Pygmejové, občas nazývaní "trpaslíci pralesa", jsou ojedinělým etnikem v současné lidské společnosti. Vzrůstem jsou menší než průměrný Evropan (muži dosahují výšky zhruba 150 cm, ženy ještě méně). Donedávna ještě nebyli vůbec uznáváni vládou Středoafrické republiky za lidskou komunitu, nýbrž za divoká zvířata.
V zásadě jde o lovce a sběrače, kteří přežívají v pralesích díky tomu, že si veškerou potravu sami nasbírají a uloví. Nežijí dlouhodobě na jednom místě, stejně jako divoká zvířata často místa pobytu střídají. Už z toho důvodu si stavějí pouze dočasná obydlí z klacků a listů. Kromě Afriky jsou jejich domovem některé ostrovy v Indickém a Tichém oceánu (Andamany, Filipíny, Nová Guinea aj.) a Malajský poloostrov. Vyznáním je řadíme k tzv. animistům. Jejich život je spjat s celou řadou tradic a kulturních zvyků.
Obdivuhodná je zejména jejich orientace v prostředí. To samé platí o znalostech rostlin a živočichů. Neobvyklá je i jejich komunikace - užívají totiž jazyky okolních (zejména bantuských) kmenů s některými fonetickými zvláštnostmi.
Se skupinou Pygmejů se na své výzkumné cestě do Středoafrické republiky setkala i Ing. Ilona Profousová, která jejich zkušenosti s pobytem v pralese využila při sbírání vzorků pro svůj výzkum entodiniomorfních nálevníků ve střevech goril nížinných.
[
