Na uprchlické vlně se přiživují politici. Hodnoty si ale musíme chránit, říká Šporcl

Pavel Šporcl - Foto: Jaroslav Appeltauer

Pavel ŠporclFoto: Jaroslav Appeltauer

Houslista Pavel Šporcl rozšířil svůj repertoár o vlastní virtuózní variace české hymny. Chtěl by díky nim povzbudit národní cítění a vyjádřit svůj vztah k zemi. Proč zvolil hymnu a jak vnímá národní hrdost, prozradil Janu Rosákovi.

Poprvé hrál hymnu Pavel Šporcl před více než 10 lety na hokejovém utkání ve Zlíně. Už tehdy si určité akordy slavný houslista upravil. Přemýšlel následně, co by se se skladbou Kde domov můj dalo udělat. A po vzoru Paganiniho, který si kdysi obměňoval operní árie, složil variace na hudbu Františka Škroupa. 

„Jsem teď v období plném národního cítění. Myslím tím mé srdce a můj vnitřní pocit, protože si myslím, že národní cítění je velice důležité a národní hrdost je jedna z nejdůležitějších vlastností národa jako takového. Stejně jako sebevědomí člověka je důležitý. Když nejsi sebevědomý, špatně se ti žije a tvému okolí taky. A když není národ hrdý a sebevědomý, může s sebou různě nechat vláčet, různě se ohýbá, hrbí a taky se mu zkrátka a dobře špatně žije. A po desítkách let po revoluci si myslím, že bychom se měli soustředit na nějaké vyšší cíle než pouze zákony. Měli bychom trošku dát sami ruku k dílu a o zemi se začít starat.“ 

Čtěte také: Párkrát se mi povedlo sám nad sebou zvítězit, říká Stanislav Zindulka

Úspěšný houslista především nabádá k vzájemné sounáležitosti, toleranci a kompromisu. Sám se ostatně setkal s nenávistnými reakcemi jen proto, že podpořil romskou rodinu, které se narodila paterčata. Podle Pavla Šporcla jsou Češi národ, který nemá rád změny a nemá rád nové příchozí, což je patrné i na uprchlické krizi. Přiživují se na ní podle něj především politici, kteří na situaci často nemají vlastní názor. 

Pavel Šporcl, Jan Rosák - Foto: Martin Čuřík

Pavel Šporcl, Jan RosákFoto: Martin Čuřík

„Někteří mají totálně názor proti, a ti ostatní se s tím vezou. Nikdo tady není příliš humánní, nebo že by se to bralo z lidské stránky. Je samozřejmé, že si musíme, a to si myslím, že je v pořádku, chránit naše hodnoty, celá Evropa. Vyrostli jsme v nějakém systému na základě křesťanství a tak dále, máme tady krásné kostely. Co se třeba burek ve školství týká, myslím si, že ti, kdo přijdou, by měli být vděční, že je sem vezmeme. Měli by dodržovat zákony. Když půjdu do muslimské země, taky nemůžu chodit v šortkách, a tak by to asi mělo být. Na druhou stranu jsou v nějaké situaci. A když s nimi uděláme ty správné pohovory, měli bychom je sem určitě vzít, protože jsme národ, který by ze své historie měl být humánní.“ 

Jak si Pavel Šporcl užil hraní v newyorské Carnegie Hall? A kdo byl v dětství jeho vzorem? Poslechněte si celý rozhovor!
Pořad: Tandem  |  Stanice: Region - Praha a střední Čechy
Čas vysílání: pátek 11:04, sobota 04:04,  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Vyberte si svůj region

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace