Člověk6. července  2012  

Imunita proti chřipce závisí na počtu virů

Výzkum (ilustr. foto) - Foto:  Stockbyte

Výzkum (ilustr. foto)Foto:  Stockbyte

Nákaza nízkým nebo naopak vysokým počtem částic chřipkového viru má za následek dramaticky odlišný průběh choroby a následně i různou odolnost k opakované infekci.

Není jedno, jakým typem chřipkového viru se nakazíme. Některé viry jsou relativně neškodné, jiné vyvolávají vážné zdravotní komplikace a ohrožují pacienty na životě. Kanadští lékaři pod vedením Martina Richtera z univerzity v quebeckém Sherbrooke zjistili, že odezvu infikovaných osob může zcela zásadním způsobem ovlivnit množství chřipkových virů, které jako první proniknou do organismu oběti. 

Vědci použili k pokusům, jejichž výsledky zveřejnil Journal of Leukocyte Biology, laboratorní myši. Laboratorní zvířata nakazili buď malým množstvím chřipkového viru H3N2 nebo vysokou dávkou viru. Zvířata nakažená velkou porcí virů prodělala těžší onemocnění a jejich plíce byly postiženy silnějším zánětem. Zároveň se jim ale v plicích objevil větší počet bílých krvinek, jejichž úkolem je si pamatovat charakteristiky původce choroby. Při malé dávce viru byl průběh onemocnění slabší a také plíce byly zasaženy slabším zánětem. Slabší byla však i mobilizace paměťových buněk imunitního systému. 

S odstupem 60 dní vědci obě skupiny uzdravených myší cíleně znovu nakazili chřipkou. Tentokrát dostaly všechny myši stejnou dávku viru. Jejich odezva však byla dramaticky odlišná. U myší, které původně dostaly masivní dávku viru, zaúřadovala početná populace paměťových buněk imunitního systému a tato zvířata druhé infekci celkem úspěšně vzdorovala. Skupina myší původně vystavená malé porci virů však opakovanou infekci snášela velmi špatně a onemocnění u nich mělo mnohem těžší průběh. Imunitní reakce myší nakažených původně vysokou dávkou má také výrazně „širší záběr“. Tyto myši jsou odolnější i k jiným typům chřipkových virů, než jakými byly nakaženy při první infekci. 

Výsledky výzkumu kanadských vědců najdou využití při konstrukci nových vakcín. Zdá se, že vakcíny proti chřipce obsahující vysoký počet virových částic by mohly vyvodit u očkovaných lidí imunitu, jež by je chránila i proti pozměněným virům nastupujícím v dalších chřipkových sezónách. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Ženšen  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: úterý 9.00; reprízy: út 18.00, st 15.00, čt 13.00, pá 1.00, ne 10.00, po 5.00  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Pražské funkcionalistické školy

Školní budovy funkční a jednoduché. 25. dubna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. dubna 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O mateřském chování myší, chapadlech chobotnic a mraveništích bez samečků

Jak probudit u "panenských" myší mateřské chování? Dokáže příroda přežít bez samečků? Jak se chová nově objevený protein-bojovník proti nádorům a virům? Proč je dobré vědět, jak leze chobotnice? Jak západ slunce pomáhá nastavit...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas