Kapka rtuti v analytické chemii

Polarografická souprava komerčně dodávaná v této formě v letech 1929-1946 firmou Nejedlý, která vyráběla polarografy v Praze - Vokovicích. Přístroje pocházejí z depozitáře Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.Foto:  (toč)

Jaroslav Heyrovský a objev polarografie. Příběh kapky. Nobelova cena aneb Stalo se před 50 lety. Mykorhizní houby.

Dnes uběhne půl století od chvíle, kdy zatím jediný český vědec, profesor Jaroslav Heyrovský, převzal ve Stockholmu z rukou švédského krále Nobelovu cenu za chemii, konkrétně za vynález a rozvoj polarografie. 

Stalo se tak 37 let poté, kdy tuto elektrochemickou metodu objevil. Ve své době zkrátila běžnou dobu analýzy roztoku z hodin na pouhé minuty a našla uplatnění například v metalurgii, chemii, farmacii, jaderné energetice, ale i v astronomii nebo astronautice. I v současné době je v laboratořích po celém světě používána a dále vyvíjena řada počítačově řízených metod odvozených od původní Heyrovského polarografie. Jak k vynálezu došlo, nám vysvětlí doktor Michal Heyrovský, syn laureáta Nobelovy ceny. 

V roce 1950 byl Heyrovský jmenován ředitelem nově vzniklého Polarografického ústavu, dnešního Ústavu fyzikální chemie Akademie věd, který řídil až do svých 73 let. Dílo a život profesora Jaroslava Heyrovského připomíná v těchto dnech putovní výstava Příběh kapky, na níž se v Natuře také vypravíme. 

Nebude chybět ani náš seriál, ve kterém se tentokrát zaměříme na mykorhizní houby a nevynecháme ani pravidelné aktuality. Dnes si objasníme překvapivé zjištění vědců, že krmení ptáků pohání evoluci a také, že sníh na vrcholcích And je sice bílý, ale to ještě neznamená, že je čistý. 

  Zvukový záznam pořadu najdete po premiéře v našem archivu.