13. srpna  2007  rubrika: Literatura

Muž bez vlasti

Obálka knihy - Foto: Nakladatelství Jota

Obálka knihyFoto: Nakladatelství Jota

Kurt Vonnegut jr. (11. 10. 1922 - 11. 4. 2007) patří bohužel k těm jménům, která byla v nedávné době vyškrtnuta ze seznamu žijících osob. O jeho skonu neopomnělo informovat žádné významnější médium. Definitivně se tak uzavřelo dílo originálního spisovatele, které po dlouhá desetiletí mohl sledovat i český čtenář.

 

Kurt Vonnegut: Muž bez vlasti

Vložit na svůj web

Přestože autor býval v minulosti zařazován do škatulky sci-fi - a někdy tak činil i on sám, vždy se jí vymykal a byla mu natolik těsná, že do ní nezapadal. O tom se ostatně mohl přesvědčit kdokoliv, kdo se s jeho dílem setkal. K charakteristickým rysům jeho knih patří ironie a černý humor. Nebál se angažovat ve společenských otázkách, a to ani ve vysokém věku. Právě tuto Vonnegutovu polohu nám přibližuje jeho poslední kniha Muž bez vlasti, kterou vydalo nakladatelství Jota v překladu Jiřího Rambouska. Soubor krátkých fejetonů uspořádal do tisku Daniel Simon, a tak vlastně není porušením dřívějšího autorova prohlášení, že již knihu nenapíše. 

Jaroslav Kořán - Kurt Vonnegut, Praha 1985

Jaroslav Kořán - Kurt Vonnegut, Praha 1985

Vonnegutovy texty jsou odpovědí angažovaného intelektuála na aktuální politiku Spojených států amerických, která je charakterizována především postavou George Bushe. Již samotný název souboru naznačuje, že v něm nenajdeme příliš optimistický pohled. Nelze se divit: jako přímý účastník druhé světové války znal autor podobu válečných bojů nejen z televizní obrazovky a stránek novinového tisku. Válku poznal i jako zajatec a v Drážďnech zažil jedno z nejtežších bombardování v historii. Tyto zážitky dokázal literárně zpracovat až mnohem později. Jeho mnohokrát vyjádřený antimilitarismus byl jedním z důvodů, proč bylo jeho dílo ve Spojených státech vnímáno - zvláště v období vietnamské války - tak intenzivně. Což se může nyní, s odstupem více než tří dekád, znovu opakovat. Vždyť Spojené státy jsou opět ve válce. Amerika se proměnila a Vonnegut nemohl tuto skutečnost ponechat bez komentáře. Je ale nutné uvědomit si, že se jedná o jeho "Ameriku". 

Kvalita jednotlivých textů bohužel není vyrovnaná. Srovnávat tento soubor s vrcholnými díly autora lze jen stěží. Ani humor, ironie a sarkasmus nedokáží jeho postřehy povznést výš. Soubor představuje spíše zajímavý dokument doby a nezbývá než jako takový jej hodnotit. Velké jméno nicméně čtenáře zaujme vždy a ani tato kniha Vonnegutovy příznivce pravděpodobně neurazí; nejspíš však ani nenadchne. Jedná se o doplněk, který není nutné znát, ale je dobré o něm v případě potřeby vědět. Zajímavější jsou mimoliterární okolnosti, v nichž k nám přichází. Velká část světa má výhrady k americké politice. Vědomí, že i na domácí americké scéně zaznívají rozdílné názory, je uklidňující - tedy alespoň částečně. Vonnegutův příklad přinejmenším ukazuje, že je lépe být mužem bez vlasti než mužem bez vlastností. 

Kurt Vonnegut: Muž bez vlasti, Nakladatelství Jota, 2006, 160 s. 

Autor:  Pavel Kotrla
Pořad: Týdeník Rozhlas  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace