Včely jsou důležité pro zdravou budoucnost lidstva, shodují se včelaři i odborníci

Včelař Daniel opatrně kontroluje úly, které má na louce nedaleko Sokolova. Pokračuje v práci, které se jeho rodina věnuje po generace. Léčivé vlastnosti včelích produktů má vyzkoušené a skleničku medu má neustále u sebe.

„Med používáme hlavně v kuchyni. Samozřejmě nesladíme výhradně medem, ale na jídelníčku ho máme denně. Skleničku také pořád vozím v autě jako součást první pomoci. Mám vyzkoušené, že výborně účinkuje proti únavě. A můj známý, lékař ho doporučuje jako prostředek proti šoku při nehodě. Stačí jedna lžička a účinné látky v medu okamžitě působí na mozek a prý dokážou zabránit i jeho otoku,“ říká Daniel.

Nevšední vlastnosti medu propaguje také veterinář a odborník na včely Zdeněk Klíma. „Je to obrovský hit současné medicíny. Lékařům dělají stále více problému nemoci rezistentní na antibiotika. Ale med je dokáže dostat pod kontrolu, takže se vracíme k prastarému způsobu dezinfekce ran právě medem. Velkou budoucnost má i v léčení stresu a únavy. Jeho blahodárné působení na psychiku je prokázané. Lžička medu do meduňkového čaje je pro zdravý spánek účinnější než jakékoli léky. A bezpečně to funguje i u dětí.“ potvrzuje Klíma.

Včely ale mohou lidem pomáhat už jen svou přítomností. Věda si s tím neví rady, ale pokusy dokazují blahodárný vliv včelí energie.

„Už před staletími si včelaři všimli, že voda uskladněná vedle včelínu se nekazí. Dokonce nápoje mění chuť. Zkusili jsme dát láhev piva na 24 hodin do blízkosti včel a znalci potvrdili, že chutná úplně jinak. Kdoví, čím to je. Zřejmě tu působí biopole včel. Biopole totiž vyzařuje každý živý organismus a těch zhruba 60 tisíc včel, které ve včelstvu jsou, už musí vyzařovat hodně energie. A protože jsme ze dvou třetin z vody, tak zřejmě tohle pole působí i nás. Ale je to všechno zatím spíš na úrovni pseudovědy, nemáme žádné vědecké vysvětlení,“ vysvětluje Klíma.

Včelaři ale vědí, že blízkost včel lidem prospívá. Také Daniel s tím má osobní zkušenosti. U včel necítí únavu, naopak ze včelína odchází plný energie a odpočinutý. A jak dodává, není to jen jeho pocit.

„Můj tchán pracoval se včelami šedesát let. Ještě v osmdesáti letech byl schopen ve včelíně pracovat dlouhé hodiny a přitom jde o práci poměrně fyzicky náročnou. Bylo na něm vidět, že je nabitý energií. Ale pokud ke včelám nemohl, dělal mu pohyb velké problémy,“ doplňuje Daniel.

Trochu tajemný, ale nesporně kladný vliv včel a jejich produktů na lidské zdraví je pro vědce záhadou. Včelaři o něm ale nepochybují a snaží se, aby jediný zdomácnělý hmyz nevymřel dříve, než věda potvrdí jejich dávné znalosti.