24. února  2009  rubrika: Divadlo

Místa, na která chceme zapomenout, nemají jméno

Niekur / Nikde - Foto: Daniela Vokounová

Niekur / NikdeFoto: Daniela Vokounová

V pražském Ungeltu se od podzimu uvádí "Radokem oceněná" hra Kateřiny Rudčenkové Niekur / Nikde. Autorka se ani tentokrát neodchýlila od toho, co je patrné a stěžejní pro její poezii, povídky i dramatickou tvorbu. Píše o sobě - a to velmi, velmi otevřeně.

Zinscenování Niekur / Nikde je pro Rudčenkovou faktickou divadelně inscenační premiérou. Stejný titul uvedlo doposud ve scénickém čtení Divadlo Letí a její starší hra Frau in Blau byla v podobném duchu uvedena v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. 

 

Hostem Ondřeje Černého je spisovatelka a dramatička Kateřina Rudčenková. 1. část rozhovoru.

Vložit na svůj web

Niekur / Nikde - Foto: Daniela Vokounová

Niekur / NikdeFoto: Daniela Vokounová

Síla textu není ve vnější dramatičnosti, ani složitých zápletkách, ale spíše ve způsobu vyprávění. Jde tu více o jiskřivý a nesmířený vnitřní svět a bystré prožité komentáře, které se ovšem nemohly zrodit jinak, než z nahlédnutí a empatie. Na scéně se odvíjí v podstatě banální (co se týče událostí) love story, líčící osudové setkání mladé české spisovatelky s o 15 let starším litevským kolegou na literární stáži v Německu. On a ona - Agnes a Kornelius. Zatímco ženská postava (hraje ji Helena Dvořáková) se odkrytě identifikuje přímo s autorkou textu - je mírně hysterická, trochu příliš upínavá s jednostranně a ostře ženským uchopením světa, skutečná autorka textu musela hluboce proniknout i do myšlenkových pochodů Jeho (Miroslav Etzler), tedy muže po čtyřicítce s manželkou a dětmi. 

 

Hostem Ondřeje Černého je spisovatelka a dramatička Kateřina Rudčenková. 2. část rozhovoru.

Vložit na svůj web

Niekur / Nikde - Foto: Daniela Vokounová

Niekur / NikdeFoto: Daniela Vokounová

Co je pro Niekur (litevsky Nikde) velmi podstatné a co by mohlo být považováno za pouhý obal dramatu, je vyprávění ústředních protagonistů pouze ve třetí osobě. (Však také když Kornelius položí otázku: "Myslí si, že by její hra vyzněla v první osobě příliš plytce?," herečka jako by vystoupí z postavy a obhajuje toto rozhodnutí z pozice autorky.) Odpověď je ano, zněla... Ale mám za to, že použití třetí osoby je zde především prostředkem získání nadhledu nad osobním prožitkem. 

Protože stáž, na které se Agnes a Kornelius setkali, trvá tři měsíce, je jasné, že se něco mezi nimi stane. Ona to dlouho promýšlí, zvláště potom, co se dozví, že on je ženatý, nicméně se nedokáže ubránit. Že to zní jako mexická telenovela? Ne z pod ruky Kateřiny Rudčenkové. Ne z pod ruky Kateřiny Rudčenkové, která neváhá v dialozích mj. používat explicitní výrazy. V opozitu pak stojí především v intimních momentech Rudčenkové výsostně básnický a uchvacující jazykový projev. 

Niekur / Nikde - Foto: Daniela Vokounová

Niekur / NikdeFoto: Daniela Vokounová

Agnes s Korneliem se dokola procházejí, pijí víno, debatují nad tím, co píší, milují se. Rozdíl v uchopení románku i životní etapě, v které se postavy nacházejí, je patrný už od začátku. On je klidný a vyrovnaný v životě i práci a nestydí se vyprávět třeba o své ženě, zatímco ona neví co se sebou a o svém psaní pochybuje. Jedině být s ním je do jisté doby tak jednoduché a samozřejmé! Dokud se však sama chtě nechtě zcela neodevzdá, kdežto Kornelius si udrží vztah v pevných mantinelech. "Muži si vystačí sami. V přítomnosti milenky dokáží myslet jen na sebe. Ona dokáže myslet jen na sebe ve vztahu k němu," uvědomuje si brzy Agnes. 

Nebyli by to spisovatelé, kdyby občas na té stáži také něco nenapsali. "Těžký a niterný" milostný příběh je na scéně čas od času prostříhán banální hrou o siamských dvojčatech, kterou Agnes píše. Jenomže to, co na začátku jednou či dvakrát uvolňuje napětí, se stává v průběhu hry trapným a ke konci již velmi trapným. Otázkou je, jestli je to vinou textu či jeho inscenační podoby. Především šilhající Miroslav Etzler v hloupé paruce v pátém vstupu "seriálu o dvojčatech" už vtipný opravdu není. Paralela s rozchodem hlavních postav a úspěšně odoperovanými siamskými dvojčaty je tak poněkud pohřbena. Zrovna tak nesluší výjimečnému textu nenápaditý hudební motiv, který má patrně zajistit prolínání scén.

Každá stáž a příběh jednou končí. I když je ten příběh život. "Take care," říká Kornelius. Odjíždí. Nejen Agnes to přijde vůči prožitému málo. Možná si to místo skutečně zaslouží ztratit jméno. 

Autor:  Tomáš  Kůs
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 24. června  2011     Fotogalerie  rubrika: Divadlo

    Bambušek válčí Na zábradlí

    Režisér a dramatik Miroslav Bambušek se obvykle pohybuje na poli alternativního divadla, jeho dosavadní projekty spadají spíše do undergroundu. Uvedení hry Česká válka, věnované hrdinům třetího odboje, na jevišti kamenné...

     
  • 19. května  2011       rubrika: Divadlo

    Co přináší Draci noci...

    Divadelní spolek Kašpar uvádí nový májový speciál. Komorní představení Draci noci je něčím, na co si dnes málokterá divadelní scéna troufne. Inscenuje totiž výběr z poezie starých národů.

     
  • 19. dubna  2011       rubrika: Divadlo

    Ztracená víra v Divadle Komedie

    Režisér David Jařab si v Rakouské sezoně Divadla Komedie nenechal ujít zinscenování povídky svého oblíbeného autora Josepha Rotha. Legenda o svatém pijanovi se v Jařabových rukou odpoutává od reálií a soustřeďuje se...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace