Anonce6. března  2008  

PhDr. Magdalena Pokorná

Matice česká - Foto: Fotobanka stock.xchng

Matice českáFoto: Fotobanka stock.xchng

Mezi knihou a historií...

Čtvrteční pořad Vstupte! bude patřit minulosti i současnosti zároveň. Historii i českému jazyku. Spisovatelům i těm, kteří jim přejí. Pozvání na 6. 3. 2008 totiž přijala PhDr. Magdalena Pokorná. Žena, která stojí v čele Matice české

PhDr. Magdaléna Pokorná, CSc., pracuje v Historickém ústavu Akademie věd České republiky a současně na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po absolvování gymnázia v Milevsku vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze se specializací na češtinu a dějepis. Svou diplomovou práci věnovala problematice historického vědomí a jeho formování v české publicistice a učebnicích v 60. letech 19. století. Po univerzitě pak řadu let pracovala v Archivu Akademie věd České republiky, kde se věnovala problematice dějin vědeckých institucí a uplatnění českých vědců. Později se začala věnovat také osobnosti literáta a žurnalisty Prokopa Chochouška. Toto téma pak už dopracovala v Historickém ústavu Akademie věd České republiky, kde zpracovávala mimo jiné také korespondenci Boženy Němcové. Od října 2007 je Magdalena Pokorná zároveň předsedkyní Matice české, instituce s kořeny v roce 1831. 

Psací stroj - ilustrační foto - Foto: Fotobanka stock.xchng

Psací stroj - ilustrační fotoFoto: Fotobanka stock.xchng

Matice česká vznikla roku 1831 z iniciativy historika Františka Palackého a skupiny vlastenců, kteří usilovali o povznesení českého jazyka a literatury a o lepší podmínky pro vydávání českých knih. Oporu našli v Národním muzeu v Praze, kde byl ustaven Sbor pro vzdělávání řeči a literatury české. Při tomto sboru byl založen peněžní fond s názvem Matice česká, který sloužil k vydávání hodnotné české literatury. Jak je tomu dnes? I o tom už bude od jedenácti hodin 6. 3. s doktorkou Pokornou řeč. Dále připojíme otázky k další práci - a tak i korespondenci Boženy Němcové s jejím manželem, dozvíte se více o cenzuře i rozhlasu samotném.  

 MP3 PhDr.Magdalena Pokorná, CSc.

Zítra ve Vstupte!
Páteční Vstupte! se bude odehrávat v režii doktora Jiřího Grygara. 7. 3. 2008 vás od jedenácti hodin bude zvát na další z řady planet - tentokráte Jupiter. 

Autor:  Adriana Krobová
Pořad: Vstupte!  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Astronomové v oblacích

Vesmír z hor, balonů a letadel. 14. března

 

Planetárium

NASA, život mimo Zemi a vzácné houkání sýčka

Přerovská lokalita Na Marku kulturní památkou, další pokus společnosti SpaceX o přistání prvního stupně...

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas