Kynžvart po 23 letech opouští kastelán, kterému se podařilo navrátit zámku jeho ztracenou krásu

Miloš Říha na ruinu kdysi tak významného zámku Kynžvart přišel jako kastelán v roce 1992. Tehdy byl zámek již 16. rok uzavřen pro veřejnost. Řádila zde dřevomorka, původní hodnotný mobiliář byl mezi lety 1984 a 1987 rozvezen na jiné památky, nezůstaly mnohdy ani dveře, podlahy a stropy. Zámek měl pouze dva zaměstnance.

Kompletní stavební a památková obnova zámku stála v letech 1998–2000 téměř 90 milionů korun. Kynžvart byl veřejnosti znovu otevřen v roce 2000. Za osm let tak Miloš Říha dokázal svým vedením ze zámku vybudovat nádherný autentický a provozně soběstačný objekt s návštěvností kolem pětatřiceti tisíc lidí ročně.

Miloš Říha na zámku působil od srpna 1992. Po studiích pracoval 14 let v regionálním muzeu ve Skalici na Slovensku jako archeolog, potom čtyři roky vedl Ústav lidového umění ve Strážnici, kde měl na starost strážnický zámek, skanzen i Mezinárodní folklorní festival a odtud pak přišel na zámek Kynžvart.

Nyní, po 23 letech jeho působení, je zámek příkladně obnovený a vzorně udržovaný, má přes dvacet zaměstnanců, 25 instalovaných místností na hlavní prohlídkové trase a bezvadný studijní depozitář.

Zámek Kynžvart obklopuje rozsáhlý téměř 300 hektarový park s romantickými zastaveními. Těžkým úkolem bylo do zámku navrátit veškeré rozvezené předměty, kterých byly stovky tun. Kastelánovi Milošovi Říhovi se to podařilo. Dnes je chloubou zámku do původní podoby obnovený kynžvartský kabinet kuriozit, vzácná šlechtická knihovna s 42 tisíci svazky a velmi hodnotné umělecké sbírky.

Dnes už bývalý kastelán také na zámku Kynžvart prostudoval a zpracoval původní dobové muzejní katalogy a originální rukopisné inventáře. Získané informace pomohly osvětlit původ a historii mnoha pamětihodných starobylých kuriozit a vrátit jim jejich dávno zapomenutý příběh. Na internetu Miloš Říha publikoval na 80 takových povídání pod názvem Kynžvartské muzeum příběhů.

Ondřej Cink v Národním památkovém ústavu (NPÚ) působí již od roku 1997. Několik let pracoval na státním hradě a zámku Bečov jako zástupce kastelána i kastelán. Od roku 2010 byl náměstkem ředitele pro správu památkových objektů na NPÚ v Plzni, od roku 2013 byl vedoucím oddělení prezentace, instalací a expozic v NPÚ v Českých Budějovicích.

Rok po svém znovuotevření byl zámek prohlášen za národní kulturní památku. V roce 2008 byl Kynžvart pro své mimořádné kvality zařazen na seznam evropského dědictví. Kynžvartská daguerrotypie, nejstarší "fotografie" na světě, byla prohlášena za národní kulturní památku v roce 2005 a čeká na zápis do registru UNESCO Paměť světa, který sdružuje nejvzácnější položky dokumentárního dědictví světového významu.

„Domnívám se, že nový kastelán má všechny předpoklady pro to, aby se fenomén zámku Kynžvart mohl dále rozvíjet. Ondřeje Cinka dobře znám už deset let z jeho předchozího místa působení a pro mě je tím nejlepším doporučením především jeho chuť na zámku pracovat s plným nasazením,“ říká Říha.

Nově nastupující kastelán však nebude jen sklízet plody svého předchůdce, na zámku ho čeká mnoho práce: „Kynžvartský zámecký areál patří k těm nejrozsáhlejším a také sbírky co do množství a kvality jsou srovnatelné jen s málo objekty. Několik budov v zámeckém parku čeká na památkovou obnovu. Vedle stavebních akcí je jedním z mých hlavních úkolů zvýšit povědomí o kvalitách zámku a více konkurovat jiným volnočasovým aktivitám v kraji," nastiňuje svou vizi Ondřej Cink.