Musím pracovat také s lidmi, s kterými bych se nepřátelila, přiznává Iva Hüttnerová

27. duben 2017

Hraje v divadelních hrách a televizních seriálech, maluje při každé volné chvíli a jednou za čas vydá i knihu. Iva Hüttnerová je dámou mnoha uměleckých specializací. Jaké aktivity u ní převažují? Proč obdivuje Boženu Němcovou? A jak vnímá spolupráci na place? Po 12 letech se opět sešla s Janem Rosákem, aby mu vše prozradila.

Iva Hüttnerová posbírala a pospojoval z časopisů a příruček pro hospodyňky babičkovské rady, z čehož vnikly knihy Domácí štěstí a Za domácím štěstím. A podle Domácího štěstí následně vznikla i divadelní hra, ve které můžete herečku potkat. Jak sama říká, její současné činnosti jsou příjemně vyvážené.

„Jezdím pořád na zájezdy nebo hraju v pražském Semaforu představení Domácí štěstí, které přímo pro mě napsal Jiří Just. Hraju ho hrozně ráda. Maluju o sto šest, jak mám volnou chvilku. Nic nepřevažuje, teď mám ten ideální stav, že mám od všeho trochu. Jenom ta spisovatelka, to je trošku přehnané. Nenapsala jsem v posledních dvou letech žádnou knížku a ani nemám žádný nápad na novou. Spisovatelství jde trochu stranou.“

Busty Boženy Němcové

Pokud ale dojde řeč na oblíbenou spisovatelku, Iva Hüttnerová ihned zmíní Boženu Němcovou. Od dětství údajně miluje Babičku díky divadelnímu kroužku, kde děti hru adaptovali. A Iva Hüttnerová ztvárnila Barunku. Některé pasáže umí ostatně dodnes zpaměti.

„Všichni moji přátelé vědí, že ji mám ráda. Sbírám třeba busty Boženy Němcové, protože ji mám ráda jako spisovatelku. Musím říct, že mimo Babičky k žádné její knížce nemám takový vztah, ale třeba její korespondence je knížka, kterou prostě miluji úplně ze všeho nejvíc. A na základě toho jsem začala sbírat busty. Nemají žádnou valnou hodnotu, protože jsou většinou ze sádry. To byla soutěž o pomník Boženy Němcové. A tohle jsou takové návrhy uchazečů, kteří soutěžili, aby byl jejich návrh ztvárněný do sochy. To sbírám, mám jich už 14.“

Iva Hüttnerová, Jan Rosák

V první řadě Ivu Hüttnerovou zaměstnává herectví. Je proto zřejmé, že považuje spolupráci s kolegy za zásadní. Nesnáší, když někdo křičí nebo dělá dusno, ale chápe, že při hektickém natáčecím provozu nejsou všichni tvůrci příjemní.

„Po letech u divadla jsem samozřejmě profík. Musím pracovat i s lidmi, s kterými bych se nepřátelila, to všichni známe. Ale pokud tam to přátelství je a člověk se na lidi těší, rozumí si s nimi, je to senzace. Když hrajete s někým, kdo vás zná, víte, co udělá, je to strašně důležitý. Možná mnohem víc než v životě.“

S jakými režiséry ráda spolupracuje Iva Hüttnerová? Mohla by se z ní stát bezdomovkyně? Poslechněte si celý rozhovor!
autoři: Martin Čuřík , Jan Rosák
Spustit audio