Laura Janáčková - psycholožka
12. březen 2014
Do Tandemu Jana Rosáka přišla psycholožka doc. PhDr. Laura Janáčková, CSc. Prozradila například, proč radí ženám, aby se chovaly tak trochu jako potvory nebo co se mužům na ženách líbí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, zdravím vás z Tandemu. Nabízím opět setkání se zajímavou osobností. No co bychom si povídali, každý z nás občas trpí nějakou tou bolestí, každý občas prožívá větší či menší krizi vztahů, každý z nás je motivován do nějaké míry sexuálním chováním, no a můj host je ve všech těchto oborech velkým odborníkem. A navíc o tom píše knihy, které ale vůbec nejsou suchopárné, ba právě naopak. Svědčí o tom už třeba jejich tituly, no například Muži chtějí potvory. To už ti zasvěcenější tuší, že v Tandemu se dnes se mnou sveze psycholožka, docentka doktorka Laura Janáčková. Vítám vás, dobrý den.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nepochybuji, že o pozornost máme dneska postaráno, tak přeju všem opravdu příjemnou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O tom, co se dělo v životě docentky Janáčkové předtím, než se stala slavnou, známou, se člověk na internetu, kde jinak je prý úplně všechno, nedočte vůbec nic. Tak je to na vás, paní docentko. Tak kde jste se narodila, jak jste trávila dětství? Bylo šťastné, nešťastný?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Já si myslím, já si myslím, že dětství jsem měla skutečně velice šťastné a velice krásné, přestože jsem se narodila za doby, která tam veselá nebyla. Narodila jsem se na Vysočině a žila jsem v rodině, kde maminka byla maminka a tatínek byl tatínek. Zastávali ty role jako mužské a ženské a tudíž na mě to působilo harmonicky a krásně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No z toho vyplývá, že do budoucna do našeho pořadu vy budete pravděpodobně na straně takových těch tradičních vztahů, viďte.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Bezesporu jsem určitě na straně tradičních vztahů a myslím, že jsem i taková ta bojovnice proti té přehnané emancipaci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je velice sympatické, to abychom si byli úplně jaksi jasně, kde stojíme. No, ale zpátky k vám, říkáte na Vysočině, bylo to malé městečko, velké?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Byla jsem v malém městě, jmenuje se Humpolec, takže odtud byl Hliník také samozřejmě se říkalo přesně. A tam jsem vyrůstala v podstatě v poklidu, akorát ten poklid přerušil někdy, když jsem byla na gymnáziu, kdy najednou mi přišlo, že v podstatě nejsem studijní typ a že nedostanu doporučení na vysokou školu, což pro mě bylo velice překvapující, protože jsem samozřejmě plánovala budoucnost, která by se týkala medicíny a tak dále, protože jsem vyrůstala v rodině lékaře a vždycky jsem k tomu měla blízko. No ale protože jsem nedostala to doporučení, takže jsem musela jít studovat, respektive musela jsem hledat nějakou další školu v tehdejší době. Gymnázium na nic nepřipravovalo, byla to taková škola, která připravovala právě na tu vysokou školu, ale když jsme se nemohli nikam dál dostat, tak jsme byli vlastně ničím. Takže byly nástavby, takže jsem šla studovat fyzioterapii, abych nějak udržela tu linii té medicíny. No ale nicméně potom jsem stále toužila víc a víc se věnovat psychologii, protože už tam jsem se začala věnovat problematice popáleninového traumatu a chirurgie a téhleté problematice vážně nemocných lidí. No a poněkolikáté, asi na třetí, čtvrtý pokus se to přece jen podařilo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak /nesrozumitelné/ jste se k tomu dostala, objížďkou.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Úplnou oklikou a nebylo to vůbec jednoduché.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale já si myslím, že je všechno zlé, jak se říká, je k něčemu dobré, čili i tyhlety věci, které jste cestou posbírala, cestou tou oklikou, tak vám k něčemu určitě jsou.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Já si myslím, že velice za ně vděčím právě tomu, že jsem našla to, co vlastně v té psychologii chci dělat, protože v průběhu toho, než jsem se různě dostala na tu vysokou školu, tak jsem pracovala, pracovala jsem v různých nemocnicích, také v Nemocnici Na Františku a tak dále a tudíž jsem se čím dál víc stýkala s nemocnými lidmi, s bolestí, s utrpením a už když jsem pak vstoupila do toho prvního ročníku, toho vysněného prvního ročníku, tak jsem věděla, kam bude moje cesta směřovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já jsem v úvodu už také říkal, že se věnujete kromě jiných oborů také oborům, které se zabývají sexuálním chováním, tak v té souvislosti mě napadlo, když jste jako holčička, posléze mladá dívka jaksi se někdy s hovory setkala, že se dřív o sexu tolik nemluvilo jako dneska? Dneska je podle mého názoru toho, jaksi vagony se na nás valí. V televizi jsou nejčastější reklamy o erekci a podobné věci, já vám řeknu, že mě to minimálně nudí teda.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Máte čistou pravdu, protože za té mé doby se o sexu téměř vůbec nemluvilo, bylo to úplné tabu. Možná právě i na škodu to bylo tabu. Nicméně tím, že jsem vyrůstala v rodině lékaře, tak tam to tak úplně tabu nebylo, ale co se týká té dnešní doby, tak i já mám pocit, že ty dveře ty intimity jsou otevřené tak dokořán, že vlastně na tu vlastní intimitu nezbývá už pak vůbec ani čas, ani vlastně ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dokonce ani chuť možná.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
... to snění a někdy ani chuť, když vidíme, co všechno se děje. Takže tam stále pořád ale je potřeba přemýšlet na tom, jestli ty informace, které dostáváme, jsou ty správné informace, jestli jsou skutečně ty, které bysme měli poslouchat a jestli naopak není dobré právě to, že nás trochu nudí, protože já když mnohdy listuju těmi časopisy a poslouchám to, co se říká, tak mám pocit, že máme všichni patent na to, jak mít nejlepšího milence, jak být nejlepší v posteli, jak prožít úžasný orgasmus a tak dále, a mnohdy samozvaní odborníci tam právě vykládají ty návody, které si myslím, že spíš mohou člověku uškodit než mu pomoci.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Docentka doktorka Laura Janáčková, můj dnešní host, psycholožka je jednak odbornice na hodně oborů, které jsem tady uváděl, ale taky je autorkou knih, které se problematikou těch oborů zabývají. A někde jsem si přečetl, že se často setkáváte se ženami, které opakovaně hledají partnera a vy jim radíte. Ano, mají strach třeba, že toho partnera nenajdou, nebo případně mají strach, že je manžel opustí, odchází za milenkou, ale vy jim prý říkáte, že jsou až příliš hodné. Jak se tedy žena má změnit? Tady trošičku se ptám za kolegyně.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Já teda nevím, jestli jim říkám, že jsou příliš hodné, já si myslím, že některé ženy jsou skutečně až příliš hodné. Příliš hodné v tom pohledu, že se snaží všechno zvládnout, všechno zvládnout na jedničku a v dnešní době, kdy jsou kladené vysoké nároky na ženu, protože vlastně žena se musí obstarat, musí mít svojí práci, musí být dobrá matka, dobrá manželka, tak dobrá pracovnice, tak ono se přesně všecko dokonale zvládnout nedá. A když ta žena si myslí, že by měla být dobrá a snaží se to všechno zvládnout úplně na jedničku, tak je pak samozřejmé, že jí nezbývá žádný čas pro sebe. A když se vychází z evoluční sexuologie, tak tam víme, že ta role ženy je velice důležitá, ženy jako ženy, ale také víme, protože jste mluvil o tom, jak si muži vybírají třeba partnerky, tak také víme, že muži si vybírají partnerky právě podle její atraktivity. A proto je potřeba, aby ženy o sebe dbaly, aby o sebe pečovaly, aby byly prostě stále krásné, aby si toho svého muže udržely. A samozřejmě je potřeba, aby zároveň vytvářely ten pocit domova, rodiny, pocit toho, že bude doma uklizeno, uvařeno, protože ty očekávání, které, kteří mají muži, tak ty se v podstatě až tak příliš nemění, když se podíváme na ty očekávání, kteří, které byly někdy v té době našich dědečků, tak se až tolik nezměnily od těch, které jsou teď. A už jako vynikající psycholog pan Stanislav Kratochvíl řekl, že očekávání mužů jsou v podstatě čtyři. To první je obdiv stále, to druhý, to druhé očekávání je sex, kdy se mu zachce, to třetí očekávání je nezatěžovat starostmi a to čtvrté očekávání je uvařeno a uklizeno. Takže když se podle toho budeme plus minus řídit a najdeme si čas na to, abychom to mohli splňovat, tak je přece pravděpodobné, že ti muži budou s námi šťastni.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten obdiv stále, to myslíte jaksi obdiv k té ženě nebo obdiv té ženy k muži?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
To je očekávání mužů, to znamená, té ženy k muži.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo takhle. No ale poslyšte, to teda nevím, jestli měl pan profesor Kratochvíl pravdu, ale já si myslím, že takový ten bezmezný obdiv prostě nudí stejně jako nudí přemíra všeho ostatními. Dělat se spíš jaksi vzácnou je podle mého názoru dobré, dobrá rada.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Dělat se vzácnou ale nesouvisí vůbec s tím obdivem, protože obdiv, protože muži jsou většinou ješitní, potřebují stále, určitě vám udělá dobře, když občas uslyšíte, že jste něco udělal dobře, že jste úžasný, že jste velice charismatický, krásný muž, že jste inteligentní a tak dále. Když si to samozřejmě zasloužíte ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy mě znáte dobře? Neodolám.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
... ale dělat se vzácnou, dělat se vzácnou, to je přece úplně z jiného soudku, to je o něčem úplně jiném, protože samozřejmě když muži mají všechno hned, tak je po určitém čase si toho přestanou vážit. Ale ne proto, že by si toho nevážili vůbec, ale protože jim přijde naprosto samozřejmé, že to tak mají a nevidí to. Nevidí třeba právě ty hodnoty ženy, a jestliže žena je nevidí ani v sama sobě, tak potom není vůbec co divit se, že je nevidí ani ten její muž.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To promluvila ředitelka Institutu partnerských vztahů paní docentka Janáčková, takže ta to musí vědět a znát a my si o tom samozřejmě dneska budeme povídat ještě o hodně víc.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ředitelka Institutu partnerských vztahů, psycholožka, docentka doktorka Laura Janáčková je dnes hostem. Také jsem říkal, že si budeme povídat o vašich knihách. Těch je opravdu hodně, ale já mám takový pocit, že těžiště vaší práce je přece jenom v tom, abyste byla rádkyní dobrou, správnou a to v Institutu partnerských vztahů, předpokládám, jaksi se odehrává. Řekněte mi, s čím jaksi přicházíte nejčastěji do styku, s jakým problémem třeba?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Já musím říct, že mám dvě těžiště své práce. Jedno práce, jedna moje práce se týká onkologických pacientů, které se věnuji asi 25 let. Většinu času je doprovázím až vlastně v podstatě některé z nich až do smrti. A ta druhá práce je právě práce partnerského poradenství nebo sexuologie a tu dělám v Institutu partnerských vztahů. A asi právě na to se mě ptáte.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Takže co se týká institutu, tak nejčastější problémy, které tam řeším, jsou problémy nevěry, rozchodů, z toho, co bude potom, jak to budou zvládat děti. Muži tam chodějí často s problémem, jak si vybrat partnerku, respektive co když mám manželku, kterou mám rád, ale současně se v mém životě objevila milenka, kterou miluji, mám odejít, nemám odejít a tak dále. Samozřejmě má-li člověk problémy v partnerském životě, tak je otázka času, kdy se projeví i v sexuálním životě nebo v tom intimním životě. To platí vlastně i obráceně. Mám-li problémy v intimním životě, je otázka času, kdy se projeví v partnerském životě, takže vlastně řešíme i problémy z této oblasti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste založila také oddělení somatopsychiky ve Všeobecné fakultní nemocnici. To má s tím určitě taky jaksi hodně společného, protože jaksi špatný psychický stav člověka se nepochybně musí projevit na jeho i tělesné konstituci, tělesném pocitu.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Bezesporu, protože to známe každý, přece víme, že když je nám špatně, když nás něco trápí, tak je otázka času, kdy najednou se začneme pozorovat daleko více a začneme pociťovat, že třeba nemůžeme spát, že nás bolí břicho, nebo že máme různé problémy. kožní vyrážky a tak dále. Nicméně ta psychická stabilita člověka, ta stojí na třech základních pilířích. Je to práce, vztahy a sex a ten poslední pilíř je právě zdraví. Když ten člověk jeden z těch pilířů, u něho jeden z těch pilířů nefunguje, tak je poměrně vratký a už vidíme, že ta stabilita není tak čistá. Když nefungují dva, tak už se objevují deprese, už se objevují problémy, už se objevují takové to střídání těch nálad od těch agresivních až po ty sebelítost. No a když se pak přidá právě to, že se to odrazí v tom zdraví, tak někdy se nám zdá, že jsme na dně a musíme hledat pomoc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jedna z vašich monografií, které jste uveřejnila, je také bolest a její zvládání. To s tím taky dost úzce souvisí, je nějaký všelék? Asi těžko, viďte. Jste se usmála, tak jako že nevěřícně, jak mě to vůbec mohlo napadnout.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Já vím, že byste chtěl slyšet, že všelék je třeba dobrá nálada nebo tak, ale bohužel to tak ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moc tomu nevěřím.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
... bohužel to tak není. Já jsem se k téhleté práci dostala právě díky svým onkologickým pacientům, kde se stýkám právě s pacienty, které trpí velkou bolestí, přestože je doba, kdy vlastně máme mít všechny prostředky na to, abychom tu bolest tlumili, tak přesto se setkáváme i v této době s tím, že naši pacienti trpí, naši pacienti vlastně trpí bolestí a trpí tím i jejich okolí a nedá se to přesně zvládnout. A právě proto jsem se snažila napsat knížku, která by řešila i tu oblast psychiky, protože často se mluví o lécích. Vlastně v medicíně mluvíme často jenom pouze o tom, jak léčit tu tělesnou schránku a zapomíná se na tu duši. Ale ta duše je vlastně součástí každého člověka a právě ta psychická podpora, psychická péče a vlastně možnosti té psychologie jsou přinejmenším podpůrné nejen v uzdravování člověka, ale i v léčbě bolesti.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na řadě je teď písnička na přání, samozřejmě na přání mého hosta docentky doktorky Laury Janáčkové. Já už prozradím, že jste si vybrala Edith Piaf, tak to je ne úplně jednoduchá muzika. Francouzský šanson je samozřejmě jaksi specifická oblast, ale Edith Piaf je ještě specifičtější jaksi zjevení ve francouzském šansonu a ona navíc, to by bylo sousto pro vás jako psycholožku, viďte, ta neměla vůbec jednoduchý život.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Určitě jednoduchý život neměla a už v těch písničkách je to vidět a vlastně ta moje specializace se tam svým způsobem také odráží, protože už v tom jejím hlasu ten život jako je cítit a to je asi to, co se mi na tom tolik líbí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jedna z jejích písniček je Ničeho nelituj. Radíte tohleto třeba taky svým pacientkám nebo pacientům?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Já nemám pocit, že bych jim příliš radila, protože mým úkolem je spíš je spíš je provázet a pomoc jim najít nějakou cestu. Nicméně není dobré něčeho v životě litovat, protože to, co už nemůžeme změnit, to, co se dostalo někam do naší minulosti, tak si myslím, že je lepší hledat v tom ty pozitiva, hledat to, co by nás mohlo posunout dál. A třeba si říct, že ten život příště bude jiný a třeba právě proto, že to takové bylo, jsme tam kde jsme a to možná souvisí i s tou písničkou Ničeho nelituj.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Docentka doktorka Laura Janáčková, můj dnešní host, psycholožka, je jednak ředitelkou Institutu partnerských vztahů, jednak pomáhá už opravdu drahně let pacientům s rakovinou vyrovnat se s jejich nemocí, přibrala si ještě další obor sexuologii, přednáší na univerzitách v Praze, v Brně, účastníte se domácích i zahraničních vědeckých konferencí, ale taky pořádáte takové zvláštní kurzy. Já to řeknu přesně, jak to tady mám napsáno kurzy pro potvory. To by mě docela zajímalo, jak to probíhá? Já jsem si tam přečetl jenom jednu takovou radu: chovejte se jako Ivan z Mrazíka. Já si pamatuju, co on tam říkal, vždyť jako jak zpíval, se tak koukal do toho zrcátka a když se dívám na sebe, musím se pochválit. Tohleto máte na mysli přímo?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
To určitě nemám na mysli a v tomhle kurzu nikdy nic takovéhleho, takovéhleho nezaznělo. Ale já bych hned na začátek ráda řekla, že vy tady vypichujete jenom tu tématiku sexuálních a partnerských vztahů. Tady bych chtěla říct, že samozřejmě tyhle kurzy mám, ale mám celou řadu i jiných kurzů a celou řadu i jiných publikací, které jsou stejně populární. Já teď připravuju třeba knížku Život je boj, která je psychoonkologií vlastně pro, pro pacienty, které trpí nádorovým onemocněním a pro jejich blízké. Nicméně je naprosto logické, že vás teda zaujímá právě ten kurz Jak se stát potvorou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Se budete divit, ale na tom internetu je tohleto nejvíc jaksi tam frekventováno, nejvíc vypíchnuto ve vašem, na vašich stránkách.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Já si myslím, že to je nejvíc vypíchnuto proto, že v podstatě mi vyšla někdy v září knížka, která se právě jmenuje Muži chtějí potvory a ta knížka se ve velice krátké době stala bestselerem, vlastně má prodáno 13 tisíc výtisků a je psána zcela jinou formou než všechny ostatní knížky. Není to pouhé konstatování, ale je to skutečný návod na to, jak se tou potvorou stát. A právě ta knížka vyšla z těchto kurzů, které jste tady jmenoval, které se týkají třech oblastí ženy, protože když se zamyslíme nad tím, co to vlastně potvora je, tak už když i vy to tady říkáte, tak máte takový pocit, že to není úplně něco, to správné, že spíš to má takový ten negativní, negativní nádech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já nevím, jestli potvora má nějaký pochvalný jaksi smysl taky, ale spíš pejorativní vždycky v češtině.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
A já si právě myslím, že úplně ne, že je celá řada jiných slov, které jsou s tím negativním nádechem, a když se nad tím podíváme, tak já jsem si říkala, že hned na začátku knihy je třeba říct, co to vlastně ta potvora je a vyšla jsem z toho, co vy vlastně říkáte, když jde okolo nějaká žena a líbí se vám. Vy často říkáte, to je ale kus, a to kus to znamená krásná K, U úspěšná a S sebevědomá a aby byla vlastně potvora, tak musí být ještě sobecká a ta míra toho sobectví vlastně určuje, jestli je to ta potvora, kterou vy chcete, která má dostatek času na to, aby vlastně dokázala být krásný, úspěšná a sebevědomá, anebo jestli je to ta mrcha, které vlastně se muži bojí, nebo ji vlastně vůbec nechtějí, protože je jenom využívá, manipuluje a tak dále. Ale ta moje knížka v žádném případě není proti mužům, naopak je vlastně pro muže, protože učí ženy, aby se vrátily do těch původních rolí, do těch rolí těch žen, které byly milované, které ty muže chtěly a vychází pouze z těchto třech atributů a vlastně je věnovaná stejně tak jako kurz vlastně evoluční sexuologii, to znamená, co se mužům líbí na ženách a co podvědomě vnímají, aniž by to vůbec tušili, protože jsou tak geneticky vlastně připraveni. A pak druhá oblast, která je věnovaná sebevědomí a tady jsem vyšla vlastně z práce se svými onkologickými pacienty, kde jsem vlastně dala dohromady takovou metodu stavby sebevědomí, která je velice rychlá a když to pomáhá lidem, kteří vlastně nemají vlasy, vlastně v té době jsou velice utrápení, tak jsem si říkala, že to pomůže i těm, kteří jsou na začátku svého dalšího života, protože do těch kurzů často chodí ženy, které jsou zklamané, které jsou po rozvodu, které opustil manžel nebo které hledají toho partnera, takže je otázka sebevědomí a pak samozřejmě ještě je potřeba, abychom uměli správně komunikovat, takže se kniha i vlastně kurz věnuje komunikaci, abychom si uvědomili, že některá forma komunikace je nesmírně důležitá právě proto, abychom si toho našeho partnera udrželi.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mě by zajímalo, jak to víc psycholožka docentka Janáčková, co se nám mužům na ženách líbí? Jak jste tohleto zjistila? To vám to práskli někteří z nás nebo jak, že z toho pak vycházíte ve své knize třeba?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Určitě je to evoluční sexuologie, která se tomu, která se tím zabývá. To je vlastně bědní obor, který zkoumá to, podle čeho si muži vybírají ženy a podle čeho si ženy zase vybírají muže a jak to jde dál. A protože tam je jednoznačný obrovský rozdíl, protože tam je přesně vidět, že muži si vybírají ženy podle atraktivity a pak je dlouho, dlouho, dlouho nic, kdežto my ženy, my jsme daleko tolerantnější a vybíráme si muže podle zdrojů ochoty se o ně podělit a ta atraktivita je až někde na třetím místě. A i tam jsme nesmírně tolerantní, protože buď je to, teda řekneme, že ten muž je krásný, že je hezký a je to takový ten testosteronový muž, to znamená muž s testosteron-dependentními znaky, modrý stín po vousech, široká ramena, malý, dobře stavěný zadeček a tak dále, no anebo má ty zdroje a je ochoten se o ně podělit, pak řekneme, že má charisma, no anebo se nám potom už vůbec nelíbí, no to je většinou tak, když má užší ramena než my samy, no a to pak jakoby řekneme, že ta chemie nějak nefunguje, takže my jsme tolerantní. Ale muži si nemyslím, že až tolik jsou tolerantní k nám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, paní docentko, já teď budu trošičku malinko takový štiplavější, protože jak to, že třeba psycholožka jako vy, která je v mezilidských partnerských vztazích doma, se může ve vztahu taky mýlit, což se vám stalo nějak taky.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
To je stejné, jako kdybyste se zeptal, jak je možné, že lékař může být také nemocný, anebo může se sám lékař léčit? Samozřejmě vždycky, když se to týká nás, tak nejsme tak dobří odborníci, protože vlastně řešíme i své emoce a jsme právě zaliti těmi emocemi a někdy možná třeba vidíme i tu správnou cestu, která by byla dobrá, ale prostě si nemůžeme pomoct. Nicméně já si nemyslím, že bych měla něčeho ve svém životě litovat. Vy jistě narážíte na mé dvě manželství, která mám, ale naopak já musím říct, že díky těm manželstvím můžu být teď bližší svým klientům právě proto, že můžu mít větší porozumění ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že to máte za sebou.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
... že vím, o čem mluví a že vlastně jim můžu být tudíž víc nápomocna.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak to máte určitě pravdu, ale mě zajímalo, jestli jaksi psycholog je schopný vystoupit z té role toho zúčastněného v tom vztahu a stát se jaksi nezúčastněným pozorovatelem. To asi nejde viďte.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
A když se to týká jeho samotného, tak samozřejmě, samozřejmě to nejde. Ale nicméně tady bych chtěla upozornit, že to vlastně nejde ani v těch životech těch ostatních lidí, protože žádný psycholog nemá žádný patent na lidské štěstí. My můžeme být pouze průvodci nebo můžeme pouze ukazovat další možnosti nebo navést člověka na cestu, ale on sám rozhoduje o svém životě a on sám je za něj odpovědný.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když už jsem tady tak skoro až necitlivě narazil na soukromý život mého dnešního hosta docentky Janáčkové, tak v tom budu malinko pokračovat, ale opravdu jenom v intencích, co mi dovolíte. Zeptám se vás na vaši rodinu. Máte tři děti viďte.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Mám tři děti, vlastně dvě už jsou skoro dospělé, jedno už úplně. Mám syna, kterýmu je 22 let, studuje také psychologii, mám dceru, které bude 18 let teďko během několika dnů a mám malého syna, kterému v červnu bude 13.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co dělá ta prostřední? Taky má namířeno někam?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Prostřední dcera studuje gymnázium, ale má namířeno na medicínu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na medicínu. To je zajímavé, že jaksi děti z tohoto prostředí dost často jsou silnými rodiči nebo rodiči se silným vlivem, jsou tak determinovány k tomu.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Já si myslím, co se týká mě, že máte čistou pravdu. Jednak jsem tím byla ovlivněna i sama ve svém dětství a jednak tím, že vlastně jsem časově velice vytížená. Nemám pracovní dobu, vlastně často nemám soboty, neděle, protože jestliže mám onkologického pacienta, který třeba umírá, tak já je vždycky vedu k tomu, aby si je lidé brali ty nejbližší toho člověka domů, aby jim umožnil, aby zemřel doma. A tudíž ta moje péče nekončí tím, že vlastně v nemocnici skončila pracovní doba, ale dojíždím za nima i domů a doprovázím ho až do úplného konce, takže ty mé děti vlastně musí být velice tolerantní a musí chápat tu situaci, která je a musí vlastně pochopit i to, proč s nima nejsem v ten správný čas. A jestliže v tom dlouhé době, v dlouhé době vlastně žijí a jsou v tom vychováváni, tak si uvědomí hodnotu lidského života a vlastně si uvědomí i to poslání i to vlastně tu eventuální možnou pomoc a je možné, že právě to je ovlivnilo, aby si vybrali tyhlety profese.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aby se člověk, teď mám na mysli psycholožka úplně nezbláznila, tak si nesmí tyhlety problémy brát úplně s sebou až domů, až do domácnosti, do postele, na dovolenou. Tak jak odpočíváte tak, abyste si vyčistila hlavu úplně?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Víte, ono je to moc hezké říci, že si to nesmí brát domů. Jestliže si to nebudu brát domů, tak nebudu moct nabídnout tomu člověku vlastně dostatečnou pomoc, protože budu suchý profesionál a nebudu člověk, kterého on očekává. A stává se, že když jsem s těmi pacienty dlouhou dobu, tak navazujeme ten vztah, který je velice úzký, protože mnohé, mnohé věci nevědí ani nejbližší, mnohé věci nevědí lékaři, tak není možné, když vím, že jeho to trápí, že má trápení, že třeba právě umírá, že odchází, tak není možné to domů nenést. Tak tady bych řekla, že asi neexistuje to vyčištění si hlavy. Nicméně já jsem si jako protiváhu asi před 7 lety našla právě ty partnerské vztahy a sexuologii, protože tam vidím, že ti lidé mají naději a díky právě těm hodnotám, které jsem se naučila u svých onkologických pacientů vidět, tak si myslím, že je možné se dívat i na manželství, na vztahy právě prostřednictvím těchto zásadních hodnot, které mnohdy normální člověk v životě nevidí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle to vypadá, že pracujete pořád ale, je to možné?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Já mám pocit, že někdy pracuju pořád a když nepracuju, tak pěstuju ředkvičky na chalupě, taky vlastně sázím kytičky, na což se teď těším, protože bude jaro, taky někdy vařím a vlastně si užívám toho života i jinak, ale vždycky tam máte takové ty myšlenky, které vás pojí s těmi blízkými, se kterými pracujete, se kterými se v životě setkáváte.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak to už je asi úděl člověka jako je docentka doktorka Laura Janáčková. Moc vám děkuji za vaši návštěvu, za velice podnětné a příjemné povídání a přeju samozřejmě hodně zdaru do vaší práce i do života.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Děkuji.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, zdravím vás z Tandemu. Nabízím opět setkání se zajímavou osobností. No co bychom si povídali, každý z nás občas trpí nějakou tou bolestí, každý občas prožívá větší či menší krizi vztahů, každý z nás je motivován do nějaké míry sexuálním chováním, no a můj host je ve všech těchto oborech velkým odborníkem. A navíc o tom píše knihy, které ale vůbec nejsou suchopárné, ba právě naopak. Svědčí o tom už třeba jejich tituly, no například Muži chtějí potvory. To už ti zasvěcenější tuší, že v Tandemu se dnes se mnou sveze psycholožka, docentka doktorka Laura Janáčková. Vítám vás, dobrý den.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nepochybuji, že o pozornost máme dneska postaráno, tak přeju všem opravdu příjemnou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O tom, co se dělo v životě docentky Janáčkové předtím, než se stala slavnou, známou, se člověk na internetu, kde jinak je prý úplně všechno, nedočte vůbec nic. Tak je to na vás, paní docentko. Tak kde jste se narodila, jak jste trávila dětství? Bylo šťastné, nešťastný?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Já si myslím, já si myslím, že dětství jsem měla skutečně velice šťastné a velice krásné, přestože jsem se narodila za doby, která tam veselá nebyla. Narodila jsem se na Vysočině a žila jsem v rodině, kde maminka byla maminka a tatínek byl tatínek. Zastávali ty role jako mužské a ženské a tudíž na mě to působilo harmonicky a krásně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No z toho vyplývá, že do budoucna do našeho pořadu vy budete pravděpodobně na straně takových těch tradičních vztahů, viďte.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Bezesporu jsem určitě na straně tradičních vztahů a myslím, že jsem i taková ta bojovnice proti té přehnané emancipaci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je velice sympatické, to abychom si byli úplně jaksi jasně, kde stojíme. No, ale zpátky k vám, říkáte na Vysočině, bylo to malé městečko, velké?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Byla jsem v malém městě, jmenuje se Humpolec, takže odtud byl Hliník také samozřejmě se říkalo přesně. A tam jsem vyrůstala v podstatě v poklidu, akorát ten poklid přerušil někdy, když jsem byla na gymnáziu, kdy najednou mi přišlo, že v podstatě nejsem studijní typ a že nedostanu doporučení na vysokou školu, což pro mě bylo velice překvapující, protože jsem samozřejmě plánovala budoucnost, která by se týkala medicíny a tak dále, protože jsem vyrůstala v rodině lékaře a vždycky jsem k tomu měla blízko. No ale protože jsem nedostala to doporučení, takže jsem musela jít studovat, respektive musela jsem hledat nějakou další školu v tehdejší době. Gymnázium na nic nepřipravovalo, byla to taková škola, která připravovala právě na tu vysokou školu, ale když jsme se nemohli nikam dál dostat, tak jsme byli vlastně ničím. Takže byly nástavby, takže jsem šla studovat fyzioterapii, abych nějak udržela tu linii té medicíny. No ale nicméně potom jsem stále toužila víc a víc se věnovat psychologii, protože už tam jsem se začala věnovat problematice popáleninového traumatu a chirurgie a téhleté problematice vážně nemocných lidí. No a poněkolikáté, asi na třetí, čtvrtý pokus se to přece jen podařilo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak /nesrozumitelné/ jste se k tomu dostala, objížďkou.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Úplnou oklikou a nebylo to vůbec jednoduché.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale já si myslím, že je všechno zlé, jak se říká, je k něčemu dobré, čili i tyhlety věci, které jste cestou posbírala, cestou tou oklikou, tak vám k něčemu určitě jsou.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Já si myslím, že velice za ně vděčím právě tomu, že jsem našla to, co vlastně v té psychologii chci dělat, protože v průběhu toho, než jsem se různě dostala na tu vysokou školu, tak jsem pracovala, pracovala jsem v různých nemocnicích, také v Nemocnici Na Františku a tak dále a tudíž jsem se čím dál víc stýkala s nemocnými lidmi, s bolestí, s utrpením a už když jsem pak vstoupila do toho prvního ročníku, toho vysněného prvního ročníku, tak jsem věděla, kam bude moje cesta směřovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já jsem v úvodu už také říkal, že se věnujete kromě jiných oborů také oborům, které se zabývají sexuálním chováním, tak v té souvislosti mě napadlo, když jste jako holčička, posléze mladá dívka jaksi se někdy s hovory setkala, že se dřív o sexu tolik nemluvilo jako dneska? Dneska je podle mého názoru toho, jaksi vagony se na nás valí. V televizi jsou nejčastější reklamy o erekci a podobné věci, já vám řeknu, že mě to minimálně nudí teda.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Máte čistou pravdu, protože za té mé doby se o sexu téměř vůbec nemluvilo, bylo to úplné tabu. Možná právě i na škodu to bylo tabu. Nicméně tím, že jsem vyrůstala v rodině lékaře, tak tam to tak úplně tabu nebylo, ale co se týká té dnešní doby, tak i já mám pocit, že ty dveře ty intimity jsou otevřené tak dokořán, že vlastně na tu vlastní intimitu nezbývá už pak vůbec ani čas, ani vlastně ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dokonce ani chuť možná.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
... to snění a někdy ani chuť, když vidíme, co všechno se děje. Takže tam stále pořád ale je potřeba přemýšlet na tom, jestli ty informace, které dostáváme, jsou ty správné informace, jestli jsou skutečně ty, které bysme měli poslouchat a jestli naopak není dobré právě to, že nás trochu nudí, protože já když mnohdy listuju těmi časopisy a poslouchám to, co se říká, tak mám pocit, že máme všichni patent na to, jak mít nejlepšího milence, jak být nejlepší v posteli, jak prožít úžasný orgasmus a tak dále, a mnohdy samozvaní odborníci tam právě vykládají ty návody, které si myslím, že spíš mohou člověku uškodit než mu pomoci.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Docentka doktorka Laura Janáčková, můj dnešní host, psycholožka je jednak odbornice na hodně oborů, které jsem tady uváděl, ale taky je autorkou knih, které se problematikou těch oborů zabývají. A někde jsem si přečetl, že se často setkáváte se ženami, které opakovaně hledají partnera a vy jim radíte. Ano, mají strach třeba, že toho partnera nenajdou, nebo případně mají strach, že je manžel opustí, odchází za milenkou, ale vy jim prý říkáte, že jsou až příliš hodné. Jak se tedy žena má změnit? Tady trošičku se ptám za kolegyně.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Já teda nevím, jestli jim říkám, že jsou příliš hodné, já si myslím, že některé ženy jsou skutečně až příliš hodné. Příliš hodné v tom pohledu, že se snaží všechno zvládnout, všechno zvládnout na jedničku a v dnešní době, kdy jsou kladené vysoké nároky na ženu, protože vlastně žena se musí obstarat, musí mít svojí práci, musí být dobrá matka, dobrá manželka, tak dobrá pracovnice, tak ono se přesně všecko dokonale zvládnout nedá. A když ta žena si myslí, že by měla být dobrá a snaží se to všechno zvládnout úplně na jedničku, tak je pak samozřejmé, že jí nezbývá žádný čas pro sebe. A když se vychází z evoluční sexuologie, tak tam víme, že ta role ženy je velice důležitá, ženy jako ženy, ale také víme, protože jste mluvil o tom, jak si muži vybírají třeba partnerky, tak také víme, že muži si vybírají partnerky právě podle její atraktivity. A proto je potřeba, aby ženy o sebe dbaly, aby o sebe pečovaly, aby byly prostě stále krásné, aby si toho svého muže udržely. A samozřejmě je potřeba, aby zároveň vytvářely ten pocit domova, rodiny, pocit toho, že bude doma uklizeno, uvařeno, protože ty očekávání, které, kteří mají muži, tak ty se v podstatě až tak příliš nemění, když se podíváme na ty očekávání, kteří, které byly někdy v té době našich dědečků, tak se až tolik nezměnily od těch, které jsou teď. A už jako vynikající psycholog pan Stanislav Kratochvíl řekl, že očekávání mužů jsou v podstatě čtyři. To první je obdiv stále, to druhý, to druhé očekávání je sex, kdy se mu zachce, to třetí očekávání je nezatěžovat starostmi a to čtvrté očekávání je uvařeno a uklizeno. Takže když se podle toho budeme plus minus řídit a najdeme si čas na to, abychom to mohli splňovat, tak je přece pravděpodobné, že ti muži budou s námi šťastni.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten obdiv stále, to myslíte jaksi obdiv k té ženě nebo obdiv té ženy k muži?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
To je očekávání mužů, to znamená, té ženy k muži.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo takhle. No ale poslyšte, to teda nevím, jestli měl pan profesor Kratochvíl pravdu, ale já si myslím, že takový ten bezmezný obdiv prostě nudí stejně jako nudí přemíra všeho ostatními. Dělat se spíš jaksi vzácnou je podle mého názoru dobré, dobrá rada.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Dělat se vzácnou ale nesouvisí vůbec s tím obdivem, protože obdiv, protože muži jsou většinou ješitní, potřebují stále, určitě vám udělá dobře, když občas uslyšíte, že jste něco udělal dobře, že jste úžasný, že jste velice charismatický, krásný muž, že jste inteligentní a tak dále. Když si to samozřejmě zasloužíte ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy mě znáte dobře? Neodolám.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
... ale dělat se vzácnou, dělat se vzácnou, to je přece úplně z jiného soudku, to je o něčem úplně jiném, protože samozřejmě když muži mají všechno hned, tak je po určitém čase si toho přestanou vážit. Ale ne proto, že by si toho nevážili vůbec, ale protože jim přijde naprosto samozřejmé, že to tak mají a nevidí to. Nevidí třeba právě ty hodnoty ženy, a jestliže žena je nevidí ani v sama sobě, tak potom není vůbec co divit se, že je nevidí ani ten její muž.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To promluvila ředitelka Institutu partnerských vztahů paní docentka Janáčková, takže ta to musí vědět a znát a my si o tom samozřejmě dneska budeme povídat ještě o hodně víc.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ředitelka Institutu partnerských vztahů, psycholožka, docentka doktorka Laura Janáčková je dnes hostem. Také jsem říkal, že si budeme povídat o vašich knihách. Těch je opravdu hodně, ale já mám takový pocit, že těžiště vaší práce je přece jenom v tom, abyste byla rádkyní dobrou, správnou a to v Institutu partnerských vztahů, předpokládám, jaksi se odehrává. Řekněte mi, s čím jaksi přicházíte nejčastěji do styku, s jakým problémem třeba?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Já musím říct, že mám dvě těžiště své práce. Jedno práce, jedna moje práce se týká onkologických pacientů, které se věnuji asi 25 let. Většinu času je doprovázím až vlastně v podstatě některé z nich až do smrti. A ta druhá práce je právě práce partnerského poradenství nebo sexuologie a tu dělám v Institutu partnerských vztahů. A asi právě na to se mě ptáte.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Takže co se týká institutu, tak nejčastější problémy, které tam řeším, jsou problémy nevěry, rozchodů, z toho, co bude potom, jak to budou zvládat děti. Muži tam chodějí často s problémem, jak si vybrat partnerku, respektive co když mám manželku, kterou mám rád, ale současně se v mém životě objevila milenka, kterou miluji, mám odejít, nemám odejít a tak dále. Samozřejmě má-li člověk problémy v partnerském životě, tak je otázka času, kdy se projeví i v sexuálním životě nebo v tom intimním životě. To platí vlastně i obráceně. Mám-li problémy v intimním životě, je otázka času, kdy se projeví v partnerském životě, takže vlastně řešíme i problémy z této oblasti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste založila také oddělení somatopsychiky ve Všeobecné fakultní nemocnici. To má s tím určitě taky jaksi hodně společného, protože jaksi špatný psychický stav člověka se nepochybně musí projevit na jeho i tělesné konstituci, tělesném pocitu.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Bezesporu, protože to známe každý, přece víme, že když je nám špatně, když nás něco trápí, tak je otázka času, kdy najednou se začneme pozorovat daleko více a začneme pociťovat, že třeba nemůžeme spát, že nás bolí břicho, nebo že máme různé problémy. kožní vyrážky a tak dále. Nicméně ta psychická stabilita člověka, ta stojí na třech základních pilířích. Je to práce, vztahy a sex a ten poslední pilíř je právě zdraví. Když ten člověk jeden z těch pilířů, u něho jeden z těch pilířů nefunguje, tak je poměrně vratký a už vidíme, že ta stabilita není tak čistá. Když nefungují dva, tak už se objevují deprese, už se objevují problémy, už se objevují takové to střídání těch nálad od těch agresivních až po ty sebelítost. No a když se pak přidá právě to, že se to odrazí v tom zdraví, tak někdy se nám zdá, že jsme na dně a musíme hledat pomoc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jedna z vašich monografií, které jste uveřejnila, je také bolest a její zvládání. To s tím taky dost úzce souvisí, je nějaký všelék? Asi těžko, viďte. Jste se usmála, tak jako že nevěřícně, jak mě to vůbec mohlo napadnout.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Já vím, že byste chtěl slyšet, že všelék je třeba dobrá nálada nebo tak, ale bohužel to tak ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moc tomu nevěřím.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
... bohužel to tak není. Já jsem se k téhleté práci dostala právě díky svým onkologickým pacientům, kde se stýkám právě s pacienty, které trpí velkou bolestí, přestože je doba, kdy vlastně máme mít všechny prostředky na to, abychom tu bolest tlumili, tak přesto se setkáváme i v této době s tím, že naši pacienti trpí, naši pacienti vlastně trpí bolestí a trpí tím i jejich okolí a nedá se to přesně zvládnout. A právě proto jsem se snažila napsat knížku, která by řešila i tu oblast psychiky, protože často se mluví o lécích. Vlastně v medicíně mluvíme často jenom pouze o tom, jak léčit tu tělesnou schránku a zapomíná se na tu duši. Ale ta duše je vlastně součástí každého člověka a právě ta psychická podpora, psychická péče a vlastně možnosti té psychologie jsou přinejmenším podpůrné nejen v uzdravování člověka, ale i v léčbě bolesti.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na řadě je teď písnička na přání, samozřejmě na přání mého hosta docentky doktorky Laury Janáčkové. Já už prozradím, že jste si vybrala Edith Piaf, tak to je ne úplně jednoduchá muzika. Francouzský šanson je samozřejmě jaksi specifická oblast, ale Edith Piaf je ještě specifičtější jaksi zjevení ve francouzském šansonu a ona navíc, to by bylo sousto pro vás jako psycholožku, viďte, ta neměla vůbec jednoduchý život.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Určitě jednoduchý život neměla a už v těch písničkách je to vidět a vlastně ta moje specializace se tam svým způsobem také odráží, protože už v tom jejím hlasu ten život jako je cítit a to je asi to, co se mi na tom tolik líbí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jedna z jejích písniček je Ničeho nelituj. Radíte tohleto třeba taky svým pacientkám nebo pacientům?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Já nemám pocit, že bych jim příliš radila, protože mým úkolem je spíš je spíš je provázet a pomoc jim najít nějakou cestu. Nicméně není dobré něčeho v životě litovat, protože to, co už nemůžeme změnit, to, co se dostalo někam do naší minulosti, tak si myslím, že je lepší hledat v tom ty pozitiva, hledat to, co by nás mohlo posunout dál. A třeba si říct, že ten život příště bude jiný a třeba právě proto, že to takové bylo, jsme tam kde jsme a to možná souvisí i s tou písničkou Ničeho nelituj.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Docentka doktorka Laura Janáčková, můj dnešní host, psycholožka, je jednak ředitelkou Institutu partnerských vztahů, jednak pomáhá už opravdu drahně let pacientům s rakovinou vyrovnat se s jejich nemocí, přibrala si ještě další obor sexuologii, přednáší na univerzitách v Praze, v Brně, účastníte se domácích i zahraničních vědeckých konferencí, ale taky pořádáte takové zvláštní kurzy. Já to řeknu přesně, jak to tady mám napsáno kurzy pro potvory. To by mě docela zajímalo, jak to probíhá? Já jsem si tam přečetl jenom jednu takovou radu: chovejte se jako Ivan z Mrazíka. Já si pamatuju, co on tam říkal, vždyť jako jak zpíval, se tak koukal do toho zrcátka a když se dívám na sebe, musím se pochválit. Tohleto máte na mysli přímo?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
To určitě nemám na mysli a v tomhle kurzu nikdy nic takovéhleho, takovéhleho nezaznělo. Ale já bych hned na začátek ráda řekla, že vy tady vypichujete jenom tu tématiku sexuálních a partnerských vztahů. Tady bych chtěla říct, že samozřejmě tyhle kurzy mám, ale mám celou řadu i jiných kurzů a celou řadu i jiných publikací, které jsou stejně populární. Já teď připravuju třeba knížku Život je boj, která je psychoonkologií vlastně pro, pro pacienty, které trpí nádorovým onemocněním a pro jejich blízké. Nicméně je naprosto logické, že vás teda zaujímá právě ten kurz Jak se stát potvorou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Se budete divit, ale na tom internetu je tohleto nejvíc jaksi tam frekventováno, nejvíc vypíchnuto ve vašem, na vašich stránkách.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Já si myslím, že to je nejvíc vypíchnuto proto, že v podstatě mi vyšla někdy v září knížka, která se právě jmenuje Muži chtějí potvory a ta knížka se ve velice krátké době stala bestselerem, vlastně má prodáno 13 tisíc výtisků a je psána zcela jinou formou než všechny ostatní knížky. Není to pouhé konstatování, ale je to skutečný návod na to, jak se tou potvorou stát. A právě ta knížka vyšla z těchto kurzů, které jste tady jmenoval, které se týkají třech oblastí ženy, protože když se zamyslíme nad tím, co to vlastně potvora je, tak už když i vy to tady říkáte, tak máte takový pocit, že to není úplně něco, to správné, že spíš to má takový ten negativní, negativní nádech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já nevím, jestli potvora má nějaký pochvalný jaksi smysl taky, ale spíš pejorativní vždycky v češtině.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
A já si právě myslím, že úplně ne, že je celá řada jiných slov, které jsou s tím negativním nádechem, a když se nad tím podíváme, tak já jsem si říkala, že hned na začátku knihy je třeba říct, co to vlastně ta potvora je a vyšla jsem z toho, co vy vlastně říkáte, když jde okolo nějaká žena a líbí se vám. Vy často říkáte, to je ale kus, a to kus to znamená krásná K, U úspěšná a S sebevědomá a aby byla vlastně potvora, tak musí být ještě sobecká a ta míra toho sobectví vlastně určuje, jestli je to ta potvora, kterou vy chcete, která má dostatek času na to, aby vlastně dokázala být krásný, úspěšná a sebevědomá, anebo jestli je to ta mrcha, které vlastně se muži bojí, nebo ji vlastně vůbec nechtějí, protože je jenom využívá, manipuluje a tak dále. Ale ta moje knížka v žádném případě není proti mužům, naopak je vlastně pro muže, protože učí ženy, aby se vrátily do těch původních rolí, do těch rolí těch žen, které byly milované, které ty muže chtěly a vychází pouze z těchto třech atributů a vlastně je věnovaná stejně tak jako kurz vlastně evoluční sexuologii, to znamená, co se mužům líbí na ženách a co podvědomě vnímají, aniž by to vůbec tušili, protože jsou tak geneticky vlastně připraveni. A pak druhá oblast, která je věnovaná sebevědomí a tady jsem vyšla vlastně z práce se svými onkologickými pacienty, kde jsem vlastně dala dohromady takovou metodu stavby sebevědomí, která je velice rychlá a když to pomáhá lidem, kteří vlastně nemají vlasy, vlastně v té době jsou velice utrápení, tak jsem si říkala, že to pomůže i těm, kteří jsou na začátku svého dalšího života, protože do těch kurzů často chodí ženy, které jsou zklamané, které jsou po rozvodu, které opustil manžel nebo které hledají toho partnera, takže je otázka sebevědomí a pak samozřejmě ještě je potřeba, abychom uměli správně komunikovat, takže se kniha i vlastně kurz věnuje komunikaci, abychom si uvědomili, že některá forma komunikace je nesmírně důležitá právě proto, abychom si toho našeho partnera udrželi.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mě by zajímalo, jak to víc psycholožka docentka Janáčková, co se nám mužům na ženách líbí? Jak jste tohleto zjistila? To vám to práskli někteří z nás nebo jak, že z toho pak vycházíte ve své knize třeba?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Určitě je to evoluční sexuologie, která se tomu, která se tím zabývá. To je vlastně bědní obor, který zkoumá to, podle čeho si muži vybírají ženy a podle čeho si ženy zase vybírají muže a jak to jde dál. A protože tam je jednoznačný obrovský rozdíl, protože tam je přesně vidět, že muži si vybírají ženy podle atraktivity a pak je dlouho, dlouho, dlouho nic, kdežto my ženy, my jsme daleko tolerantnější a vybíráme si muže podle zdrojů ochoty se o ně podělit a ta atraktivita je až někde na třetím místě. A i tam jsme nesmírně tolerantní, protože buď je to, teda řekneme, že ten muž je krásný, že je hezký a je to takový ten testosteronový muž, to znamená muž s testosteron-dependentními znaky, modrý stín po vousech, široká ramena, malý, dobře stavěný zadeček a tak dále, no anebo má ty zdroje a je ochoten se o ně podělit, pak řekneme, že má charisma, no anebo se nám potom už vůbec nelíbí, no to je většinou tak, když má užší ramena než my samy, no a to pak jakoby řekneme, že ta chemie nějak nefunguje, takže my jsme tolerantní. Ale muži si nemyslím, že až tolik jsou tolerantní k nám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, paní docentko, já teď budu trošičku malinko takový štiplavější, protože jak to, že třeba psycholožka jako vy, která je v mezilidských partnerských vztazích doma, se může ve vztahu taky mýlit, což se vám stalo nějak taky.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
To je stejné, jako kdybyste se zeptal, jak je možné, že lékař může být také nemocný, anebo může se sám lékař léčit? Samozřejmě vždycky, když se to týká nás, tak nejsme tak dobří odborníci, protože vlastně řešíme i své emoce a jsme právě zaliti těmi emocemi a někdy možná třeba vidíme i tu správnou cestu, která by byla dobrá, ale prostě si nemůžeme pomoct. Nicméně já si nemyslím, že bych měla něčeho ve svém životě litovat. Vy jistě narážíte na mé dvě manželství, která mám, ale naopak já musím říct, že díky těm manželstvím můžu být teď bližší svým klientům právě proto, že můžu mít větší porozumění ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že to máte za sebou.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
... že vím, o čem mluví a že vlastně jim můžu být tudíž víc nápomocna.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak to máte určitě pravdu, ale mě zajímalo, jestli jaksi psycholog je schopný vystoupit z té role toho zúčastněného v tom vztahu a stát se jaksi nezúčastněným pozorovatelem. To asi nejde viďte.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
A když se to týká jeho samotného, tak samozřejmě, samozřejmě to nejde. Ale nicméně tady bych chtěla upozornit, že to vlastně nejde ani v těch životech těch ostatních lidí, protože žádný psycholog nemá žádný patent na lidské štěstí. My můžeme být pouze průvodci nebo můžeme pouze ukazovat další možnosti nebo navést člověka na cestu, ale on sám rozhoduje o svém životě a on sám je za něj odpovědný.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když už jsem tady tak skoro až necitlivě narazil na soukromý život mého dnešního hosta docentky Janáčkové, tak v tom budu malinko pokračovat, ale opravdu jenom v intencích, co mi dovolíte. Zeptám se vás na vaši rodinu. Máte tři děti viďte.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Mám tři děti, vlastně dvě už jsou skoro dospělé, jedno už úplně. Mám syna, kterýmu je 22 let, studuje také psychologii, mám dceru, které bude 18 let teďko během několika dnů a mám malého syna, kterému v červnu bude 13.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co dělá ta prostřední? Taky má namířeno někam?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Prostřední dcera studuje gymnázium, ale má namířeno na medicínu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na medicínu. To je zajímavé, že jaksi děti z tohoto prostředí dost často jsou silnými rodiči nebo rodiči se silným vlivem, jsou tak determinovány k tomu.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Já si myslím, co se týká mě, že máte čistou pravdu. Jednak jsem tím byla ovlivněna i sama ve svém dětství a jednak tím, že vlastně jsem časově velice vytížená. Nemám pracovní dobu, vlastně často nemám soboty, neděle, protože jestliže mám onkologického pacienta, který třeba umírá, tak já je vždycky vedu k tomu, aby si je lidé brali ty nejbližší toho člověka domů, aby jim umožnil, aby zemřel doma. A tudíž ta moje péče nekončí tím, že vlastně v nemocnici skončila pracovní doba, ale dojíždím za nima i domů a doprovázím ho až do úplného konce, takže ty mé děti vlastně musí být velice tolerantní a musí chápat tu situaci, která je a musí vlastně pochopit i to, proč s nima nejsem v ten správný čas. A jestliže v tom dlouhé době, v dlouhé době vlastně žijí a jsou v tom vychováváni, tak si uvědomí hodnotu lidského života a vlastně si uvědomí i to poslání i to vlastně tu eventuální možnou pomoc a je možné, že právě to je ovlivnilo, aby si vybrali tyhlety profese.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aby se člověk, teď mám na mysli psycholožka úplně nezbláznila, tak si nesmí tyhlety problémy brát úplně s sebou až domů, až do domácnosti, do postele, na dovolenou. Tak jak odpočíváte tak, abyste si vyčistila hlavu úplně?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Víte, ono je to moc hezké říci, že si to nesmí brát domů. Jestliže si to nebudu brát domů, tak nebudu moct nabídnout tomu člověku vlastně dostatečnou pomoc, protože budu suchý profesionál a nebudu člověk, kterého on očekává. A stává se, že když jsem s těmi pacienty dlouhou dobu, tak navazujeme ten vztah, který je velice úzký, protože mnohé, mnohé věci nevědí ani nejbližší, mnohé věci nevědí lékaři, tak není možné, když vím, že jeho to trápí, že má trápení, že třeba právě umírá, že odchází, tak není možné to domů nenést. Tak tady bych řekla, že asi neexistuje to vyčištění si hlavy. Nicméně já jsem si jako protiváhu asi před 7 lety našla právě ty partnerské vztahy a sexuologii, protože tam vidím, že ti lidé mají naději a díky právě těm hodnotám, které jsem se naučila u svých onkologických pacientů vidět, tak si myslím, že je možné se dívat i na manželství, na vztahy právě prostřednictvím těchto zásadních hodnot, které mnohdy normální člověk v životě nevidí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle to vypadá, že pracujete pořád ale, je to možné?
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Já mám pocit, že někdy pracuju pořád a když nepracuju, tak pěstuju ředkvičky na chalupě, taky vlastně sázím kytičky, na což se teď těším, protože bude jaro, taky někdy vařím a vlastně si užívám toho života i jinak, ale vždycky tam máte takové ty myšlenky, které vás pojí s těmi blízkými, se kterými pracujete, se kterými se v životě setkáváte.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak to už je asi úděl člověka jako je docentka doktorka Laura Janáčková. Moc vám děkuji za vaši návštěvu, za velice podnětné a příjemné povídání a přeju samozřejmě hodně zdaru do vaší práce i do života.
doc. PhDr. Laura JANÁČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Děkuji.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
