Co říká myší kožíšek o vlivu alkoholu

Laboratorní myšFoto: User: Rama, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0

Pití alkoholu v těhotenství poškozuje plod a může dítěti způsobit vážné fyzické i psychické poruchy - to víme už dlouho. Jiná otázka ale je, jak přesně k poškození dochází na molekulární úrovni. Australští vědci vsadili na trochu tajemnou epigenetiku.

Předchozí studie naznačily, že příčinou fetálního alkoholového syndromu mohou být epigenetické modifikace DNA - tedy takové, které nemění genetický kód, ale i tak mohou do vývoje organismu citelně zasáhnout. Působením epigenetických faktorů se totiž mohou některé geny "vypínat" či "zapínat" nebo se může měnit úroveň jejich exprese. 

Otázku, jestli alkohol konzumovaný těhotnou matkou může ovlivňovat aktivitu genů jejího nenarozeného potomka, si položili také výzkumníci z australského Queensland Institute of Medical Research. Za experimentální model si zvolili kmen laboratorních myší, které mají buď hnědou nebo žlutou srst. Je známo, že barvu jejich kožíšku ovlivňují epigenetické faktory a výsledek experimentu je vidět na první pohled. 

Vědci spářili samičky se dvěma kopiemi genu pro žlutou srst se samci s geny pro hnědou srst. Při takovém křížení je - podle mendelovských pravidel dědičnosti - předvídatelný poměr mláďat narozených se žlutou a hnědou srstí. Pokud by do hry zasáhly epigenetické vlivy, projevilo by se to odchylkou tohoto poměru. 

Březí samičky myší dostávaly k pití zředěný alkohol a jejich "hladinka" v krvi dosahovala 1,2 promile. Po porodu se ukázalo, že mláďat s hnědou srstí se narodilo dvakrát víc, než by se normálně dalo očekávat. Pro vědce to byl neklamný důkaz toho, že alkohol ovlivnil aktivitu genů nenarozených mláďat. 

Barva srsti ale není příliš relevantní pro člověka, takže vědci se raději soustředili také na změny jaterních buněk. Zjistili, že příjem alkoholu u březí samice snížil nebo zvýšil aktivitu 15 různých genů v jaterních buňkách jejích mláďat. Novorozené myši také měly nižší porodní váhu a menší lebku. Stejné příznaky můžeme sledovat u dětí, které přicházejí na svět s fetálním alkoholovým syndromem. 

Všechny tyto výsledky ukazují, že za některými typy nevratného poškození dětí alkoholem skutečně mohou stát epigenetické změny. V dalším výzkumu chtějí vědci určit, které geny jim podléhají nejčastěji a vysledovat tak markery, které by umožnily co nejdříve odhalit poškození novorozeného dítěte.