28. května  2007  rubrika: Literatura

Na krásné Šumavě

Obálka knihy - Foto: Jihočeská vědecká knihovna

Obálka knihyFoto: Jihočeská vědecká knihovna

Josef Váchal byl rozporuplný výtvarník expresivní stylizace a groteskních obrazů, vynálezce vícebarevného tisku z jedné desky, autor Přírodopisu strašidel a Krvavého románu, nemanželský syn, podučitel, okultista a jogín, spoluzakladatel revue Veraikon, člen skupiny Sursum a sdružení Volná myšlenka, ilustrátor knih Jakuba Demla a bytu litomyšlského knihaře Portmana (dnes Muzeum Josefa Váchala Portmoneum), člen Svazu výtvarných umělců a držitel titulu "zasloužilý umělec", který získal pět dnů před smrtí v roce 1969.

Textovou část jednoho z unikátních grafických děl tohoto svérázného šumavského poutníka, dřevorytce blakeovského (William Blake, 1757 - 1827 v Londýně) typu, filozofa špinavosti, proroka i mýtotvorce zanikajícího světa, představuje svazek společně vydaný Jihočeskou vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích a Novou tiskárnou v Pelhřimově, nazvaný Šumava umírající a romantická.  

J. Váchal: Boubínský prales - dřevoryt - Foto:  www.vachal.cz

J. Váchal: Boubínský prales - dřevorytFoto:  www.vachal.cz

Spisovatel, grafik, malíř, ilustrátor a typograf Josef Váchal, reprezentující preromantismus i expresionismus, tvorbu z bezprostředního, vnitřního prožitku a duševních pohnutek, citovou stránku života, představivost iracionální i mystickou, odklon od zjemnělé novodobé průmyslové civilizace k oslavě přírody, se narodil roku 1884 v Milavčích u Domažlic. Vyučil se knihařem, a protože bratrancem jeho otce byl malíř Mikoláš Aleš, díky jeho intervenci absolvoval několik soukromých malířských a grafických škol. Seznámil se také s theosofickými a spiritistickými hnutími, která se společně s dobovým trendem secesního symbolismu staly spouštěcím podnětem malířského i básnického díla. 

Svět Josefa Váchala, to je postsecesní dekadence, nietzscheovská filozofie, osobitý expresivní výraz výtvarný i literární, ostré groteskní kontrasty krásy a hnusu, lásky a smrti, sentimentu a vulgarity, spirituality a tělesnosti, nepraktického Dobra a vítězného Zla. Jeho bipolární obrazivost byla umocňována i inklinací k mystickým až bizarním naukám, k hermeneutice, spiritismu, okultismu, satanismu, astrologii a k alchymii. Váchal byl samorostlým tvůrcem, sazečem ručně řezajícím a odlévajícím originální typy písma. Fakt, že chápal knihu jako estetický celek, v němž se vzájemně úzce doplňují textová a obrazová složka, dokládá především jeho výše zmíněné rozměrné dílo o Šumavě, kniha dřevorytů, vážící téměř šestnáct kilogramů, přičemž na odlití liter pro jejích osmdesát čtyři stran spotřeboval autor dvě stě kilogramů směsi cínu a olova a použil dva druhy písma a osm barev. Jde o komprimovanou podobou okouzlení i zloby, nadšení i zklamání. Výraz estetické pózy i lidského porozumění pro pozorované krajinné krásy. 

J. Váchal: Odcházející krása Šumavy - dřevoryt - Foto:  www.vachal.cz

J. Váchal: Odcházející krása Šumavy - dřevorytFoto:  www.vachal.cz

Ale nejen to: "Šumava! Valuta ustavičně klesající! ... Nyní abys krásu šumavských hvozdů pracně v nejodlehlejších končinách shledával; najdeš-li jednoho léta podobný kousek země, při návštěvě druhé buď jist, že více se s ním neshledáš. Slatě některé a jezera takřka každoročně se zmenšují, vody ztrácejí a lesy mizí." Slova Josefa Váchala o dojmu z oblíbeného regionu zní v dnešním čase více než aktuálně a při srovnání stavu tehdejšího a dnešního jako významný apel. Zvláště píše-li své mínění po ničivé vichřici, která se Šumavou přehnala v roce 1929. Text Josefa Váchala o Šumavě, i když čtený bez obrazového doprovodu, zůstává unikátní ukázkou prolnutí expresionismu se skvělým úryvkem prostého pozorovatelského realismu: "Milovník šumavského kraje oželí námahu a útrap spojených s cestou do některých výšin obtížněji přístupných a rád znovu se tam vrací, aby dojmy zde zažité vyhlídkou i pozorováním stromů tu s živly zápasících v paměti své utvrditi ještě lépe mohl."  

Josef Váchal, Šumava umírající a romantická, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích a Nová tiskárna Pelhřimov 2007, str. 156. 

Autor:  Milena M. Marešová
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace