Kolik energie spálíme přemýšlením?

Ilustrační foto - Foto: Andy Reid, Stock Exchange

Ilustrační fotoFoto: Andy Reid, Stock Exchange

I když máme po řešení složitých problémů pocit naprostého vyčerpání, na přemýšlení vynakládáme jen velmi málo energie.

Mozek reprezentuje jen 2 % naší tělesné hmotnosti. Spotřebovává ale plnou pětinu veškeré energie, kterou lidský organismus spálí ve stavu absolutního klidu. „Příkon“ lidského mozku je asi 12 wattů. S ohledem na svůj výkon je lidský mozek úsporný spotřebič. Superpočítače mají běžně příkon kolem tisíce wattů a přesto se lidskému mozku vyrovnají jen při řešení některých úloh. 

Když jsou vybraná centra mozku uvedena do činnosti, rozšíří se v nich krevní řečiště, zvýší se přítok krve a tím také přísun glukózy. Krevní cukr glukóza je hlavním „palivem“ pro činnost nervových buněk mozku. Některé pokusy nasvědčovaly tomu, že duševní činnost si vyžaduje dodatečný přísun energie. Po řešení náročných úloh vědci naměřili dobrovolníkům nižší hladiny glukózy v krvi. Čím obtížnější úlohy řešili, tím byl pokles hladin krevního cukru významnější. Pokud dostávali dobrovolníci při řešení obtížných výsledků energetické nápoje s glukózou, dosahovali lepších výsledků. Lidé, kteří byli při řešení úloh méně zdatní, spotřebovávali více glukózy než jejich výkonnější konkurenti. 

Celá záležitost se spotřebou energie při intenzívní duševní činnosti však není zdaleka tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Mozek spotřebovává poměrně velké množství energie na „základní provoz“. Pokud je uveden do „špičkového výkonu“, jeho nároky na energii sice rostou, ale tento vzestup je ve srovnání s klidovou spotřebou prakticky zanedbatelný. Ani při usilovném přemýšlení nevynakládáme mnoho energie navíc. Jak to, že si po řešení složitých úloh či situací připadáme vyčerpaní? 

Řada poměrně náročných činností nás neunaví. Četbou románu „Vojnu a mír“ uvedeme do činnosti celou řadu mozkových center, která budou spalovat energii. Někdo se bude cítit vyčerpaný už po přečtení několika stránek, ale milovník klasické literatury si bude četbu užívat a ani po dvou hodinách nepocítí známky vyčerpání. Stejně tak necítíme únavu po vyluštění křížovky či sudoku. 

Ve studii kanadských vědců vedený Angelem Tremblayem z montrealské Laval University se ukázalo, že duševní únava je záležitostí lidské mysli. Když měli dobrovolníci osvědčit svou fyzickou zdatnost při 90minutové jízdě na kole, záležel jejich výkon na tom, jaké duševní činnosti se oddávali před vlastním testem. Pokud řešili komplikované a náročné úlohy, dostavilo se vyčerpání poměrně rychle, i když při samotném řešení zapeklitých úkolů spálili navíc jen zanedbatelné množství energie. Pokud se ale zabývali zábavnou hrou, pak si připadali na startu cyklistického testu odpočinutí a vydrželi šlapat na kole déle a vyšším tempem. Studie publikovaná v časopise Psychosomatic Medicine jasně dokazuje, že samotná duševní námaha stačí k tomu, abychom se cítili unavení, i když náš mozek nám z energie prakticky nic neubral. 

Řada náročných duševních činností, třeba taková maturitní zkouška nebo konkurz na nové zaměstnání, bývá spojena se silným stresem. Ten mění podmínky v lidském organismu natolik, že se dostavuje čistě fyzická únava. Při stresu výrazně stoupá energetická spotřeba organismu. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Ženšen  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: úterý 9.00; reprízy: út 18.00, st 15.00, čt 13.00, pá 1.00, ne 10.00, po 5.00  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Význam hry

Proč si lidé a zvířata hrají? 13. září.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejmenší planeta Merkur

Co víme o žhavé planetě? 6. září

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Krajina a čas v Hájkově Kronice české

Návrat k velikému vypravěči. 30. srpna

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Plečnikovy Zahrady Pražského hradu

Po stopách jedinečné rekonstrukce. 23. srpna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Ohrožují invazní rostliny naši přírodu?

Invaze vetřelců. 16. srpna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Zatmění a zákryty

Co se ve vesmíru zakrývá? 8. srpna

 

Mozaika

Výzkumy alergenní rostliny ambrózie

Invazní rostlina ambrózie peřenolistá vytváří velké množství vysoce alergenního pylu, botanici proto...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas