Jsme rozsévači bakterií

Výzkum (ilustr. foto) - Foto:  Stockbyte

Výzkum (ilustr. foto)Foto:  Stockbyte

Naše obydlí a pracoviště se jen hemží bakteriemi a plísněmi. Významnou měrou do této „bakteriální polévky“ přispíváme bakteriemi svého těla.

Reklamy na čistící a desinfekční prostředky se nás snaží ubezpečit, že zničí veškeré bakterie v našich domácnostech. I kdyby se jim to podařilo, dlouho nám sterilní prostředí nevydrží. My sami jsme velmi vydatným zdrojem mikrobů. Každou hodinu jich jeden člověk uvolní do prostředí asi 37 milionů. 

Žijeme tak v jakési bakteriální polévce, která koluje mezi lidským tělem a vnějším prostředím. Námi vyloučené bakterie pomalu usedají na podlahy i povrchy všech předmětů. Každým krokem či pohybem je víříme a následně i vdechujeme a polykáme. Dochází tak k výměně a mísení bakterií lidí, kteří sdílejí společný prostor. 

Tým vědců z Yaleské univerzity pod vedením Jordana Peccii zkoumal obrat bakterií v univerzitních učebnách během čtyřdenního provozu i čtyřdenního klidu. V místnostech se během výzkumu nevětralo, ale běžela tu klimatizace. Výsledky tohoto výzkumu zveřejnil vědecký časopis Indoor Air. 

V přítomnosti studentů okamžitě prudce rostly počty bakterií a plísní v ovzduší. Větší buňky byly zachyceny klimatizací, ale mikrobi menších rozměrů i nadále kolotali učebnami. Bezmála každá pátá bakterie, kterou vědci našli v učebnách, sídlila původně na lidském těle. Z patnácti nejpočetnějších bakterií pocházejí z lidského organismu hned čtyři. Patří k nim i bakterie ze skupiny Propionibacterineae, které se hojně vyskytují na lidské pokožce. 

Nejbohatší na mikroby jsou místnosti s podlahami krytými koberci. Neznamená to, že bychom pobytem v takových místnostech riskovali zdraví. V interiérech jsou choroboplodné zárodky velmi vzácné a tvoří nejvýše 0,1 % všech bakterií. Přesto se infekčními chorobami obvykle nakazíme uvnitř budov. Je to však dáno tím, že obyvatelé ekonomicky rozvinutých zemí tráví v uzavřených prostorách kolem 90 % veškerého času. 

Autor:  Jaroslav Petr

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Astronomové v oblacích

Vesmír z hor, balonů a letadel. 14. března

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas