6. července  2012  rubrika: Člověk

Imunita proti chřipce závisí na počtu virů

Výzkum (ilustr. foto) - Foto:  Stockbyte

Výzkum (ilustr. foto)Foto:  Stockbyte

Nákaza nízkým nebo naopak vysokým počtem částic chřipkového viru má za následek dramaticky odlišný průběh choroby a následně i různou odolnost k opakované infekci.

Není jedno, jakým typem chřipkového viru se nakazíme. Některé viry jsou relativně neškodné, jiné vyvolávají vážné zdravotní komplikace a ohrožují pacienty na životě. Kanadští lékaři pod vedením Martina Richtera z univerzity v quebeckém Sherbrooke zjistili, že odezvu infikovaných osob může zcela zásadním způsobem ovlivnit množství chřipkových virů, které jako první proniknou do organismu oběti. 

Vědci použili k pokusům, jejichž výsledky zveřejnil Journal of Leukocyte Biology, laboratorní myši. Laboratorní zvířata nakazili buď malým množstvím chřipkového viru H3N2 nebo vysokou dávkou viru. Zvířata nakažená velkou porcí virů prodělala těžší onemocnění a jejich plíce byly postiženy silnějším zánětem. Zároveň se jim ale v plicích objevil větší počet bílých krvinek, jejichž úkolem je si pamatovat charakteristiky původce choroby. Při malé dávce viru byl průběh onemocnění slabší a také plíce byly zasaženy slabším zánětem. Slabší byla však i mobilizace paměťových buněk imunitního systému. 

S odstupem 60 dní vědci obě skupiny uzdravených myší cíleně znovu nakazili chřipkou. Tentokrát dostaly všechny myši stejnou dávku viru. Jejich odezva však byla dramaticky odlišná. U myší, které původně dostaly masivní dávku viru, zaúřadovala početná populace paměťových buněk imunitního systému a tato zvířata druhé infekci celkem úspěšně vzdorovala. Skupina myší původně vystavená malé porci virů však opakovanou infekci snášela velmi špatně a onemocnění u nich mělo mnohem těžší průběh. Imunitní reakce myší nakažených původně vysokou dávkou má také výrazně „širší záběr“. Tyto myši jsou odolnější i k jiným typům chřipkových virů, než jakými byly nakaženy při první infekci. 

Výsledky výzkumu kanadských vědců najdou využití při konstrukci nových vakcín. Zdá se, že vakcíny proti chřipce obsahující vysoký počet virových částic by mohly vyvodit u očkovaných lidí imunitu, jež by je chránila i proti pozměněným virům nastupujícím v dalších chřipkových sezónách. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Ženšen  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: úterý 9.00; reprízy: út 18.00, st 15.00, čt 13.00, pá 1.00, ne 10.00, po 5.00  
 

Dále v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem

Tajemství černých děr

Od prvních teorií po současnost. 1. června.

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou

Evoluce před Darwinem

Současníci Darwina i J. G. Mendel. 25. května.

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem

O sociálním hmyzu

Včelí demokracie i sociální hmyz. 8. června.

 
Cestopis mysli s Cyrilem Höschlem

Jak rozumět schizofrenii

Schizofrenie, nemoc zahalená tajemstvím.

 
Nebeský cestopis s Jiří Grygarem

Radiová astronomie k 90. letům rozhlasu

Speciální vydání Nebeského cestopisu. 18. května.

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem

Pozemský cestopis s Václavem Cílkem

Pozemský cestopis s Václavem Cílkem. 22. června.

 

Meteor

ODKAZY 25.5. - Trilobiti, jak jste je neviděli (+VIDEO)

Trilobit scharyia - ordovik (455 mil. let, Čechy) - Foto: Red Crew

Nevšední pohled do světa trilobitů vám nabízí úžasné snímky 3D rekonstrukce ordovického moře, v němž...

Mozaika

Jak se šířilo dávné zemědělství po světě

Žito (ilustr. foto) - Foto: Public Domain Photos, Magnus Rosendahl

Bez cíleného pěstování dnes už pečlivě vyšlechtěných zemědělských plodin bychom se v současné době už...