Úsporná látková výměna ve sprintu nevyhrává

Usain Bolt v cíli - Foto: Tomáš Adamec

Usain Bolt v cíliFoto: Tomáš Adamec

Fyziologové byli přesvědčeni, že sprinterům pomáhá k maximální rychlosti vysoká úspornost při výdeji energie. Nejnovější výzkum ale odhalil, že sprinteři energií bezostyšně mrhají.

Tajemství rychlého běhu na krátké trati tkví v co nejúspornějších pohybech s co nejmenším výdejem energie. Tak zněla základní poučka fyziologie sprintu. Američtí biomechanici Matthew Bundle z univerzity v Montaně a Peter Weyand ze Southern Methodist University však postavili teorii sprintu na hlavu. 

Měřili výkony velké skupiny dobrovolníků, kteří se lišili zdatností ve sprintu. Testy trvaly od 2 sekund do 5 minut a dobrovolníci v nich sprintovali buď v běhu nebo na kole. Výsledky měření shrnuli američtí vědci ve studii, kterou zveřejnil vědecký časopis Exercise and Sport Sciences Review. 

„Pokud lze něco říct o hospodaření s energií u sprinterů, pak to, že energií doslova mrhají. Je to důsledek práce rychlých svalových vláken, která vyvíjejí velkou sílu a smršťují se velkou rychlostí,“ vysvětluje Peter Weyand. 

Pokud netrvá sportovní výkon déle než minutu, pak nehraje množství vydané energie velkou roli. Pro sprintera je mnohem důležitější, aby při kroku nebo šlápnutí do pedálů vyvinul nohou co největší sílu. Jen tak může převést energii z práce svalů na rychlý pohyb. Kolik se přitom potřebuje energie, není důležité, protože sprinterský výkon trvá jen krátce. Hospodárnost pohybu a maximální úspora energie vystupují do popředí při vytrvalostní zátěži, například při běhu na delší vzdálenost nebo dlouhé jízdě na kole. 

Gepard - Foto:  Comstock Images

GepardFoto:  Comstock Images

Podle Bundlea a Weyanda se tyto zákonitosti neuplatňují jen u sportovců, ale platí obecně u všech obratlovců. Netýkají se tedy jen atletů, jako je Usain Bolt, nebo cyklistů, jako je Mark Cavendish, ale třeba i geparda nebo gazely. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Ženšen  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: úterý 9.00; reprízy: út 18.00, st 15.00, čt 13.00, pá 1.00, ne 10.00, po 5.00  
 

Nové články v rubrice

  • 30. června  2015 v 21:40       rubrika: Člověk

    Jak moc léčí marihuana?

    I u nás mohou pacienti užívat marihuanu jako lék. Jak silné jsou vědecké důkazy o léčivých účincích této drogy?

     
  • 16. června  2015 v 21:40       rubrika: Člověk

    Nosní filtry proti alergii

    Dánští lékaři úspěšně odzkoušeli filtry, které nedovolí, aby alergikům pronikla pylová zrna do horních cest dýchacích.

     
  • 9. června  2015 v 21:40       rubrika: Člověk

    Na melancholiky nemluví emoce

    Lidé se sklonem k melancholii nejsou citlivější ke smutným informacím. V řeči druhých lidí mají potíže s rozlišováním všech druhů emocí.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

Mohl by vesmír vypadat jinak?

Co změnit a jak? 4. července

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Hory uprostřed Čech

Střední Brdy. 27. června

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Architektonické skvosty Liberce

Nejen Liebiegovo průmyslové město. 20. června

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Čas jako univerzální platidlo na internetu

Jak rychlý musí být internet? 13. června

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Geneticky modifikované organismy

Jak ovlivní naši budoucnost? 6. června

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Nakolik reálná je ekonomická krize?

Virtuální ekonomický svět. 30. května

 

Planetárium

Rekordman Gennadij Padalka a praželva z jihu Německa

Rys iberský – nejohroženější šelma světa, nejstarší bonsaj střední Evropy a potvrzená přítomnost metanu...

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. července 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O žvanivosti papoušků, ptačí milostné architektuře a krajtě, která špatně dopadla

Co pomáhá papouškům napodobovat lidskou řeč? Jak vypadá milostná architektura australských ptáků - lemčíků? Můžou potkani snít? Díky čemu mravenec na Sahaře vydrží horko? Jak se krajtě nevyplatilo sníst dikobraza.

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 27. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O neandrtálcích v nás, prospěšnosti hladovění a tanci ryb mezi víry

Které zvíře si pochutná na kobře? Kdy a kde jsme se křížili s neandrtálci? Proč pravidelný půst prospívá zdraví? Jak můžou rybky pomoci vylepšit lidský sluch?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 20. června 2015 - Zuzana Slavíková a František Vyskočil - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zmenšování mozku, kanibalismu Papuánců a druhém žaludku bělásků

Proč je ráno mozek větší než jindy? Čím vědce zaujal kanibalismus Papuánců? Na co mají samičky bělásků extra žaludek? Můžou žít topoly ze vzduchu? Proč je dobré se narodit v létě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 13. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O šimpanzích vlohách k vaření, zdraví mravenců a vypěstované myší tlapce

Mohli by šimpanzi vařit? Proč jsou mravenci málo nemocní? Jak vypěstovat v laboratoři potkaní tlapku? Kdy a proč myší samičky nechtějí vidět samečky? Proč někteří z nás kreslí líp a jiní hůř?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 6. června 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Šárka Ševčíková

Laboratoř: O výrobě mumie, časomíře octomilek, humanizaci kvasinek a myších astronautech

Proč není snadné vyrobit mumii jako ve starém Egyptě? Vědí octomilky, kolik je hodin? Co máme společného s kvasinkami? Jak působí na myši dlouhý kosmický let? A co víme o genetice smíchu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 30. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zraku pavouků skákavek, nejpodivnější rybě na planetě a vlivu otců na dětskou řeč

Který pavouk vidí svět v našich barvách? Jak vypadají nové druhy borůvek? Čím sport prospívá našim biorytmům? Jak zvládá sucho jedna z nejpodivnějších ryb na planetě? Jak přispívají otcové k dětskému vnímání řeči?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas