Jak vzniká hit?

nota - Foto:  noty

notaFoto:  noty

Nejnovější výzkum amerických sociologů dokazuje, že se nám více líbí písně, filmy či knihy, které se zamlouvají i ostatním. Přesto je vznik hitu či bestselleru krajně nevypočitatelným procesem.

Americký sociolog Matthew Salganik z newyorské Columbia University zveřejnil ve vědeckém časopise Science výsledky výzkumu, které zřejmě nepotěší ani kapitány zábavního průmyslu, ani začínající kapely a zpěváky. 

Salganik řešil zásadní otázku všech manažerů hudebních vydavatelství: "Jak vzniká hit?" Vytvořil si proto webové stránky, na kterých nabízel k poslechu 48 neznámých skladeb. Návštěvníci této internetové hitparády měli možnost si skladby poslechnout, oznámkovat a případně si je zdarma stáhnout do svého počítače. Celkem Salganik nalákal na internetovou hitparádu asi 14 tisíc lidí. Účastníky rozdělil do dvou velkých skupin. Jedněm nabízel na webu jen názvy skladeb a kapel. Druhým poskytoval zároveň přehled o tom, kolik lidí si kterou skladbu už nahrálo. Ukázalo se, že úspěch plodí úspěch. Lidé dávali o poznání lepší známky skladbám, o kterých věděli, že si je stáhlo více lidí. Při hodnocení písniček se tedy podvědomě řídíme "veřejným míněním". Můžeme si stokrát namlouvat, že máme vlastní hudební gusto, nakonec stejně podlehneme davovému vkusu. 

Zdálo by se, že za této situace je celkem jednoduché udělat z kohokoli hvězdu. Stačí o něm jen všude roztrubovat, jak je dotyčný "vyvolený" skvělý. Ale tak snadné to zas není. Dokazuje to další pokus, při kterém byli návštěvníci internetové hitparády rozděleni do osmi izolovaných skupin. Jejich členové byli seznamováni jen s výsledky hodnocení v rámci skupiny. Hodnocení ostatních sedmi skupin neznali. Ukázalo se, že vznik hitu je do značné míry výsledkem náhody. Například v jedné skupině se přesvědčivě vyhoupla do čela punková kapela 52Metro. V jiné skupině skončila tatáž hudební skupina na chvostu celého hitparádového pole. 

"Při pohledu zvenčí se nám může zdát, že lidé z hudební branže mohou vytvářet hvězdy, jak se jim zachce," komentoval Salganik svůj výzkum pro populárně-vědecký časopis New Scientist. "Jenže my vidíme jen ty případy, kdy se jim pokus o vytvoření hvězdy povedl. Případy, kdy interpreti neuspěli, vůbec nezaznamenáme." 

Ve většině případů se lidé ve všech skupinách zhruba shodli na tom, co je a co není "dobrá muzika". Vsázet na to ale nelze. Například neplatí, že zárukou úspěchu je "dobrý start". Skladby, které se vyhouply na čelo hitparády v počátečních fázích hodnocení, nemusí vždycky na nejvyšších příčkách "přežít". 

"Pravidla těchto změn se vymykají našemu chápání," přiznal Salganik. "Pro začínající kapely mám dvě zprávy - dobrou a špatnou. Ta dobrá je, že i když se ještě neprosadily, neznamená to, že hrají špatně. Prostě zatím měly smůlu. A ta špatná? I když hrají jako bozi, tak jim to k úspěchu stačit nemusí." 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Návrat k Navahům

Co bychom se mohli naučit od indiánů? 2. května 2015

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Pražské funkcionalistické školy

Školní budovy funkční a jednoduché. 25. dubna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 

Planetárium

Kopie Chauvetovy jeskyně a konec sondy MESSENGER

Opylovači versus zemědělská výroba, dinosauří vejce z čínského Che-jüanu a rozluštění genetického kódu...

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 2. května 2015 - herečka Jana Holcová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O statečných šnecích, supech nad tepelnou elektrárnou a kocovině starých Egypťanů

Jak se pozná odvážný vodní šnek? Proč supi létají nad elektrárnami? Kdo za to může, že na nás jdou komáři? Proč je zajímavá konverzace kočkodanů? Jak se staří Egypťanů dostávali z kocoviny?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. dubna 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O mateřském chování myší, chapadlech chobotnic a mraveništích bez samečků

Jak probudit u "panenských" myší mateřské chování? Dokáže příroda přežít bez samečků? Jak se chová nově objevený protein-bojovník proti nádorům a virům? Proč je dobré vědět, jak leze chobotnice? Jak západ slunce pomáhá nastavit...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas