Jáchymov musí území po těžbě uranu revitalizovat sám. Od státu kompenzace nedostane

Radnice proto žádá pravidelně o různé dotace. Pomoci by mohlo také uložiště radioaktivního odpadu. Město ale nesplňuje podmínky zákona

V 50. letech probíhala v Jáchymově těžba uranu, do které byli nasazováni zejména političtí vězni. Surovina se vyvážela do bývalého Sovětského svazu. Vytěžilo se tady 8 tisíc tun uranové rudy. Začátkem 60. byly doly uzavřené a nad Jáchymovem se zavřela voda.

„V době, kdy byl pan prezident ještě premiérem, vnikl jeden fond, ze kterého byly zahlazovány následky po těžbě hnědého uhlí. Bylo tam alokováno asi 15 miliard korun. Ale bylo to pouze určeno pro Ústecký kraj a sokolovský okres. Uran byl prostě opomenut,“ říká starosta Bronislav Grulich.

Pro město je oprava území složitá. Důsledky těžby se projevují například různými propadlinami. Nejvíce poškozené jsou opěrné zdi, kterých je ve městě mnoho. Jáchymov je totiž na nich v podstatě postavený.

„Vlivem toho nestabilního podloží jsou opěrné stěny ve většině případů v havarijním stavu. Shánět prostředky na jejich opravu je velice problematické. Snažíme se využívat různých dotačních titulů. Na letošní rok se nám podařilo získat prostředky v celkové výši 13 milionů korun a budeme dělat opravy čtyř opěrných stěn,“ slibuje Grulich.

Při poslední návštěvě města prezident Miloš Zeman řekl, že Jáchymovu by mohlo pomoci úložiště radioaktivního odpadu. I tohle asi ale zřejmě nevyjde.

„Existuje poněkud zastaralý a trochu zbytečný předpis, který říká, že úložiště musí být vzdáleno minimálně 50 kilometrů od státních hranic, což bohužel Jáchymov nesplňuje,“ připomíná Miloš Zeman.

Starosta Jáchymova Bronislav Grulich je hlubinnému uložišti nakloněn. S nadsázkou říká, že pokud byl uran z města odvezený a opět by se jím podzemí naplnilo, problém v tom nevidí. Samozřejmě ale jsou důležitá různá doporučení, průzkumy a další technické náležitosti.

Čtěte také

„Myslím si, že kdyby se našel dostatek finančních prostředků, určitě to lze projekčně a technicky udělat tak, aby to úložiště mohlo vzniknout tady v Jáchymově,“ je přesvědčený Grulich.

Ve městě uložiště jaderného odpadu už funguje. Jde ale o nízkoaktivní odpad. Ten je umístěný v bývalém dole Bratrství.

„Za celé roky, co jsem na radnici, jsem v zásadě nezaregistroval žádný odpor občanů vůči tomuto úložišti. Nízkoaktivní úložiště je samozřejmě něco úplně jiného, než úložiště vyhořelého jaderného paliva,“ uzavírá starosta Bronislav Grulich.

Jenže zatímco nízkoaktivní odpad lidem zřejmě nevadí, ten ostatní někteří obyvatelé Jáchymova ve městě nechtějí. Na obnovu území potřebuje Jáchymov, podle poslední studie, až 700 miliónů korun.