Pornofilie: událost sezony...?

Obálka knihy PornofilieFoto:  Nakladatelství Druhé město

Vzdát hold Jiřímu Staňkovi (1957), strůjci detabuizující poezie, se rozhodl nakladatel, editor a básník Martin Reiner: "Tohle je Reinerův Staněk, jak ho mám rád já," prohlašuje v emocionálně zabarveném prologu k výboru z více nežli tisíce pěti set Staňkových textů z let 1975-2009. Konvolut vychází v nakladatelství Druhé město pod lehce matoucím provokativním názvem Pornofilie a obnáší kolem dvou set čísel originálního Staňkova lyrického rukopisu vysoké jazykové kultury; mnohé texty jsou zveřejněny poprvé.

Po více než tři desetiletí zůstává Jiří Staněk, významný příslušník "generace opožděných debutantů", věren svému syžetovému archetypu - lyrické projekci erotických peripetií věku chlapectví a dospívání. Prvotní zážitky lidského sbližování jsou pro něj hodnotově neúplatnou bází života. Jejich prizmatem pak nazírá další vrstvení vln fyzické i duchovní fatality. Svět intimissima přitom nerozlučně spájí s vědomím vazby k "dějinám světa", jak si je každý ukládáme do svých životních análů. V tom si zůstává básník, autor desítky sbírek a bibliofilií, po všechen čas věrný - a tím je i věrohodný. Jsem rád, že nemusím měnit ani slůvko ze svého doslovu ke Staňkově prvotině: "...je stejnou měrou křesťan i pohan, oscilace mezi těmito polohami hledání Boha je mu přisouzena už někde u pramenů slov." 

Staněk, žijící po ukončení bratislavských studií ve Strakonicích, kde působí jako lékárník, si vybírá své estetické blížence mezi básníky, malíři a učenci výjimečných osudů. Jejich jmény se to v jeho verších jen hemží. Četba jeho básní je putování po mostě plném sousoší, jež svým jazykem oživuje a vede s nimi kontemplativní rozhovory. 

Pornofilie bude jistě ediční událostí sezony, nikoli jen této letní. 

Jiří Staněk, Pornofilie, Druhé město, 2009, 228 s.