Oplození ve zkumavce mění placentu
Lékařka se zkumavkou (ilustrační foto)Foto: Stockbyte
Plodům, které vznikly oplozením ve zkumavce, fungují odlišně geny v placentě. Výzkum byl proveden na myších, a tak není jasné, nakolik můžou stejné odchylky ve funkci genů poznamenat i lidská embrya ze zkumavky.
První dítě ze zkumavky se narodilo ve Velké Británii před více než třemi desetiletími. Od té doby přivedli lékaři na svět díky laboratornímu oplození miliony dětí. Drtivá většina novorozenců "ze zkumavky" je naprosto normální a zdravá. Přesto se vědci snaží podchytit všechny možné následky početí v laboratorních podmínkách.
PlacentaFoto: Henry Gray's Anatomy of the Human Body, public domain
Tým francouzských biologů pod vedením Patricie Fauqueové z pařížského Institut Cochin porovnával osudy myších embryí vzniklých přirozeným oplozením a embryí počatých ve zkumavce. Po přenosu do dělohy náhradní matky se embrya vyvíjela na první pohled zcela shodně. Rozdíly však byly jasně patrné v pracovním nasazení genů v buňkách placenty.
Významnou odchylku vědci zaznamenali u 6 % genů. U dvou třetin odlišně pracujících genů došlo k významnému útlumu. Nejmasovější proměnu prodělávají geny, které se nacházejí na pohlavním chromozomu X. Myším embryím vzniklým oplozením ve zkumavce pracuje na tomto chromozomu odlišně 11 % genů. Z toho dvě třetiny svou činnost razantně zvýšily. Výsledky této studie zveřejnil prestižní vědecký časopis PLoS ONE.
Nevíme, nakolik se mění funkce v placentách lidských plodů, jež se vyvinuly z embryí počatých v laboratoři. To by mělo být předmětem nejbližšího výzkumu francouzského týmu.
