Lékaři bez hranic

 
AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Na vývoji konfliktu má podíl svéráz Čečenců

Jana Jirátová  14.08.2008
Místní spolupracovník Lékařů bez hranic stojí u kdysi obývaného domu - Autor:Denis Lemasson
Místní spolupracovník Lékařů bez hranic stojí u kdysi obývaného domu
Autor:   Denis Lemasson  

Nepsaný zákoník, klanové společenství a horský svéráz, tak by se dala popsat tradiční čečenská společnost. Neobvykle výrazný národní charakter, síla a schopnost velmi dobré regenerace, to jsou zas vlastnosti hodné každého Čečence. O proměně mentality Čečenců a její úloze v rámci 15letého válečného konfliktu jsme si povídali s rusistou Mgr. Petrem Peškem.  

 
Mentalita Čečenců v kontextu historického vývoje (Mgr. Petr Pešek)
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

Základním problémem současné čečenské společnosti je 15letá paměť plná násilí, válek a strádání. A jak asi nikoho nepřekvapí, jádrem dlouholeté devastace Čečenska je touha po nezávislosti a snaha o svobodné rozvíjení národních entit.

Čečenci jsou původem horský národ. V historii měli své zásadní místo v kavkazských horách, kde museli spoléhat jen sami na sebe. Není proto divu, že jejich výraznou vlastností je individualismus, který v sobě silně rozvíjeli. Na druhou stranu hojně využívali tzv. sousedskou výpomoc a dokázali se tak pro druhého obětovat. Postupem času se začali stahovat do nížin, kde se pokoušeli zakládat nové osady. Brzy byli ale z těchto oblastí vytlačeni zpět do hor.

Čečenská společnost se často dělí na tejpy a tuchumy. Jak uvedla Petra Kohoutková z FF UK na konferenci s názvem " Současná situace v Čečensku a podmínky pro zahraniční pomoc, tejp bychom mohli přeložit přibližně slovem "klan", tedy společenství lidí, kteří se k sobě cítí být vázáni pokrevními vazbami. I když ne vždy musí jít o skutečné vazby. "V rámci tohoto tejpu si lidé pomáhají, vztahuje se k nim určité území, tejpová hora, hroby předků, různé svatyně apod.", dodává Petra Kohoutková.

V jádru je čečenská společnost v podstatě ryze demokratická. Nikdy ve své historii se nepodřizovala autoritě. Čečenci nikdy nezaložili žádné království, neznali vladaře, což je odlišovalo od ostatních etnik v okolí. Jedinou autoritou pro ně bylo nepsané zvykové právo, tzv. Adat, díky kterému společnost dlouhá léta fungovala.

Podle Petry Kohoutkové tvoří základ čečenské společnosti takzvaný jusden nebo osden, což znamená "svobodný". "V čečenštině to znamená 'rovný'. Je to termín dejme tomu pro čečenské muže a znamená to, že si jsou všichni rovni. Tento termín u jiných etnik, která právě tuto společenskou hierarchii znala, tak se týkal spíše šlechticů - svobodný byl šlechtic, v kontrastu s poddanými. Ale u Čečenců to vždy znamenalo, že všichni muži jsou si rovni bez ohledu na původ a majetek."

V dnešní době se už mladí Čečenci klanová pravidla tolik nedodržují. Nepsaný zákoník nahradily tištěné zákony. Drsný horský charakter Čečenců ale zůstal pod novodobou slupkou stejný. A díky tomu také překonal tento národ 15 let tvrdé války.

Jak se ale se vším vyrovnat teď, když už je po bojích? Přistoupit na evropský (či snad ruský) způsob fungování společnosti? Přijmout autoritativního panovníka - jakým se například snaží být současný prezident Ramzan Kadyrov - za svého vůdce? Svěřit se do rukou jiných a nespoléhat jen na vlastní pěst? Věřím, že to může být tvrdý oříšek pro svérázný národ Čečenců.


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Lékaři bez hranic
v rubrice: Čečensko

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2020 Český rozhlas