15. října  2010  rubrika: Člověk

Co dělá hudba s mozky hudebníků?

Klavír Roberta Schumanna - Foto: Jens K. Müller, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0

Klavír Roberta SchumannaFoto: Jens K. Müller, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0

Hudba mění muzikantům mozek. Může mu i ublížit. K obětem hudby patřil také slavný německý skladatel Robert Schumann.

Nedávno konaná konference Musical Brain: Arts, Science and the Mind byla věnovaná vlivu hudby na lidský mozek a vlastnostem mozku, které lidem dovolují hudbu vnímat, komponovat nebo interpretovat. Organizátoři konference se přiznali, že je do značné míry inspirovaly osudy německého skladatele Roberta Schumanna. 

Neuroložka Jessica Grahnová z University of Cambridge přednesla na konferenci přednášku na téma fokální dystonie. Tato nervová porucha postihuje hudebníky od dávných dob a vzniká obvykle v důsledku nadměrné námahy při cvičení. Nároky kladené na mozková centra řídící pohyby rukou pianistů, houslistů nebo kytaristů nutí tato centra k rozšiřování. Přitom se může stát, že se centra pro pohyb dvou prstů překryjí. Následky jsou katastrofální. Hudebník už není s to pohybovat prstem samostatně. Hráče na dechové nástroje může postihnout fokální dystonie rtů, což má fatální následky pro nátisk. Hudebnická fokální dystonie je jakási forma nervové křeče. Dnes je zřejmé, že pro ni existují dědičné dispozice. 

Pro řadu vynikajících hráčů znamenala fokální dystonie konec kariéry. Léčba je nesmírně obtížná. Vede obvykle přes zdlouhavá rehabilitační cvičení nebo přes radikální změnu stylu hry. Například jeden kytarista vyřešil problém s fokální dystonií tak, že hraje na kytaru „obráceně“. Tóny na hmatníku vyhmatává pravou rukou a struny rozechvívá prsty levé ruky. 

Robert Schumann - Foto: Týdeník Rozhlas

Robert SchumannFoto: Týdeník Rozhlas

Obětí muzikantské fokální dystonie se stal i Robert Schumann. V jednadvaceti ztratil vládu nad prostředníčkem pravé ruky a toto postižení přervalo jeho kariéru skvělého pianisty. O marném zápasu Schumanna s fokální dystonií svědčí i to, že složil extrémně těžkou skladbu Toccata Opus 7, při jejíž hře postižený prsteníček nepotřeboval. Jessica Grahnová chtěla doplnit svou přednášku o koncert této skladby. Ale nezdařilo se jí sehnat pianistu, který by měl chuť tuhle krajně obtížnou skladbu přednést. 

Autor:  Jaroslav Petr
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus