7. března  2007  rubrika: Hudba

Kosmopolitní směs zn. Maraca

Obal CD - Foto:  www.maraca.cz

Obal CDFoto:  www.maraca.cz

Mezi rockem, jazzem a world music rozkročená zlínská skupina Maraca hraje hudbu, s níž se v Česku setkáte jen stěží. A s podobnými obtížemi byste u nás hledali tak výjimečnou a přesvědčivou zpěvačku, jakou je "frontwoman" souboru Gabriela Plíšková-Vermelho. Nové, převážně anglicky nazpívané album skupiny The Body Is Too Slow For Me (vyd. Indies Records) je snad ještě zajímavější nahrávkou, než je ta, za níž byla kapela před třemi lety nominována na cenu Akademie populární hudby Anděl.

Maraca - Gabriela Vermelho - Foto:  www.muzikus.cz

Maraca - Gabriela VermelhoFoto:  www.muzikus.cz

Maraca vznikla před sedmi lety a po eponymním debutu a scénické hudbě z divadelního představení Komedie omylů na sebe výrazněji upozornila albem Longe, na němž zasadila verše portugalského básníka Fernanda Pessoy do "babylonské" změti stylů a vlivů. V roce 2005 se propojila se spřízněnou formací Zimbova, aby společnou deskou Krvavé balady oprášily mordýřské lidovky moravsko-slovenského pomezí. Dnes třicetiletá, klasicky hudebně vzdělaná Gabriela Vermelho současně pracovala i na své herecké kariéře: za roli čarodějky v nové verzi Uhdeho a Štědroňovy Balady pro banditu v brněnském divadle Husa na provázku získala Cenu Alfréda Radoka v kategorii Objev roku a stala se i blízkou spolupracovnicí pražského Divadla Ta Fantastika, kde dodnes účinkuje v muzikálech Excalibur či Obraz Doriana Graye. Souběžně navíc zpívá i v jazzové formaci Four Brothers a hraje na housle v Talichově komorním orchestru. 

Jakkoli je neobyčejně mnohotvárný zpěv Gabriely Vermelho nadále jistě největší hodnotou Maraky, je i na novém albu zpěvačka součástí promyšleného celku. Nové skladby opět vyrůstají z jazzrockových kořenů, mísí se v nich ovšem nejrůznější kulturní inspirace. Tím, že Maraca získala do svých řad spoluhráče Joea Zawinula, Stinga či Santany, indického kytaristu, zpěváka a hráče na sitar Amita Chatterjeeho, ještě rozšířila svůj žánrový i nástrojový arzenál. 

Přestože zvuk elektrické kytary je na novince Maraky výraznější, než tomu bývalo dřív, kořením nahrávky jsou zvukové obrazy, které dokáže vykouzlit nečekaná koexistence pětistrunné violy kvintonu s arabskou loutnou oud a třeba klasickými hammondkami. Mezi příjemná překvapení alba, jehož titul (v překladu Tělo je pro mne příliš pomalé) cituje z díla perského básníka a mystika 13. století Džaláluddína Rúmího, patří i Salome, "něžná i proradná" coververze jedné z nejsilnějších Krylových písní. 

webové stránky kapely 

Autor:  Milan Šefl
Pořad: Týdeník Rozhlas  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 6. prosince  2010       rubrika: Hudba

    The Tap Tap oslaví Mikuláše v Opeře

    V současnosti asi nejznámější hudební skupina složená z mladých lidí s tělesným handicapem, The Tap Tap, oslaví letošního Mikuláše neobvykle honosně. Své vystoupení, které připadá právě na 6. prosince, totiž uspořádá...

     
  • 20. října  2010       rubrika: Hudba

    Hu, ti Dva jsou stále lepší!

    Na svém facebookovém profilu mají tisíce přátel z nejrůznějších koutů světa. Za čtyři roky existence hráli skoro v celé Evropě a v létě navíc i na ostrově Reunion v Indickém oceánu. Jejich skladby uspěly v prestižní...

     
  • 5. října  2010     Audio  rubrika: Hudba

    Nový Mišík aneb Chvála zotavování

    Když byl zpěvák Vladimír Mišík před třemi lety, zrovna v období velkého turné ke svým šedesátinám, vlivem těžkého odvápnění dolních končetin upoután na invalidní vozíček, patrně nikoho by nenapadlo, že se ještě dokáže vrátit k běžnému koncertování... ETC..., ba dokonce ke skládání a natáčení nového písničkového materiálu. Přesně to se ovšem stalo. Koncertní diář má nyní legenda českého bigbítu opět plný a repertoár notně rozšířený – o skladby z letošní albové novinky Ztracený podzim (vydává agentura 100PROmotion).

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas