Jak vzniká hit?

nota - Foto:  noty

notaFoto:  noty

Nejnovější výzkum amerických sociologů dokazuje, že se nám více líbí písně, filmy či knihy, které se zamlouvají i ostatním. Přesto je vznik hitu či bestselleru krajně nevypočitatelným procesem.

Americký sociolog Matthew Salganik z newyorské Columbia University zveřejnil ve vědeckém časopise Science výsledky výzkumu, které zřejmě nepotěší ani kapitány zábavního průmyslu, ani začínající kapely a zpěváky. 

Salganik řešil zásadní otázku všech manažerů hudebních vydavatelství: "Jak vzniká hit?" Vytvořil si proto webové stránky, na kterých nabízel k poslechu 48 neznámých skladeb. Návštěvníci této internetové hitparády měli možnost si skladby poslechnout, oznámkovat a případně si je zdarma stáhnout do svého počítače. Celkem Salganik nalákal na internetovou hitparádu asi 14 tisíc lidí. Účastníky rozdělil do dvou velkých skupin. Jedněm nabízel na webu jen názvy skladeb a kapel. Druhým poskytoval zároveň přehled o tom, kolik lidí si kterou skladbu už nahrálo. Ukázalo se, že úspěch plodí úspěch. Lidé dávali o poznání lepší známky skladbám, o kterých věděli, že si je stáhlo více lidí. Při hodnocení písniček se tedy podvědomě řídíme "veřejným míněním". Můžeme si stokrát namlouvat, že máme vlastní hudební gusto, nakonec stejně podlehneme davovému vkusu. 

Zdálo by se, že za této situace je celkem jednoduché udělat z kohokoli hvězdu. Stačí o něm jen všude roztrubovat, jak je dotyčný "vyvolený" skvělý. Ale tak snadné to zas není. Dokazuje to další pokus, při kterém byli návštěvníci internetové hitparády rozděleni do osmi izolovaných skupin. Jejich členové byli seznamováni jen s výsledky hodnocení v rámci skupiny. Hodnocení ostatních sedmi skupin neznali. Ukázalo se, že vznik hitu je do značné míry výsledkem náhody. Například v jedné skupině se přesvědčivě vyhoupla do čela punková kapela 52Metro. V jiné skupině skončila tatáž hudební skupina na chvostu celého hitparádového pole. 

"Při pohledu zvenčí se nám může zdát, že lidé z hudební branže mohou vytvářet hvězdy, jak se jim zachce," komentoval Salganik svůj výzkum pro populárně-vědecký časopis New Scientist. "Jenže my vidíme jen ty případy, kdy se jim pokus o vytvoření hvězdy povedl. Případy, kdy interpreti neuspěli, vůbec nezaznamenáme." 

Ve většině případů se lidé ve všech skupinách zhruba shodli na tom, co je a co není "dobrá muzika". Vsázet na to ale nelze. Například neplatí, že zárukou úspěchu je "dobrý start". Skladby, které se vyhouply na čelo hitparády v počátečních fázích hodnocení, nemusí vždycky na nejvyšších příčkách "přežít". 

"Pravidla těchto změn se vymykají našemu chápání," přiznal Salganik. "Pro začínající kapely mám dvě zprávy - dobrou a špatnou. Ta dobrá je, že i když se ještě neprosadily, neznamená to, že hrají špatně. Prostě zatím měly smůlu. A ta špatná? I když hrají jako bozi, tak jim to k úspěchu stačit nemusí." 

Nové články v rubrice

  • 9. října  2014 v 16:00       rubrika: Člověk

    Lékařský robot, který zabíjí mikroby

    Americká firma Xenex vyvinula robota, který umí mohutnými všesměrovými pulsy ultrafialového záření ničit DNA virů, spor a baktérií. Je proto nasazen již ve stovkách nemocnic a někteří lidé navrhují, aby byl nasazen...

     
  • 6. října  2014 v 21:00       rubrika: Člověk

    Hojivé tělní neuroimplantáty

    Podle různých zpráv v současné době americká vládní vojensko-technologická agentura DARPA podporuje výzkum a vývoj speciálních tělních (neuro)implantátů, které budou mít pozitivní vliv na hojení a kondici zraněných...

     
  • 22. září  2014 v 21:00       rubrika: Člověk

    Jaký bude náš svět v roce 2100?

    Výzkumníci Organizace spojených národů ve spolupráci s Washingtonskou univerzitou zveřejnili v časopisu Science statistickou studii, ve které předpovídají další populační vývoj lidstva.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Jedinečný astronom M. R. Štefánik

Z astronoma generálem a politikem. 18. října

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 12. října

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Sexuální selekce

Příroda to tak zařídila. 4. října

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Ekonomie ve filmech

Jsou na českých burzách Vlci? 27. září

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem

Vzdálenosti ve vesmíru

Jak je co daleko? 20. září

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Význam hry

Proč si lidé a zvířata hrají? 13. září.

 

Meteor

Vědci zkouší elixír mládí. Mladou krev!

V USA testují novou metodu léčby Alzheimerovy choroby. Transfúzí krevní plazmy od mladých dárců.

Mozaika

Výzkumy základních reakcí v atmosféře

Extrémně složité děje probíhající v zemské atmosféře, včetně reakcí vedoucích ke vzniku ozonové díry,...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas