Jak fungují anaerobní houby?

Kráva a tele na pastviněFoto: Milan Kosina

Následky vichřice v Tatrách. Výlov nádrže v Horních Měcholupech. Biologické systémy a oteplování. Houby, které nepotřebují kyslík.

V Natuře si nejprve přiblížíme mezinárodní konferenci, která se bude konat začátkem listopadu v Tatrách. Odborníci tady budou vyhodnocovat první výsledky studií, mapující situaci po velké vichřici v roce 2004. 

Ubývání sněhu a ledu v polárních oblastech je snadno změřitelné, složitější už ale je zjistit, co se děje v biologických systémech. Proto v rámci Mezinárodního polárního roku, který začal v březnu 2007, zahájil Norský polární institut mezinárodní projekt. Vědci zkoumají klimatické a biologické změny v oblastech věčného sněhu a ledu, konkrétně na Špicberkách. Přizváni jsou i naši vědci ze tří institucí: Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Masarykovy univerzity v Brně a Botanického ústavu Akademie věd v Třeboni. 

Vypravíme se také na vypouštění nádrže v Praze Horních Měcholupech. Ta sice původně vznikla jako nádrž retenční, měla tedy zejména zadržovat vodu. Dnes ale slouží také k chovu ryb.
A nebude chybět ani další díl seriálu o houbách. Tentokrát se zaměříme na anaerobní houby, tedy takové, které ke svému životu nepotřebují kyslík. Najdeme je v trávícím traktu býložravců, kde umožňují lepší využití potravy. 

  Zvukový záznam pořadu najdete po premiéře v našem archivu.