Jsme rozsévači bakterií

Výzkum (ilustr. foto) - Foto:  Stockbyte

Výzkum (ilustr. foto)Foto:  Stockbyte

Naše obydlí a pracoviště se jen hemží bakteriemi a plísněmi. Významnou měrou do této „bakteriální polévky“ přispíváme bakteriemi svého těla.

Reklamy na čistící a desinfekční prostředky se nás snaží ubezpečit, že zničí veškeré bakterie v našich domácnostech. I kdyby se jim to podařilo, dlouho nám sterilní prostředí nevydrží. My sami jsme velmi vydatným zdrojem mikrobů. Každou hodinu jich jeden člověk uvolní do prostředí asi 37 milionů. 

Žijeme tak v jakési bakteriální polévce, která koluje mezi lidským tělem a vnějším prostředím. Námi vyloučené bakterie pomalu usedají na podlahy i povrchy všech předmětů. Každým krokem či pohybem je víříme a následně i vdechujeme a polykáme. Dochází tak k výměně a mísení bakterií lidí, kteří sdílejí společný prostor. 

Tým vědců z Yaleské univerzity pod vedením Jordana Peccii zkoumal obrat bakterií v univerzitních učebnách během čtyřdenního provozu i čtyřdenního klidu. V místnostech se během výzkumu nevětralo, ale běžela tu klimatizace. Výsledky tohoto výzkumu zveřejnil vědecký časopis Indoor Air. 

V přítomnosti studentů okamžitě prudce rostly počty bakterií a plísní v ovzduší. Větší buňky byly zachyceny klimatizací, ale mikrobi menších rozměrů i nadále kolotali učebnami. Bezmála každá pátá bakterie, kterou vědci našli v učebnách, sídlila původně na lidském těle. Z patnácti nejpočetnějších bakterií pocházejí z lidského organismu hned čtyři. Patří k nim i bakterie ze skupiny Propionibacterineae, které se hojně vyskytují na lidské pokožce. 

Nejbohatší na mikroby jsou místnosti s podlahami krytými koberci. Neznamená to, že bychom pobytem v takových místnostech riskovali zdraví. V interiérech jsou choroboplodné zárodky velmi vzácné a tvoří nejvýše 0,1 % všech bakterií. Přesto se infekčními chorobami obvykle nakazíme uvnitř budov. Je to však dáno tím, že obyvatelé ekonomicky rozvinutých zemí tráví v uzavřených prostorách kolem 90 % veškerého času. 

Autor:  Jaroslav Petr

Nové články v rubrice

  • 16. února  2015 v 11:00       rubrika: Člověk

    Mikrobiální mapa newyorského metra

    Mikrobiologové a biofyzikové z Cornellovy univerzity vypracovali speciální mapu výskytu mikrobiálních forem života v newyorské podzemní dráze, tzv. PathoMap. Většina genetických vzorků patřila neškodným mikrobům, avšak...

     
  • 10. února  2015 v 21:40       rubrika: Člověk

    Pocit chladu je nakažlivý

    Pouhý pohled na někoho, kdo se chvěje zimou, stačí k tomu, aby nám poklesla tělesná teplota.

     
  • 6. února  2015 v 16:00       rubrika: Člověk

    Přístroj, který snadno najde žíly

    Když nám zdravotní sestra odebírá z ruky vzorek krve, nemusí hned snadno najít vhodnou žílu. Každý člověk má totiž individuální anatomii a rozložení žil pod kůží se tedy u každého z nás může podstatně lišit. Na některých...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Čtvrť honosných vil

První pražské vily v Bubenči. 18. února

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 21. února

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Jak probíhala evoluce genomu?

Migrující geny. 14. února

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Co ekonomie neumí?

Matematika často nestačí. 7. února

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Ptačí příběh v dědičné informaci

Ptačí DNA kompletně přečtena. 31. ledna

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Význam hry

Proč si lidé a zvířata hrají? 24. ledna

 

Meteor

Dá nám Slunce kosmickou facku?

Sluneční erupce jsou poměrně všedním úkazem. Vědci se zabývají otázkou, jaké následky by měla mimořádně...

Mozaika

Moderní metody výzkumu usazených hornin a prachu

Moderní geologické metody odhalují další podrobnosti o vývoji naší planety - konkrétně o usazených horninách,...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas