Kolik energie spálíme přemýšlením?

Ilustrační foto - Foto: Andy Reid, Stock Exchange

Ilustrační fotoFoto: Andy Reid, Stock Exchange

I když máme po řešení složitých problémů pocit naprostého vyčerpání, na přemýšlení vynakládáme jen velmi málo energie.

Mozek reprezentuje jen 2 % naší tělesné hmotnosti. Spotřebovává ale plnou pětinu veškeré energie, kterou lidský organismus spálí ve stavu absolutního klidu. „Příkon“ lidského mozku je asi 12 wattů. S ohledem na svůj výkon je lidský mozek úsporný spotřebič. Superpočítače mají běžně příkon kolem tisíce wattů a přesto se lidskému mozku vyrovnají jen při řešení některých úloh. 

Když jsou vybraná centra mozku uvedena do činnosti, rozšíří se v nich krevní řečiště, zvýší se přítok krve a tím také přísun glukózy. Krevní cukr glukóza je hlavním „palivem“ pro činnost nervových buněk mozku. Některé pokusy nasvědčovaly tomu, že duševní činnost si vyžaduje dodatečný přísun energie. Po řešení náročných úloh vědci naměřili dobrovolníkům nižší hladiny glukózy v krvi. Čím obtížnější úlohy řešili, tím byl pokles hladin krevního cukru významnější. Pokud dostávali dobrovolníci při řešení obtížných výsledků energetické nápoje s glukózou, dosahovali lepších výsledků. Lidé, kteří byli při řešení úloh méně zdatní, spotřebovávali více glukózy než jejich výkonnější konkurenti. 

Celá záležitost se spotřebou energie při intenzívní duševní činnosti však není zdaleka tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Mozek spotřebovává poměrně velké množství energie na „základní provoz“. Pokud je uveden do „špičkového výkonu“, jeho nároky na energii sice rostou, ale tento vzestup je ve srovnání s klidovou spotřebou prakticky zanedbatelný. Ani při usilovném přemýšlení nevynakládáme mnoho energie navíc. Jak to, že si po řešení složitých úloh či situací připadáme vyčerpaní? 

Řada poměrně náročných činností nás neunaví. Četbou románu „Vojnu a mír“ uvedeme do činnosti celou řadu mozkových center, která budou spalovat energii. Někdo se bude cítit vyčerpaný už po přečtení několika stránek, ale milovník klasické literatury si bude četbu užívat a ani po dvou hodinách nepocítí známky vyčerpání. Stejně tak necítíme únavu po vyluštění křížovky či sudoku. 

Ve studii kanadských vědců vedený Angelem Tremblayem z montrealské Laval University se ukázalo, že duševní únava je záležitostí lidské mysli. Když měli dobrovolníci osvědčit svou fyzickou zdatnost při 90minutové jízdě na kole, záležel jejich výkon na tom, jaké duševní činnosti se oddávali před vlastním testem. Pokud řešili komplikované a náročné úlohy, dostavilo se vyčerpání poměrně rychle, i když při samotném řešení zapeklitých úkolů spálili navíc jen zanedbatelné množství energie. Pokud se ale zabývali zábavnou hrou, pak si připadali na startu cyklistického testu odpočinutí a vydrželi šlapat na kole déle a vyšším tempem. Studie publikovaná v časopise Psychosomatic Medicine jasně dokazuje, že samotná duševní námaha stačí k tomu, abychom se cítili unavení, i když náš mozek nám z energie prakticky nic neubral. 

Řada náročných duševních činností, třeba taková maturitní zkouška nebo konkurz na nové zaměstnání, bývá spojena se silným stresem. Ten mění podmínky v lidském organismu natolik, že se dostavuje čistě fyzická únava. Při stresu výrazně stoupá energetická spotřeba organismu. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Ženšen  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: úterý 9.00; reprízy: út 18.00, st 15.00, čt 13.00, pá 1.00, ne 10.00, po 5.00  
 

Nové články v rubrice

  • 20. července  2015 v 15:00     FotogalerieAudio  rubrika: Člověk

    Nemocnice v Mostištích operuje novým robotickým systémem

    Robotické operace mají pro pacienty řadu výhod. Po takové operaci má pacient menší jizvy, cítí méně bolesti a v neposlední řadě i ztratí méně krve, než je tomu u běžných chirurgických zákroků. Dlouholetou zkušenost...

     
  • 14. července  2015 v 21:40       rubrika: Člověk

    Kolik vůní cítí náš nos?

    Je nos nejslabší anebo naopak nejsilnější z lidských smyslů? Zachytí skutečně víc než bilion různých vůní a pachů?

     
  • 30. června  2015 v 21:40       rubrika: Člověk

    Jak moc léčí marihuana?

    I u nás mohou pacienti užívat marihuanu jako lék. Jak silné jsou vědecké důkazy o léčivých účincích této drogy?

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Co čeká naši planetu v blízké budoucnosti

Zachráníme život na Zemi? 1. srpna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Lidé a včely spolu miliony let

Včely jako inspirace. 25. července

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Přetváření čili Transformace

Čtvrt století české ekonomiky. 18. července.

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Mentální anorexie

Kdy jde o život? 11. července

 
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

Mohl by vesmír vypadat jinak?

Co změnit a jak? 4. července

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Hory uprostřed Čech

Střední Brdy. 27. června

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 1. srpna 2015 - imunolog Jan Černý - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O přednosti v kohoutím kokrhání, kráse ledu a havraní chytrosti

Který kohout ráno kokrhá první? Čím klimatické změny ohrožují čmeláky? Co jsou ledové vlasy? Proč úzkostliví více uklízejí? V čem spočívá chytrost krkavcovitých ptáků?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. července 2015 - herečka Valérie Zawadská - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O genu pro alkoholismus, četbě ohořelého svitku z Izraele a vraku lodi z americké revoluce

Jak číst z ohořelého svitku z doby bronzové? Máme sklon k alkoholismu v genech? Jak souvisí sucho a počet narozených koťat? Jak lze léčit myší hluchotu? Co odhalil vrak obchodní lodi z americké revoluce?

 
Arnošt Goldflam - Foto: Eva Dvořáková

Co je nového v rozhlasové Laboratoři?

Každý týden něco! Kromě pravidelné dávky novinek z vědeckého světa na vás v pořadu čekají i noví hosté. 18. července se například můžete těšit na herce a spisovatele Arnošta Goldflama.

 
Natáčení pořadu laboratoř na 18. července - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O netopýřích toaletách, navigaci pavouků, kreativitě při evoluci oka a tajemství výroby morfinu

Proč si masožravky z Bornea rozumí s netopýry? Jak vyrobit morfin bez makovic? Na co plankton potřebuje složené oko? Jak pavouk plachtí na vodě? Proč pro jednu věc zapomínáme na druhou?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 14. února 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O nářečí šimpanzů, pokroku v léčbě plešatosti a kočkodaních knírech

Jaká nářečí ovládají šimpanzi? Čím můžou bakterie pomáhat chudým dětem? Jak termiti brání šíření pouště? O pokroku v léčbě plešatosti. A jak se kočkodani poznávají podle knírů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. července 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O žvanivosti papoušků, ptačí milostné architektuře a krajtě, která špatně dopadla

Co pomáhá papouškům napodobovat lidskou řeč? Jak vypadá milostná architektura australských ptáků - lemčíků? Můžou potkani snít? Díky čemu mravenec na Sahaře vydrží horko? Jak se krajtě nevyplatilo sníst dikobraza.

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas