Někdy užitečný jed

Smrk ztepilý - zelená samičí šišticeFoto:  Wikipedia

Jed někdy prospěšný. Nepřátelé ptáků. Regenerační schopnosti rostlin. Kamzíci v Tatrách. Složitá obnova genetické pestrosti.

Českým vědcům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky se podařil nečekaný objev. Zjistili, že jed z jednoho druhu mořské houby, zvaný latrunkulin B, překvapivě zlepšuje kvalitu zárodků smrku vypěstovaných z buněčné kultury. 

V dalším díle seriálu o nepřátelích ptáků si budeme povídat o nepoživatelné kořisti. I ta totiž může ptáky pořádně potrápit. V tom lepším případě jen trávicími obtížemi, v tom horším i smrtí. A netřeba dodávat, že ani kořist sama nemá zájem, aby ji někdo sežral. 

Za to, že každý organismus se vyvine, nebo naroste do určitých rozměrů, jsou zodpovědné jak u živočichů tak i u rostlin – hormony. Ty rostlinné jsou auxin a cytokininy - říká se jim fytohormony a odpovídají za vývoj určitých rostlinných orgánů. Ale proč a kdy se vyvíjí právě stonek a ne kořen nebo naopak, bylo zatím záhadou. Před časem čeští biologové objevili, jak se právě hormony auxin a cytokininy vzájemně ovlivňují a pomáhají třeba i při regeneraci rostlinných orgánů. Na výzkumu se kromě Masarykovy univerzity v Brně podíleli i vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd v Praze.
 

Už více než padesát let probíhá v areálu Tatranského národního parku sčítání populace kamzíků. Tak bylo také zjištěno jejich velké ohrožení a před deseti lety byl zahájen projekt na jejich záchranu. Nutno podotknout účinný projekt. V dnešní Natuře si řekneme, co všechno obsahoval. 

A na závěr se prof. Jaroslav Petr zamyslí nad složitostí obnovy genetické pestrosti. 

  Zvukový záznam pořadu najdete po premiéře v našem archivu.