Tutanchamonova zhouba: srpkovitá anémie?

Tutanchamonova maskaFoto:  MykReeve

Faraona Tutanchamona nemusela zabít malárie – elegantnějším vysvětlením je podle německých vědců dědičné onemocnění, při kterém červené krvinky dostanou špatný tvar.

O příčinách smrti chlapeckého faraona Tutanchamona se diskutuje už od objevu jeho mumie v roce 1922. Tutanchamon zemřel kolem roku 1324 před naším letopočtem ve věku 19 let, což znamená, že na egyptském trůnu strávil pouhých 9 let. 

Nejnebezpečnějším původcem malárie je prvok zimnička tropická (Plasmodium falciparum), který se vyskytuje v tropech Afriky, Asie i AmerikyFoto:  CDC/PHIL, Licence Public Domain

Závěry plynoucí z prvního rozsáhlého zkoumání mumie zveřejnil tým egyptských archeologů dříve v tomto roce. Na základě výsledků rentgenového zkoumání i genetické analýzy vědci došli k názoru, že faraona oslabila dědičná choroba kostí, ale ze světa jej sprovodil útok malárie. Klíčovým důkazem byla těžká nekróza kostí Tutanchamonovy levé nohy a identifikace genů malarického parazita zimničky tropické (Plasmodium falciparum) v jeho těle. 

Krvinky - ilustrační obrázekFoto:  Profimedia

Tým německých vědců z Bernhard Nocht Institute for Tropical Medicine v Hamburku se ale domnívá, že nálezy egyptských archeologů se dají vysvětlit i elegantnějším způsobem. Tím je diagnóza srpkovité anémie – dědičného onemocnění, které mění tvar červených krvinek. Místo normálního tvaru „promáčklého piškotu“ získají krvinky podobu jakéhosi srpečku. 

Červené krvinky člověka postiženého srpkovitou anémiíFoto:  NIDDK, public domain

Pokud člověk zdědí jednu kopii genu pro srpkovitou anémii, zvýší se jeho imunita proti malárii. To je důvod, proč se v oblastech s výskytem malárie – ke kterým starověký Egypt bezesporu patřil – tato porucha vyskytuje relativně často. 

Autozomálně recesivní dědičnostFoto: Colin M. L. Burnett, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Pokud má ale člověk smůlu a gen pro srpkovitou anémii zdědí od obou svých rodičů, bude trpět těžkou anémií a může zemřít ve velice mladém věku. Němečtí vědci upozorňují, že právě srpkovitá anémie je nejčastější příčinou poškození kostí podobnému tomu, jakým trpěl Tutanchamon. Deformované krvinky ucpávají krevní kapiláry a kosti pak mají nedostatek kyslíku. 

Ve prospěch diagnózy vypovídá i to, že Tutanchamonovi rodiče byli příbuzní a šance na zdědění obou genů pro srpkovitou anémii tak byla poměrně vysoká. Se srpkovitou anémií není v rozporu ani nález DNA zimniček. Navzdory zvýšené imunitě vůči malárii totiž lidé se srpkovitou anémií mohou v krvi přenášet malarických parazitů. V Tutanchamonově případě mohla taková infekce vyvolat krizi, při které životně důležité orgány trpěly fatálním nedostatkem kyslíku. 

Zdroj: JAMA, NewScientist