Úsporná látková výměna ve sprintu nevyhrává

Usain Bolt v cíli - Foto: Tomáš Adamec

Usain Bolt v cíliFoto: Tomáš Adamec

Fyziologové byli přesvědčeni, že sprinterům pomáhá k maximální rychlosti vysoká úspornost při výdeji energie. Nejnovější výzkum ale odhalil, že sprinteři energií bezostyšně mrhají.

Tajemství rychlého běhu na krátké trati tkví v co nejúspornějších pohybech s co nejmenším výdejem energie. Tak zněla základní poučka fyziologie sprintu. Američtí biomechanici Matthew Bundle z univerzity v Montaně a Peter Weyand ze Southern Methodist University však postavili teorii sprintu na hlavu. 

Měřili výkony velké skupiny dobrovolníků, kteří se lišili zdatností ve sprintu. Testy trvaly od 2 sekund do 5 minut a dobrovolníci v nich sprintovali buď v běhu nebo na kole. Výsledky měření shrnuli američtí vědci ve studii, kterou zveřejnil vědecký časopis Exercise and Sport Sciences Review. 

„Pokud lze něco říct o hospodaření s energií u sprinterů, pak to, že energií doslova mrhají. Je to důsledek práce rychlých svalových vláken, která vyvíjejí velkou sílu a smršťují se velkou rychlostí,“ vysvětluje Peter Weyand. 

Pokud netrvá sportovní výkon déle než minutu, pak nehraje množství vydané energie velkou roli. Pro sprintera je mnohem důležitější, aby při kroku nebo šlápnutí do pedálů vyvinul nohou co největší sílu. Jen tak může převést energii z práce svalů na rychlý pohyb. Kolik se přitom potřebuje energie, není důležité, protože sprinterský výkon trvá jen krátce. Hospodárnost pohybu a maximální úspora energie vystupují do popředí při vytrvalostní zátěži, například při běhu na delší vzdálenost nebo dlouhé jízdě na kole. 

Gepard - Foto:  Comstock Images

GepardFoto:  Comstock Images

Podle Bundlea a Weyanda se tyto zákonitosti neuplatňují jen u sportovců, ale platí obecně u všech obratlovců. Netýkají se tedy jen atletů, jako je Usain Bolt, nebo cyklistů, jako je Mark Cavendish, ale třeba i geparda nebo gazely. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Ženšen  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: úterý 9.00; reprízy: út 18.00, st 15.00, čt 13.00, pá 1.00, ne 10.00, po 5.00  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Pražské funkcionalistické školy

Školní budovy funkční a jednoduché. 25. dubna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 

Planetárium

NASA, život mimo Zemi a vzácné houkání sýčka

Přerovská lokalita Na Marku kulturní památkou, další pokus společnosti SpaceX o přistání prvního stupně...

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. dubna 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O mateřském chování myší, chapadlech chobotnic a mraveništích bez samečků

Jak probudit u "panenských" myší mateřské chování? Dokáže příroda přežít bez samečků? Jak se chová nově objevený protein-bojovník proti nádorům a virům? Proč je dobré vědět, jak leze chobotnice? Jak západ slunce pomáhá nastavit...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas