Nová molekula pro léčbu autoimunitních chorob

Injekční stříkačkaFoto:  Biggishben, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Imunizace pacientů proti klíčové části enzymu MMP9 by mohla vyřešit problémy s cukrovkou prvního typu nebo roztroušenou sklerózou.

Při tzv. autoimunitních onemocněních, k nimž patří třeba revmatoidní artritida, cukrovka I. typu nebo roztroušená skleróza, napadá imunitní systém některé části vlastního organismu a páchá na něm těžké škody. Zastavení tohoto „sebedestrukčního“ procesu je obtížné. Izraelští vědci pod vedením Irit Sagiové z Weizmannova institutu v Rehovotu nyní odhalili nadějnou cestu k utlumení autoimunitních reakcí. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil prestižní lékařský časopis Nature Medicine. 

Na autoimunitních reakcích se významně podílí enzym matrix-metaloproteináza 9 (MMP9). Patří do širší skupiny enzymů, které dokážou velmi účinně štěpit bílkoviny, jež se nacházejí v mezibuněčných prostorech. Představitelem takových proteinů je například kolagen. Mnohé typy matrix-metaloproteináz se významně podílejí na aktivaci vybraných typů buněk nebo na šíření nádorových buněk v těle. Enzym MMP9 se podílí i na mobilizaci buněk, jež se zapojují do akcí imunitního systému. Při autoimunitních reakcích bývá aktivita enzymu MMP9 zvýšena a buňky pak reagují přehnaně na běžné podněty z vlastního těla, které by měly za normálních okolností ignorovat. 

Irit Sagiová už léta testuje možnosti zablokování enzymu MMP9. Zatím ale vycházely snahy jejího týmu naprázdno, protože molekuly blokující enzym MMP9 měly velmi silné nežádoucí vedlejší účinky. Ve svém nejnovější projektu se nechali izraelští vědci inspirovat molekulami, které přirozeně tlumí aktivitu enzymu MMP9 v lidském těle. Jde o tzv. tkáňové inhibitory metaloproteináz označované zkráceně jako TIMP. Tyto molekuly se spojují s enzymem v klíčovém místě obsahujícím iont zinku napojený na molekuly aminokyseliny histidinu. 

Vědci z Weizmannova ústavu syntetizovali v laboratoři klíčovou část molekuly enzymu MMP9 obsahující zinek a histidiny a vytvořili z ní očkovací látku. Po podání laboratorním myším si očkovaná zvířata vyráběla zvláštní typ protilátek, jež byly schopné reagovat s enzymem MMP9 podobně jako přirozené molekuly TIMP. Očkováním tak vědci dosáhli podobného stavu, jako kdyby organismus sám začal tlumit přehnanou aktivitu enzymu MMP9. Nežádoucí vedlejší účinky nebyly při takovém blokování enzymu pozorovány. To je příslibem pro vývoj principiálně zcela nových léčebných postupů autoimunitních chorob. 

Tým Irit Sagiové už úspěšně otestoval takovou léčbu na myších, u nichž vědci navodili autoimunitní reakci proti některým komponentám střeva. Myši trpěly obdobou tzv. Crohnovy choroby lidí, jež se projevuje záněty střeva. Po experimentální očkovací kúře byla zvířata novým typem protilátky proti enzymu MMP9 vyléčena.