Jsme rozsévači bakterií
Výzkum (ilustr. foto)Foto: Stockbyte
Naše obydlí a pracoviště se jen hemží bakteriemi a plísněmi. Významnou měrou do této „bakteriální polévky“ přispíváme bakteriemi svého těla.
Reklamy na čistící a desinfekční prostředky se nás snaží ubezpečit, že zničí veškeré bakterie v našich domácnostech. I kdyby se jim to podařilo, dlouho nám sterilní prostředí nevydrží. My sami jsme velmi vydatným zdrojem mikrobů. Každou hodinu jich jeden člověk uvolní do prostředí asi 37 milionů.
Žijeme tak v jakési bakteriální polévce, která koluje mezi lidským tělem a vnějším prostředím. Námi vyloučené bakterie pomalu usedají na podlahy i povrchy všech předmětů. Každým krokem či pohybem je víříme a následně i vdechujeme a polykáme. Dochází tak k výměně a mísení bakterií lidí, kteří sdílejí společný prostor.
Tým vědců z Yaleské univerzity pod vedením Jordana Peccii zkoumal obrat bakterií v univerzitních učebnách během čtyřdenního provozu i čtyřdenního klidu. V místnostech se během výzkumu nevětralo, ale běžela tu klimatizace. Výsledky tohoto výzkumu zveřejnil vědecký časopis Indoor Air.
V přítomnosti studentů okamžitě prudce rostly počty bakterií a plísní v ovzduší. Větší buňky byly zachyceny klimatizací, ale mikrobi menších rozměrů i nadále kolotali učebnami. Bezmála každá pátá bakterie, kterou vědci našli v učebnách, sídlila původně na lidském těle. Z patnácti nejpočetnějších bakterií pocházejí z lidského organismu hned čtyři. Patří k nim i bakterie ze skupiny Propionibacterineae, které se hojně vyskytují na lidské pokožce.
Nejbohatší na mikroby jsou místnosti s podlahami krytými koberci. Neznamená to, že bychom pobytem v takových místnostech riskovali zdraví. V interiérech jsou choroboplodné zárodky velmi vzácné a tvoří nejvýše 0,1 % všech bakterií. Přesto se infekčními chorobami obvykle nakazíme uvnitř budov. Je to však dáno tím, že obyvatelé ekonomicky rozvinutých zemí tráví v uzavřených prostorách kolem 90 % veškerého času.
