Alkoholem zčervenalé tváře jsou podle nové studie následkem mutace, která se objevila u prvních pěstitelů rýže. Pokud vám tedy už po jedné sklenici vína nepříjemně zčervená obličej, můžete obvinit dávné čínské zemědělce.
Alkohol, který člověk vypije, rozkládá jaterní enzym alkohol dehydrogenáza na organickou sloučeninu acetaldehyd, který pak další enzym převádí na kyselinu octovou. Přibližně 50 procent Asiatů a 5 procent Evropanů je ale nositeli mutace, která urychluje rozklad alkoholu na acetaldehyd, který se pak hromadí v těle. Jedním z účinků acetalehydu je rozšiřování krevních kapilár, kvůli kterému člověku zčervenají tváře. K dalším - a mnohem nepříjemnějším - účinkům patří bolesti hlavy a nevolnost.
V roce 2008 zjistil tým genetiků z Yaleské univerzity, že jedna z těchto mutací (ADH1B-47His) zřejmě byla ve východoasijské populaci upřednostňována přirozeným výběrem. Čínští genetikové se nyní rozhodli vystopovat zdroj této mutace a na území Číny ji sledovali u 2275 lidí z 38 etnických skupin. Zjistili, že nejčastěji (prevalence až 99 %) se mutace vyskytuje u etnických skupin z jihovýchodní Číny a o něco méně častěji v západní Číně (60 až 70 %). V Tibetu je naproti tomu celkem vzácná (14 %).
Vědci také objevili silnou geografickou korelaci mezi výskytem mutace a oblastmi, kde se před tisíci let poprvé začala pěstovat rýže.V čínské populaci se mutace navíc poprvé objevila před 7 000 až 10 000 lety, což nápadně souhlasí s daty nejstarších archeologických nálezů, které dokládají domestikaci rýže. Mutace se rozšířila extrémně rychle, což ukazuje na silný selekční tlak. Oním tlakem podle autorů studie nebylo nic jiného, než pití rýžového alkoholu. Mutace totiž svým nositelům bránila vypít příliš mnoho a chránila je tak před poškozujícími účinky alkoholu.
Teorii podporují dvě skutečnosti: za prvé, moderní archeologické nálezy ukazují, že první čínští zemědělci vyráběli rýžový alkohol už před 9 000 lety. A za druhé, hromadění acetaldehydu a s ním spojenou nevolnost způsobuje nejen mutace, ale také lék disulfiram (Antabus), který se dříve úspěšně používal k léčbě závislosti na alkoholu. Můžeme si proto docela dobře představit, že dávní nositelé mutace si větší množství alkoholu raději odepřeli.
Někteří antropologové teorii původu "alkoholového ruměnce" považují za dobře zdůvodněnou a říkají, že by to nebylo poprvé, kdy lidská kultura ovlivnila lidskou evoluci - stačí si vzpomenout na změny enzymů, které prvním zemědělcům umožnily trávit škrob nebo mléčný cukr laktózu. Jiní vědci si výsledky studie nejsou příliš jisti a říkají, že mutaci mohla ovlivnit nejen rýže, ale také pozdější pěstování hroznů.
Zdroj: Science, BMC Evolutionary Biology
