31. května  2011  rubrika: Film

Tetro – experiment stárnoucího mistra

Kariéry režisérských legend mají v četných případech výrazně sestupnou tendenci. Mnozí z velikánů filmové historie se s každým novým filmem snaží dokazovat publiku, že na to ještě stále mají, že je co sdělovat. Anebo další a další snímky točí ze setrvačnosti, bez ohledu na ohlas diváků a kritiky, snad pro samotnou radost z tvůrčí činnosti. Vyloženě zdařilá díla v pozdním tvůrčím období jsou spíše výjimkou. Vyvstává otázka, do jaké kategorie spadá Coppolovo Tetro.

Americký režisér s italskými kořeny Francis Ford Coppola se mezi filmařskou elitu dostal především mafiánskou ságou Kmotr I-III (1972, 1974, 1990). Z dalších úspěchů stojí za to připomenout válečné drama Apokalypsa (1979) nebo hororovou klasiku v opulentním hávu Drákula (1992). V kariéře se objeví i jisté přešlapy, avšak i mistr tesař se někdy utne. Ovšem v posledních letech se přešlapy mění v zaškobrtnutí, ne-li vyloženě pády do prázdna. 

Příběh nového Coppolova snímku se odehrává v Buenos Aires, kam se vydává mladý Bernnie (Alden Ehrenreich) hledat staršího bratra Angela (Vincent Gallo), který v sobě pohřbil nejen vzpomínky na dramatickou rodinnou minulost, ale i literární ambice. Bernnie se postupně seznámí s lidmi kolem Angela, s jeho pohlednou ženou (Maribel Verdú), a s temperamentní skupinkou z alternativního divadla, kde Angelo pomáhá jako osvětlovač. Mladší bratr objeví Angelův rukopis, nedokončenou hru, která je do jisté míry kronikou rodiny Tetrociniových (odtud Angelova přezdívka Tetro). Přes bratrův odpor hru dokončí, ta se dostává na divadelní festival, kde dochází k závěrečné katarzi. 

Avšak katarze je v případě tohoto filmu silné slovo... Za úvahu stojí i označení „film“ – Tetro je prazvláštní směsicí teatrálnosti, filmového materiálu, záznamů snění, až surreálných výjevů. Úvod působí ještě poměrně atraktivně a patrná je jistá koncepce, s přibývajícími minutami se však ocitáme ve stále větším chaosu a bezradnosti. Zvlášť bizarním prvkem je scénář, který má na svědomí právě F. F. Coppola. Co by se dalo prominout začínajícím experimentátorům, u vyzrálého tvůrce vyvolává značné rozpaky. Scénář bují bez jakéhokoliv dramaturgického zásahu, chybí pevná koncepce. Největší zvláštností jsou „rekvizity“ propůjčené z telenovel a jiných pokleslých žánrů. Zatímco třeba u Pedra Almodóvara bývají použity s jemnou nadsázkou, nebo vyloženě parodovány, v Tetru prostě jen jsou. Hledání ztraceného bratra, trauma z minulosti, terapeutka zamilovaná do svého pacienta a hlavně závěrečné odhalení velkého rodinného tajemství. (Abychom se vyhnuli spoilerům, více prozradit nelze, ale nepřipomíná snad závěrečná scéna obdobnou z Cimrmana?) To vše protkáno místy topornými dialogy. Závěrem scénář působí vyloženě jako zmatečné blábolení z těžkého spaní. 

Ale pár slov ke kladným stránkám snímku. Velice působivá je kamera Mihaila Malaimareho. Vizuální hra s černobílým materiálem odkazuje k filmům 50. let a ošálí diváka natolik, že chvílemi zmateně přemítá, kde se v „letitém“ snímku vzal notebook nebo graffiti. Černobílou retro poezii však narušují flashbacky vyvedené v barvě, stejně tak snové taneční a operní výjevy. Sympatickou stránku filmu zle nalézt v hereckém obsazení, zajímavým objevem je Alden Ehrenreich v iniciační roli Bernnieho, uměřeným výkonem potěší charismatický Vincent Gallo v roli staršího bratra. Ústřední dvojici doplňuje půvabná Maribel Vedrú. Carmen Maura, legenda evropské kinematografie, příliš důstojného prostoru nemá, je zde prostě jen tak... 

Tetro vlastně vůbec působí „jen tak“. Bez větších ambicí, bez pomyšlení na diváka (pro dvouhodinovou stopáž v tomto případě nelze hledat slova obhajoby), bez ohledu na mínění kritiky. Snímek tak připomíná pusté manýry umělců, k jakým se často uchylují v pokročilém věku. V souvislosti s F. F. Coppolou můžeme vzpomenout dalšího režiséra původem z Itálie - Bernarda Bertolucciho. Společné nejsou jen kořeny, ale i „odbočka“ od úspěšné kariéry ke snímkům, které sice mohou najít své příznivce, čiší z nich třeba nadšení pro hru a samotný tvůrčí proces, časté jsou vzpomínky na mládí, první milostná vzplanutí, a první setkání s filmem, avšak většina z těchto pozdních experimentů mohla klidně zůstat v soukromé sbírce mistrů. 

Související odkazy: oficiální stránky filmu, ČSFD, HCE 

Tetro, drama, USA/Argentina/Španělsko/Itálie, 2009, 127 min 

Režie: Francis Ford Coppola, kamera: Mihai Malaimare Jr., scénář: Francis Ford Coppola, hudba: Osvaldo Golijov 

Hrají: Vincent Gallo, Alden Ehrenreich, Maribel Verdú, Carmen Maura, Rodrigo De la Serna, Leticia Brédice, Erica Rivas 

Autor:  Mario Jarý
 

Nové články v rubrice

  • Alfredo Castro a Antonia Zegersová - Foto:  Artcam
    30. srpna  2011     Fotogalerie  rubrika: Film

    Post Mortem aneb Revize chilské historie

    Chilský režisér Pablo Larraín se vrací do temné minulosti své země. Ta v obou jeho dosavadních celovečerních filmech určuje...

     
  • Brad Pitt - Foto: Film Europe
    26. července  2011     Fotogalerie  rubrika: Film

    Rozkošatělá meditace pod Stromem života

    Poslední filmový opus Terrence Malicka má za sebou úspěch v Cannes (Zlatá palma pro nejlepší film), ale i nelichotivě vysoké...

     
  • Craig Roberts - Foto:  Aerofilms
    20. července  2011     Fotogalerie  rubrika: Film

    Jmenuji se Oliver Tate

    Celovečernímu debutu režiséra a herce Richarda Ayoade Jmenuji se Oliver Tate předcházela smělá přirovnání k takovým „klubovým...

     
 

Přidání názoru

Předmět:

Jméno:

Email:

Text: