Ošálení imunitního systému

Imunitní systém (ilustrační obrázek)Foto:  Profimedia

Imunitní systém nemá rád cizince. Pokud jej v organismu objeví, okamžitě se pokusí o jeho likvidaci. Problém to představuje například u transplantace ostrůvkových buněk pankreatu, které mají diabetikům vyrábět chybějící inzulín.

Pacienti, kteří se stali příjemci ostrůvkových buněk, musí brát silná imunosupresiva, která jejich imunitní systém utlumí a dají darovaným buňkám šanci uchytit se v cizím těle. Imunosupresiva ovšem zvyšují riziko výskytu infekcí a nádorových onemocnění a jsou toxická i pro transplantované buňky. Pokus, jak jejich potřebu obejít, se nyní zřejmě vydařil vědcům z americké Severozápadní univerzity. 

Imunitní systém myší s cukrovkou vědci dokázali ošálit natolik, že transplantované ostrůvkové buňky rozeznával jako tělu vlastní, a tedy neměl důvod na ně útočit. Ze sleziny myších dárců odebrali typ bílých krvinek označovaný jako splenocyty. Pomocí chemických sloučenin zamaskovali jejich buněčnou identitu. Takto upravené buňky pak injekčně podali diabetickým myším před a po transplantaci ostrůvkových buněk. Výsledkem bylo, že jejich imunitní systém se transplantované buňky nepokusil zahubit, protože je přestal vnímat jako něco cizího a škodlivého. 

Metoda je podle článku v Proceedings of the National Academy of Sciences teoreticky vhodná nejen k navození tolerance vůči transplantovaným buňkám. Fungovat by mohla také jako prevence ničení buněk produkujících inzulín vlastním imunitním systémem (což se děje u diabetu I. typu) a k léčbě některých dalších autoimunitních chorob, například sklerózy multiplex.