Člověk6. července  2012  

Imunita proti chřipce závisí na počtu virů

Výzkum (ilustr. foto) - Foto:  Stockbyte

Výzkum (ilustr. foto)Foto:  Stockbyte

Nákaza nízkým nebo naopak vysokým počtem částic chřipkového viru má za následek dramaticky odlišný průběh choroby a následně i různou odolnost k opakované infekci.

Není jedno, jakým typem chřipkového viru se nakazíme. Některé viry jsou relativně neškodné, jiné vyvolávají vážné zdravotní komplikace a ohrožují pacienty na životě. Kanadští lékaři pod vedením Martina Richtera z univerzity v quebeckém Sherbrooke zjistili, že odezvu infikovaných osob může zcela zásadním způsobem ovlivnit množství chřipkových virů, které jako první proniknou do organismu oběti. 

Vědci použili k pokusům, jejichž výsledky zveřejnil Journal of Leukocyte Biology, laboratorní myši. Laboratorní zvířata nakazili buď malým množstvím chřipkového viru H3N2 nebo vysokou dávkou viru. Zvířata nakažená velkou porcí virů prodělala těžší onemocnění a jejich plíce byly postiženy silnějším zánětem. Zároveň se jim ale v plicích objevil větší počet bílých krvinek, jejichž úkolem je si pamatovat charakteristiky původce choroby. Při malé dávce viru byl průběh onemocnění slabší a také plíce byly zasaženy slabším zánětem. Slabší byla však i mobilizace paměťových buněk imunitního systému. 

S odstupem 60 dní vědci obě skupiny uzdravených myší cíleně znovu nakazili chřipkou. Tentokrát dostaly všechny myši stejnou dávku viru. Jejich odezva však byla dramaticky odlišná. U myší, které původně dostaly masivní dávku viru, zaúřadovala početná populace paměťových buněk imunitního systému a tato zvířata druhé infekci celkem úspěšně vzdorovala. Skupina myší původně vystavená malé porci virů však opakovanou infekci snášela velmi špatně a onemocnění u nich mělo mnohem těžší průběh. Imunitní reakce myší nakažených původně vysokou dávkou má také výrazně „širší záběr“. Tyto myši jsou odolnější i k jiným typům chřipkových virů, než jakými byly nakaženy při první infekci. 

Výsledky výzkumu kanadských vědců najdou využití při konstrukci nových vakcín. Zdá se, že vakcíny proti chřipce obsahující vysoký počet virových částic by mohly vyvodit u očkovaných lidí imunitu, jež by je chránila i proti pozměněným virům nastupujícím v dalších chřipkových sezónách. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Ženšen  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: úterý 9.00; reprízy: út 18.00, st 15.00, čt 13.00, pá 1.00, ne 10.00, po 5.00  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Astronomové v oblacích

Vesmír z hor, balonů a letadel. 14. března

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Britští excentrici, kteří změnili svět

Muži robinzonovského ducha. 7. března

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Čtvrť honosných vil

První pražské vily v Bubenči. 18. února

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 21. února

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 14. března 2015 - biolog Petr Jedelský a herečka Petra Špindlerová - Foto: Noemi Fingerlandová

Laboratoř: O živé a mrtvé vodě, vyvolávání vzpomínek a soli v ráně

Může být přesolené jídlo zdravé? Jak se ze živé vody stane mrtvá? Příběh o tom, kterak se našel tropický příbuzný ptáka lindušky. Co vědci zjistili o zvukové paměti potkanů? A jak vytvořit radostné vzpomínky?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 7. března 2015 - herec Jan Kraus - Foto: Khalil Baalbaki

Laboratoř: O hudbě pro kočku, zubu v oku a paměti čmeláků

Jak zní hudba pro kočku? K čemu je dobrý zub moudrosti? Jak slouží čmelákům paměť? Proč vítězí geny otců nad mateřskými? Jak se klíšťata brání proti mrazu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. února 2015 - herečka Martina Hudečková, biolog Pavel Stopka a jeho děti - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O železe v zubech bobrů, stěhování zlatého stafylokoka a evoluční výhodě většího těla

Jak pomáhá železo zpevňovat zuby bobrů? Co je na světě nejpevnější? Jak často se stěhuje zlatý stafylokok? Jak může jed pavouka pomoci řešit mužské problémy? Proč uživatelé marihuany nepoznají, že už nemají hlad? A proč...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. února 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O přizpůsobivé krakatici, účinnosti pelyňku, neznámé záři nad Marsem a lechtivých potkanech

Jak si krakatice přestavuje tělo? Proč surový pelyněk funguje proti malárii lépe než antimalarika? Odkud se vzal oblak plynu nad Marsem? Jak software odhalil tvář ženy Jindřicha VIII.? Proč vědce zajímá lechtivost potka...

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas