MUDr. Renáta Petrová - ředitelka Městské nemocnice Městec Králové
30. listopad 2011
V Tandemu Jana Rosáka byla ředitelka Městské nemocnice Městec Králové a zakladatelka Modré brány MUDr. Renáta Petrová. Dozvěděli jste se, proč se jí líbila práce lékařky už od dětství, jak nahlíží na dlouhověkost a jaký obor si vybrala po studiu medicíny.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den vám z Tandemu přeje Jan Rosák. Naše současná postmoderní společnost se sice navenek tváří jako humánní, sociální, plná soucítění s nemocnými, starými a invalidy, kterým chce chránit psychické i fyzické zdraví. Ale jak je tomu doopravdy? Skutečně se umíme postarat o své rodiče a blízké, když nás potřebují? Prožíváme emoce na náměstí, kde za cizí lidi zapalujeme svíčky, ale své rodiče při jejich odchodu neumíme ani držet za ruku. Kampak se ztratily lidské hodnoty vštěpované lidem po staletí? Tak i o těchto tématech si dnes budu povídat v Tandemu s ředitelkou Městské nemocnice Městec Králové a zakladatelkou Modré brány, paní doktorkou Renátou Petrovou. Vítám vás, dobrý den.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Děkuji. Děkuji za pozvání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já se těším, že se dozvím spoustu zajímavého. Ale začneme tak jako vždycky - úvodní písní.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, paní ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, doktorka Renáta Petrová, není rodákem nebo rodačkou z Městce Králové, jak by se možná zdálo, nýbrž nedaleko tady našeho karlínského studia, čili v Praze v nemocnici. Ve které?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Já jsem se narodila v porodnici, asi jako z naší generace skoro každý, a to na Bulovce, ale vyrůstala jsem a bydlela jsem ve Vysočanech v dělnické čtvrti. Toho času na místě toho domu, kde jsem vyrůstala, stojí stanice metra Vysočanská.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říkala jste v dělnické čtvrti. To znamená, že i vaše rodina byla takříkajíc dělnická?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Nebyli dělníci moji rodiče, nicméně nejsou ani vysokoškoláci. Tatínek, který teda bohužel již zemřel, byl technik s maturitou a maminka pracovala právě v ČKD, velké to továrně ve Vysočanech jako úřednice.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A čímpak jste jako holčička chtěla být? Protože vy jste se nakonec stala lékařkou, takže hrála jste si jako holčička na doktory?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Jako holčička už si to ani moc nepamatuji, než jsem začala chodit do školy. Ale ve třetí třídě jsem byla hodně nemocná, chodila jsem hodně po lékařích, byla jsem i na operaci, ležela jsem i v nemocnici. A ta profese toho lékaře nebo zdravotníka nebo lékařky se mi strašně líbila. Jednak proto, že měla paní doktorka vždycky takové teplé ruce, když na mě šahala a vyšetřovala mě a jednak nosila brýle, což se mi také hrozně líbilo. No a obojí se mi pak nakonec splnilo, i když ty brýle byly poněkud dříve, protože jsem je začala nosit hned na té základní škole, ale pak se mi oči spravily, tak už jsem je pak nosit nemusela. No a pak jsem začala studovat tu medicínu. Takže jedno po druhém.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já tady mám poznamenáno, že jste chodila na Gymnázium Jana Nerudy v Helichovce, to je v Helichově ulici. To je docela div, že se z vás nestala herečka, protože to je vyložené hnízdo budoucích herců.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Ano, ano. Moji spolužáci, celkem slavní spolužáci přímo ze třídy, já jsem chodila do třídy s Lukášem Hlavicou, který je herec. Jedním ze známých herců nebo hereček je Barbora Hrzánová, ale ta chodila asi o dva nebo o tři roky výš než já. Taky jsem slyšela, že tam chodil na naše gymnázium pan Jaromír Hanzlík.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitě, ano.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Takže, určitě jich bylo víc. Ale herečkou jsem nikdy být nechtěla.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nechtěla jste? To je zajímavé. Takové podhoubí přímo tam, tam to kvasilo s tím divadlem a vás to nechytilo. Tak vy jste byla asi ztracená už pro tu medicínu. No, já jsem šla na gymnázium hlavně proto, že jsem chtěla studovat francouzštinu. To bylo jazykové gymnázium, humanitní větev, kde otevírali francouzštinu. Ale bohužel, když jsem se tam dostala, tak ta třída byla otevřená pro pokročilé francouzštináře z jazykových základních škol a já jsem přes prázdniny vše dohnala, takže jsem mohla pokračovat s nimi dál ve francouzštině. A je to velmi oblíbený můj jazyk.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doktorka Renáta Petrová je nejen ředitelkou Městské nemocnice Městec Králové, ale také zakladatelkou Modré brány, čili společnosti, která pomáhá starým lidem. Já myslím, že by bylo docela na místě a kdo jiný než vy by se nad tím mohl zamyslet. To je takový velký fenomén současnosti ta dlouhověkost. Dokonce jsem se někde dočetl, že při příhodném souběhu příznivých okolností se můžeme v budoucnosti dožívat klidně 120 let. To se těším, protože já se chystám tak do 110 hrát tenis minimálně. Ale taky to samozřejmě s sebou nese takové zvláštní jaksi konotace, domy pro seniory a podobně. Tak jak vy to vidíte?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
V podstatě jste to řekl krásně, protože dožít se 120 a do 110 let hrát tenis, to by bylo úžasné. Jenomže bohužel sice současná medicína a současná věda dokáže prodloužit věk a prodlužuje, ale podle mého názoru strašně záleží, v jaké kvalitě se ten život potom žije. Pokud by ten jedinec ten tenis mohl hrát, tak by to bylo ideální, ale bohužel většině z nás se to nezdaří a protože nás dřív nebo později opravdu nějaké zdravotní potíže mohou potkat, tak pak záleží na tom, jak se s nimi vyrovnáme a jak budeme schopni samostatného a kvalitního života. A to myslím, že je právě otázka té geriatrie, což je můj obor, medicínský obor. Zaobírám se právě nemocemi, stavy ve stáří, ale dle Světové zdravotnické organizace stáří začíná už po šedesátém roce, to jsou takzvaní mladí senioři 60 až 70 let, pak jsou střední senioři a pak jsou ty dlouhověcí nad těch 90. Takže, nevím, těch 120 to budou už hodně, hodně dlouhověcí asi. Ale chtěla jsem říct, že mí pacienti se rekrutují právě z lidí určitým způsobem postižených, kteří potřebují jakousi dopomoc nebo jsou závislí na péči druhé osoby. A nyní je otázka, kdo jim tu péči má poskytnout.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsou ty domy pro seniory řešením?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Já v podstatě dům pro seniory nebo nějaký seniorpak nebo ať už se to jmenuje jakkoliv, nemám moc ráda, protože to považuji za takové ghetto pro staré lidi nepotřebné, které už rodina, z nich nemá žádný užitek, a proto je odkládá. Ani různé vesničky, kde by se i zdraví senioři třeba přestěhovali a žili tam svůj život, nepokládám za ideální. Myslím si, že celý svůj život se snažíme budovat nějaký domov, vychováváme děti a myslím si, že i v tom vyšším věku a před tou svojí smrtí bychom měli být součástí této užší rodiny, nějakým způsobem sounáležet spolu. To si myslím, že je právě v současné době velký problém, v době přetechnizování, kdy máme všichni spoustu práce a honíme se za něčím, ale na své blízké nemáme čas. A to je, proč jsem tuhle práci začala dělat a čím se zaobírám.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je ředitelka Městské nemocnice Městec Králové a zakladatelka Modré brány, čili společnosti, která pomáhá starým lidem, paní doktorka Renáta Petrová. Ovšem já mám takový pocit, že ta geriatrie nebyla vaším oborem už od samého začátku vaší medicínské kariéry. Nebo rovnou jste si ji vybrala?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Ne, ne. Já jsem jako každý absolvent medicíny nebo většina absolventů chtěla jít do akutní medicíny i jsem začala pracovat na interním oddělení a chtěla jsem dělat kardiologii. Jenže se v mém životě přihodilo pár nepříjemných a zásadních věcí a přehodnotila jsem tady mé působení v medicíně a zcela přirozeně jsem se dala na jiný obor, trošku klidnější, ale neméně složitý a neméně důležitý, jako je geriatrie.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já bych řekl, že hodně prospěšný, protože ti senioři si to opravdu zaslouží a jsou vám nepochybně vděční, že se o ně staráte. Nebo ne?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Jak kteří.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsou tací, kteří nejsou vděční taky?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Ono totiž pacienty mám hrozně ráda svoje, ale, jak už jsme o tom mluvili, pacienti většinou nepřichází se svými problémy sami, ale přichází se svými dětmi, příbuznými nebo těmi, kdo se o ně starají, protože moji pacienti většinou jsou nějakým způsobem nemocní, jsou závislí. Věnuji se hlavně psychiatrii nebo gerontopsychiatrii, což je mimo jiné demence, Alzheimerova choroba a tak dále. A někdy si myslím, že právě můj přístup, že chci pomoci hlavně těm pečujícím, aby ten senior byl co nejvíce doma, nejdéle doma, aby byl ve svém prostředí, na který byl léta zvyklý, tak to se někdy nesetkává úplně s povděkem těch příbuzných.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha, té rodiny, no.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Té rodiny, kteří by, někdy se nedivím, ale právě že někdy by raději, aby péči o toho seniora převzal někdo jiný. Jsou i takové extrémy, že někteří mají pocit, že to je povinnost zdravotníka, nemocnice, zařízení, sester o toho nemohoucího, nemocného. A já propaguji to, že každý z nás je strůjcem svého osudu a zdraví a potažmo teda té rodiny. Takže, se snažím nějakým způsobem pomoci, aby tady to bylo zajištěno. Pokud to nejde, tak samozřejmě se o toho pacienta postaráme v nemocnici.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte, paní doktorko, mě trošičku jaksi neladí s vámi to, co jste sama někde prohlásila, že máte ráda změnu, nové výzvy a když se něco zaběhne a funguje, tak vás nutí do něčeho nového, používat inovaci, invenci a podobně. Ale v práci jaksi se seniory, to je přeci jaksi spíš poklidná záležitost, tam ty stereotypy jsou dokonce přímo žádány, jsou nasnadě, ne?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Já myslím, že to bylo myšleno spíš tak, že jsem jaksi průkopníkem v oblasti kolem Městce Králové. Městec Králové je malé městečko v okrese Nymburk. O geriatrii, než jsem ji tam začala dělat já, nebylo ani vidu, ani slechu. A ono ani není nyní. Nicméně jsem už vychovala i několik svých žákyň, respektive nástupkyň, jsme už celkem čtyři geriatři, což je největší koncentrace geriatrů ve Středočeském kraji. A já jsem vlastně začala dělat primáře oddělení následné péče, LDN. A ty LDN mají takový statut nebo takový pejorativní nádech. A mně se to nelíbilo, nelíbilo se mi ani, jak je to vedený. Takže, jsem začala svou prací budovat tam jakési oddělení, které nakonec ty pracovníci i sestry zdravotní a všichni najednou zjistili, že jejich práce má smysl, že to má nějakou náplň, že to k něčemu vede, a proto to začalo fungovat. Ve chvíli, kdy odešel předchozí ředitel, tak protože jsem věděla, že pokud přijde nějaký jiný, který nebude mít jaksi vztah k té geriatrii a já nebudu svůj obor a to, co jsem tam vybudovala, moci dělat dále, tak jsem se dala i do ředitelování, i když to není úplně ten sen, ale začala jsem ředitelovat proto, abych mohla dělat geriatrii. A když jsem začala ředitelovat, myslela jsem dále a začala jsem se věnovat i paliativní medicíně, začala jsem i chtít, aby pacienti neumírali a nebyli jenom v nemocnici, ale pomoci jim do té domácí sféry. A proto jsem pak dále založila naši společnost hospicovou Modrou bránu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doktorka Renáta Petrová, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové a také zakladatelka Modré brány, si dnes pochopitelně jako každý náš host exkluzivně mohla vybrat z klasiků českého humoru. A ten její výběr má ale opravdu velice zvláštní pozadí, protože to, že si vyberete Felixe Holzmana, tak to není tak překvapivé, ale proč jste si ho vybrala a za jakých okolností jste ho poslouchala a s čím se vám pojí, tak to je naprosto exkluzivní tedy.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Já jsem si vybrala scénku, kde hraje Iva Janžurová v sobotu večer a v neděli ráno a včera, dnes a zítra, protože samozřejmě jsem ji slyšela mnohokrát, ale jednou jedinkrát to bylo, když jsme s manželem ujížděli 28.prosince roku 97 v neděli ráno do porodnice z Poděbrad k Apolináři na Prahu 2. Jeli jsme naprosto liduprázdnou dálnici D11, naprosto liduprázdnou Prahou, takže jsme byli z Poděbrad v Praze asi za 20 minut, což samozřejmě při porodu bylo záhodno. Nicméně v ty 3 v noci vysílali tady ty scénky a my jsme se krásně bavili.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste jeli vlastním autem tedy.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Autem, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V sanitce se asi nepouští rádio.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Ne, ne, ne. Jeli jsme vlastním autem, to bylo naše první auto, které si manžel pořídil. A protože se bál, abych mu to nepotřísnila plodovou vodou, tak pode mě dal igelit na semišová sedadla a ujížděli jsme. Bylo to veselý ještě, tato část toho porodu a právě nám ji ještě zpříjemnila paní Janžurová s panem Holzmanem. A od té doby, když to slyšíme, tak si na tuto cestu vždy vzpomeneme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdo se narodil?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Narodil se můj syn Jan, je to už čtrnáctiletej kluk.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a má skvělého kmotra vlastně. Tak trošku zprostředkovaně, přes rádio mu byl kmotrem Felix Holzman.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host v Tandemu, paní doktorka Renáta Petrová, projevila přání popovídat si s Honzou Potměšilem.
Jan POTMĚŠIL, herec
--------------------
Ano, tady Honza.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tady je taky Honza. Já vás zdravím, Honzo.
Jan POTMĚŠIL, herec
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zdraví vás tady i paní doktorka Renáta Petrová.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Dobrý den, pane Potměšile.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, se kterou se ještě neznáte, ale možná, že se blíže poznáte. Každopádně ona projevila velké přání si s vámi takhle prostřednictvím Tandemu po telefonu popovídat, což mi udělalo radost, protože si myslím, že vy máte vždycky co říct. Navíc jsme se dlouho na Tandemu neslyšeli, vy jste tady byl vzácným a milým hostem u nás. Ale už je to před nějakým časem, takže rád vás slyším.
Jan POTMĚŠIL, herec
--------------------
Já vás taky moc rád slyším a moc si toho vážím, že se slyšíme a že paní doktorka vyjádřila takovéhle přání. A moc vám děkuju, paní doktorko. Jsem trošku zaskočen, ale cítím to jako velkou čest a velkou radost.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Já mockrát děkuju, že jste se uvolil, že spolu můžeme mluvit. Já bych jenom ráda nějak zdůvodnila nebo vysvětlila, proč jsem chtěla mluvit s vámi. Vy to nevíte, protože se neznáme, ale já vás znám už celkem dlouho, protože jste známá osoba a protože my jsme v podstatě vrstevníci, my jsme se narodili jenom o pár dní od sebe.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle mladičcí jste oba dva, ano.
Jan POTMĚŠIL, herec
--------------------
To paní doktorka, já ne.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Tak samozřejmě si vzpomenete na dobu našich středoškolských studií, když jsme byli mladí a vy jste točil svoje první filmy, tak jste byl takový idol nás děvčat mladých. Takže, už vlastně vás znám od té doby. A právě v době revoluce nebo té době, kdy se vám bohužel stal ten těžký úraz, byla to doba i mých studií a taky jsem prožívala revoluci sametovou podobně a ta zpráva o vaší nehodě opravdu mě zasáhla a bylo mi to velmi líto. Ale to, co se dělo potom, bylo úžasné a právě proto jsem s vámi chtěla mluvit, protože i přes takové těžké postižení a takový těžký stav jste se prostě z toho dostal, jste nevzdal ten život a pracujete a jste úspěšný. Já totiž ve svém zaměstnání se stále zaobírám právě lidmi sice už většinou na sklonku života, nicméně tu naději a ten elán do toho života se snažím jim vkládat a říkat, že prostě záleží hlavně na nich, jak ten život další povedou. A proto jsem s vámi chtěla hovořit a projevit vám toto uznání.
Jan POTMĚŠIL, herec
--------------------
Tak já moc děkuju za slova paní doktorky, je to úžasné, jak to vnímáte. A být zodpovědný za vlastní život, je to na nás, jak si to vlastně naplánujeme. Každý to má tak, jak si to udělá. Ale myslím si, že právě ta počáteční fáze toho rozhodnutí a toho okouzlení nebo té jiskry naděje v tom smyslu, že to můžeme ovlivnit, protože máme chuť do života a zvládnout život, zvládnout svůj příběh a že se do toho vrhneme vlastně nebo vstoupíme do té řeky a snažíme se ustát situace a dělat věci s chutí, byť je nám 10, 20, 50 nebo 150, tak vlastně to je asi nejdůležitější. Jsem velmi rád, paní doktorko, že jste takhle o tom hovořila, protože si opravdu moc vážím života a jsem vděčnej za to, že tady můžu bejt po té nehodě, po tom úrazu. A možná, že každý okamžik, který teď jako prožívám nebo každou situaci, tak vidím ještě zaostřenější optikou a možná i s vědomím toho, že všechno za pár minut, za den, za rok může být pryč, za chvilku, během lusknutí prstů. Možná, že si to užívám, jako kdyby to taky se už nemuselo nikdy opakovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Honzo, já vám moc děkuju za tohle to úžasné vyznání. Ani jsem nedoufal, jaká krásná slova se dneska v Tandemu dozvíme. Tak, Honzo, moc děkuju, ať se všecko daří, pozdravujte studenty.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Já děkuji taky.
Jan POTMĚŠIL, herec
--------------------
Já taky děkuju, zdravím, paní doktorko, vás, vás, Honzo, a děkuju vám ještě jednou moc. Mějte se moc krásně, zdravím všechny posluchače. Na shledanou.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Na shledanou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, že bych to chtěl přivolávat, my jsme před písničkou tady mluvili s Honzou Potměšilem o té hrozné, nepříjemné věci, která se mu stala, ale přitom dal jaksi všem lidem, kteří jsou třeba stejně jaksi zasaženi, určitě velikánskou naději, protože je to nesmírně pozitivní člověk. Myslím si, že takovouhle podporu jste vy, paní doktorko, potřebovala asi taky, když jste měla problém v rodině třeba.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Já jsem měla období, kdy se během čtyř let otočil můj život naruby a samozřejmě byla jsem šťastná, že mám podporu hlavně v mém muži, který se mnou prošel i to špatný i to dobrý a jsme spolu stále. Takže, určitě na něj se můžu se vším obracet a jsme spolu velmi šťastni. Přihodilo se mi několik věcí. Moje dítě, které jsem porodila, po tom, co jsem vyslechla scénku pana Holzmana, se bohužel narodilo s vrozenou vadou, měl srostlou lebku, takže když mu byly tři měsíce, tak byl na operaci, což jsem prožívala velmi těžce. Bylo to hodně těžké, ale dopadlo to všechno dobře. Když se tady ta záležitost urovnala, tak jsem onemocněla já. Když jsem já se vykurýrovala, tak začal stonat můj otec, který pak zemřel. A když tady to všechno jsme přežili, tak jsme čekali další dítě, které bohužel se zjistilo, že má opět vrozenou vadu, že je geneticky postižené, takže jsme se rozhodli, že nedonosím to dítě a že ukončíme to těhotenství, což bylo pro mě to nejhorší rozhodnutí v životě. Během tady těch záležitostí jsem samozřejmě pobývala po nemocnicích a chodila po lékařích, takže jsem viděla tu práci zdravotníků z té druhé strany bariéry jako pacient. A musím říct, že doteď z toho těžím, protože očima pacienta jsou některé věci černé, co my vnímáme jako bílé a každá věc může nějakým způsobem ovlivnit. Takže, svým sestřičkám, svým lékařkám vždycky radím, aby se zkusili vžít do té role toho pacienta, jak tam leží a kouká do toho stropu bílého, co asi cítí a co by rád a co by nerad. A najednou ta naše práce je trošku o něčem jiném.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S paní ředitelkou Městské nemocnice Městec Králové a zakladatelkou Modré brány, doktorkou Renátou Petrovou, si dnes povídáme o nejrůznějších věcech. Ale ta Modrá brána tady v podstatě byla jenom tak naťuknutá, my jsme ji jenom tak pootevřeli. Je to společnost, která pomáhá starým lidem, ale vlastně jste ani, jestli se nepletu, ještě nevysvětlila, proč se jmenuje modrá. Má to být modrá jako naděje?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Modrá brána, ten název je v podstatě můj výmysl, protože jsem založila nebo nejenom já samozřejmě, mám spoustu spolupracovníků, bez kterých bych se neobešla, ale ten název jsem vymýšlela po cestě do práce v autě a stále jsem nevěděla, jak nazvat společnost, která by měla pomáhat lidem v domácím prostředí, nemocným, umírajícím. A pořád se mi tam evokoval most, jako most pro pomoc, přemostění. A protože most, který miluju, na kterém jsem byla, je Golden Gate Bridge v San Franciscu a San Francisco je krásné město, tak jsem pořád si říkala, no, Golden Gate, to anglicky u nás kolem Městce Králové by nikdo nevěděl, co znamená. A najednou jsem si říkala, tak brána česky přece jenom může ten moc naznačovat, no a modrá, protože modrá je moje oblíbená barva a všechno je modré. U nás v nemocnici máme i modré logo, takže logo Modré brány je také modré. A tak vznikla Modrá brána. Je to vlastně Blue Gate. A podtitul Modré brány je Most pro pomoc a ten most je tam v tom logu vyznačen.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta pomoc je v podstatě lightmotivem, jak se hezky říká česky, asi celé Modrá brány, viďte.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Ano, Modrá brána je společnost pro domácí péči a protože ta péče není pouze zdravotnická, tak je i sociální, takže je to vlastně zdravotnické zařízení a je to zároveň poskytovatel sociálních služeb. V podstatě úplně ten prapůvodní záměr byl vytvořit mobilní hospic, péči o nevyléčitelně nemocné a umírající v domácím prostředí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak si mám představit mobilní hospic? Který přijede za těmi osobami?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Že přijede, přesně tak, za těmi potřebnými domů, pomáhá ať už ve zdravotní péči, máme tam přístroje, máme možnost podávání injekcí, podávání infuzí, ale zároveň máme i tu sociální pomoc, pracovníky, pečovatelky, které pečují, umývají, převlékají a nebo doprovázejí, hlídají ty klienty. Já, abychom to nebrali jako nějakou smutnou věc, já si myslím, že umírání je součástí života, tak proč se věnovat a veselit se jenom u toho narození a u toho mládí. Pojďme udělat něco, aby i to stáří nebo ta nemoc a potažmo i to umírání, neříkám, bylo veselé, to určitě ne, ale aby bylo snesitelné, aby bylo důstojné, aby bylo bezbolestné a aby se ten člověk, který teda umírá, aby se nějakým způsobem smířil s tím životem a aby zemřel v klidu, protože to je, myslím, to, kam stejně všichni směřujeme a kam máme, i když si to třeba nepřipouštíme, ty své myšlenky na tu vlastní smrt máme, jak asi bude vypadat, co je po smrti, co nás čeká, jestli nás něco čeká. A proto jsem se tímhle tím začala zaobírat hlavně ze sobeckých důvodů, protože jsem se už překulila do té druhé poloviny života a i díky tomu pomůžu i těm ostatním, těm pacientům. Ta Modrá brána měla být hlavně pro tyhle ty klienty, říká se tomu paliativní medicína a paliativní medicína je v takovém obecném pojetí, že se jedná o onkologické pacienty, ale není to tak, jsou to všichni, kteří jsou nevyléčitelně nemocní, jako i ty staří, dementní.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já bych zakončil to naše povídání, abychom nekončili tak smutně, jednu takovou veselejší story. Pán říká: já bych chtěl mít smrt jako můj dědeček, on byl řidičem autobusu a umřel ve spánku, klidně, s úsměvem na rtech. Takovou smrt bych chtěl. A ne takovou, jakou zažili ti cestující, kteří v tu chvilku seděli za ním. To jenom tak, abychom to trošičku zlehčili.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Ty poslední věty před smrtí jsou vždycky úsměvné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ty jsou velice úsměvné. Moc vám děkuju, paní doktorko. To byla dneska ředitelka Městské nemocnice Městec Králové a zakladatelka Modré brány, paní doktorka Renáta Petrová na Tandemu. Díky. Ať se vaše práce daří, protože je nesmírně prospěšná.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Já děkuji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den vám z Tandemu přeje Jan Rosák. Naše současná postmoderní společnost se sice navenek tváří jako humánní, sociální, plná soucítění s nemocnými, starými a invalidy, kterým chce chránit psychické i fyzické zdraví. Ale jak je tomu doopravdy? Skutečně se umíme postarat o své rodiče a blízké, když nás potřebují? Prožíváme emoce na náměstí, kde za cizí lidi zapalujeme svíčky, ale své rodiče při jejich odchodu neumíme ani držet za ruku. Kampak se ztratily lidské hodnoty vštěpované lidem po staletí? Tak i o těchto tématech si dnes budu povídat v Tandemu s ředitelkou Městské nemocnice Městec Králové a zakladatelkou Modré brány, paní doktorkou Renátou Petrovou. Vítám vás, dobrý den.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Děkuji. Děkuji za pozvání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já se těším, že se dozvím spoustu zajímavého. Ale začneme tak jako vždycky - úvodní písní.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, paní ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, doktorka Renáta Petrová, není rodákem nebo rodačkou z Městce Králové, jak by se možná zdálo, nýbrž nedaleko tady našeho karlínského studia, čili v Praze v nemocnici. Ve které?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Já jsem se narodila v porodnici, asi jako z naší generace skoro každý, a to na Bulovce, ale vyrůstala jsem a bydlela jsem ve Vysočanech v dělnické čtvrti. Toho času na místě toho domu, kde jsem vyrůstala, stojí stanice metra Vysočanská.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říkala jste v dělnické čtvrti. To znamená, že i vaše rodina byla takříkajíc dělnická?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Nebyli dělníci moji rodiče, nicméně nejsou ani vysokoškoláci. Tatínek, který teda bohužel již zemřel, byl technik s maturitou a maminka pracovala právě v ČKD, velké to továrně ve Vysočanech jako úřednice.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A čímpak jste jako holčička chtěla být? Protože vy jste se nakonec stala lékařkou, takže hrála jste si jako holčička na doktory?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Jako holčička už si to ani moc nepamatuji, než jsem začala chodit do školy. Ale ve třetí třídě jsem byla hodně nemocná, chodila jsem hodně po lékařích, byla jsem i na operaci, ležela jsem i v nemocnici. A ta profese toho lékaře nebo zdravotníka nebo lékařky se mi strašně líbila. Jednak proto, že měla paní doktorka vždycky takové teplé ruce, když na mě šahala a vyšetřovala mě a jednak nosila brýle, což se mi také hrozně líbilo. No a obojí se mi pak nakonec splnilo, i když ty brýle byly poněkud dříve, protože jsem je začala nosit hned na té základní škole, ale pak se mi oči spravily, tak už jsem je pak nosit nemusela. No a pak jsem začala studovat tu medicínu. Takže jedno po druhém.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já tady mám poznamenáno, že jste chodila na Gymnázium Jana Nerudy v Helichovce, to je v Helichově ulici. To je docela div, že se z vás nestala herečka, protože to je vyložené hnízdo budoucích herců.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Ano, ano. Moji spolužáci, celkem slavní spolužáci přímo ze třídy, já jsem chodila do třídy s Lukášem Hlavicou, který je herec. Jedním ze známých herců nebo hereček je Barbora Hrzánová, ale ta chodila asi o dva nebo o tři roky výš než já. Taky jsem slyšela, že tam chodil na naše gymnázium pan Jaromír Hanzlík.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitě, ano.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Takže, určitě jich bylo víc. Ale herečkou jsem nikdy být nechtěla.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nechtěla jste? To je zajímavé. Takové podhoubí přímo tam, tam to kvasilo s tím divadlem a vás to nechytilo. Tak vy jste byla asi ztracená už pro tu medicínu. No, já jsem šla na gymnázium hlavně proto, že jsem chtěla studovat francouzštinu. To bylo jazykové gymnázium, humanitní větev, kde otevírali francouzštinu. Ale bohužel, když jsem se tam dostala, tak ta třída byla otevřená pro pokročilé francouzštináře z jazykových základních škol a já jsem přes prázdniny vše dohnala, takže jsem mohla pokračovat s nimi dál ve francouzštině. A je to velmi oblíbený můj jazyk.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doktorka Renáta Petrová je nejen ředitelkou Městské nemocnice Městec Králové, ale také zakladatelkou Modré brány, čili společnosti, která pomáhá starým lidem. Já myslím, že by bylo docela na místě a kdo jiný než vy by se nad tím mohl zamyslet. To je takový velký fenomén současnosti ta dlouhověkost. Dokonce jsem se někde dočetl, že při příhodném souběhu příznivých okolností se můžeme v budoucnosti dožívat klidně 120 let. To se těším, protože já se chystám tak do 110 hrát tenis minimálně. Ale taky to samozřejmě s sebou nese takové zvláštní jaksi konotace, domy pro seniory a podobně. Tak jak vy to vidíte?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
V podstatě jste to řekl krásně, protože dožít se 120 a do 110 let hrát tenis, to by bylo úžasné. Jenomže bohužel sice současná medicína a současná věda dokáže prodloužit věk a prodlužuje, ale podle mého názoru strašně záleží, v jaké kvalitě se ten život potom žije. Pokud by ten jedinec ten tenis mohl hrát, tak by to bylo ideální, ale bohužel většině z nás se to nezdaří a protože nás dřív nebo později opravdu nějaké zdravotní potíže mohou potkat, tak pak záleží na tom, jak se s nimi vyrovnáme a jak budeme schopni samostatného a kvalitního života. A to myslím, že je právě otázka té geriatrie, což je můj obor, medicínský obor. Zaobírám se právě nemocemi, stavy ve stáří, ale dle Světové zdravotnické organizace stáří začíná už po šedesátém roce, to jsou takzvaní mladí senioři 60 až 70 let, pak jsou střední senioři a pak jsou ty dlouhověcí nad těch 90. Takže, nevím, těch 120 to budou už hodně, hodně dlouhověcí asi. Ale chtěla jsem říct, že mí pacienti se rekrutují právě z lidí určitým způsobem postižených, kteří potřebují jakousi dopomoc nebo jsou závislí na péči druhé osoby. A nyní je otázka, kdo jim tu péči má poskytnout.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsou ty domy pro seniory řešením?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Já v podstatě dům pro seniory nebo nějaký seniorpak nebo ať už se to jmenuje jakkoliv, nemám moc ráda, protože to považuji za takové ghetto pro staré lidi nepotřebné, které už rodina, z nich nemá žádný užitek, a proto je odkládá. Ani různé vesničky, kde by se i zdraví senioři třeba přestěhovali a žili tam svůj život, nepokládám za ideální. Myslím si, že celý svůj život se snažíme budovat nějaký domov, vychováváme děti a myslím si, že i v tom vyšším věku a před tou svojí smrtí bychom měli být součástí této užší rodiny, nějakým způsobem sounáležet spolu. To si myslím, že je právě v současné době velký problém, v době přetechnizování, kdy máme všichni spoustu práce a honíme se za něčím, ale na své blízké nemáme čas. A to je, proč jsem tuhle práci začala dělat a čím se zaobírám.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je ředitelka Městské nemocnice Městec Králové a zakladatelka Modré brány, čili společnosti, která pomáhá starým lidem, paní doktorka Renáta Petrová. Ovšem já mám takový pocit, že ta geriatrie nebyla vaším oborem už od samého začátku vaší medicínské kariéry. Nebo rovnou jste si ji vybrala?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Ne, ne. Já jsem jako každý absolvent medicíny nebo většina absolventů chtěla jít do akutní medicíny i jsem začala pracovat na interním oddělení a chtěla jsem dělat kardiologii. Jenže se v mém životě přihodilo pár nepříjemných a zásadních věcí a přehodnotila jsem tady mé působení v medicíně a zcela přirozeně jsem se dala na jiný obor, trošku klidnější, ale neméně složitý a neméně důležitý, jako je geriatrie.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já bych řekl, že hodně prospěšný, protože ti senioři si to opravdu zaslouží a jsou vám nepochybně vděční, že se o ně staráte. Nebo ne?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Jak kteří.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsou tací, kteří nejsou vděční taky?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Ono totiž pacienty mám hrozně ráda svoje, ale, jak už jsme o tom mluvili, pacienti většinou nepřichází se svými problémy sami, ale přichází se svými dětmi, příbuznými nebo těmi, kdo se o ně starají, protože moji pacienti většinou jsou nějakým způsobem nemocní, jsou závislí. Věnuji se hlavně psychiatrii nebo gerontopsychiatrii, což je mimo jiné demence, Alzheimerova choroba a tak dále. A někdy si myslím, že právě můj přístup, že chci pomoci hlavně těm pečujícím, aby ten senior byl co nejvíce doma, nejdéle doma, aby byl ve svém prostředí, na který byl léta zvyklý, tak to se někdy nesetkává úplně s povděkem těch příbuzných.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha, té rodiny, no.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Té rodiny, kteří by, někdy se nedivím, ale právě že někdy by raději, aby péči o toho seniora převzal někdo jiný. Jsou i takové extrémy, že někteří mají pocit, že to je povinnost zdravotníka, nemocnice, zařízení, sester o toho nemohoucího, nemocného. A já propaguji to, že každý z nás je strůjcem svého osudu a zdraví a potažmo teda té rodiny. Takže, se snažím nějakým způsobem pomoci, aby tady to bylo zajištěno. Pokud to nejde, tak samozřejmě se o toho pacienta postaráme v nemocnici.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte, paní doktorko, mě trošičku jaksi neladí s vámi to, co jste sama někde prohlásila, že máte ráda změnu, nové výzvy a když se něco zaběhne a funguje, tak vás nutí do něčeho nového, používat inovaci, invenci a podobně. Ale v práci jaksi se seniory, to je přeci jaksi spíš poklidná záležitost, tam ty stereotypy jsou dokonce přímo žádány, jsou nasnadě, ne?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Já myslím, že to bylo myšleno spíš tak, že jsem jaksi průkopníkem v oblasti kolem Městce Králové. Městec Králové je malé městečko v okrese Nymburk. O geriatrii, než jsem ji tam začala dělat já, nebylo ani vidu, ani slechu. A ono ani není nyní. Nicméně jsem už vychovala i několik svých žákyň, respektive nástupkyň, jsme už celkem čtyři geriatři, což je největší koncentrace geriatrů ve Středočeském kraji. A já jsem vlastně začala dělat primáře oddělení následné péče, LDN. A ty LDN mají takový statut nebo takový pejorativní nádech. A mně se to nelíbilo, nelíbilo se mi ani, jak je to vedený. Takže, jsem začala svou prací budovat tam jakési oddělení, které nakonec ty pracovníci i sestry zdravotní a všichni najednou zjistili, že jejich práce má smysl, že to má nějakou náplň, že to k něčemu vede, a proto to začalo fungovat. Ve chvíli, kdy odešel předchozí ředitel, tak protože jsem věděla, že pokud přijde nějaký jiný, který nebude mít jaksi vztah k té geriatrii a já nebudu svůj obor a to, co jsem tam vybudovala, moci dělat dále, tak jsem se dala i do ředitelování, i když to není úplně ten sen, ale začala jsem ředitelovat proto, abych mohla dělat geriatrii. A když jsem začala ředitelovat, myslela jsem dále a začala jsem se věnovat i paliativní medicíně, začala jsem i chtít, aby pacienti neumírali a nebyli jenom v nemocnici, ale pomoci jim do té domácí sféry. A proto jsem pak dále založila naši společnost hospicovou Modrou bránu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doktorka Renáta Petrová, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové a také zakladatelka Modré brány, si dnes pochopitelně jako každý náš host exkluzivně mohla vybrat z klasiků českého humoru. A ten její výběr má ale opravdu velice zvláštní pozadí, protože to, že si vyberete Felixe Holzmana, tak to není tak překvapivé, ale proč jste si ho vybrala a za jakých okolností jste ho poslouchala a s čím se vám pojí, tak to je naprosto exkluzivní tedy.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Já jsem si vybrala scénku, kde hraje Iva Janžurová v sobotu večer a v neděli ráno a včera, dnes a zítra, protože samozřejmě jsem ji slyšela mnohokrát, ale jednou jedinkrát to bylo, když jsme s manželem ujížděli 28.prosince roku 97 v neděli ráno do porodnice z Poděbrad k Apolináři na Prahu 2. Jeli jsme naprosto liduprázdnou dálnici D11, naprosto liduprázdnou Prahou, takže jsme byli z Poděbrad v Praze asi za 20 minut, což samozřejmě při porodu bylo záhodno. Nicméně v ty 3 v noci vysílali tady ty scénky a my jsme se krásně bavili.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste jeli vlastním autem tedy.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Autem, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V sanitce se asi nepouští rádio.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Ne, ne, ne. Jeli jsme vlastním autem, to bylo naše první auto, které si manžel pořídil. A protože se bál, abych mu to nepotřísnila plodovou vodou, tak pode mě dal igelit na semišová sedadla a ujížděli jsme. Bylo to veselý ještě, tato část toho porodu a právě nám ji ještě zpříjemnila paní Janžurová s panem Holzmanem. A od té doby, když to slyšíme, tak si na tuto cestu vždy vzpomeneme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdo se narodil?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Narodil se můj syn Jan, je to už čtrnáctiletej kluk.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a má skvělého kmotra vlastně. Tak trošku zprostředkovaně, přes rádio mu byl kmotrem Felix Holzman.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host v Tandemu, paní doktorka Renáta Petrová, projevila přání popovídat si s Honzou Potměšilem.
Jan POTMĚŠIL, herec
--------------------
Ano, tady Honza.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tady je taky Honza. Já vás zdravím, Honzo.
Jan POTMĚŠIL, herec
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zdraví vás tady i paní doktorka Renáta Petrová.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Dobrý den, pane Potměšile.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, se kterou se ještě neznáte, ale možná, že se blíže poznáte. Každopádně ona projevila velké přání si s vámi takhle prostřednictvím Tandemu po telefonu popovídat, což mi udělalo radost, protože si myslím, že vy máte vždycky co říct. Navíc jsme se dlouho na Tandemu neslyšeli, vy jste tady byl vzácným a milým hostem u nás. Ale už je to před nějakým časem, takže rád vás slyším.
Jan POTMĚŠIL, herec
--------------------
Já vás taky moc rád slyším a moc si toho vážím, že se slyšíme a že paní doktorka vyjádřila takovéhle přání. A moc vám děkuju, paní doktorko. Jsem trošku zaskočen, ale cítím to jako velkou čest a velkou radost.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Já mockrát děkuju, že jste se uvolil, že spolu můžeme mluvit. Já bych jenom ráda nějak zdůvodnila nebo vysvětlila, proč jsem chtěla mluvit s vámi. Vy to nevíte, protože se neznáme, ale já vás znám už celkem dlouho, protože jste známá osoba a protože my jsme v podstatě vrstevníci, my jsme se narodili jenom o pár dní od sebe.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle mladičcí jste oba dva, ano.
Jan POTMĚŠIL, herec
--------------------
To paní doktorka, já ne.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Tak samozřejmě si vzpomenete na dobu našich středoškolských studií, když jsme byli mladí a vy jste točil svoje první filmy, tak jste byl takový idol nás děvčat mladých. Takže, už vlastně vás znám od té doby. A právě v době revoluce nebo té době, kdy se vám bohužel stal ten těžký úraz, byla to doba i mých studií a taky jsem prožívala revoluci sametovou podobně a ta zpráva o vaší nehodě opravdu mě zasáhla a bylo mi to velmi líto. Ale to, co se dělo potom, bylo úžasné a právě proto jsem s vámi chtěla mluvit, protože i přes takové těžké postižení a takový těžký stav jste se prostě z toho dostal, jste nevzdal ten život a pracujete a jste úspěšný. Já totiž ve svém zaměstnání se stále zaobírám právě lidmi sice už většinou na sklonku života, nicméně tu naději a ten elán do toho života se snažím jim vkládat a říkat, že prostě záleží hlavně na nich, jak ten život další povedou. A proto jsem s vámi chtěla hovořit a projevit vám toto uznání.
Jan POTMĚŠIL, herec
--------------------
Tak já moc děkuju za slova paní doktorky, je to úžasné, jak to vnímáte. A být zodpovědný za vlastní život, je to na nás, jak si to vlastně naplánujeme. Každý to má tak, jak si to udělá. Ale myslím si, že právě ta počáteční fáze toho rozhodnutí a toho okouzlení nebo té jiskry naděje v tom smyslu, že to můžeme ovlivnit, protože máme chuť do života a zvládnout život, zvládnout svůj příběh a že se do toho vrhneme vlastně nebo vstoupíme do té řeky a snažíme se ustát situace a dělat věci s chutí, byť je nám 10, 20, 50 nebo 150, tak vlastně to je asi nejdůležitější. Jsem velmi rád, paní doktorko, že jste takhle o tom hovořila, protože si opravdu moc vážím života a jsem vděčnej za to, že tady můžu bejt po té nehodě, po tom úrazu. A možná, že každý okamžik, který teď jako prožívám nebo každou situaci, tak vidím ještě zaostřenější optikou a možná i s vědomím toho, že všechno za pár minut, za den, za rok může být pryč, za chvilku, během lusknutí prstů. Možná, že si to užívám, jako kdyby to taky se už nemuselo nikdy opakovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Honzo, já vám moc děkuju za tohle to úžasné vyznání. Ani jsem nedoufal, jaká krásná slova se dneska v Tandemu dozvíme. Tak, Honzo, moc děkuju, ať se všecko daří, pozdravujte studenty.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Já děkuji taky.
Jan POTMĚŠIL, herec
--------------------
Já taky děkuju, zdravím, paní doktorko, vás, vás, Honzo, a děkuju vám ještě jednou moc. Mějte se moc krásně, zdravím všechny posluchače. Na shledanou.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Na shledanou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, že bych to chtěl přivolávat, my jsme před písničkou tady mluvili s Honzou Potměšilem o té hrozné, nepříjemné věci, která se mu stala, ale přitom dal jaksi všem lidem, kteří jsou třeba stejně jaksi zasaženi, určitě velikánskou naději, protože je to nesmírně pozitivní člověk. Myslím si, že takovouhle podporu jste vy, paní doktorko, potřebovala asi taky, když jste měla problém v rodině třeba.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Já jsem měla období, kdy se během čtyř let otočil můj život naruby a samozřejmě byla jsem šťastná, že mám podporu hlavně v mém muži, který se mnou prošel i to špatný i to dobrý a jsme spolu stále. Takže, určitě na něj se můžu se vším obracet a jsme spolu velmi šťastni. Přihodilo se mi několik věcí. Moje dítě, které jsem porodila, po tom, co jsem vyslechla scénku pana Holzmana, se bohužel narodilo s vrozenou vadou, měl srostlou lebku, takže když mu byly tři měsíce, tak byl na operaci, což jsem prožívala velmi těžce. Bylo to hodně těžké, ale dopadlo to všechno dobře. Když se tady ta záležitost urovnala, tak jsem onemocněla já. Když jsem já se vykurýrovala, tak začal stonat můj otec, který pak zemřel. A když tady to všechno jsme přežili, tak jsme čekali další dítě, které bohužel se zjistilo, že má opět vrozenou vadu, že je geneticky postižené, takže jsme se rozhodli, že nedonosím to dítě a že ukončíme to těhotenství, což bylo pro mě to nejhorší rozhodnutí v životě. Během tady těch záležitostí jsem samozřejmě pobývala po nemocnicích a chodila po lékařích, takže jsem viděla tu práci zdravotníků z té druhé strany bariéry jako pacient. A musím říct, že doteď z toho těžím, protože očima pacienta jsou některé věci černé, co my vnímáme jako bílé a každá věc může nějakým způsobem ovlivnit. Takže, svým sestřičkám, svým lékařkám vždycky radím, aby se zkusili vžít do té role toho pacienta, jak tam leží a kouká do toho stropu bílého, co asi cítí a co by rád a co by nerad. A najednou ta naše práce je trošku o něčem jiném.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S paní ředitelkou Městské nemocnice Městec Králové a zakladatelkou Modré brány, doktorkou Renátou Petrovou, si dnes povídáme o nejrůznějších věcech. Ale ta Modrá brána tady v podstatě byla jenom tak naťuknutá, my jsme ji jenom tak pootevřeli. Je to společnost, která pomáhá starým lidem, ale vlastně jste ani, jestli se nepletu, ještě nevysvětlila, proč se jmenuje modrá. Má to být modrá jako naděje?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Modrá brána, ten název je v podstatě můj výmysl, protože jsem založila nebo nejenom já samozřejmě, mám spoustu spolupracovníků, bez kterých bych se neobešla, ale ten název jsem vymýšlela po cestě do práce v autě a stále jsem nevěděla, jak nazvat společnost, která by měla pomáhat lidem v domácím prostředí, nemocným, umírajícím. A pořád se mi tam evokoval most, jako most pro pomoc, přemostění. A protože most, který miluju, na kterém jsem byla, je Golden Gate Bridge v San Franciscu a San Francisco je krásné město, tak jsem pořád si říkala, no, Golden Gate, to anglicky u nás kolem Městce Králové by nikdo nevěděl, co znamená. A najednou jsem si říkala, tak brána česky přece jenom může ten moc naznačovat, no a modrá, protože modrá je moje oblíbená barva a všechno je modré. U nás v nemocnici máme i modré logo, takže logo Modré brány je také modré. A tak vznikla Modrá brána. Je to vlastně Blue Gate. A podtitul Modré brány je Most pro pomoc a ten most je tam v tom logu vyznačen.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta pomoc je v podstatě lightmotivem, jak se hezky říká česky, asi celé Modrá brány, viďte.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Ano, Modrá brána je společnost pro domácí péči a protože ta péče není pouze zdravotnická, tak je i sociální, takže je to vlastně zdravotnické zařízení a je to zároveň poskytovatel sociálních služeb. V podstatě úplně ten prapůvodní záměr byl vytvořit mobilní hospic, péči o nevyléčitelně nemocné a umírající v domácím prostředí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak si mám představit mobilní hospic? Který přijede za těmi osobami?
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Že přijede, přesně tak, za těmi potřebnými domů, pomáhá ať už ve zdravotní péči, máme tam přístroje, máme možnost podávání injekcí, podávání infuzí, ale zároveň máme i tu sociální pomoc, pracovníky, pečovatelky, které pečují, umývají, převlékají a nebo doprovázejí, hlídají ty klienty. Já, abychom to nebrali jako nějakou smutnou věc, já si myslím, že umírání je součástí života, tak proč se věnovat a veselit se jenom u toho narození a u toho mládí. Pojďme udělat něco, aby i to stáří nebo ta nemoc a potažmo i to umírání, neříkám, bylo veselé, to určitě ne, ale aby bylo snesitelné, aby bylo důstojné, aby bylo bezbolestné a aby se ten člověk, který teda umírá, aby se nějakým způsobem smířil s tím životem a aby zemřel v klidu, protože to je, myslím, to, kam stejně všichni směřujeme a kam máme, i když si to třeba nepřipouštíme, ty své myšlenky na tu vlastní smrt máme, jak asi bude vypadat, co je po smrti, co nás čeká, jestli nás něco čeká. A proto jsem se tímhle tím začala zaobírat hlavně ze sobeckých důvodů, protože jsem se už překulila do té druhé poloviny života a i díky tomu pomůžu i těm ostatním, těm pacientům. Ta Modrá brána měla být hlavně pro tyhle ty klienty, říká se tomu paliativní medicína a paliativní medicína je v takovém obecném pojetí, že se jedná o onkologické pacienty, ale není to tak, jsou to všichni, kteří jsou nevyléčitelně nemocní, jako i ty staří, dementní.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já bych zakončil to naše povídání, abychom nekončili tak smutně, jednu takovou veselejší story. Pán říká: já bych chtěl mít smrt jako můj dědeček, on byl řidičem autobusu a umřel ve spánku, klidně, s úsměvem na rtech. Takovou smrt bych chtěl. A ne takovou, jakou zažili ti cestující, kteří v tu chvilku seděli za ním. To jenom tak, abychom to trošičku zlehčili.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Ty poslední věty před smrtí jsou vždycky úsměvné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ty jsou velice úsměvné. Moc vám děkuju, paní doktorko. To byla dneska ředitelka Městské nemocnice Městec Králové a zakladatelka Modré brány, paní doktorka Renáta Petrová na Tandemu. Díky. Ať se vaše práce daří, protože je nesmírně prospěšná.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Já děkuji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
MUDr. Renáta PETROVÁ, ředitelka Městské nemocnice Městec Králové, zakladatelka Modré brány
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
