Hlavně neztrácet kmenové buňky

Myší kmenové buňkyFoto:  National Science Foundation

Pacienti s rakovinou bohužel trpí nejen samotným nádorovým bujením, ale také vedlejšími účinky léčby, která jej má zastavit. Nový objev však ukazuje, že stačí najít ten správný cíl, a některým z vedlejších účinků by se v budoucnosti možná dalo zamezit.

Chemoterapie nebo radioterapie zabíjí nádorové buňky tím, že těžce poškozují jejich dědičnou informaci. Léčbu provází vedlejší účinky a jeden z těch hlavních představuje úbytek dospělých kmenových buněk – zejména těch, které jsou potřeba pro tvorbu nových krevních buněk nebo buněk střevní sliznice. Následky jsou pak jasné: anémie, ztráta chuti k jídlu, únava a ubývání na váze. Pokud by se podařilo ztrátám kmenových buněk zabránit, byl by to pro pacienty s nádorovými onemocněními velký přínos, říkají biologové z Kalifornské univerzity v San Diegu. Naštěstí se zdá, že takovou cestu objevili. 

Pokud normální buňky nashromáždí větší množství významných poškození DNA – což se děje v průběhu protinádorové terapie – vstupuje do hry gen p53. Po jeho aktivaci se buňky přestanou dělit, upadnou do jakéhosi zimního spánku a nakonec zahynou mechanismem apoptózy neboli programované buněčné smrti. Na to, aby odstartoval kaskádu smrtících reakcí, ale gen p53 nestačí sám. Jeho spoluhráč se jmenuje Puma (tato zkratka je odvozena od p53-unregulated modulator of apoptosis) a pro sebevraždu buněk s poškozenou DNA je jeho přítomnost zásadní. 

Protein p53 a DNAFoto: Thomas Splettstoesser, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Věci při výzkumu využili geneticky modifikované myši, které mají gen p53 neustále aktivní. Díky nim zjistili dvě věci: jednou aktivovaný gen p53 ničí tolik potřebné kmenové buňky a Puma mu v tom pomáhá. Dobrá zpráva je, že právě jeho úloha je pro úbytek dospělých kmenových buněk kritická. Gen p53 je totiž nesmírně důležitý regulační faktor, který organismus chrání před vznikem nádorů. Jednoduše jej zablokovat v zájmu zachování kmenových buněk by se moc nevyplatilo – bez funkčního genu p53 by se buňky začaly dělit jako o život a růst dalších nádorů by na sebe nenechal dlouho čekat. 

S genem Puma je to ale jiné. I jeho zablokování zabrání úbytku kmenových buněk, ale to, že bude proteinu Puma málo, nebude podporovat vznik nových nádorů. Z genu Puma se tedy stal ideální cíl, říkají vědci. Pokud dokážeme potlačit jeho funkci, zachráníme nezanedbatelné množství kmenových buněk, které by jinak kvůli akumulaci poškození DNA v průběhu chemoterapie byly ztraceny. 

Zdroj: University of California San Diego, Nature Cell Biology