Nosorožci putují do Keni

Nosorožec bílý severníFoto: Ing. Hajnyš, ZOO Dvůr Králové

TANAP oslavil šedesátiny. Pokus o záchranu nosorožců. Příbuzní. Výsledky sčítání ptáků v Evropě. Fytopatogenní houby.

Bílí nosorožci se v zoologických zahradách rozmnožují velmi sporadicky. V přírodních podmínkách je ale meziroční nárůst populace až 10 %. Proto ZOO Dvůr Králové iniciovala myšlenku pokusit se dosáhnout úspěšného rozmnožování přemístěním posledních plodných jedinců severního bílého nosorožce do přírodních podmínek. V nejbližších dnech odletí nosorožci do přísně střežené rezervace v Keni.
Projekt je realizován v rámci Světové asociace zoologických zahrad, podporuje ho řada odborníků na africké nosorožce a významné ochranářské organizace, UNESCO a také řada významných osobností.
V současné době se nosorožci na transport, který by měl trvat kolem 25 hodin, postupně připravují, zvykají si například na transportní bedny. Spolu s nimi poletí do Keni i jejich ošetřovatel a odborný veterinář. Po přesunu do rezervace si budou postupně navykat na život v přírodě. Adaptace na divočinu pak trvá přibližně jeden až dva roky. 

Dalším projektem, který připravila ZOO Dvůr Králové ve spolupráci s ČRo Online se jmenuje Příbuzní. Jeho hlavními protagonisty jsou orangutani. Indonéské pralesy jsou ničeny nezákonnou těžbou. Orangutani tak každoročně ztrácejí své životní prostředí. Pokud neustane likvidace deštných lesů, vyhyne orangutan bornejský do roku 2050, a orangutan sumaterský ještě dříve! S Českým rozhlasem můžete nyní poznávat život orangutanů ze Zoo Dvůr Králové a podpořit jejich příbuzné ve volné přírodě. 

Letos jsme si připomněli 60. výročí založení Tatranského národního parku. V Natuře jsme se do něj v poslední době vypravili už několikrát - v seriálu Adriany Krobové jsme se věnovali tatranským medvědům, kamzíkům a také následkům ničivé vichřice z roku 2004. Dnes se pokusíme o jakési shrnutí historie a současnosti této unikátní přírodní rezervace. 

Nevynecháme ani výsledky nejnovějšího sčítání ptáků v Evropě. Ty nejsou nijak pozitivní, protože úbytek běžných druhů ptáků na našem území nadále pokračuje. Vzácnou výjimku nicméně představuje špaček obecný. 

Plíseň bramborová zapříčinila v Irsku hladomor, který v polovině 19. století zabil přes milion lidí a další donutil k emigraci. Fytopatogenní houby, které způsobují onemocnění rostlin, ale nejsou pouze hrozbou pro zemědělství, slouží také jako důležité modelové organismy. I o tom bude řeč v další části našeho seriálu o houbách. 

  Zvukový záznam pořadu najdete po premiéře v našem archivu.