Jídelníček v české restauraci by byl chudý, kdyby chyběly tzv. hotovky – jídla, která často míváme i na domácím repertoáru – guláš, omáčky… Jenomže – nová hygienická pravidla posvěcená Evropskou unií jsou neúprosná – co se neprodá do odpoledne daného dne, nemá nárok „přežít“.

Soutěž Regionální potravina vyhlašuje Ministerstvo zemědělství na podporu malých a středních výrobců v každém regionu a letošního ročníku se účastnily oba severočeské kraje – v Libereckém byli nejlepší chléb z Držkova, krůtí párky od firmy Prominent, sýr Gaston s bazalkou z příšovické Mlékárny, bio ovčí jogurt z farmy Josefa Pulíčka, Český med od Jiřího Vomáčky, červené kysané zelí z Brniště a cukrovinka Lomnické kostky, v nápojích zabodoval světlý ležák František z pivovaru Novosad v Harrachově.

Mistr kuchař Jaroslav Vašák se pustil i do knihy tématicky trochu odlehlé – jmenuje se Kuriózní svatby a rozvody. Sám si vybral dobře, jeho žena Eliška má pochopení a dokonce už v roce 1988 obdržela čestné uznání od Klubu sběratelů kuriozit za trpělivost, kterou s manželovými sběratelskými zálibami má.  

V Praze vyhlásili soutěž na podporu cestovního ruchu. Veřejnost měla posílat recepty, odborná porota vybere dvacítku nejlepších a o těch se pak bude až do konce května 2011 on-line hlasovat na webu Pražské informační služby. Vítězné pokrmy se dostanou i na jídelní lístky některých pražských restaurací. A co by dozajista chybět nemělo, to je Pražská šunka. Roku 1857 pražského řezníka Františka Zvěřinu napadlo nechat v láku odležet celou kýtu i s kostí, poté ji vyudit a mírně povařit. A existuje ještě jedna specialita, která nese Prahu přímo v názvu – Pražský koláč. Jedna z variant: 

S jen malou nadsázkou můžeme tvrdit, že kysané zelí mělo nezanedbatelný vliv na objevování dalších světů – kapitán Cook na své plavby bral i sudy s kysaným zelím, které námořníky chránilo před kurdějemi – nemocí z nedostatku vitamínu C, později Britové přešli na citróny, ale německé námořnictvo stále využívalo dobrodiní kysaného zelí. Mléčné kvašení zeleniny využívají nejen evropské národy – na své kimči nedají například dopustit Korejci a kimči není nic jiného, než směs zelenin naložená velmi podobným způsobem jako naše zelí, navíc hojně okořeněná. Směs je velmi variabilní – podle kraje i jednotlivých rodin a taky podle ročního období. Podává se k mnoha pokrmům, zejména k trochu fádní rýži. A v Soulu je dokonce muzeum kimči.

Věda vám rozebere misku kysaného zelí do poslední molekuly a vyčíslí, kolik a jakých nám prospěšných látek obsahuje – jsou tzv. látky bioaktivní – bakterie mléčného kvašení, slušně velký obsah vitamínů B a B 12, taky K a C – však soudky s kysaným zelím chránily evropské plavce na dalekých mořských poutích před kurdějemi. V kysaném zelí je i draslík, vápník, hořčík, kyselina pantotenová, fluor, zinek a různé enzymy a to všechno významně podporuje obranyschopnost organismu, tvorbu krve i hormonů, kysané zelí dokonce snižuje krevní tlak a obsah cholesterolu v krvi, podporuje střevní činnost a tím urychluje vylučování toxických látek z těla.

Dovolte připomenout osobnost Jiřího Dienstbiera, o jehož politické činnosti, zahraniční politice, o přestřihávání ostnatých drátů jste v minulém týdnu asi slyšeli mnohé. Ale ráda bych na něj vzpomněla i z trochu jiného úhlu pohledu – třeba slovy byvšího kolegy Petra Horáka, který dodnes nezapomněl na tu výtečnou whisky, kterou spolu při natáčení popíjeli. Takový zážitek nemám, ale zato vím, jak vyhlášené byly Dienstbierovy houskové knedlíky.

Norbert Hojda je jedním ze dvou Severočechů v české kuchařské reprezentaci – tím druhým severočeským želízkem je cukrářka Pavlína Klopfštoková z Děčína, z tamní Střední školy řemesel a služeb. Norbert pracuje v restauraci Domov v Liberci, absolvoval i osm let v pražských Sovových mlýnech, ale do linečce se rád vrátil, má tam bydliště i rodinu.  

Miroslav Husák z Brna je dalším z členů národního reprezentačního týmu Asociace kuchařů a cukrářů, na světové soutěži v Lucembursku se podílel na tvorbě hlavního chodu, který se jmenoval – dančí hřbet pečený ve zvěřinové šunce, konfit z dančí plece, dýňový nákyp, smažená houbová kroketka a houbové zeleninové ragú. Výsledný efekt – krásný talíř, jehož obsah bylo skoro škoda sníst. 

Jedním z členů reprezentačního týmu kuchařů a cukrářů byl taky Radek David – sice na místě náhradníka, ale zato musel umět zaskočit všude - s výjimkou cukrařiny, na to by si prý netroufl. Ostatně prapor českých cukrářů třímala Pavla Klopfštoková z Děčína a severní Čechy měly ještě jednoho zástupce v národním týmu – Norberta Hojdu z Liberce. 

Kapitán národního týmu kuchařů a cukrářů Jan Horký se nemohl ani po týdnech odstupu smířit s hodnocením, protože se například singapurskému komisaři nepodařilo vysvětlit, že česká žemlovka se prostě nepřipravuje s výrazným zázvorem. 

Máme mimořádnou možnost nahlédnout do zákulisí nebo chcete-li pod pokličku, což je v tomto případě patrně trefnější vyjádření - kuchařské olympiády. Jak jinak nazývat Světový kulinářský pohár, který je pořádán pod patronací Světové asociace kuchařů a cukrářů ve čtyřletém cyklu? V roce 2010 se účastnilo zhruba 2 400 kuchařů a cukrářů z 53 zemí, včetně České republiky…

Michal Mašek má na svátek Štěpána, druhý svátek vánoční, z dětství zakódované kupodivu dost nepříjemné vzpomínky – to tradiční rodinné menu bylo pro malého kluka k nestrávení a to skoro doslova – začínalo se hovězím vývarem – „silným jako noha petřínské rozhledny“, abychom byli doslovní, přes hovězí žebro s oblohou a zaječí hřbet až ke „kopci“, což byl rodinný majstrštyk a zároveň salto mortale… Vaječný a máslový a cukrový krém, vycpaný rozinkami, piškoty a taky rumem…

Etnografka Bohunka Krámská ze Severočeského muzea v Liberci prostudovala spoustu materiálů a zápisů o tom, jak se kde na Liberecku vánoce slavily a taky co se podávalo na štědrovečerním stole.

Nic bych za to nedala, že utopenci jsou specifickým českým vynálezem, stejně jako obložené chlebíčky. A i velmi vybraní strávníci nebo jemné dámy po tomhle chlapsky drsném pochutnání občas s chutí sáhnou. Připravit utopence, to není jen tak, základní recept je sice jasný – uzenina naložená s cibulí v kyselém láku, ale jak udělat utopence, který bude mít šanci zvítězit v lítém konkurenčním boji, který okouzlí něčím navíc?  

Kateřina Horáčková působila ve středisku MRKEV v Solanech a protože vyznává způsob života šetrný k životnímu prostředí, vypadají podle toho i vánoce. Vůbec celá zima tu může být velmi poetická, pokud do té poezie zahrnete třeba i štípání dříví. 

Světový kulinářský pohár Villeroy & Boch Culinary WorldCup pořádá každé čtyři roky Vatel-Club Lucembursko pod patronací WACS (Světová asociace kuchařů cukrářů). Na letošní ročník se přihlásilo mnoho týmů i individuálních soutěžících – cca 2400 kuchařů a cukrářů z 53 zemí celého světa. Národní team Asociace kuchařů a cukrářů České republiky(NT AKC ČR) který v celkovém hodnocení skončil na 13. místě se ziskem dvou stříbrných medailí.

Dnes se nikdo nediví speciálním kuchařkám pro děti, ale nevím o nikom – krom mistra kuchaře Jaroslava Vašáka, kdo by sestavil kuchařku pro důchodce. 

Na programu letošního zahradního veletrhu Zahrada Čech v Litoměřicích bylo i vyhlášení vítězů v soutěži o nejlepší potravinářský produkt Ústeckého kraje, kraje Přemysla Oráče a také vyhlášení nositelů značky Regionální potravina Ústeckého kraje, tuto soutěž vyhlásilo pro všechny kraje letos poprvé Ministerstvo zemědělství - pojďme se tedy podívat, kdo může značku používat.

Takhle provokativně se ptá Michal Mašek a srovnává úroveň a kvalitu potravin prodávaných na západ od našich hranic a u nás.