Člověk7. srpna  2012  

Úsporná látková výměna ve sprintu nevyhrává

Usain Bolt v cíli - Foto: Tomáš Adamec

Usain Bolt v cíliFoto: Tomáš Adamec

Fyziologové byli přesvědčeni, že sprinterům pomáhá k maximální rychlosti vysoká úspornost při výdeji energie. Nejnovější výzkum ale odhalil, že sprinteři energií bezostyšně mrhají.

Tajemství rychlého běhu na krátké trati tkví v co nejúspornějších pohybech s co nejmenším výdejem energie. Tak zněla základní poučka fyziologie sprintu. Američtí biomechanici Matthew Bundle z univerzity v Montaně a Peter Weyand ze Southern Methodist University však postavili teorii sprintu na hlavu. 

Měřili výkony velké skupiny dobrovolníků, kteří se lišili zdatností ve sprintu. Testy trvaly od 2 sekund do 5 minut a dobrovolníci v nich sprintovali buď v běhu nebo na kole. Výsledky měření shrnuli američtí vědci ve studii, kterou zveřejnil vědecký časopis Exercise and Sport Sciences Review. 

„Pokud lze něco říct o hospodaření s energií u sprinterů, pak to, že energií doslova mrhají. Je to důsledek práce rychlých svalových vláken, která vyvíjejí velkou sílu a smršťují se velkou rychlostí,“ vysvětluje Peter Weyand. 

Pokud netrvá sportovní výkon déle než minutu, pak nehraje množství vydané energie velkou roli. Pro sprintera je mnohem důležitější, aby při kroku nebo šlápnutí do pedálů vyvinul nohou co největší sílu. Jen tak může převést energii z práce svalů na rychlý pohyb. Kolik se přitom potřebuje energie, není důležité, protože sprinterský výkon trvá jen krátce. Hospodárnost pohybu a maximální úspora energie vystupují do popředí při vytrvalostní zátěži, například při běhu na delší vzdálenost nebo dlouhé jízdě na kole. 

Gepard - Foto:  Comstock Images

GepardFoto:  Comstock Images

Podle Bundlea a Weyanda se tyto zákonitosti neuplatňují jen u sportovců, ale platí obecně u všech obratlovců. Netýkají se tedy jen atletů, jako je Usain Bolt, nebo cyklistů, jako je Mark Cavendish, ale třeba i geparda nebo gazely. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Ženšen  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: úterý 9.00; reprízy: út 18.00, st 15.00, čt 13.00, pá 1.00, ne 10.00, po 5.00  
 

Nové články v rubrice

  • 19. srpna  2014 v 21:40       rubrika: Člověk

    Kdo je narcista a kdo ne

    Odpověď na jednu jednoduchou otázku odhalí, zda je člověk narcista a do jaké míry je touto poruchou osobnosti postižen.

     
  • 22. července  2014       rubrika: Člověk

    Přerušovaný spánek vyčerpává

    Po přerušovaném spánku je člověk unavený podobně, jako kdyby spal za celou noc nepřetržitě pouhé čtyři hodiny.

     
  • 8. července  2014 v 22:00       rubrika: Člověk

    Klíčem k úspěchu je vnitřní motivace

    Když chce člověk shodit nadbytečná kila, naučit se francouzsky nebo zvládnout jízdu na skateboardu, potřebuje k překonání obtíží motivaci. O úspěchu však nerozhoduje jen síla motivace, ale také její zdroj.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Plečnikovy Zahrady Pražského hradu

Po stopách jedinečné rekonstrukce. 23. srpna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Ohrožují invazní rostliny naši přírodu?

Invaze vetřelců. 16. srpna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Zatmění a zákryty

Co se ve vesmíru zakrývá? 8. srpna

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 2. srpna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

O eugenice

Její vývoj od časů Platóna po současnost. 26. července

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Evropa. A co evropanství?

Jak vnímají Češi Evropskou unii? 19. července.

 

Meteor

Sopky: Stejné, a přece jiné Trosky a Zebín

Trosky a Zebín tvoří dvě krajinné dominanty okolí Jičína. Jsou to pozůstatky dvou malých sopek, které...

Mozaika

Tajemství vzniku Ďáblovy věže

Český geolog Prokop Závada z Geofyzikálního ústavu Akademie věd vytvořil a v pokusech ověřil novou hypotézu...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas