáte si, já jsem Duchoslav, Viky. Neslyšel jste nikdy? No, takže tohle já nějak neumím. A protože jsem v době, kdy jsem právě dělal tu náhradní vojenskou službu, teda myslel jsem, že jí dělám, ale ve skutečnosti jsem jí vlastně nedělal, tak jsem svědomitě odmítl několik nabídek, což se v úzkých filmařských kruzích rozkřiklo a bylo to podáno tak, že jsem vyrostl tak, že odmítám role.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ajajaj. To je špatná nálepka.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Takže, tím ještě tím odchodem na tu vojnu, takže jsem sešel z očí a sešel z mysli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Naštěstí ne navždycky.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Leccos z životních zážitků mého dnešního hosta Jana Antonína Duchoslava mi trošičku připomíná moje mládí, protože tady koukám, že mezi vašimi povoláními je rekvizitář, posunovač, o tom jsme si už povídali, podnikatel s dámskými ramenními vycpávkami, to je moc hezký, produkční, instruktor lyžování, osvětlovač. Některá z těchto zaměstnání jsem taky dělal. Ale to lyžování. To, co jste předváděl samozřejmě ve Sněženkách a machrech, tak to nebylo nahrané, vy jste neměl žádného asi, předpokládám, dublera, protože vy jste opravdový instruktor lyžování, že jo.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, já jsem opravdový instruktor lyžování. Dokonce jsem držitelem poměrně vysoké licence ve světovém měřítku, protože jsem absolvoval v Rakousku nějakej kurz a jsem držitelem licence B.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co to znamená?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Oni mají tři licence, což je C je základ, B je takový to, že už můžu učit i ty pokročilý a A je ta nejvyšší, což jsou takový ty amatérský licence, sice profesionální, ale ještě amatérský. A nad tím už jsou jenom landes lehrer, což je zemský učitel a to už je roční de facto vysoká škola v Rakousku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak vy jste taky závodil jako lyžař.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Já jsem jako mladý lyžař jsem závodil i, no, asi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A věnujete se tomu ještě, tomu instruktoření? Profesionálně myslím.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Tak přímo profesionálně ne, ale je pravdou, já jezdím na Dolní Moravu, což je, nenechte se zmýlit, obec pod Kralickým Sněžníkem, nikoliv pod Znojmem. Tam se buduje nádherný středisko, který mám moc rád, mám tam spoustu kamarádů a mimo jiné tam jeden z mých přátel má lyžařskou školu, takže já, kdykoliv tam jedu, tak se mu vždycky hlásím, že tam jsem a už se i stalo, že mu chyběl instruktor, tak já jsem šel třeba dvě hodiny vodučit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale co je teď kromě toho, že taky hrajete samozřejmě, to jsme si tady taky zmínili u Radka Brzobohatého, co je teď hlavní podstatou vaší činnosti?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Tak kromě toho divadla občas někde dostanu nějakou menší roličku a snažím se připravit takovej cestopisný seriálek o českých horách, tak to je teďka to, čím se hodně zabývám. Chceme s tím přijít jako s hotovým projektem, kterej by potom samozřejmě televize už si dramaturgicky upravila, v tom chceme vyjít vstříc. Ale vlastně hotovej, profinancovanej projekt.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale to je hezký. Já si dovedu představit, že tam budete průvodcem přímo na lyžích a zasvěceně vo těch horách popovídat.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Přesně tak to máme naplánovaný. A to je, řekněme, ta profesní. A to vlastně mnohem důležitější je, že mi moje žena během vlastně měsíce porodí druhého syna. Takže, to je taková, tím žiju asi teďka nejvíc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tatínek na téměř celý úvazek?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Dá se to tak říct, protože žena je velmi vytížená a má velmi zodpovědnou práci a hlavně má vlastní firmu, které se musí věnovat, takže já jsem takový otec v domácnosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem si všimnul, že vaše manželka je majitelkou advokátní kanceláře.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jé, tak to si dovedu představit, že je to na vás ta rodina potom. Tak ať se vydaří celé rodině Vánoce, které jsou na spadnutí, ať se daří taky to, že přesvědčíte režiséry o tom, že Jan Antonín Duchoslav s tím ještě neseknul, s herectvím.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Uvidíme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdyžtak ať se režiséři přijdou podívat do Divadla Radka Brzobohatého na Vyhazovače. To samozřejmě, tohle pozvání platí i pro naše posluchače. Mějte se moc hezky, ať se všecko daří a na shledanou.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Moc děkuju za pozvání. Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Tandem začíná a dobrý den vám tedy přeje Jan Rosák. Můj dnešní host sám o sobě říká, že přes film zvlčil, vymkl se rodičovské kontrole a všechno bylo větší lákadlo než jít do školy. Patřil k lidem, kteří za totality neviděli žádnou budoucnost ani motivaci, ale když se blížil rok 1989, tak si řekl, že režim už nemůže vydržet a že musí padnout a u toho chybět nechtěl. Najednou šlo svobodně se rozhodnout začít dělat, co si každý opravdu přál. A tak se opět na plátně objevil dnes už skoro kultovní herec filmu Sněženky a machři Jan Antonín Duchoslav. Já vás, Antoníne, vítám, dobrý den.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to s tím vaším divokým životem bylo, tak to prozradíme. Ovšem, pozor, nebojte se, posluchačům až po písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jan Antonín Duchoslav se narodil v Praze. Ovšem narodil se jako Jan Duchoslav. Kdepak, Antoníne, vzniklo to vaše druhé jméno, ta vaše přezdívka Antonín?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Tak ten základ je taková tradice v rodu Duchoslavů. Prvorozený syn v pokolení je Jan, v následujícím pokolení je Antonín, v následujícím je Jan vždycky ten prvorozenej. A můj dědeček Duchoslav byl najednou Maxmilián, čímž porušil tu nějakou kontinuitu. Ovšem otec už dostal jméno Jan, tedy já jsem měl být logicky Antonín. Nicméně otec chtěl napravit tu posloupnost, protože vlastně on měl být Antonín, tudíž chtěl, abych já byl Jan. K tomu samozřejmě pravděpodobně zafungovala ještě nějaká ta mužská ješitnost, aby teda syn se jmenoval po něm a matka naopak se opírala zase, protože jí se líbil víc Antonín, tak se opírala o to, že on je Jan, tudíž já mám bejt Antonín a že se nemá napravovat ta posloupnost a tak. A nakonec zůstalo u toho, že mi dali obě dvě jména a jsem tak křtěný, ovšem v rodném listu mi zůstalo jenom to první, to znamená ten Jan. Takže, já vlastně oficiálně ve všech dokumentech mám jenom Jana.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Známe vás jako Jana Antonína takhle z plakátů, filmů a podobně a říkají vám lidi a kamarádi Antoníne.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Právě, že úplně odmalička mi všichni říkají Antoníne, nicméně i na toho Honzu slyším.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jasně, jasně. Zůstanem u toho. Ovšem, když jste říkal ten strom života až trošičku zpátky, tak ten sahá mnohem dál a sahá velice k velice slavnému našemu českému spisovateli, ovšem k tomu se ještě dneska s Janem Antonínem Duchoslavem dostanem, nebojte se. Ale já bych určitě nechtěl opomenout vaše dětství, které, předpokládám, nebylo asi až tak úplně jaksi jednoduché, myslím, že bylo možná bouřlivé, protože mám tady třeba poznámku, že jste nedokončil gympl.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Dětství bylo naopak, bych řekl, velmi idylické a poklidné, ale to jinošství, to už.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam to začalo.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Tam to začalo. To se přiznám, že myslím, že jsem to tak jako úplně logisticky nezvládl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezky jste to řekl. Tak jak vás známe ze Sněženek a machrů a podobně, tak takhle jste vystupoval i v různých školních třídách, kam jste chodil?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Přesně s tou pubertou, když člověka začaly zajímat děvčata a večírky a zábava prostě obecně, řekněme, tak jsem nějak ztratil koncentraci třeba na matematiku, která mi ještě na základní škole šla velmi bravurně a furt jsem měl samý jedničky právě z tý matematiky. A dokonce jsem se na gymnázium hlásil na Vilhelma Pika. Tam byla speciálka, otevírali speciálku matematickou třídu, která měla asi 16 hodin týdně matematiky a tam jsem, teda tak geniální jsem nebyl, nicméně dostal jsem se do třídy s rozšířenou matematikou na Sladkovského náměstí na Žižkov. A pak došlo k nějaké rychlé změně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V myšlení.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Ne, ne tak ani v mém myšlení, jako spíš otec nějak zapracoval tenkrát, jak už to tak fungovalo, že ty rodiče to opečovávali, tak abych prý nejezdil přes celou Prahu, protože jsem z Ořechovky, tak jsem se dostal na gymnázium Nad štolou na Letnou, to byly vlastně čtyři stanice tramvají.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nestává se určitě, vážení a milí posluchači, takhle v životě člověka, že se potká se dvěma pravnuky slavného spisovatele Aloise Jiráska. Mně se to povedlo. Já před časem jsem se potkal s hercem Jiřím Pragerem a Jirka se mi svěřil, že je opravdovým pravnukem Aloise Jiráska. A dneska jsem se potkal se druhým. Jan Antonín Duchoslav je opravdovým pravnukem spisovatele Aloise Jiráska. Tak tohle to, Antoníne, musíte nějak trošičku uvést na správnou míru, vysvětlit to.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Myslím si, že těch potomků Aloise Jiráska, že to právě není tak úplně neobvyklý jev.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je jich hodně, jo?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, tak měl 6 dcer, měl 6 dcer a syna, takže sedm pokračovatelů rodu. Moje babička, která si vzala právě stavitele Maxmiliána Duchoslava, byla Magdaléna Jirásková rozená a ta povila dvě děti zase, takže Magdalénu a Jana, jak už o něm byla zmínka. Magdaléna má 5 dětí a my jsme byli s bratrem dva. Takže, potkat ty potomky Jiráska, myslím, že není tak neobvyklý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A dáváte se někdy dohromady? Neděláte třeba sjezdy Jiráskových potomků, když už je vás tolik?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, já se přiznám teda, že nejsem příliš nakloněn těmhle těm taškařicím, ale vím, že třeba existuje kdesi na internetu, v tom virtuálním prostředí někde existuje jakýsi klan Jiráskovský jako potomků, kteří si tam dávají dohromady nějaký stromy života a tak dále. A několikrát mě dokonce oslovili, akorát já jsem nikdy nepronikl do toho, jak to vlastně funguje a jak s nima komunikovat. A já tak maximálně použiju mail a SMS, ale ty sociální sítě, a tohle je v podstatě taková sociální síť, ty jsem se nikdy nenaučil používat, takže se mi nepodařilo se do toho propojit. A navíc se přiznám, že teda na to nemám čas sedět u počítače.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Naprosto vám rozumím.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
A vyměňovat si nějaký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dojmy, ano. Jestlipak se ovšem ta jiráskovská tradice nějak jaksi ve vaší rodině udržuje, jestli se na to dbá, jestli se to jaksi zdůrazňuje?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Vzhledem k významu toho našeho předka vůbec pro celej českej, československej stát, protože ten význam byl nepochybně obrovskej, což mi dochází teprve, když třeba vidím nějaký dokument nebo narazím na, matka mi onehdá ukázala knížku, fotografickou knížku, která popisuje smuteční průvod po smrti Aloise Jiráska z Prahy do Hronova, kde je pohřben a bylo to neuvěřitelný, protože ve všech městech, kudy ta rakev projížděla z Prahy, tak ho vítali opravdu zástupy lidí, kteří stáli v tý pietě na ulicích a vojsko nastoupený a podobně. To znamená, že vlastně my dneska už nedoceňujeme ten obrovskej význam, kterej pro tu dobu ten Jirásek měl. Nevím, co k tomu dodat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já bych k tomu dodal minimálně to, jestli jste vy prospíval z Jiráska, protože Jirásek byl samozřejmě povinná četba.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Plodný spisovatel.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, určitě. A jestlipak jste třeba někdy z pradědečka nedostal kouli třeba?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Nedostal, ale je to zásluha velká mý maminky, protože ona mě na Jiráskovi odchovávala, takže třeba místo pohádek mi četla Staré pověsti české. Já jsem je miloval úplně, strašně jsem je miloval.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdo ne? Kdo z nás ne samozřejmě. A věděli to o vás třeba spolužáci a učitelé?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Věděli, věděli a právě proto, že to věděli, tak to nebylo pro ně nic tak neobvyklýho, prostě bylo to normální, že jo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jan Antonín Duchoslav, můj dnešní host v Tandemu, slavný herec, dnes opět kultovní herec Sněženek a machrů, i když po 25 letech, se přihlásil na gymnázium kvůli matematice. Ale proč jste to gymnázium tehdy, jsme si o tom povídali před chviličkou, proč jste ho vlastně nedokončil? Co vás rozptýlilo takhle?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, rozptýlilo mě hromada zájmů, které v podstatě mají i souvislosti s tím natáčením, protože jsem přišel najednou do úplně jinýho světa a vystřelenej na Mars a holky se po mně votáčeli na ulici a tak dále. A přiznám se, že jsem to prostě nezvládl tíhu tý popularity a do toho v kombinaci s tou pubertou, prostě je to velmi nebezpečný. A vím, proč tenkrát moje maminka, která sama studovala herectví na DAMU, proč byla tak zásadně proti tomu, abych v tom filmu účinkoval. Dneska jí dávám zapravdu, ovšem už je vlastně pozdě. Takže, tímto bych chtěl do éteru vykřičet varování - vždycky se držet na zemi, protože jinak byste mohli dopadnout jako já.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale úspěch to byl nesporný, úžasný. Jak jste se vlastně vůbec jaksi k natáčení Sněženek a machrů dostal? Objevil vás přímo Karel Smyczek nebo kdo?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Ne přímo, protože on si dělal velmi široký výběr z neherců, protože on byl zvyklý pracovat s neherci a přišli k nám na gymnázium vybírat si kluky, holky. Mě shodou okolností Jirka Ostrý, pozdější teda pomocný režisér, si mě nevybral, nějak jsem mu nepadl do okna, von si vybral víc ty holky. Nicméně ty děvčata se mi, ty spolužačky trošku posmívaly, protože já jsem vždycky k tomu inklinoval, k herectví a k režii a vykřikoval jsem, jak půjdu na FAMU prostě dělat režii.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A najednou nevybrali.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
A najednou nevybranej do filmu. Takže jsem těm spolužačkám tenkrát řekl, že na ten konkurz půjdu i nepozván. Navíc oni slíbili, že nám dají omluvenky, protože konkurz byl ve čtvrtek v době odpoledního vyučování. Tu omluvenku jsme opravdu dostali. Já jsem se tedy nezúčastnil poprvé takhle vyučování díky filmu. A pak jsem prošel asi 6, 7 kolama toho konkurzu, kdy mě stále Karel Smyczek zkoušel s dalšíma a s dalšíma a tak jako si to rovnal v hlavně, až mi svěřil jednu z těch vlastně tří důležitých rolí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, nejhlavnějších rolí určitě. No, tak to si dovedu představit, že to člověku opravdu zamává s kebulí, to jo. V tomhle tom věku mít takovouhle popularitu.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Akorát já znám jiné, kteří to krásně zvládají. Třeba takovej Vojta Kotek, kterýho si nesmírně vážím, tak ten dokázal v dobách svý absolutní slávy, kdy byl nesporně mnohem větší hvězda a hlavně v jiný době, takže jinak medializovanej, jinak popularizovanej, a ten zvládl krásně udělat střední školu. Ještě, jestli se nepletu, tak on dělal španělský gymnázium, takže to studoval ve španělštině a v angličtině všechno vyjma češtiny. Před ním já smekám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Soustavnej student, no. Ale zase vy si nemůžete stěžovat. Sláva nesmírná. Dokonce některý vaše průpovídky a šplechty jsou do dneška nesmrtelný a citujou se i na internetu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak už jsem říkal před písničkou, tak některé výroky mého hosta Jana Antonína Duchoslava, teď myslím ze Sněženek a machrů, určitě se potulují na internetu jako citáty, jako nesmrtelné výroky filmové. Ale přece jenom, když si dneska Antonín mohl vybrat z klasiků českého humoru, tak skromně zamířil jinam než do vlastního hájemství.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, určitě, určitě. Já teda, kdybych, tak já nesmírně miluju strašně laskavý, inteligentní, chytrý humor Jirky Suchýho a pana Šlitra.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, tak to jste zamířil velice dobře a přesně. Jestlipak jste si někdy jaksi vyzkoušel podobné divadlo? Myslím vůbec jaksi divadlo.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, já jsem ve svých 42 letech, protože nemám to herecký vzdělání a vlastně jsem nikdy k divadlu netíhnul, mě bavila ta technologie toho filmovýho herectví a to divadlo pro mě nebylo úplně lákavý. A jednoho dne přišla nabídka od Hanky Gregorový, od manželky Radka Brzobohatýho, že připravuje takovou hru a jestli bych si v ní v nechtěl zahrát. A já jsem tenkrát si říkal, že ve 42 letech, já trémista, protože já mám hroznou trému před živým publikem, nesmírnou. Před kamerou jsem úplně v pohodě, ale živý publikum, mě stresuje 5 lidí, když mě poslouchá. Vopravdu. A tak jsem si říkal, že to asi ne, že už na to jsem starej, abych svedl takovejhle vnitřní boj. Nicméně okolnosti se tak sešly, několik kamarádů do mě vrčelo, ať určitě, určitě to zkusím, že to stojí za to. Kdybych věděl, do čeho jdu, tak bych to neudělal. A dneska jsem hrozně rád, že jsem nevěděl, jakou hrůzu prožiju při tom zkoušení a jsem strašně vděčnej za tu nabídku a do dneška hraju u Radka Brzobohatýho v divadle.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jak jste říkal, že víc než 5 lidí a tréma, tak to je klika, protože teď tady sedím jenom já, sedí tady naše paní dramaturgyně, naše zvukařka, takže tréma není.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
To je to publikum, který ještě unesu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ještě unesete. Výborně. Tak dáme si slíbené Suchého se Šlitrem.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jan Antonín Duchoslav před písničkou se svěřil, že hraje momentálně v Divadle Radka Brzobohatého, ale nepadlo tady jméno té skvělé hry, ve které tam hrajete, takže to byste měl dodat teď ještě.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Ta hra se jmenuje Vyhazovači a je to velká legrace.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A hrajete tam spolu s dalšími výtečnými herci.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
S Ondrou Brzobohatým, s Ernestem Čekanem, s Petrem Vágnerem. Já sám se alternuju s Vojtou Hájkem. A jsme čtyři herci na jevišti a hrajem všechny postavy, takže já jich mám šest, z toho jednoho homosexuálního holiče a dvě ženy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dvě ženy hrajete.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Ano, my hrajeme i ženský role.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekněte, jaká to je zkušenost po těch velmi úspěšných filmových zkušenostech najednou hrát na divadle. Divadlo je samozřejmě naprosto specifická záležitost herecká. Většinou to bývá tak obráceně, že herec začíná v divadle a teprve potom dostane příležitost ve filmu. Vy jste to bral obráceným gardem, že jo.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, to právě má tu souvislost s tím, že jsem to herectví nevystudoval vlastně, že jo. Ale bylo to strašný nazkoušet tu hru, pro mě to byly strašný nervy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V čem to bylo nejhorší? V té trémě?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, tak tréma samozřejmě, ta hrála prim, nervozita z toho. Já jsem dokonce, Hanka po mně chtěla, nabídla, dala mi tu čest hrát premiéru a já to odmítl a hrál jsem až druhou premiéru, protože jsem prostě neměl odvahu. Ale pak samozřejmě je tam technologie toho herectví, která je úplně odlišná, s čímž jsem měl za prvé problémy a za druhý, nejenom problémy jako výrazy, protože všechny gesta na jevišti se musejí vlastně přehrát, aby divák viděl, zatímco u toho filmu je všechno minimalistický, komorní. Tak to byla třeba velká změna, která je dost patrná, jasná. Ale i třeba pohyb po jevišti. Takže, to jsou věci, který já jsem se učil za pochodu. To, co jiní čtyři roky studovali, tak já jsem se snažil vstřebat během dvou měsíců zkoušek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si to dovedu docela představit, že to byla docela fuška. Ale když jsme tedy jaksi u toho, co jste objevil jako novou kategorii herectví, tak jste se znovu ale vrátil k tomu, co je vám v herectví vlastní, a to filmování, protože jste, jednak jste, tuším, že v roce 2005, jste si zahrál právě po boku už zmíněného Vojty Kotka taky.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
V Rafťácích.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Rafťácích. No, ale taky v obnovených Sněženkách a machřích. To byla vaše iniciativa znovu dát tuhle tu věc na plán?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, původní nápad vzešel vlastně ode mě, čímž teda bych nechtěl, aby to vyznělo, jakože se moc chlubím, ale prostě mě to napadlo a dal jsem si to tak jako do kupy někdy v době, kdy byla taková ta anketa o nejlepší komedii století, kde Sněženky a machři se umístily, myslím, že na sedmém nebo osmém místě, což je obrovskej úspěch a moc si toho vážím, protože je to vlastně poděkování za tu práci, kterou jsme tam všichni odvedli a tak to vnímám, takže moc děkuju všem, kteří hlasovali. Ale mě v tý době vlastně napadlo, že to má obrovskej komerční potenciál a že by se z toho dal vytvořit film, kterej by byl milej, někde v tý hladině těch Sněženek, že bysme udělali takovej jako milej film, takový milý pokračování, co vlastně se s nima stalo za těch 20, 25 let. No, ale nebyl jsem schopen to realizovat a dal jsem se dohromady s nějakejma lidma, kteří různě si přeprodávali dál, protože se podepsaly smlouvy, což jsem neuhlídal, takže najednou už jsem stál vně, už mě jenom potřebovali jako figuru do toho, protože bez toho Vikyho by to asi dost dobře nešlo nebo by to šlo mnohem hůř. A tak to šlo asi třema společnostma, který si to různě po milionu vždycky předaly, až to dospělo tam, kam to dospělo. Bohužel se domnívám, že ten výsledek je prachbídnej. Bohužel.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čím si myslíte, že to bylo? Protože já nepochybuju, že hereckým potenciálem určitě ne. To by bylo velice divné, kdyby ti herci, kteří byli tenkrát skvělí, byli najednou špatní a ten výčet těch herců je úžasný. V podstatě všechny hlavní hvězdy tam jsou. Čili, v čem si myslíte, že to prostě najednou nezafungovalo tak, jak?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, za prvé se domnívám, že samotný scénář není úplně šťastný, ale to snad ať posuzujou odborníci, tohle je můj osobní názor, protože mně to víc přijde jako slet zcela soliterních akcí, které navíc postrádají tu poetiku a ten humor, který byl v těch prvních Sněženkách. I když tvůrci se hájí tím, že to chtěli udělat takhle jako vlastně temný a špatný. A pak se domnívám, že absolutně chyběl dramaturgický dohled, protože dvě stejný ženy, dvě stejný postavy v jednom příběhu mně přijde moc, což byla Eva Jeníčková a Veronika Freimanová. Obě dvě jsou ženy uzavřené ve zlaté kleci, obě dvě prožijí jakejsi pokus vzpoury a obě dvě se potupně a poslušně do těch zlatých klecí vrátí. A to mně přijde, že v jednom příběhu je příliš. To jsme u těch příprav. No a pak došlo k realizaci a realizoval to bohužel režisér, kterej neumí řemeslo. On možná, že měl myšlenky, ale bohužel prostě nezvládl. To je to, co říkám, jestliže chci dělat nějaký štuky okrasný, tak nejdřív musím umět rovnou zeď.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Velice s vámi souhlasím a jsem rád, že jste to řekl vy. Já bych si to netrouf.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem. Dnešním hostem je Jan Antonín Duchoslav, slavný herec z několika filmů, hlavně samozřejmě ze Sněženek a machrů, ale nejenom z nich. Vypadalo to, že slavný Viky se chytí jaksi jako slavný filmový herec, ale najednou prostě se něco zvrtlo. Vy jste musel dokonce na vojnu. Jste se snažil pořád vyhnout, ale nakonec. Nebyla to náhodou docela krušná doba vašeho života?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Právě, že ta vojna asi byla takovým velkým impulsem, zase změnou a zase mě to nastrčilo nějakým jiným směrem trošku v životě, protože já jsem k tomu přistoupil velmi laxně, zatímco všichni ostatní hledali strýčky a známý a kamarády a byli nemocný a podobně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Toužili po modrý knížce.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
A toužili po modrý knížce, tak já jsem to nějak nechal běžet.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že to nějak vyjde, no.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Ono to nějak vyjde. A na poslední chvíli, když už mě začali oslovovat vojáci a chtěli po mně, abych bránil socialistickou vlast, tak mně kamarád doporučil, říkal: "No, tak tam ty nemůžeš, to se musí jinak." A tak mě nasměroval, abych šel k posunu na nádraží, takže já jsem nastoupil tady Praha-Libeň horní jako posunovač a to právě skýtalo možnost požádat o náhradní vojenskou službu, tedy 5 měsíců pouze. No, takže tam jsem nastoupil, tam jsem odpracoval docela slušnou řádku měsíců a ty vojáci mi nevyhověli, takže mě odvedli na 24 měsíců.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přestože jste pilně posunoval, tak vás posunuli na vojnu.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Ano, přesně, posunuli mě do Humenného.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fíha, Humenné.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
30 do Polska, 30 do Ruska. Při výstupu z vlaku první nápis, kterej jsem viděl, byl ukrajinsky, tedy azbukou Aděči abuči. To se mi podlomily nohy v kolenou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co to je?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, oděvy, obuv ukrajinsky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To by se podlomily i silnějším charakterům.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No a navíc ta zbraň, že jo, protože já jsem nastoupil jako velitel tanku, takže.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jste si teda prožil tankový prapor v útoku.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Ano, ano. No, já dokonce jsem byl na tý vojně degradován velitelem útvaru a odeslán na pridružené rolnické hospodárstvo a dostal jsem na starosti, protože jsem funkčně byl vyšší, protože mě tam udělali velitelem, sice jsme měli stejnou hodnost s tím jedním romským kolegou, takže já jsem velel jednomu cikánovi a sedmi prasatům.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je úplně jako Černí baroni. To je nádhera teda. To byla vojna.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, bohužel jenom týden. Pak mě přesunuli za trest na západní vojenskej okruh, vrátili mi frčku a sloužil jsem v Táboře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Napadlo vás v tu chvilku, že jste něco asi v tom životě prošvihl, že jste teď mohl sedět spíš na Barrandově.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Něco jsem udělal špatně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že jo, mezi herci. No, tak vono se to naštěstí potom zase vrátilo. Ale já tady mám napsáno, že jste po absolvování vojny na herectví zanevřel. Ale to není pravda.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Ne, tak nezanevřel jsem na herectví v žádným případě. Já jsem naopak udělal několik pokusů se k tomu herectví vrátit, protože mě to vždycky bavilo. Ale já nejsem loktař, já neumím se někam nacpat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je zajímavý, protože Viky Cabadaj takhle spíš působil jako loktař.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Vypadá jako obrovskej suverén, ale já to vopravdu neumím někoho tahat za rukáv a říkat, pane režisér, vzpomínáte si, vzpomínáte si, já jsem Duchoslav, Viky. Neslyšel jste nikdy? No, takže tohle já nějak neumím. A protože jsem v době, kdy jsem právě dělal tu náhradní vojenskou službu, teda myslel jsem, že jí dělám, ale ve skutečnosti jsem jí vlastně nedělal, tak jsem svědomitě odmítl několik nabídek, což se v úzkých filmařských kruzích rozkřiklo a bylo to podáno tak, že jsem vyrostl tak, že odmítám role.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ajajaj. To je špatná nálepka.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Takže, tím ještě tím odchodem na tu vojnu, takže jsem sešel z očí a sešel z mysli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Naštěstí ne navždycky.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Leccos z životních zážitků mého dnešního hosta Jana Antonína Duchoslava mi trošičku připomíná moje mládí, protože tady koukám, že mezi vašimi povoláními je rekvizitář, posunovač, o tom jsme si už povídali, podnikatel s dámskými ramenními vycpávkami, to je moc hezký, produkční, instruktor lyžování, osvětlovač. Některá z těchto zaměstnání jsem taky dělal. Ale to lyžování. To, co jste předváděl samozřejmě ve Sněženkách a machrech, tak to nebylo nahrané, vy jste neměl žádného asi, předpokládám, dublera, protože vy jste opravdový instruktor lyžování, že jo.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
No, já jsem opravdový instruktor lyžování. Dokonce jsem držitelem poměrně vysoké licence ve světovém měřítku, protože jsem absolvoval v Rakousku nějakej kurz a jsem držitelem licence B.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co to znamená?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Oni mají tři licence, což je C je základ, B je takový to, že už můžu učit i ty pokročilý a A je ta nejvyšší, což jsou takový ty amatérský licence, sice profesionální, ale ještě amatérský. A nad tím už jsou jenom landes lehrer, což je zemský učitel a to už je roční de facto vysoká škola v Rakousku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak vy jste taky závodil jako lyžař.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Já jsem jako mladý lyžař jsem závodil i, no, asi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A věnujete se tomu ještě, tomu instruktoření? Profesionálně myslím.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Tak přímo profesionálně ne, ale je pravdou, já jezdím na Dolní Moravu, což je, nenechte se zmýlit, obec pod Kralickým Sněžníkem, nikoliv pod Znojmem. Tam se buduje nádherný středisko, který mám moc rád, mám tam spoustu kamarádů a mimo jiné tam jeden z mých přátel má lyžařskou školu, takže já, kdykoliv tam jedu, tak se mu vždycky hlásím, že tam jsem a už se i stalo, že mu chyběl instruktor, tak já jsem šel třeba dvě hodiny vodučit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale co je teď kromě toho, že taky hrajete samozřejmě, to jsme si tady taky zmínili u Radka Brzobohatého, co je teď hlavní podstatou vaší činnosti?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Tak kromě toho divadla občas někde dostanu nějakou menší roličku a snažím se připravit takovej cestopisný seriálek o českých horách, tak to je teďka to, čím se hodně zabývám. Chceme s tím přijít jako s hotovým projektem, kterej by potom samozřejmě televize už si dramaturgicky upravila, v tom chceme vyjít vstříc. Ale vlastně hotovej, profinancovanej projekt.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale to je hezký. Já si dovedu představit, že tam budete průvodcem přímo na lyžích a zasvěceně vo těch horách popovídat.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Přesně tak to máme naplánovaný. A to je, řekněme, ta profesní. A to vlastně mnohem důležitější je, že mi moje žena během vlastně měsíce porodí druhého syna. Takže, to je taková, tím žiju asi teďka nejvíc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tatínek na téměř celý úvazek?
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Dá se to tak říct, protože žena je velmi vytížená a má velmi zodpovědnou práci a hlavně má vlastní firmu, které se musí věnovat, takže já jsem takový otec v domácnosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem si všimnul, že vaše manželka je majitelkou advokátní kanceláře.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jé, tak to si dovedu představit, že je to na vás ta rodina potom. Tak ať se vydaří celé rodině Vánoce, které jsou na spadnutí, ať se daří taky to, že přesvědčíte režiséry o tom, že Jan Antonín Duchoslav s tím ještě neseknul, s herectvím.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Uvidíme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdyžtak ať se režiséři přijdou podívat do Divadla Radka Brzobohatého na Vyhazovače. To samozřejmě, tohle pozvání platí i pro naše posluchače. Mějte se moc hezky, ať se všecko daří a na shledanou.
Jan Antonín DUCHOSLAV, herec
--------------------
Moc děkuju za pozvání. Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 16. července 2012.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
