Těším se na cokoliv, co přijde, a nebude to negativní, říká Josef Mladý
Prostý výčet činností Josefa Mladého prozrazuje renesančního člověka. Označuje se za herce, hudebníka, moderátora, leteckého konstruktéra, plavce, golfistu, stavitele, podnikatele, bruslaře, surfaře. A seznam pokračuje. Výrazně u něho ale v očích veřejnosti převažuje role komika, což potvrdil také v rozhovoru s Janem Rosákem.
Josef Mladý plus Josef Alois Náhlovský rovná se třeskutá zábava. Těžko se dá ubránit této jednoduché rovnici, když spolu oba herci pracují už kolem čtyřiceti let, během kterých vznikly desítky legendárních scének. Vystupují spolu dodnes a nic nenasvědčuje, že by se to mělo změnit. Pokud by ostatně Josefa Mladého něco nebavilo, nejspíš by to nedělal.
„Jsem člověk, který má rád život a rád si ho užívá. A pokud je něco, co se mu nelíbí, tak se to snaží opustit nebo jít někam jinam a neprat se s tím, protože to nemá cenu. Tady máme vyčleněný čas na tom světě. Někteří lidé říkají, že je posmrtný život. To by bylo super, ale nikdo mi to nepotvrdil. Takže si zatím budu užívat to, co mám tady, a vším, čím budu, budu rád.“
Každou vteřinu, kterou prožijete, prožijete buď veselý, nebo smutný. Každopádně ji odškrtnete. Takže je to jedno, já jsem radši veselej. Co mám před sebou, je dobrá věc. Těším se skutečně na cokoli, co přijde a nebude to negativní.
O slovech Josefa Mladého hovoří i činy, jelikož neustále rozšiřuje portfolium svých činností a aktivit. Nedávno se začal zabývat i vzděláváním. Rozhodl se školit lidi po internetu a vytváří platformu, která umožní přístup k vědomostem propojením lektorů a žáků.
„Uvědomil jsem si, že třeba hudební školy vytvářejí z nějakých dětí hudebníky. Ale hudebník, který neví nic o zvukařině, není zkrátka dokonalý hudebník. A dneska zvukařina, to je chemie, a oni by měli vědět, že když hraje kytaru a přežene to, přetáhne to na basech, že to někde musí někdo oříznout, že to nějaký reproduktor nepřenese, že to někomu bude třeba v sále vadit a tohle si myslím, že když se lidi dozvědí na začátku, budou líp komunikovat se zvukaři, dnes už chudáky, který za všechno můžou. Vždycky když někdo něco zvoral, mohl za to zvukař.“
Létání zlepšuje charakter
Jedním z mnoha koníčků známého komika je také létání, které ho drží už dlouhé roky. Z dětství si ostatně ihned vybaví jako oblíbenou knihu O letadélku Káněti. Navíc se po letech zkušeností domnívá, že létání zlepšuje charakter.
„Zaprvé to sbližuje generace. Když se na letišti potká patnáctiletý kluk a holka, který už mohou létat motorové ultralighty, se sedmdesátiletým klukem a holkou, který ještě mohou létat motorový ultralighty, mají si o čem povídat. Létají ve stejném vzduchu, tahají za stejné kniply, vzduch jim dává stejné informace. A pokora vůči přírodě tam musí být od patnácti do sedmdesáti pořád stejná. A navíc ten patnáctiletý človíček musí uznat, že sedmdesátiletý něco umí. A může mít tendenci se od něj učit. A to je to, co si myslím, že ve společnosti v současnosti trošku chybí.“
A jakého kréda se snaží Josef Mladý držet? „Každou vteřinu, kterou prožijete, prožijete buď veselý, nebo smutný. Každopádně ji odškrtnete. Takže je to jedno, já jsem radši veselej. Co mám před sebou, je dobrá věc. Těším se skutečně na cokoli, co přijde a nebude to negativní. A důležitý je si uvědomit, že negativní věci je třeba odložit, ne bouchat do stolu. Odložit a pak se můžeme těšit na všechno.“
Poslechněte si celý rozhovor Jana Rosáka s Josefem MladýmVíce z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
