Radek Galaš - vedoucí správy sbírek Muzea policie ČR
11. březen 2013
Jan Rosák si tentokrát do pořadu Tandem pozval vedoucího správy sbírek a kurátora podsbírky "Písemnosti a tisky" Muzea Policie ČR pplk. Bc. Radka Galaše. Dozvěděli jste se například, o jaké období dějin bezpečnostních sborů se zajímá, přiblížil historii četnictva u nás a zavzpomínal na svá školení léta.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, Tandem je tady, tak se hlásí ze studia Českého rozhlasu Jan Rosák. Dnes vám představím muže, jehož profese je od té rozhlasové sice diametrální rozdílná, a přece je to člověk, který má k rozhlasu docela blízko. Já osobně si myslím, že rozhlas a zejména historie rozhlasu je pro něj skoro srdeční záležitost. Hostem Tandemu je vedoucí správy sbírek a kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky, podplukovník, bakalář Radek Galaš. Vítám vás. Dobrý den.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak je to s vámi a s tím rozhlasem, prozradíme posluchačům samozřejmě až po písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Splním samozřejmě svou zásadní povinnost a i svého dnešního hosta vyzpovídám, co se jeho dětství týče. Kdepak jste se narodil?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Tak já jsem původně Chebák, takže jsem se narodil úplně na západě České republiky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? V Chebu?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Přímo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a co vás zaválo tedy do naší matičky Prahy?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Tak to byla zajímavá anabáze, protože původně jsem neskončil v matičce Praze, ale skončil jsem v Klášterci nad Ohří, kde jsem po maturitě jako důlní technik pracoval na dolech, nahoře v Krušných horách na Měděnci. No a pak jsem vstoupil do Policie České republiky v 90.roce, v podstatě tady na pohotovostní pluk v Hrdlořezích. A my jsme měli ještě povinný rok Prahy. Tak jsem si říkal výborně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkejte, co to je povinný rok Prahy? Jako povinně rok musí strávit policista v Praze?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Policista, když skončil tenkrát školu policejní, tak povinně musel strávit rok v Praze.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, aby se votřískal.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
No, jasně. To je nejlepší škola. Říkal jsem si výborně, tak vodsloužím ten rok, že jo, tady. No a pak se vrátím zpátky do toho Klášterce. No a už jsem tady vlastně zůstal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pic kozu do vozu a jste tady. No, ale to jsme trošinku přeskočili takové ty zajímavé momenty v životě lidském, kterým se říká klukovský, případně holčičí věk. Já tady mám poznamenáno a vy jste to teď v podstatě potvrdil, vy jste chtěl být už jako kluk horníkem?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Já jsem chtěl bejt všechno možný kromě kosmonauta a popeláře teda. To chtěli mí spolužáci. Já jsem chtěl být vždycky archeologem. Samozřejmě jsou věci, které možné jsou a jsou věci, které možné nejsou. Naše rodina měla několik kádrových hrbů, a tudíž jsem nakonec skončil na Střední průmyslové škole v Příbrami, kde jsem vystudoval vlastně obor a v podstatě jsem skončil jako důlní technik na dolech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, tím horníkem jste se stal vlastně trošičku z nouze, ale tak je to trošičku archeolog, ale tak trošičku níž ještě než normálně.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Pravda, největší hloubku, kterou jsem zažil, tak bylo 1.500 metrů. To bylo v Příbrami na uranových dolech. Ale ono to k tý archeologii taky kousíček má, to máte pravda. No, ale v podstatě z donucení, ono je to složitý, protože já všechny ty profese, který jsem kdy dělal, a ono jich moc nebylo, tak jsem dělal vždycky hrozně rád.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale já mám takový pocit, že to má určitě, dá se vysledovat takový společný jmenovatel. Archeologie, hornictví a teď to vaše bádání v těch různých spisech, to znamená, vy se zahrabáváte hlouběji a hlouběji do archivu, tak prostě jdete do hloubky věci.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Přesně tak. A ono pokaždé, když se zahrabáváte hloubš a hloubš, tak vždycky něco vyhrabete.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda. Tak my si teď dáme písničku a pak si hrábnem ještě hlouběji.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem jako kluk ve škole vždycky měl rád dějepis. Jenomže v tom školním dějepisu se člověk samozřejmě jaksi dostane jenom tam, kam ho pustila učebnice. A když nemá sám jaksi vlastní zájem pátrat dál, tak u toho zůstává. To je můj případ. Ale můj dnešní host, podplukovník Radek Galaš, je člověk, který to takhle nenechal, šel mnohem hlouběji a chodí mnohem hlouběji. Řadu let se zabýváte dějinami bezpečnostních sborů. To znamená u nás i v zahraničí? Nebo tak v rámci Rakouska-Uherska?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Tak v rámci monarchie, ale hlavně toho přechodu od roku 1918 až v podstatě téměř do současnosti. Přiznám se, že ty novodobé dějiny, ty už mi tolik neříkají, to je na mě moc mladé. Ale specializuju se asi tak na to období zejména protektorát, odboj policie a četnictva a podobně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co se tam dá najít zajímavého, co třeba my vůbec ani netušíme laici?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Úžasný věci, úžasný věci počínaje tím obyčejným životem obyčejného četníka nebo policisty i ty nesnáze, s kterými se potýkali typu převratové doby po roce 1918. Nacházíme tam ale i spoustu věcí týkající se třeba Podkarpatské Rusi a Nikoly Šuhaje loupežníka, kde dodnes opatrují hroby českých četníků a skutečně se o ně starají. Až po takové ty, jak já říkám, vyšší dějiny, což je třeba dějiny ministerstva vnitra, které samy o sobě vlastně nejsou dodnes seriózně zpracovány a jsou nesmírně zajímavé a bohaté na své osobnosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jenomže vy narážíte vždycky na to, že něco se může říct a něco ne, že jo.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Tak jako ve všech dějinách. Tak máme ve standartě Pravda vítězí. Občas tam by mělo být pravda vyděsí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je sice pravda, ale já mám teď na mysli spíš jaksi to ministerstvo vnitra, že je jaksi v mnoha ohledech v utajení a musí být. A některé věci třeba se nesmí prozradit ani po letech, že jo?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
No, to máte pravdu určitě. Ale díky tomu, jaký odstup já vlastně mám k tomu období, tak tam se dá prozradit téměř vše.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte co, myslím si, že třeba dějiny četnictva docela pěkně zmapoval ten, zmapoval, tak jako ukázal ten seriál Četnické humoresky. Líbil se vám? Myslíte si, že to bylo jaksi popravdě?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Teď chcete pravdu nebo společensky přijatelnou odpověď?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vyberte si.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Já samozřejmě jsem strašně rád, že tenhle seriál vzniknul, protože konečně ukázal lidem, že tady existoval sbor, kteří byli četníci a byli to normální lidi. A nebyl to jenom ten sbor, kterej byl, jak byl proklamovanej, že střílel do dělníků, že to byli vopravdu chlapi, který bojovali s trestnou činností a chránili veřejnej pořádek. Z tý stránky historický, ale von to nebyl záměr autora, to rozhodně není dokument vo době a už vůbec ne o skutečným životě těch četníků. Ten byl daleko, daleko složitější a samozřejmě daleko těžší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že třeba u těch četníků byl takový zvláštní rozpor, který je u všech represivních asi složek, že třeba někdy museli jít i proti svému vlastnímu niternému přesvědčení a museli splnit svůj úkol, i když třeba to šlo proti srsti.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Tak rozhodně, s tím se setká v podstatě každý policista, s tím se setká téměř každý četník. A mohla to být zrovna ona otázka rozhánění demonstrací. Ale oni postupovali na základě rozkazu a především platného zákona, takže jim v podstatě v tu chvíli nic jiného nezbývalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dal se na vojnu, musel bojovat.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Přesně tak.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak zatímco jste poslouchali písničku, my jsme si tady s podplukovníkem Galašem povídali další věci o těch četnících a jsou tak zajímavé, že si myslím, že bych vás o ně nerad připravil. Vy jste třeba říkal, že mezi četníky právě z důvodů jednak možná existenčních, jednak z těch, že třeba jaksi museli jednat proti svému přesvědčení, bylo dost sebevražd, viďte.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
To byly desítky sebevražd. Ono to bylo velmi obtížné období, zejména ta 20.léta, protože poválečná krize, totální morální devalvace, cena lidskýho života neměla vlastně žádnou cenu. Do toho vlastně ti četníci žili v šílených podmínkách, mnohdy existovaly jednomužové, dvoumužové stanice, to znamená, že tam sloužili 2 četníci nebo taky 1. Takže sloužil vlastně pořád. Byli nasazováni v pohraničí v nepokojích. To byly velmi složitý podmínky. Samozřejmě byla tady další omezení, ta už tu byla od Rakouska-Uherska, nesměli se ženit. Četník se směl oženit nejdřív ve 30 letech věku, ještě ke všemu musel být definitivní, to znamená, že už musel být vlastně hotovým četníkem po určitém uplynutí doby. A ještě musel mít souhlas svého nadřízeného. Ten mu ho vůbec nemusel dát, protože to bylo přímo na něm. Nevěsta skládala věno 30 tisíc korun, což byla obrovská cena. No a samozřejmě to povolení nebylo nárokové. O tom dokonce rozhodl Nejvyšší soud, že to není porušování lidských práv.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak je to možné? Z jakých důvodů jaksi? Jak to bylo odůvodněno, že se třeba nesměli ženit před třicítkou?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Tak četnictvo byl vojensky organizovanej bezpečnostní sbor a tam byla podstata v tom, že s četníkem mohli hýbat v podstatě od Aše až po Jasiňu, kamkoliv. Kdykoliv bylo potřeba, tak byl nasazen někde jinde.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ze dne na den.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Ze dne na den. Četníci byli kasernováni, to znamená, že vlastně bydleli v kasárnách. I když byl ženatý, tak k tomu, aby bydlel doma, musel mít povolení. A v podstatě také faktem zůstává, že ta doba si to pravděpodobně žádala už jenom z toho důvodu nasazení. On tím, že nebyl ženatý, tak jednak mu nic nebránilo v tom být ve službě pořád a především nemusel brát ohledy na rodinu. Oni dokonce, když byli přijímáni, tak nesměli mít děti a nesměli být ženatí. Směli být přijímáni vdovci, to ano,ale ne ženatí četníci. Dokonce byly kvóta za Rakouska-Uherska, že v celých Čechách v roce 1850 bylo plánováno 9 ženatých četníků.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíte si, že to, že existoval četnický sbor, přispívalo jaksi ke klidu ve společnosti? A s tím souvisí další otázka. Myslíte si, že by znovuzavedení četnického sboru třeba něco tady u nás mohlo vyřešit?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Tak pozpátku. Určitě by to nevyřešilo už dneska nic. Když pominu teda náklady, tak já myslím, že policie tak, jak je postavená, tak to bohatě postačuje. Nicméně to četnictvo mělo obrovský respekt. Ty chlapi, kteří ve stejnokroji v podstatě žili, oni se v něm ženili, když už se teda mohli oženit, oni v něm existovali, oni v něm chodili na zábavy, na plesy, do kostela. Oni se v něm nechávali pohřbít. To bylo prostě obrovský poslání. A samozřejmě přes všechny ty peripetie měli obrovskou místní a osobní znalost, což byla alfa a omega. Kam přišel četník, tam zavládl pořádek. Koneckonců Čapek se ve svých povídkách zamýšlí nad tím, proč ta ženská s tou páskou přes voči, co má ty váhy, jakoby vážila pepře spravedlnost. Spravedlnost, to by měl být četník. A ono to tak skutečně bylo vnímáno. Četník prostě byl určitý sociální statut, který byl naprosto neoddiskutovatelný.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď na chviličku odběhneme od té problematiky policejních, četnických sborů a podobných a dostáváme se ke klasikům českého humoru. Sice můj dnešní host, podplukovník Galaš, se klasiky zabývá,ale klasiky četnického a policejního sboru. Tak teď si trošičku odskočíme. Co klasici humoru? Kdo vás tak nejvíc zajímá, bere, těší, baví?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Mě jich těší celá řada, ale přiznám se, že když se k něčemu chci vrátit a fakt si chci odpočinout a pobavit se, tak je to Šimek a Grosman.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Šimek, Grosman, no, prosím. Mě teď jenom tak napadlo, jestli by nějaká spojitost mezi třeba policejním sborem a touhle tou dvojicí, oni si nikdy ale, myslím, z četníků legraci nedělali.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Já mám pocit, že v žádný povídce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že ne? Vidíte to, možná si jich taky vážili. Tak jo, tak jim dáme slovo a oni nás určitě potěší.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem. Jeho hostem je dneska podplukovník, bakalář Radek Galaš, který je vedoucím správy sbírek, kurátorem podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky. Ale my nebudeme teď na vlnách Českého rozhlasu sami, protože my jsme se rozhodli, že někomu zavoláme a že to bude určitě zajímavé. Na druhé straně našeho spojení by měla být paní doktorka Olga Micková. Stalo se?
Olga MICKOVÁ
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den. Paní doktorko, srdečně vás zdravím já i můj host.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Dobrý den.
Olga MICKOVÁ
--------------------
Dobrý den. Já srdečně zdravím a jsem velmi překvapena, cože to je.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak představte si, je to pořad Tandem, ve kterém si povídáme 2, ale teď si budem povídat 3, protože jsem se dozvěděl, že pan Radek Galaš společně s vámi připravuje knížku o vašem dědečkovi. Je to tak?
Olga MICKOVÁ
--------------------
Ano, je, je.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak zkuste nám říct pár slov aspoň o vašem dědečkovi. Já vím, že když to vydá na celou knížku, je velice těžké říct pár větami, viďte.
Olga MICKOVÁ
--------------------
No, je to všechno už velice vzdálená doba, ale dědeček se opravdu velice věnoval takovýmhle různým otázkám, jako při zakládání četnictva a různě prostě těch věcí, které se kolem týkaly. Ale já nevím přesně, co by vás zajímalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, že to určitě řekne můj host, pan podplukovník Galaš, tak povídejte.
Olga MICKOVÁ
--------------------
Ten to určitě řekne lépe.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Paní doktorko, vždyť vy víte, jak já jsem zvědavej, mě by zajímalo úplně všecko.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V který fázi třeba teď zrovna, pane podplukovníku, jste v přípravě té knížky?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
No, já jsem v závěru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V závěru. No, tak vy byste mohl říct možná to, co už jste jaksi tak shromáždil a jednou větou jako publicista shrnout význam dědečka paní doktorky Mickové.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Tak já jenom vypíchnu takovej malej kousíček, protože ten význam byl opravdu veliký. Generál Ježek se svým zetěm, čili tatínkem paní doktorky Mickové, když už jsme v rozhlase, tak stál u zrodu takzvaného bezpečnostního rozhlasu. A spolu dokonce vysílali, měli na to i extra cvičení. A v podstatě se jednalo o to, že se vysílaly relace určené pro četnické stanice, kde si vždycky v pondělí naladili v určitou hodinu určitou vlnu a vysílaly se pátrání po pachatelích a důležité zprávy. Ale to poslouchala i veřejnost. A samozřejmě pan generál Ježek i s panem Váňou Semakou přišli na to, že díky tomu, že ta veřejnost to bude poslouchat, tak ta práce četnictva a policie může být daleko efektivnější díky pomoci veřejnosti. A skutečně se stalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je neuvěřitelný. To je v podstatě předchůdce třeba televizního pořadu Na stopě, kde se taky vyzývá veřejnost ke spolupráci. Tak to koukám, že už tady všechno dávno a dávno bylo. I díky vašemu dědečkovi, paní doktorko.
Olga MICKOVÁ
--------------------
Ano. No, bylo to takový všechno ve zrodu, ale dělali to s velkým nasazením a myslím si, že skutečně to mělo význam, že opravdu jako to trochu mohlo zavdat takový podnět k tomu, aby se i širší veřejnost zajímala o to, co se vlastně kolem děje a speciálně tedy o tyto věci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestlipak, pane podplukovníku, tehdy ta odezva nějaká byla, jestli opravdu veřejnost pomáhala?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Byla, skutečně pomáhala. Dokonce bylo zaznamenáno, byť neexistovaly statistiky, ale ve vzpomínkách právě generála Ježka i dalších, co jsem potom našel, tak se hovořilo o tom, že díky poslechu veřejnosti ta veřejnost začala daleko víc vnímat pátrání po pachatelích a upozorňovat na podezřelé osoby a celá řada pachatelů byla díky tomu vlastně dopadena.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je velice dobré vyznění toho našeho rozhovoru, paní doktorko. Moc vám děkuju, přeju vám hodně zdraví a ať se vám hezky poslouchá taky rozhlas. Mějte se. Na shledanou.
Olga MICKOVÁ
--------------------
Já děkuju a omlouvám se, že ten můj vstup byl takový velmi rozpačitý, ale pan podplukovník vám řekne mnohem víc, protože hlavně jeho zásluhou je toto všechno. Já jsem jenom pouze takový pomocný faktor.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vám děkuju a nebojte se, já si ho ještě vyzpovídám.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Mějte se krásně a já se ozvu.
Olga MICKOVÁ
--------------------
Děkuji a na shledanou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Díky svému studiu a pátrání v historii policejních sborů, četnických sborů se můj host, podplukovník Radek Galaš dostává ale opravdu k neuvěřitelně zajímavým skutečnostem, momentům, možná i pro něj překvapivým. Třeba si myslím, že nakonec i to, že třeba naše policie opravdu i v evropském kontextu něco znamenala.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Tak rozhodně. Byla to zejména prvorepubliková policie vlastně díky svému jednomu velkému představiteli a to byl všem známý rada Vacátko, který skutečně žil, existoval. Byl to šéf 4.oddělení pražské kriminálky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I když se jmenoval jinak teda.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Jmenoval se Vaňásek. A on v podstatě stál u zrodu takové instituce, jako byl Interpol, protože on už ve 20.letech inicioval mezinárodní setkání policistů ve Vídni a v dalších evropských městech a byl skutečně významným představitelem třeba v boji s obchodem s bílým masem anebo taky s kokainem a morfiem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A dá se říct, že třeba v kontextu s tou Evropou byla naše policie jaksi vůbec efektivnější nebo efektivní hodně?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Byla velmi efektivní, zejména třeba na poli odhalování takových těch mezinárodních zločinů, jako bylo padělání, pašování i obchod s omamnými látkami a podobně. Skutečně měla teda velmi dobrý zvuk v celé Evropě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Našel jste při svém pátrání taky něco, co vás třeba překvapilo nepříjemně? Něco, co tak zaskřípalo jako třeba?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Určitě. Když se věnuji třeba období protektorátu, v podstatě nejtemnější období našich dějin, tak tam narážíte na osobnosti, které rozhodně nepřispívaly ke cti policejního sboru, ať už to byl plukovník Vít, který se o své vůli podílel na vyhlazení Lidic nebo to byl generál Otto Bláha, který založil Svaz válečníků a v podstatě po válce byl popraven. Takže i takovéto osobnosti samozřejmě naleznete a jsou to ne nepříjemná, to se tak asi úplně říct nedá, protože je logické, pokud je ten sbor složen z normálních lidí, že i mezi nimi se takoví renegáti najdou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě. Jaksi jsme jenom lidé, někteří jsou odolnější, někteří méně, někteří podlehnou a někteří to udělají třeba jenom z prostého prospěchu. I o takových samozřejmě mluví historie policejních sborů a četnických sborů, kterou mimochodem velice zodpovědně prochází můj dnešní host, podplukovník Radek Galaš.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Možná, že jste taky, vážení a milí posluchači, pakliže jste Pražáci anebo jste byli zrovna v té době třeba v Praze v době, o které za chviličku budu mluvit, anebo jste o tom třeba něco zaslechli, případně viděli v televizi, každopádně můj dnešní host, podplukovník, bakalář Radek Galaš je kromě jiného taky nositelem odznaku Bojovník rozhlasu. Ne, že by tam tedy jaksi v 45.bojoval, ale vy jste připravoval a velel dokonce rekonstrukci bojů o rozhlas. A to je to, o čem si chci popovídat, protože to se mi strašně líbilo. Já jsem to dokonce viděl opravdu, protože jsem byl zrovna v budově rozhlasu a viděl jsem jaksi v podstatě dva momenty. Jeden tehdy, když tam režisér Vávra natáčel, tuším, že to bylo osvobození Prahy nebo něco takového, a potom tohle to. A musím říct, že to obojí bylo nesmírně dramatické. To vaše bylo ještě dramatičtější, protože se to nezastavovalo povelem stop.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
To se nezastavovalo, to je pravda. Já krom toho teda, co dělám, tak jsem ještě členem občanského sdružení Četnická pátrací stanice Praha, která se zabývá podobnými věcmi. A samozřejmě jsme pochopili, že jak přiblížit mladší generaci dějiny nejlíp než akční ukážkou. Samozřejmě na začátku byla vize, hele, tak uděláme boj o rozhlas. To tenkrát přišlo každýmu úplně mimo, no, nicméně fakt se podařilo a ten boj o rozhlas jsme zrekonstruovali, řekl bych, tak na 75 procent. Nikdy už není na 100 procent nic, ale včetně vyvěšení praporů a všech těch událostí, příjezdu policejního autokaru přes vytloukání oken, to je dodneška velmi humorná ukázka, tak se podařilo skutečně celou tu rekonstrukci udělat. Bylo tam přes 100 účinkujících. Nevím, jestli se někdy podaří takovouhle věc zopakovat. Ale myslím si, že to teda svůj dopad rozhodně mělo, protože ta odezva pro rozhlas byla taková, že celá řada pamětníků tam začala posílat svoje vzpomínky, dopisy, paměti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z čeho jste vycházeli? Předpokládám, že z různých záběrů dokumentárních, potom možná z fotografií a taky určitě ze vzpomínek možná ještě účastníků.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
My jsme vycházeli především z archivních materiálů. Potom jsme vycházeli ze vzpomínek účastníků. Podařilo se nám několik opravdu, já to řeknu majstrštyků, protože jsme našli třeba posledního, dnes už posledního žijícího policistu, jmenuje se pan Šafr, bydlí v Roztokách u Prahy, který skutečně o ten rozhlas bojoval. On tam přijel s tím autokarem a skutečně sestřelil i toho Němce právě z toho balkonu. Díky jemu se nám podařila objasnit celá řada věcí, která do té doby v podstatě ani nebyla známa. Našli jsme tam samozřejmě další otazníky, které jsme nerozluštili dodnes. Měli jsme pamětníka pana Baudyše, který coby četník dobýval rozhlas přes střechy, vlastně se probourávali dolů. Takže díky těmto lidem a díky bádání v archivních materiálech a samozřejmě nastudování celé řady knih tak jsme dali dohromady scénář, který byl co nejbližší té realitě. No a pak už jsme to jenom spustili tím povelem a jdem do toho a pak už se jenom střílelo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A bylo to nesmírně zajímavé stejně tak, jako je celá práce mého dnešního hosta, podplukovníka, bakaláře Radka Galaše. Já si myslím, že vám můžeme jenom závidět to dobrodružství, i když zase ta mravenčí práce v těch archivech, ta zase až tak záviděníhodná není, ale má úžasné výsledky. Tak s těmi dalšími nás třeba zase někdy v Tandemu seznámíte. Za vaši návštěvu moc děkuju, ať se daří.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Děkuji a na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, Tandem je tady, tak se hlásí ze studia Českého rozhlasu Jan Rosák. Dnes vám představím muže, jehož profese je od té rozhlasové sice diametrální rozdílná, a přece je to člověk, který má k rozhlasu docela blízko. Já osobně si myslím, že rozhlas a zejména historie rozhlasu je pro něj skoro srdeční záležitost. Hostem Tandemu je vedoucí správy sbírek a kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky, podplukovník, bakalář Radek Galaš. Vítám vás. Dobrý den.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak je to s vámi a s tím rozhlasem, prozradíme posluchačům samozřejmě až po písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Splním samozřejmě svou zásadní povinnost a i svého dnešního hosta vyzpovídám, co se jeho dětství týče. Kdepak jste se narodil?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Tak já jsem původně Chebák, takže jsem se narodil úplně na západě České republiky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? V Chebu?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Přímo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a co vás zaválo tedy do naší matičky Prahy?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Tak to byla zajímavá anabáze, protože původně jsem neskončil v matičce Praze, ale skončil jsem v Klášterci nad Ohří, kde jsem po maturitě jako důlní technik pracoval na dolech, nahoře v Krušných horách na Měděnci. No a pak jsem vstoupil do Policie České republiky v 90.roce, v podstatě tady na pohotovostní pluk v Hrdlořezích. A my jsme měli ještě povinný rok Prahy. Tak jsem si říkal výborně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkejte, co to je povinný rok Prahy? Jako povinně rok musí strávit policista v Praze?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Policista, když skončil tenkrát školu policejní, tak povinně musel strávit rok v Praze.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, aby se votřískal.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
No, jasně. To je nejlepší škola. Říkal jsem si výborně, tak vodsloužím ten rok, že jo, tady. No a pak se vrátím zpátky do toho Klášterce. No a už jsem tady vlastně zůstal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pic kozu do vozu a jste tady. No, ale to jsme trošinku přeskočili takové ty zajímavé momenty v životě lidském, kterým se říká klukovský, případně holčičí věk. Já tady mám poznamenáno a vy jste to teď v podstatě potvrdil, vy jste chtěl být už jako kluk horníkem?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Já jsem chtěl bejt všechno možný kromě kosmonauta a popeláře teda. To chtěli mí spolužáci. Já jsem chtěl být vždycky archeologem. Samozřejmě jsou věci, které možné jsou a jsou věci, které možné nejsou. Naše rodina měla několik kádrových hrbů, a tudíž jsem nakonec skončil na Střední průmyslové škole v Příbrami, kde jsem vystudoval vlastně obor a v podstatě jsem skončil jako důlní technik na dolech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, tím horníkem jste se stal vlastně trošičku z nouze, ale tak je to trošičku archeolog, ale tak trošičku níž ještě než normálně.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Pravda, největší hloubku, kterou jsem zažil, tak bylo 1.500 metrů. To bylo v Příbrami na uranových dolech. Ale ono to k tý archeologii taky kousíček má, to máte pravda. No, ale v podstatě z donucení, ono je to složitý, protože já všechny ty profese, který jsem kdy dělal, a ono jich moc nebylo, tak jsem dělal vždycky hrozně rád.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale já mám takový pocit, že to má určitě, dá se vysledovat takový společný jmenovatel. Archeologie, hornictví a teď to vaše bádání v těch různých spisech, to znamená, vy se zahrabáváte hlouběji a hlouběji do archivu, tak prostě jdete do hloubky věci.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Přesně tak. A ono pokaždé, když se zahrabáváte hloubš a hloubš, tak vždycky něco vyhrabete.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda. Tak my si teď dáme písničku a pak si hrábnem ještě hlouběji.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem jako kluk ve škole vždycky měl rád dějepis. Jenomže v tom školním dějepisu se člověk samozřejmě jaksi dostane jenom tam, kam ho pustila učebnice. A když nemá sám jaksi vlastní zájem pátrat dál, tak u toho zůstává. To je můj případ. Ale můj dnešní host, podplukovník Radek Galaš, je člověk, který to takhle nenechal, šel mnohem hlouběji a chodí mnohem hlouběji. Řadu let se zabýváte dějinami bezpečnostních sborů. To znamená u nás i v zahraničí? Nebo tak v rámci Rakouska-Uherska?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Tak v rámci monarchie, ale hlavně toho přechodu od roku 1918 až v podstatě téměř do současnosti. Přiznám se, že ty novodobé dějiny, ty už mi tolik neříkají, to je na mě moc mladé. Ale specializuju se asi tak na to období zejména protektorát, odboj policie a četnictva a podobně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co se tam dá najít zajímavého, co třeba my vůbec ani netušíme laici?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Úžasný věci, úžasný věci počínaje tím obyčejným životem obyčejného četníka nebo policisty i ty nesnáze, s kterými se potýkali typu převratové doby po roce 1918. Nacházíme tam ale i spoustu věcí týkající se třeba Podkarpatské Rusi a Nikoly Šuhaje loupežníka, kde dodnes opatrují hroby českých četníků a skutečně se o ně starají. Až po takové ty, jak já říkám, vyšší dějiny, což je třeba dějiny ministerstva vnitra, které samy o sobě vlastně nejsou dodnes seriózně zpracovány a jsou nesmírně zajímavé a bohaté na své osobnosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jenomže vy narážíte vždycky na to, že něco se může říct a něco ne, že jo.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Tak jako ve všech dějinách. Tak máme ve standartě Pravda vítězí. Občas tam by mělo být pravda vyděsí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je sice pravda, ale já mám teď na mysli spíš jaksi to ministerstvo vnitra, že je jaksi v mnoha ohledech v utajení a musí být. A některé věci třeba se nesmí prozradit ani po letech, že jo?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
No, to máte pravdu určitě. Ale díky tomu, jaký odstup já vlastně mám k tomu období, tak tam se dá prozradit téměř vše.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte co, myslím si, že třeba dějiny četnictva docela pěkně zmapoval ten, zmapoval, tak jako ukázal ten seriál Četnické humoresky. Líbil se vám? Myslíte si, že to bylo jaksi popravdě?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Teď chcete pravdu nebo společensky přijatelnou odpověď?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vyberte si.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Já samozřejmě jsem strašně rád, že tenhle seriál vzniknul, protože konečně ukázal lidem, že tady existoval sbor, kteří byli četníci a byli to normální lidi. A nebyl to jenom ten sbor, kterej byl, jak byl proklamovanej, že střílel do dělníků, že to byli vopravdu chlapi, který bojovali s trestnou činností a chránili veřejnej pořádek. Z tý stránky historický, ale von to nebyl záměr autora, to rozhodně není dokument vo době a už vůbec ne o skutečným životě těch četníků. Ten byl daleko, daleko složitější a samozřejmě daleko těžší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že třeba u těch četníků byl takový zvláštní rozpor, který je u všech represivních asi složek, že třeba někdy museli jít i proti svému vlastnímu niternému přesvědčení a museli splnit svůj úkol, i když třeba to šlo proti srsti.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Tak rozhodně, s tím se setká v podstatě každý policista, s tím se setká téměř každý četník. A mohla to být zrovna ona otázka rozhánění demonstrací. Ale oni postupovali na základě rozkazu a především platného zákona, takže jim v podstatě v tu chvíli nic jiného nezbývalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dal se na vojnu, musel bojovat.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Přesně tak.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak zatímco jste poslouchali písničku, my jsme si tady s podplukovníkem Galašem povídali další věci o těch četnících a jsou tak zajímavé, že si myslím, že bych vás o ně nerad připravil. Vy jste třeba říkal, že mezi četníky právě z důvodů jednak možná existenčních, jednak z těch, že třeba jaksi museli jednat proti svému přesvědčení, bylo dost sebevražd, viďte.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
To byly desítky sebevražd. Ono to bylo velmi obtížné období, zejména ta 20.léta, protože poválečná krize, totální morální devalvace, cena lidskýho života neměla vlastně žádnou cenu. Do toho vlastně ti četníci žili v šílených podmínkách, mnohdy existovaly jednomužové, dvoumužové stanice, to znamená, že tam sloužili 2 četníci nebo taky 1. Takže sloužil vlastně pořád. Byli nasazováni v pohraničí v nepokojích. To byly velmi složitý podmínky. Samozřejmě byla tady další omezení, ta už tu byla od Rakouska-Uherska, nesměli se ženit. Četník se směl oženit nejdřív ve 30 letech věku, ještě ke všemu musel být definitivní, to znamená, že už musel být vlastně hotovým četníkem po určitém uplynutí doby. A ještě musel mít souhlas svého nadřízeného. Ten mu ho vůbec nemusel dát, protože to bylo přímo na něm. Nevěsta skládala věno 30 tisíc korun, což byla obrovská cena. No a samozřejmě to povolení nebylo nárokové. O tom dokonce rozhodl Nejvyšší soud, že to není porušování lidských práv.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak je to možné? Z jakých důvodů jaksi? Jak to bylo odůvodněno, že se třeba nesměli ženit před třicítkou?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Tak četnictvo byl vojensky organizovanej bezpečnostní sbor a tam byla podstata v tom, že s četníkem mohli hýbat v podstatě od Aše až po Jasiňu, kamkoliv. Kdykoliv bylo potřeba, tak byl nasazen někde jinde.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ze dne na den.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Ze dne na den. Četníci byli kasernováni, to znamená, že vlastně bydleli v kasárnách. I když byl ženatý, tak k tomu, aby bydlel doma, musel mít povolení. A v podstatě také faktem zůstává, že ta doba si to pravděpodobně žádala už jenom z toho důvodu nasazení. On tím, že nebyl ženatý, tak jednak mu nic nebránilo v tom být ve službě pořád a především nemusel brát ohledy na rodinu. Oni dokonce, když byli přijímáni, tak nesměli mít děti a nesměli být ženatí. Směli být přijímáni vdovci, to ano,ale ne ženatí četníci. Dokonce byly kvóta za Rakouska-Uherska, že v celých Čechách v roce 1850 bylo plánováno 9 ženatých četníků.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíte si, že to, že existoval četnický sbor, přispívalo jaksi ke klidu ve společnosti? A s tím souvisí další otázka. Myslíte si, že by znovuzavedení četnického sboru třeba něco tady u nás mohlo vyřešit?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Tak pozpátku. Určitě by to nevyřešilo už dneska nic. Když pominu teda náklady, tak já myslím, že policie tak, jak je postavená, tak to bohatě postačuje. Nicméně to četnictvo mělo obrovský respekt. Ty chlapi, kteří ve stejnokroji v podstatě žili, oni se v něm ženili, když už se teda mohli oženit, oni v něm existovali, oni v něm chodili na zábavy, na plesy, do kostela. Oni se v něm nechávali pohřbít. To bylo prostě obrovský poslání. A samozřejmě přes všechny ty peripetie měli obrovskou místní a osobní znalost, což byla alfa a omega. Kam přišel četník, tam zavládl pořádek. Koneckonců Čapek se ve svých povídkách zamýšlí nad tím, proč ta ženská s tou páskou přes voči, co má ty váhy, jakoby vážila pepře spravedlnost. Spravedlnost, to by měl být četník. A ono to tak skutečně bylo vnímáno. Četník prostě byl určitý sociální statut, který byl naprosto neoddiskutovatelný.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď na chviličku odběhneme od té problematiky policejních, četnických sborů a podobných a dostáváme se ke klasikům českého humoru. Sice můj dnešní host, podplukovník Galaš, se klasiky zabývá,ale klasiky četnického a policejního sboru. Tak teď si trošičku odskočíme. Co klasici humoru? Kdo vás tak nejvíc zajímá, bere, těší, baví?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Mě jich těší celá řada, ale přiznám se, že když se k něčemu chci vrátit a fakt si chci odpočinout a pobavit se, tak je to Šimek a Grosman.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Šimek, Grosman, no, prosím. Mě teď jenom tak napadlo, jestli by nějaká spojitost mezi třeba policejním sborem a touhle tou dvojicí, oni si nikdy ale, myslím, z četníků legraci nedělali.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Já mám pocit, že v žádný povídce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že ne? Vidíte to, možná si jich taky vážili. Tak jo, tak jim dáme slovo a oni nás určitě potěší.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem. Jeho hostem je dneska podplukovník, bakalář Radek Galaš, který je vedoucím správy sbírek, kurátorem podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky. Ale my nebudeme teď na vlnách Českého rozhlasu sami, protože my jsme se rozhodli, že někomu zavoláme a že to bude určitě zajímavé. Na druhé straně našeho spojení by měla být paní doktorka Olga Micková. Stalo se?
Olga MICKOVÁ
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den. Paní doktorko, srdečně vás zdravím já i můj host.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Dobrý den.
Olga MICKOVÁ
--------------------
Dobrý den. Já srdečně zdravím a jsem velmi překvapena, cože to je.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak představte si, je to pořad Tandem, ve kterém si povídáme 2, ale teď si budem povídat 3, protože jsem se dozvěděl, že pan Radek Galaš společně s vámi připravuje knížku o vašem dědečkovi. Je to tak?
Olga MICKOVÁ
--------------------
Ano, je, je.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak zkuste nám říct pár slov aspoň o vašem dědečkovi. Já vím, že když to vydá na celou knížku, je velice těžké říct pár větami, viďte.
Olga MICKOVÁ
--------------------
No, je to všechno už velice vzdálená doba, ale dědeček se opravdu velice věnoval takovýmhle různým otázkám, jako při zakládání četnictva a různě prostě těch věcí, které se kolem týkaly. Ale já nevím přesně, co by vás zajímalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, že to určitě řekne můj host, pan podplukovník Galaš, tak povídejte.
Olga MICKOVÁ
--------------------
Ten to určitě řekne lépe.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Paní doktorko, vždyť vy víte, jak já jsem zvědavej, mě by zajímalo úplně všecko.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V který fázi třeba teď zrovna, pane podplukovníku, jste v přípravě té knížky?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
No, já jsem v závěru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V závěru. No, tak vy byste mohl říct možná to, co už jste jaksi tak shromáždil a jednou větou jako publicista shrnout význam dědečka paní doktorky Mickové.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Tak já jenom vypíchnu takovej malej kousíček, protože ten význam byl opravdu veliký. Generál Ježek se svým zetěm, čili tatínkem paní doktorky Mickové, když už jsme v rozhlase, tak stál u zrodu takzvaného bezpečnostního rozhlasu. A spolu dokonce vysílali, měli na to i extra cvičení. A v podstatě se jednalo o to, že se vysílaly relace určené pro četnické stanice, kde si vždycky v pondělí naladili v určitou hodinu určitou vlnu a vysílaly se pátrání po pachatelích a důležité zprávy. Ale to poslouchala i veřejnost. A samozřejmě pan generál Ježek i s panem Váňou Semakou přišli na to, že díky tomu, že ta veřejnost to bude poslouchat, tak ta práce četnictva a policie může být daleko efektivnější díky pomoci veřejnosti. A skutečně se stalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je neuvěřitelný. To je v podstatě předchůdce třeba televizního pořadu Na stopě, kde se taky vyzývá veřejnost ke spolupráci. Tak to koukám, že už tady všechno dávno a dávno bylo. I díky vašemu dědečkovi, paní doktorko.
Olga MICKOVÁ
--------------------
Ano. No, bylo to takový všechno ve zrodu, ale dělali to s velkým nasazením a myslím si, že skutečně to mělo význam, že opravdu jako to trochu mohlo zavdat takový podnět k tomu, aby se i širší veřejnost zajímala o to, co se vlastně kolem děje a speciálně tedy o tyto věci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestlipak, pane podplukovníku, tehdy ta odezva nějaká byla, jestli opravdu veřejnost pomáhala?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Byla, skutečně pomáhala. Dokonce bylo zaznamenáno, byť neexistovaly statistiky, ale ve vzpomínkách právě generála Ježka i dalších, co jsem potom našel, tak se hovořilo o tom, že díky poslechu veřejnosti ta veřejnost začala daleko víc vnímat pátrání po pachatelích a upozorňovat na podezřelé osoby a celá řada pachatelů byla díky tomu vlastně dopadena.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je velice dobré vyznění toho našeho rozhovoru, paní doktorko. Moc vám děkuju, přeju vám hodně zdraví a ať se vám hezky poslouchá taky rozhlas. Mějte se. Na shledanou.
Olga MICKOVÁ
--------------------
Já děkuju a omlouvám se, že ten můj vstup byl takový velmi rozpačitý, ale pan podplukovník vám řekne mnohem víc, protože hlavně jeho zásluhou je toto všechno. Já jsem jenom pouze takový pomocný faktor.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vám děkuju a nebojte se, já si ho ještě vyzpovídám.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Mějte se krásně a já se ozvu.
Olga MICKOVÁ
--------------------
Děkuji a na shledanou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Díky svému studiu a pátrání v historii policejních sborů, četnických sborů se můj host, podplukovník Radek Galaš dostává ale opravdu k neuvěřitelně zajímavým skutečnostem, momentům, možná i pro něj překvapivým. Třeba si myslím, že nakonec i to, že třeba naše policie opravdu i v evropském kontextu něco znamenala.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Tak rozhodně. Byla to zejména prvorepubliková policie vlastně díky svému jednomu velkému představiteli a to byl všem známý rada Vacátko, který skutečně žil, existoval. Byl to šéf 4.oddělení pražské kriminálky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I když se jmenoval jinak teda.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Jmenoval se Vaňásek. A on v podstatě stál u zrodu takové instituce, jako byl Interpol, protože on už ve 20.letech inicioval mezinárodní setkání policistů ve Vídni a v dalších evropských městech a byl skutečně významným představitelem třeba v boji s obchodem s bílým masem anebo taky s kokainem a morfiem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A dá se říct, že třeba v kontextu s tou Evropou byla naše policie jaksi vůbec efektivnější nebo efektivní hodně?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Byla velmi efektivní, zejména třeba na poli odhalování takových těch mezinárodních zločinů, jako bylo padělání, pašování i obchod s omamnými látkami a podobně. Skutečně měla teda velmi dobrý zvuk v celé Evropě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Našel jste při svém pátrání taky něco, co vás třeba překvapilo nepříjemně? Něco, co tak zaskřípalo jako třeba?
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Určitě. Když se věnuji třeba období protektorátu, v podstatě nejtemnější období našich dějin, tak tam narážíte na osobnosti, které rozhodně nepřispívaly ke cti policejního sboru, ať už to byl plukovník Vít, který se o své vůli podílel na vyhlazení Lidic nebo to byl generál Otto Bláha, který založil Svaz válečníků a v podstatě po válce byl popraven. Takže i takovéto osobnosti samozřejmě naleznete a jsou to ne nepříjemná, to se tak asi úplně říct nedá, protože je logické, pokud je ten sbor složen z normálních lidí, že i mezi nimi se takoví renegáti najdou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě. Jaksi jsme jenom lidé, někteří jsou odolnější, někteří méně, někteří podlehnou a někteří to udělají třeba jenom z prostého prospěchu. I o takových samozřejmě mluví historie policejních sborů a četnických sborů, kterou mimochodem velice zodpovědně prochází můj dnešní host, podplukovník Radek Galaš.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Možná, že jste taky, vážení a milí posluchači, pakliže jste Pražáci anebo jste byli zrovna v té době třeba v Praze v době, o které za chviličku budu mluvit, anebo jste o tom třeba něco zaslechli, případně viděli v televizi, každopádně můj dnešní host, podplukovník, bakalář Radek Galaš je kromě jiného taky nositelem odznaku Bojovník rozhlasu. Ne, že by tam tedy jaksi v 45.bojoval, ale vy jste připravoval a velel dokonce rekonstrukci bojů o rozhlas. A to je to, o čem si chci popovídat, protože to se mi strašně líbilo. Já jsem to dokonce viděl opravdu, protože jsem byl zrovna v budově rozhlasu a viděl jsem jaksi v podstatě dva momenty. Jeden tehdy, když tam režisér Vávra natáčel, tuším, že to bylo osvobození Prahy nebo něco takového, a potom tohle to. A musím říct, že to obojí bylo nesmírně dramatické. To vaše bylo ještě dramatičtější, protože se to nezastavovalo povelem stop.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
To se nezastavovalo, to je pravda. Já krom toho teda, co dělám, tak jsem ještě členem občanského sdružení Četnická pátrací stanice Praha, která se zabývá podobnými věcmi. A samozřejmě jsme pochopili, že jak přiblížit mladší generaci dějiny nejlíp než akční ukážkou. Samozřejmě na začátku byla vize, hele, tak uděláme boj o rozhlas. To tenkrát přišlo každýmu úplně mimo, no, nicméně fakt se podařilo a ten boj o rozhlas jsme zrekonstruovali, řekl bych, tak na 75 procent. Nikdy už není na 100 procent nic, ale včetně vyvěšení praporů a všech těch událostí, příjezdu policejního autokaru přes vytloukání oken, to je dodneška velmi humorná ukázka, tak se podařilo skutečně celou tu rekonstrukci udělat. Bylo tam přes 100 účinkujících. Nevím, jestli se někdy podaří takovouhle věc zopakovat. Ale myslím si, že to teda svůj dopad rozhodně mělo, protože ta odezva pro rozhlas byla taková, že celá řada pamětníků tam začala posílat svoje vzpomínky, dopisy, paměti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z čeho jste vycházeli? Předpokládám, že z různých záběrů dokumentárních, potom možná z fotografií a taky určitě ze vzpomínek možná ještě účastníků.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
My jsme vycházeli především z archivních materiálů. Potom jsme vycházeli ze vzpomínek účastníků. Podařilo se nám několik opravdu, já to řeknu majstrštyků, protože jsme našli třeba posledního, dnes už posledního žijícího policistu, jmenuje se pan Šafr, bydlí v Roztokách u Prahy, který skutečně o ten rozhlas bojoval. On tam přijel s tím autokarem a skutečně sestřelil i toho Němce právě z toho balkonu. Díky jemu se nám podařila objasnit celá řada věcí, která do té doby v podstatě ani nebyla známa. Našli jsme tam samozřejmě další otazníky, které jsme nerozluštili dodnes. Měli jsme pamětníka pana Baudyše, který coby četník dobýval rozhlas přes střechy, vlastně se probourávali dolů. Takže díky těmto lidem a díky bádání v archivních materiálech a samozřejmě nastudování celé řady knih tak jsme dali dohromady scénář, který byl co nejbližší té realitě. No a pak už jsme to jenom spustili tím povelem a jdem do toho a pak už se jenom střílelo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A bylo to nesmírně zajímavé stejně tak, jako je celá práce mého dnešního hosta, podplukovníka, bakaláře Radka Galaše. Já si myslím, že vám můžeme jenom závidět to dobrodružství, i když zase ta mravenčí práce v těch archivech, ta zase až tak záviděníhodná není, ale má úžasné výsledky. Tak s těmi dalšími nás třeba zase někdy v Tandemu seznámíte. Za vaši návštěvu moc děkuju, ať se daří.
Radek GALAŠ, vedoucí správy sbírek, kurátor podsbírky písemnosti a tisky Muzea Policie České republiky
--------------------
Děkuji a na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 22. srpna 2013.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
