Fotopast přinesla důkaz. Do Krušných hor se vrací vlci

Hnutí DUHA s dobrovolníky hledá od loňského podzimu v oblasti Krušných hor důkazy o přítomnosti velkých šelem, zejména vlka obecného a rysa ostrovida. Nyní se zdá, že se vlci v této oblasti skutečně vyskytují.

„Loni se začaly častěji objevovat více či méně věrohodné informace o výskytu vlků v Krušných horách. Máme nový snímek z fotopasti, který sice vzhledem k nízké kvalitě a nafocené jen přední části těla nemůže zaručit stoprocentní určení druhu, ale je to významná indicie o výskytu vlků v regionu,“ říká expert na velké šelmy Hnutí DUHA Miroslav Kutal.

Čtěte také

Dobrovolnické hlídky se pohybují na území výskytu velkých šelem, monitorují je a svou přítomností v terénu odrazují i potenciální pytláky. Důležitým úkolem hlídek je i sběr vzorků trusu a srsti pro potravní a DNA analýzy či výběr vhodných míst pro umístění fotopastí. Získané údaje využívá státní ochrana přírody nebo vědci z Česka i Německa, kteří společně provádějí genetické analýzy.

„Historicky první mapování šelem v Krušných horách by mělo přinést přesnější informace o tom, zda se se tu vlci vyskytují stabilně, a ověřit příbuznost s populacemi v Německu nebo Polsku, kde vlci v posledních deseti letech rozšiřují svůj areál,“ doplňuje Kutal.

Hnutí DUHA se dlouhodobě věnuje monitoringu velkých šelem u nás

Pozorovatelé mohou své nálezy posílat na stopy@selmy.cz. Zejména lesníci a myslivci jsou pro mapování velkých šelem velmi důležití. Pohybují se v terénu denně a mohou zaznamenat mnoho stop.

Ochránci přírody předpokládají, že monitoring velkých šelem přinese ucelené údaje o jejich pobytu na západních česko-německých hranicích. Z Krušných hor přicházejí v posledních letech informace o pohybu vlků i rysů, dosud zde však neproběhl komplexnější monitoring.

„Vlci jsou pro krajinu důležití. Jsou výborní lovci a mohou tak pomáhat regulovat přemnoženou spárkatou zvěř, která způsobuje značné škody zemědělcům i lesníkům. Velké šelmy si ke své obživě přednostně vybírají slabé a nemocné kusy a zvyšují tak kondici populace volně žijících srnců, daňků, muflonů i divokých prasat,“ dodává Miloš Holub ze Správy CHKO Slavkovský les.