Jsme rozsévači bakterií

Výzkum (ilustr. foto) - Foto:  Stockbyte

Výzkum (ilustr. foto)Foto:  Stockbyte

Naše obydlí a pracoviště se jen hemží bakteriemi a plísněmi. Významnou měrou do této „bakteriální polévky“ přispíváme bakteriemi svého těla.

Reklamy na čistící a desinfekční prostředky se nás snaží ubezpečit, že zničí veškeré bakterie v našich domácnostech. I kdyby se jim to podařilo, dlouho nám sterilní prostředí nevydrží. My sami jsme velmi vydatným zdrojem mikrobů. Každou hodinu jich jeden člověk uvolní do prostředí asi 37 milionů. 

Žijeme tak v jakési bakteriální polévce, která koluje mezi lidským tělem a vnějším prostředím. Námi vyloučené bakterie pomalu usedají na podlahy i povrchy všech předmětů. Každým krokem či pohybem je víříme a následně i vdechujeme a polykáme. Dochází tak k výměně a mísení bakterií lidí, kteří sdílejí společný prostor. 

Tým vědců z Yaleské univerzity pod vedením Jordana Peccii zkoumal obrat bakterií v univerzitních učebnách během čtyřdenního provozu i čtyřdenního klidu. V místnostech se během výzkumu nevětralo, ale běžela tu klimatizace. Výsledky tohoto výzkumu zveřejnil vědecký časopis Indoor Air. 

V přítomnosti studentů okamžitě prudce rostly počty bakterií a plísní v ovzduší. Větší buňky byly zachyceny klimatizací, ale mikrobi menších rozměrů i nadále kolotali učebnami. Bezmála každá pátá bakterie, kterou vědci našli v učebnách, sídlila původně na lidském těle. Z patnácti nejpočetnějších bakterií pocházejí z lidského organismu hned čtyři. Patří k nim i bakterie ze skupiny Propionibacterineae, které se hojně vyskytují na lidské pokožce. 

Nejbohatší na mikroby jsou místnosti s podlahami krytými koberci. Neznamená to, že bychom pobytem v takových místnostech riskovali zdraví. V interiérech jsou choroboplodné zárodky velmi vzácné a tvoří nejvýše 0,1 % všech bakterií. Přesto se infekčními chorobami obvykle nakazíme uvnitř budov. Je to však dáno tím, že obyvatelé ekonomicky rozvinutých zemí tráví v uzavřených prostorách kolem 90 % veškerého času. 

Autor:  Jaroslav Petr

Nové články v rubrice

  • 30. června  2015 v 21:40       rubrika: Člověk

    Jak moc léčí marihuana?

    I u nás mohou pacienti užívat marihuanu jako lék. Jak silné jsou vědecké důkazy o léčivých účincích této drogy?

     
  • 16. června  2015 v 21:40       rubrika: Člověk

    Nosní filtry proti alergii

    Dánští lékaři úspěšně odzkoušeli filtry, které nedovolí, aby alergikům pronikla pylová zrna do horních cest dýchacích.

     
  • 9. června  2015 v 21:40       rubrika: Člověk

    Na melancholiky nemluví emoce

    Lidé se sklonem k melancholii nejsou citlivější ke smutným informacím. V řeči druhých lidí mají potíže s rozlišováním všech druhů emocí.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

Mohl by vesmír vypadat jinak?

Co změnit a jak? 4. července

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Hory uprostřed Čech

Střední Brdy. 27. června

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Architektonické skvosty Liberce

Nejen Liebiegovo průmyslové město. 20. června

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Čas jako univerzální platidlo na internetu

Jak rychlý musí být internet? 13. června

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Geneticky modifikované organismy

Jak ovlivní naši budoucnost? 6. června

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Nakolik reálná je ekonomická krize?

Virtuální ekonomický svět. 30. května

 

Planetárium

Rekordman Gennadij Padalka a praželva z jihu Německa

Rys iberský – nejohroženější šelma světa, nejstarší bonsaj střední Evropy a potvrzená přítomnost metanu...

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. července 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O žvanivosti papoušků, ptačí milostné architektuře a krajtě, která špatně dopadla

Co pomáhá papouškům napodobovat lidskou řeč? Jak vypadá milostná architektura australských ptáků - lemčíků? Můžou potkani snít? Díky čemu mravenec na Sahaře vydrží horko? Jak se krajtě nevyplatilo sníst dikobraza.

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 27. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O neandrtálcích v nás, prospěšnosti hladovění a tanci ryb mezi víry

Které zvíře si pochutná na kobře? Kdy a kde jsme se křížili s neandrtálci? Proč pravidelný půst prospívá zdraví? Jak můžou rybky pomoci vylepšit lidský sluch?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 20. června 2015 - Zuzana Slavíková a František Vyskočil - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zmenšování mozku, kanibalismu Papuánců a druhém žaludku bělásků

Proč je ráno mozek větší než jindy? Čím vědce zaujal kanibalismus Papuánců? Na co mají samičky bělásků extra žaludek? Můžou žít topoly ze vzduchu? Proč je dobré se narodit v létě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 13. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O šimpanzích vlohách k vaření, zdraví mravenců a vypěstované myší tlapce

Mohli by šimpanzi vařit? Proč jsou mravenci málo nemocní? Jak vypěstovat v laboratoři potkaní tlapku? Kdy a proč myší samičky nechtějí vidět samečky? Proč někteří z nás kreslí líp a jiní hůř?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 6. června 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Šárka Ševčíková

Laboratoř: O výrobě mumie, časomíře octomilek, humanizaci kvasinek a myších astronautech

Proč není snadné vyrobit mumii jako ve starém Egyptě? Vědí octomilky, kolik je hodin? Co máme společného s kvasinkami? Jak působí na myši dlouhý kosmický let? A co víme o genetice smíchu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 30. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zraku pavouků skákavek, nejpodivnější rybě na planetě a vlivu otců na dětskou řeč

Který pavouk vidí svět v našich barvách? Jak vypadají nové druhy borůvek? Čím sport prospívá našim biorytmům? Jak zvládá sucho jedna z nejpodivnějších ryb na planetě? Jak přispívají otcové k dětskému vnímání řeči?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas