Jak vzniká hit?

nota - Foto:  noty

notaFoto:  noty

Nejnovější výzkum amerických sociologů dokazuje, že se nám více líbí písně, filmy či knihy, které se zamlouvají i ostatním. Přesto je vznik hitu či bestselleru krajně nevypočitatelným procesem.

Americký sociolog Matthew Salganik z newyorské Columbia University zveřejnil ve vědeckém časopise Science výsledky výzkumu, které zřejmě nepotěší ani kapitány zábavního průmyslu, ani začínající kapely a zpěváky. 

Salganik řešil zásadní otázku všech manažerů hudebních vydavatelství: "Jak vzniká hit?" Vytvořil si proto webové stránky, na kterých nabízel k poslechu 48 neznámých skladeb. Návštěvníci této internetové hitparády měli možnost si skladby poslechnout, oznámkovat a případně si je zdarma stáhnout do svého počítače. Celkem Salganik nalákal na internetovou hitparádu asi 14 tisíc lidí. Účastníky rozdělil do dvou velkých skupin. Jedněm nabízel na webu jen názvy skladeb a kapel. Druhým poskytoval zároveň přehled o tom, kolik lidí si kterou skladbu už nahrálo. Ukázalo se, že úspěch plodí úspěch. Lidé dávali o poznání lepší známky skladbám, o kterých věděli, že si je stáhlo více lidí. Při hodnocení písniček se tedy podvědomě řídíme "veřejným míněním". Můžeme si stokrát namlouvat, že máme vlastní hudební gusto, nakonec stejně podlehneme davovému vkusu. 

Zdálo by se, že za této situace je celkem jednoduché udělat z kohokoli hvězdu. Stačí o něm jen všude roztrubovat, jak je dotyčný "vyvolený" skvělý. Ale tak snadné to zas není. Dokazuje to další pokus, při kterém byli návštěvníci internetové hitparády rozděleni do osmi izolovaných skupin. Jejich členové byli seznamováni jen s výsledky hodnocení v rámci skupiny. Hodnocení ostatních sedmi skupin neznali. Ukázalo se, že vznik hitu je do značné míry výsledkem náhody. Například v jedné skupině se přesvědčivě vyhoupla do čela punková kapela 52Metro. V jiné skupině skončila tatáž hudební skupina na chvostu celého hitparádového pole. 

"Při pohledu zvenčí se nám může zdát, že lidé z hudební branže mohou vytvářet hvězdy, jak se jim zachce," komentoval Salganik svůj výzkum pro populárně-vědecký časopis New Scientist. "Jenže my vidíme jen ty případy, kdy se jim pokus o vytvoření hvězdy povedl. Případy, kdy interpreti neuspěli, vůbec nezaznamenáme." 

Ve většině případů se lidé ve všech skupinách zhruba shodli na tom, co je a co není "dobrá muzika". Vsázet na to ale nelze. Například neplatí, že zárukou úspěchu je "dobrý start". Skladby, které se vyhouply na čelo hitparády v počátečních fázích hodnocení, nemusí vždycky na nejvyšších příčkách "přežít". 

"Pravidla těchto změn se vymykají našemu chápání," přiznal Salganik. "Pro začínající kapely mám dvě zprávy - dobrou a špatnou. Ta dobrá je, že i když se ještě neprosadily, neznamená to, že hrají špatně. Prostě zatím měly smůlu. A ta špatná? I když hrají jako bozi, tak jim to k úspěchu stačit nemusí." 

Nové články v rubrice

  • 20. března  2015 v 15:00       rubrika: Člověk

    Diagnostické přístroje, analogické fiktivnímu trikordéru, se brzy stanou realitou

    Trikordér byl fiktivní lékařský diagnostický přístroj ze sci-fi seriálu Star Trek, který uměl okamžitě snímat důležitá zdravotní data z těl pacientů. Díky soutěži Qualcomm Tricorder X Prize nyní probíhá konečný výběr...

     
  • 12. března  2015 v 14:00     Audio  rubrika: Člověk

    Unikátní mikrotomograf

    V úterý byla podepsána smlouva o vzniku Laboratoře experimentálního zobrazování, která bude špičkovým pracovištěm pro biomedicínský výzkum. Vývoj snímkování na novém rentgenovém mikrotomografu malých zvířat tam už ... Je velmi perspektivní i pro snímkování člověka.

     
  • 16. února  2015 v 11:00       rubrika: Člověk

    Mikrobiální mapa newyorského metra

    Mikrobiologové a biofyzikové z Cornellovy univerzity vypracovali speciální mapu výskytu mikrobiálních forem života v newyorské podzemní dráze, tzv. PathoMap. Většina genetických vzorků patřila neškodným mikrobům, avšak...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Astronomové v oblacích

Vesmír z hor, balonů a letadel. 14. března

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Britští excentrici, kteří změnili svět

Muži robinzonovského ducha. 7. března

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Čtvrť honosných vil

První pražské vily v Bubenči. 18. února

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 21. února

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 14. března 2015 - biolog Petr Jedelský a herečka Petra Špindlerová - Foto: Noemi Fingerlandová

Laboratoř: O živé a mrtvé vodě, vyvolávání vzpomínek a soli v ráně

Může být přesolené jídlo zdravé? Jak se ze živé vody stane mrtvá? Příběh o tom, kterak se našel tropický příbuzný ptáka lindušky. Co vědci zjistili o zvukové paměti potkanů? A jak vytvořit radostné vzpomínky?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 7. března 2015 - herec Jan Kraus - Foto: Khalil Baalbaki

Laboratoř: O hudbě pro kočku, zubu v oku a paměti čmeláků

Jak zní hudba pro kočku? K čemu je dobrý zub moudrosti? Jak slouží čmelákům paměť? Proč vítězí geny otců nad mateřskými? Jak se klíšťata brání proti mrazu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. února 2015 - herečka Martina Hudečková, biolog Pavel Stopka a jeho děti - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O železe v zubech bobrů, stěhování zlatého stafylokoka a evoluční výhodě většího těla

Jak pomáhá železo zpevňovat zuby bobrů? Co je na světě nejpevnější? Jak často se stěhuje zlatý stafylokok? Jak může jed pavouka pomoci řešit mužské problémy? Proč uživatelé marihuany nepoznají, že už nemají hlad? A proč...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. února 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O přizpůsobivé krakatici, účinnosti pelyňku, neznámé záři nad Marsem a lechtivých potkanech

Jak si krakatice přestavuje tělo? Proč surový pelyněk funguje proti malárii lépe než antimalarika? Odkud se vzal oblak plynu nad Marsem? Jak software odhalil tvář ženy Jindřicha VIII.? Proč vědce zajímá lechtivost potka...

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas