Jak reaguje mozek na nespravedlnost
Lidé mají hluboko vštípený smysl pro rovnostářství, zvláště když jde o peníze. Potvrdil to výzkum reakcí lidského mozku.
"Řekněte dvěma lidem, že za stejnou práci dostanou různě zaplaceno, a rázem máte problém," přibližuje lidské přirozené reakce psycholog a neurolog John O'Doherty působící na California Institute of Technology v americké Pasadeně a na Trinity College Institute of Neuroscience v irském Dublinu.
Vědci z O'Dohertyho týmu sledovali pomocí moderních zobrazovacích metod reakce centra "dobrých pocitů" v mozku 40 dobrovolníků. Tato centra se nám aktivují, například když uhasíme žízeň, zaženeme hlad nebo když slyšíme příjemnou hudbu. "Rozsvítí" se nám také, když dostaneme peníze.
Před zahájením pokusu dostali někteří dobrovolníci 50 dolarů. Druhá polovina dobrovolníků nedostala nic. Reakce mozku dobrovolníků na následné finanční zisky byly tímto počátečním darem významně ovlivněny. Pokud začínali s prázdnou kapsou, reagovali aktivací centra radosti na každou sumu, kterou dostali. Informace o tom, že byl obdarován někdo jiný, jejich centrem radosti nehnula. Zcela opačně reagovali dobrovolníci, kteří zahajovali pokus s padesáti dolary. Těm se silněji aktivovala centra radosti při zprávě o tom, že byl obdarován někdo jiný než v případě, že sami dostali další peníze.
Reakce mozku jasně odrážela "sociální kontext". Dobrovolníci zažívali silnější radost, když se původní nerovnost vyrovnávala, než když se dále prohlubovala. "Většinou vnímáme mozek jako nástroj konstruovaný tak, aby každému zajišťoval co největší zisky," říká John O'Doherty. "Ukazuje se však, že ani základní mozková centra nejsou orientována jenom sobecky."
Zároveň však O'Doherty nevylučuje, že i pozorovaná nezištná reakce může odrážet ryze sobecké úvahy. Je možné, že se lidé, kteří začínali jako bohatí, cítili provinile za to, že mají více než ostatní. Původní pocit viny slábl, pokud viděli, že si k penězům pomohli i druzí.
Výsledky studie publikoval prestižní vědecký týdeník Nature.









