22. března  2010  rubrika: Výtvarné umění

Deset tisíc věcí – deset tisíc let

Zdeněk Sklenář: Dáma se slunečníkem (1945) - Foto:  Galerie hlavního města Prahy

Zdeněk Sklenář: Dáma se slunečníkem (1945)Foto:  Galerie hlavního města Prahy

V dubnu uplyne 100 let od narození významného českého malíře a ilustrátora Zdeňka Sklenáře (15. 4. 1910–19. 4. 1986). Dosud největší přehlídku umělcovy malířské tvorby hostí Galerie hlavního města Praha v Domě U Kamenného zvonu od 17. března do 6. června 2010.

Nejen Staré řecké báje a pověsti

Díky povinné četbě Starých řeckých bájí a pověstí zná dílo Zdeňka Sklenáře celý národ. Ilustrace jsou pasivně uloženy v naší mysli a nyní nadešla výborná příležitost, jak vzpomínky nejen oprášit, ale seznámit se také s umělcovou tvorbou v chronologickém sledu od 30. let do roku 1980, kdy autor podle svého vyjádření zlomil paletu. Koncepci současné výstavy zásadně ovlivnila přehlídka Sklenářova díla v Pekingské Národní galerii v roce 2009. Výstava sklidila nečekaný ohlas u čínské laické i odborné veřejnosti. V místním tisku proběhly zprávy o objevu geniálního umělce, se kterým se západ dosud neseznámil. Vypočítávaly se roky, jak dlouho různé osobnosti nevstoupily do Pekingské galerie, až je sem přivedl Zdeněk Sklenář. Obdobně jako v Číně tvoří kromě obrazů součást pražské výstavy velkoformátová plátna s detaily Sklenářovy malby, která umožňují podrobné zkoumání umělcovy výjimečné techniky. Rovněž si můžeme prohlédnout exkluzivní obří výtisk Zpěvů staré Číny ozdobený Sklenářovými ilustracemi. Drahocenným vydáním na papíru s příměsí drcených perel se může listovat jen v rukavičkách. Dalším obohacením výstavy je projekce animovaných ilustrací k čínské pohádce Opičí král. V Domě U Kamenného zvonu lze navíc zhlédnout dokumentární film Čína Zdeňka Sklenáře. Gotická kaple se při této výstavě proměnila v Buddhovu svatyni obklopenou orientálními artefakty, které si z Číny kdysi přivezl sám umělec. 

Zdeněk Sklenář: Idea (1960) - Foto:  Galerie hlavního města Prahy

Zdeněk Sklenář: Idea (1960)Foto:  Galerie hlavního města Prahy

Osudová Čína a jiné objevy

Příběh umělce Zdeňka Sklenáře začíná v roce 1929, kdy jej dílo Jana Zrzavého zasáhlo natolik, že určilo jeho celoživotní dráhu. Mladý Sklenář se rozhodl stát malířem i přes nesouhlas otce a neúspěch při přijímacích zkouškách na Akademii. Když mu přítel v roce 1937 doporučil knihu Čínské dějiny umění od Oskara Münsterberga, zrodila se v citlivém malíři celoživotní náklonnost. To však neznamenalo, že by se Zdeněk Sklenář soustředil pouze na orientální umění. Byl znalcem evropského umění, miloval poezii a hudbu. Vynesl na světlo zapomenuté osobnosti jako Giuseppe Arcimbolda. Na základě článku profesora Nebeského ve Volných směrech začal po manýristickém malíři pátrat s pílí detektiva. Zkoumal jeho dílo ve vídeňském Umělecko-historickém muzeu. Cestoval po Arcimboldových stopách po Itálii. Oblíbeným básníkům skládal malířský hold. Horoval pro dílo K. H. Máchy, Guillauma Apollinaira, Charlese Baudelaira. Světovou uměleckou scénu poznal při návštěva Paříže, kam se dostal jako umělec, jehož dílo bylo vybráno na výstavu mladých československých výtvarníků. Pro Sklenáře to byl velikánský úspěch, neboť vystavená díla pocházela z jeho první samostatné výstavy v roce 1946. V roce 1955 doputovala do Číny výstava československé kultury a Zdeněk Sklenář měl možnost se jako jeden z jejích zástupců do daleké země podívat. Na tříměsíčním pobytu se spřátelil se soudobými čínskými umělci a intelektuály. Dodnes zde žijí pamětníci, kteří si na něho vzpomenou. Sklenář zachytil na svých plátnech Čínu hluboce spjatou s minulostí. Uchvátila jej strohá mystická čínská krajina. Nadchl se pro čínskou kaligrafii. 

Zdeněk Sklenář: Pavilony (1961) - Foto:  Galerie hlavního města Prahy

Zdeněk Sklenář: Pavilony (1961)Foto:  Galerie hlavního města Prahy

Sklenářovy nakupeniny

Zdeněk Sklenář nebyl členem uměleckých skupin a hnutí. Vstřebal v sobě prvky surrealismu či kubismu, ale i secesního dekoru. Vytvořil si poměrně záhy osobitý malířský rukopis a rovněž jeho tematické okruhy se opakovaly a propojovaly. Sklenářova charakteristická technika spočívá ve vrstvení mnoha barev a následném prorývání štětci, noži a rydly. Olejomalba je někdy zvrásněna také pískem. Tematicky vzešel od zátiší, k němuž se vrátil také na konci své tvorby. Velmi rád portrétoval záhadné neznámé ženy a známé muže a přátele. Jeho portréty jsou často smyšlenými podobiznami jako v případě Máchy či Arcimbolda. Někdy na portrétech nenajdeme obličeje. Jedná se o skrumáže, antropomorfní hromady, složené z výjevů životních osudů. Podobným způsobem vytvořil Sklenář i městské nebo přírodní krajiny, tedy nakupeniny, v nichž rozeznáváme lidské či zvířecí údy a tváře. Silný vliv měla na Sklenářovo dílo kaligrafie, nejdokonalejší umělecký projev orientu. Archaické čínské znaky najdeme v rovině konstrukční i symbolické. 

Sklenářovo dílo nese silné poselství: spojuje západní a východní umění, stírá hranice mezi písmem, kresbou a malbou. Obrazy vyžadují dlouhé sledování, hledání linií a významů. 

Dům U Kamenného zvonu
17. 3.–6. 6. 2010
út–ne 10.00–20.00
Kurátorská prohlídka: čt 25. 3. v 17:00
Speciální komentovaná prohlídka: čt 15. 4. v 17:00
 

Autor:  Alexandra Dekanová
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 4. října  2011     Video  rubrika: Výtvarné umění

    Prsty v medu – výstava Adély Leinweberové

    Do 14. října 2011 lze v pražské galerii Velryba navštívit výstavu Adély Leinweberové, studentky Katedry fotografie na FAMU. Navzdory studovanému oboru, zvolila autorka pro svoji výstavu „nefotografické“ zpracování v...

     
  • 28. února  2011     Fotogalerie  rubrika: Výtvarné umění

    Jak mutuje česká fotografie

    Zřejmě ona věčná touha konceptualizovat, třídit a hodnotit umění dala vzniknout další z řady výstav věnujících se reflexi vývoje české fotografie. Ta, o níž je řeč, aktuálně probíhá v Galerii Rudolfinum a dostala název...

     
  • 20. ledna  2011       rubrika: Výtvarné umění

    Play čili hraj!

    Do 20. února je ve Výstavní síni Mánes prodloužena interaktivní výstava Play, na níž si mohou návštěvníci vyzkoušet nekonečné možnosti fantazie a her. Pod projektem je podepsán Petr Nikl, po jehož Hnízdech her, Zahradě...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas