Lék na vysoký krevní tlak nadějí pro léčbu roztroušené sklerózy
Výzkum, zkumavky - ilustrační obrázekFoto: Stockbyte
Náhoda pomohla vědcům ze Stanfordu k odhalení neznámého účinku léku lisinopril. Ten je určen k léčbě vysokého krevního tlaku. Mohl by však pomáhat i pacientům trpícím roztroušenou sklerózou.
Když lékaři předepsali Lawrenci Steinmanovi na vysoký krevní tlak lék lisinopril, "proklepl" si věhlasný neurolog tuto látku pomocí internetových vyhledávačů. Zjistil, že lisinopril snižuje krevní tlak potlačením tvorby hormonu angiotenzinu, jenž vyvolává zúžení cév. Zároveň však má lisinopril i protizánětlivé účinky.
To Steinmana zaujalo. Už dlouho se zabývá léčbou roztroušené sklerózy. Při tomto závažném onemocnění napadá pacientův imunitní systém výběžky nervových buněk a narušuje na nich obal tvořený bílkovinou myelinem. Nervový výběžek s poškozeným myelinovým obalem se chová jako elektrický vodič s poničenou izolací a nevede nervový vzruch.
Pacienti s roztroušenou sklerózou trpí výpadky v činnosti nervového systému, například ztrácejí zrak nebo mají vážné potíže s pohybem. Nedílnou součástí roztroušené sklerózy je i zánětlivý proces v nervové tkáni. Léčba je komplikovaná, protože utlumení imunitního systému ohrožuje pacienta zvýšeným rizikem infekcí a nádorových onemocnění.
Steinmana napadlo, jak by působil na vzpouru imunitního systému při roztroušené skleróze protizánětlivý lisinopril. Nejprve prozkoumal poškozenou nervovou tkáň pacientů a zjistil, že se v ní hromadí angiotenzin. Následně odzkoušel blokádu tvorby tohoto hormonu lisinoprilem u myší trpících podobným poškozením nervů jako pacienti s roztroušenou sklerózou.
Lék uchránil myši před nástupem onemocnění. Zabíral dokonce i tehdy, když už choroba propukla. Myši, které v důsledku poškození nervů ochrnuly, se po léčbě lisinoprilem opět pohybovaly. Lisinopril má oproti stávajícím lékům na roztroušenou sklerózu tu výhodu, že netlumí imunitní reakci. Naopak, posiluje funkci některých buněk imunitního systému, a tím zajišťuje jeho vyváženější funkci. Navíc je lisinopril oproti dnešním lékům zhruba stokrát lacinější.
Nejvíce si vědci na Steinmanově studii zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences cení faktu, že odhalila v těle pacientů s roztroušenou sklerózou všechny složky nezbytné k tomu, aby u nich lisinopril účinkoval podobně jako u myší. Šance, že se lék nakonec prosadí v praxi, je podle odborníků vysoká.
