Bt protein chrání kukuřici i člověka

KukuřiceFoto: Agricultural Research Service

Bt protein je známý především jako látka, která chrání kukuřici před škůdci a odpůrce geneticky modifikovaných rostlin přivádí do varu. Bt protein ale dokáže hubit také střevní parazity z kmene hlístic - takzvané oblé červy, kteří v tropických oblastech sužují víc než dvě miliardy lidí.

Bacillus thuringiensis - spory a bipyramidální krystalyFoto: Jim Buckman, Licence Public Domain

Transgenní Bt kukuřice si ve svém genomu nese část genetické výbavy půdní bakterie Bacillus thuringiensis. Díky ní rostlina produkuje krystalický protein, který zabíjí hmyzí škůdce, ale pro obratlovce je neškodný. V organickém zemědělství se využívá sprejování polí bakteriemi, které funguje jako ekologický insekticid. V posledních letech se také objevily zprávy o tom, že bakterie Bacillus thuringiensis by mohly pomoct s řešením jednoho z největších problémů světového zdravotnictví. Jejich protein CryB5 totiž velmi účinně zabíjí parazitické hlístice. 

Střevními hlísticemi jsou nakaženy víc než dvě miliardy lidí z tropů celého světa a devastující účinky infekce na lidskou populaci jsou podle některých odhadů dokonce významnější než u malárie nebo tuberkulózy. U dětí školního věku střevní hlístice způsobují podvýživu, brání normálnímu růstu a mohou mít za následek i opožděný duševní vývoj. 

Prakticky jediným lékem, který po jednorázovém podání zbaví člověka střevních hlístic, je látka albendazol. Problém je, že mnoho lidí jím musí být léčeno opakovaně a odborníci se obávají vzniku rezistentních hlístic, které se už zřejmě objevily v Etiopii a na Srí Lance. Proti hlísticím tenkohlavcům navíc lék účinkuje jen slabě a na další parazity měchovce nemá skoro žádný vliv. Podobné účinky má podle vědců z Kalifornské univerzity v San Diegu také zatím nejnovější lék s názvem tribendimidin. 

Vědci srovnávali účinnost tribendimidinu a Bt proteinu na hlísticích Heligmosomoides bakeri, které napadají myši a používají se jako model pro zkoumání léků proti střevním hlísticím. Výsledky experimentů ukázaly, že bakteriální protein je třikrát účinnější než tribendimidin. Z porovnání s účinky jiných léčiv proti stejnému druhu myších hlístic také vyplývá, že Bt protein bude proti jiným hlísticím účinkovat 4x až 1000x silněji než dosavadní léky. Vědci upozorňují, že během experimentů se většina molekul proteinu rozložila v žaludku. Pokud by látka byla před degradací žaludečními šťávami chráněna, byl by její účinek ještě silnější. Vědci se proto domnívají, že jsou jen krůček od vývoje skutečně účinného léku proti hlísticím. 

A proč vlastně bakterie disponují tak mocnou zbraní proti hlísticím? Podle vědců je to pravděpodobně důsledek toho, že oba organismy pocházejí ze stejného půdního prostředí, ve kterém si vzájemně konkurují. Pokud to tak je, využívají vědci při hledání nového léku na střevní parazity staré přísloví o tom, že nepřítel našeho nepřítele je náš přítel. 

Zdroj: University of California - San Diego, PLoS Neglected Tropical Disease