Jak vzniká hit?

nota - Foto:  noty

notaFoto:  noty

Nejnovější výzkum amerických sociologů dokazuje, že se nám více líbí písně, filmy či knihy, které se zamlouvají i ostatním. Přesto je vznik hitu či bestselleru krajně nevypočitatelným procesem.

Americký sociolog Matthew Salganik z newyorské Columbia University zveřejnil ve vědeckém časopise Science výsledky výzkumu, které zřejmě nepotěší ani kapitány zábavního průmyslu, ani začínající kapely a zpěváky. 

Salganik řešil zásadní otázku všech manažerů hudebních vydavatelství: "Jak vzniká hit?" Vytvořil si proto webové stránky, na kterých nabízel k poslechu 48 neznámých skladeb. Návštěvníci této internetové hitparády měli možnost si skladby poslechnout, oznámkovat a případně si je zdarma stáhnout do svého počítače. Celkem Salganik nalákal na internetovou hitparádu asi 14 tisíc lidí. Účastníky rozdělil do dvou velkých skupin. Jedněm nabízel na webu jen názvy skladeb a kapel. Druhým poskytoval zároveň přehled o tom, kolik lidí si kterou skladbu už nahrálo. Ukázalo se, že úspěch plodí úspěch. Lidé dávali o poznání lepší známky skladbám, o kterých věděli, že si je stáhlo více lidí. Při hodnocení písniček se tedy podvědomě řídíme "veřejným míněním". Můžeme si stokrát namlouvat, že máme vlastní hudební gusto, nakonec stejně podlehneme davovému vkusu. 

Zdálo by se, že za této situace je celkem jednoduché udělat z kohokoli hvězdu. Stačí o něm jen všude roztrubovat, jak je dotyčný "vyvolený" skvělý. Ale tak snadné to zas není. Dokazuje to další pokus, při kterém byli návštěvníci internetové hitparády rozděleni do osmi izolovaných skupin. Jejich členové byli seznamováni jen s výsledky hodnocení v rámci skupiny. Hodnocení ostatních sedmi skupin neznali. Ukázalo se, že vznik hitu je do značné míry výsledkem náhody. Například v jedné skupině se přesvědčivě vyhoupla do čela punková kapela 52Metro. V jiné skupině skončila tatáž hudební skupina na chvostu celého hitparádového pole. 

"Při pohledu zvenčí se nám může zdát, že lidé z hudební branže mohou vytvářet hvězdy, jak se jim zachce," komentoval Salganik svůj výzkum pro populárně-vědecký časopis New Scientist. "Jenže my vidíme jen ty případy, kdy se jim pokus o vytvoření hvězdy povedl. Případy, kdy interpreti neuspěli, vůbec nezaznamenáme." 

Ve většině případů se lidé ve všech skupinách zhruba shodli na tom, co je a co není "dobrá muzika". Vsázet na to ale nelze. Například neplatí, že zárukou úspěchu je "dobrý start". Skladby, které se vyhouply na čelo hitparády v počátečních fázích hodnocení, nemusí vždycky na nejvyšších příčkách "přežít". 

"Pravidla těchto změn se vymykají našemu chápání," přiznal Salganik. "Pro začínající kapely mám dvě zprávy - dobrou a špatnou. Ta dobrá je, že i když se ještě neprosadily, neznamená to, že hrají špatně. Prostě zatím měly smůlu. A ta špatná? I když hrají jako bozi, tak jim to k úspěchu stačit nemusí." 

Nové články v rubrice

  • 19. srpna  2014 v 21:40       rubrika: Člověk

    Kdo je narcista a kdo ne

    Odpověď na jednu jednoduchou otázku odhalí, zda je člověk narcista a do jaké míry je touto poruchou osobnosti postižen.

     
  • 22. července  2014       rubrika: Člověk

    Přerušovaný spánek vyčerpává

    Po přerušovaném spánku je člověk unavený podobně, jako kdyby spal za celou noc nepřetržitě pouhé čtyři hodiny.

     
  • 8. července  2014 v 22:00       rubrika: Člověk

    Klíčem k úspěchu je vnitřní motivace

    Když chce člověk shodit nadbytečná kila, naučit se francouzsky nebo zvládnout jízdu na skateboardu, potřebuje k překonání obtíží motivaci. O úspěchu však nerozhoduje jen síla motivace, ale také její zdroj.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Krajina a čas v Hájkově Kronice české

Návrat k velikému vypravěči. 30. srpna

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Plečnikovy Zahrady Pražského hradu

Po stopách jedinečné rekonstrukce. 23. srpna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Ohrožují invazní rostliny naši přírodu?

Invaze vetřelců. 16. srpna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Zatmění a zákryty

Co se ve vesmíru zakrývá? 8. srpna

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 2. srpna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

O eugenice

Její vývoj od časů Platóna po současnost. 26. července

 

Meteor

Sopky: Nejmladší sopky v Čechách Mýtina a Železná hůrka

Opravdu nejmladší české sopky najdete v okolí Chebu. Jsou to malé erupce, ke kterým došlo zhruba před...

Mozaika

Mezinárodní konference o omezení pokusů na zvířatech

Světový kongres o alternativách k pokusům na zvířatech, který se konal v Praze, hledal mimo jiné možnosti,...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas