Kolik energie spálíme přemýšlením?

Ilustrační foto - Foto: Andy Reid, Stock Exchange

Ilustrační fotoFoto: Andy Reid, Stock Exchange

I když máme po řešení složitých problémů pocit naprostého vyčerpání, na přemýšlení vynakládáme jen velmi málo energie.

Mozek reprezentuje jen 2 % naší tělesné hmotnosti. Spotřebovává ale plnou pětinu veškeré energie, kterou lidský organismus spálí ve stavu absolutního klidu. „Příkon“ lidského mozku je asi 12 wattů. S ohledem na svůj výkon je lidský mozek úsporný spotřebič. Superpočítače mají běžně příkon kolem tisíce wattů a přesto se lidskému mozku vyrovnají jen při řešení některých úloh. 

Když jsou vybraná centra mozku uvedena do činnosti, rozšíří se v nich krevní řečiště, zvýší se přítok krve a tím také přísun glukózy. Krevní cukr glukóza je hlavním „palivem“ pro činnost nervových buněk mozku. Některé pokusy nasvědčovaly tomu, že duševní činnost si vyžaduje dodatečný přísun energie. Po řešení náročných úloh vědci naměřili dobrovolníkům nižší hladiny glukózy v krvi. Čím obtížnější úlohy řešili, tím byl pokles hladin krevního cukru významnější. Pokud dostávali dobrovolníci při řešení obtížných výsledků energetické nápoje s glukózou, dosahovali lepších výsledků. Lidé, kteří byli při řešení úloh méně zdatní, spotřebovávali více glukózy než jejich výkonnější konkurenti. 

Celá záležitost se spotřebou energie při intenzívní duševní činnosti však není zdaleka tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Mozek spotřebovává poměrně velké množství energie na „základní provoz“. Pokud je uveden do „špičkového výkonu“, jeho nároky na energii sice rostou, ale tento vzestup je ve srovnání s klidovou spotřebou prakticky zanedbatelný. Ani při usilovném přemýšlení nevynakládáme mnoho energie navíc. Jak to, že si po řešení složitých úloh či situací připadáme vyčerpaní? 

Řada poměrně náročných činností nás neunaví. Četbou románu „Vojnu a mír“ uvedeme do činnosti celou řadu mozkových center, která budou spalovat energii. Někdo se bude cítit vyčerpaný už po přečtení několika stránek, ale milovník klasické literatury si bude četbu užívat a ani po dvou hodinách nepocítí známky vyčerpání. Stejně tak necítíme únavu po vyluštění křížovky či sudoku. 

Ve studii kanadských vědců vedený Angelem Tremblayem z montrealské Laval University se ukázalo, že duševní únava je záležitostí lidské mysli. Když měli dobrovolníci osvědčit svou fyzickou zdatnost při 90minutové jízdě na kole, záležel jejich výkon na tom, jaké duševní činnosti se oddávali před vlastním testem. Pokud řešili komplikované a náročné úlohy, dostavilo se vyčerpání poměrně rychle, i když při samotném řešení zapeklitých úkolů spálili navíc jen zanedbatelné množství energie. Pokud se ale zabývali zábavnou hrou, pak si připadali na startu cyklistického testu odpočinutí a vydrželi šlapat na kole déle a vyšším tempem. Studie publikovaná v časopise Psychosomatic Medicine jasně dokazuje, že samotná duševní námaha stačí k tomu, abychom se cítili unavení, i když náš mozek nám z energie prakticky nic neubral. 

Řada náročných duševních činností, třeba taková maturitní zkouška nebo konkurz na nové zaměstnání, bývá spojena se silným stresem. Ten mění podmínky v lidském organismu natolik, že se dostavuje čistě fyzická únava. Při stresu výrazně stoupá energetická spotřeba organismu. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Ženšen  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: úterý 9.00; reprízy: út 18.00, st 15.00, čt 13.00, pá 1.00, ne 10.00, po 5.00  
 

Nové články v rubrice

  • 20. března  2015 v 15:00       rubrika: Člověk

    Diagnostické přístroje, analogické fiktivnímu trikordéru, se brzy stanou realitou

    Trikordér byl fiktivní lékařský diagnostický přístroj ze sci-fi seriálu Star Trek, který uměl okamžitě snímat důležitá zdravotní data z těl pacientů. Díky soutěži Qualcomm Tricorder X Prize nyní probíhá konečný výběr...

     
  • 12. března  2015 v 14:00     Audio  rubrika: Člověk

    Unikátní mikrotomograf

    V úterý byla podepsána smlouva o vzniku Laboratoře experimentálního zobrazování, která bude špičkovým pracovištěm pro biomedicínský výzkum. Vývoj snímkování na novém rentgenovém mikrotomografu malých zvířat tam už ... Je velmi perspektivní i pro snímkování člověka.

     
  • 16. února  2015 v 11:00       rubrika: Člověk

    Mikrobiální mapa newyorského metra

    Mikrobiologové a biofyzikové z Cornellovy univerzity vypracovali speciální mapu výskytu mikrobiálních forem života v newyorské podzemní dráze, tzv. PathoMap. Většina genetických vzorků patřila neškodným mikrobům, avšak...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Astronomové v oblacích

Vesmír z hor, balonů a letadel. 14. března

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Britští excentrici, kteří změnili svět

Muži robinzonovského ducha. 7. března

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Čtvrť honosných vil

První pražské vily v Bubenči. 18. února

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 21. února

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 14. března 2015 - biolog Petr Jedelský a herečka Petra Špindlerová - Foto: Noemi Fingerlandová

Laboratoř: O živé a mrtvé vodě, vyvolávání vzpomínek a soli v ráně

Může být přesolené jídlo zdravé? Jak se ze živé vody stane mrtvá? Příběh o tom, kterak se našel tropický příbuzný ptáka lindušky. Co vědci zjistili o zvukové paměti potkanů? A jak vytvořit radostné vzpomínky?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 7. března 2015 - herec Jan Kraus - Foto: Khalil Baalbaki

Laboratoř: O hudbě pro kočku, zubu v oku a paměti čmeláků

Jak zní hudba pro kočku? K čemu je dobrý zub moudrosti? Jak slouží čmelákům paměť? Proč vítězí geny otců nad mateřskými? Jak se klíšťata brání proti mrazu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. února 2015 - herečka Martina Hudečková, biolog Pavel Stopka a jeho děti - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O železe v zubech bobrů, stěhování zlatého stafylokoka a evoluční výhodě většího těla

Jak pomáhá železo zpevňovat zuby bobrů? Co je na světě nejpevnější? Jak často se stěhuje zlatý stafylokok? Jak může jed pavouka pomoci řešit mužské problémy? Proč uživatelé marihuany nepoznají, že už nemají hlad? A proč...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. února 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O přizpůsobivé krakatici, účinnosti pelyňku, neznámé záři nad Marsem a lechtivých potkanech

Jak si krakatice přestavuje tělo? Proč surový pelyněk funguje proti malárii lépe než antimalarika? Odkud se vzal oblak plynu nad Marsem? Jak software odhalil tvář ženy Jindřicha VIII.? Proč vědce zajímá lechtivost potka...

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas