Kolik energie spálíme přemýšlením?

Ilustrační foto - Foto: Andy Reid, Stock Exchange

Ilustrační fotoFoto: Andy Reid, Stock Exchange

I když máme po řešení složitých problémů pocit naprostého vyčerpání, na přemýšlení vynakládáme jen velmi málo energie.

Mozek reprezentuje jen 2 % naší tělesné hmotnosti. Spotřebovává ale plnou pětinu veškeré energie, kterou lidský organismus spálí ve stavu absolutního klidu. „Příkon“ lidského mozku je asi 12 wattů. S ohledem na svůj výkon je lidský mozek úsporný spotřebič. Superpočítače mají běžně příkon kolem tisíce wattů a přesto se lidskému mozku vyrovnají jen při řešení některých úloh. 

Když jsou vybraná centra mozku uvedena do činnosti, rozšíří se v nich krevní řečiště, zvýší se přítok krve a tím také přísun glukózy. Krevní cukr glukóza je hlavním „palivem“ pro činnost nervových buněk mozku. Některé pokusy nasvědčovaly tomu, že duševní činnost si vyžaduje dodatečný přísun energie. Po řešení náročných úloh vědci naměřili dobrovolníkům nižší hladiny glukózy v krvi. Čím obtížnější úlohy řešili, tím byl pokles hladin krevního cukru významnější. Pokud dostávali dobrovolníci při řešení obtížných výsledků energetické nápoje s glukózou, dosahovali lepších výsledků. Lidé, kteří byli při řešení úloh méně zdatní, spotřebovávali více glukózy než jejich výkonnější konkurenti. 

Celá záležitost se spotřebou energie při intenzívní duševní činnosti však není zdaleka tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Mozek spotřebovává poměrně velké množství energie na „základní provoz“. Pokud je uveden do „špičkového výkonu“, jeho nároky na energii sice rostou, ale tento vzestup je ve srovnání s klidovou spotřebou prakticky zanedbatelný. Ani při usilovném přemýšlení nevynakládáme mnoho energie navíc. Jak to, že si po řešení složitých úloh či situací připadáme vyčerpaní? 

Řada poměrně náročných činností nás neunaví. Četbou románu „Vojnu a mír“ uvedeme do činnosti celou řadu mozkových center, která budou spalovat energii. Někdo se bude cítit vyčerpaný už po přečtení několika stránek, ale milovník klasické literatury si bude četbu užívat a ani po dvou hodinách nepocítí známky vyčerpání. Stejně tak necítíme únavu po vyluštění křížovky či sudoku. 

Ve studii kanadských vědců vedený Angelem Tremblayem z montrealské Laval University se ukázalo, že duševní únava je záležitostí lidské mysli. Když měli dobrovolníci osvědčit svou fyzickou zdatnost při 90minutové jízdě na kole, záležel jejich výkon na tom, jaké duševní činnosti se oddávali před vlastním testem. Pokud řešili komplikované a náročné úlohy, dostavilo se vyčerpání poměrně rychle, i když při samotném řešení zapeklitých úkolů spálili navíc jen zanedbatelné množství energie. Pokud se ale zabývali zábavnou hrou, pak si připadali na startu cyklistického testu odpočinutí a vydrželi šlapat na kole déle a vyšším tempem. Studie publikovaná v časopise Psychosomatic Medicine jasně dokazuje, že samotná duševní námaha stačí k tomu, abychom se cítili unavení, i když náš mozek nám z energie prakticky nic neubral. 

Řada náročných duševních činností, třeba taková maturitní zkouška nebo konkurz na nové zaměstnání, bývá spojena se silným stresem. Ten mění podmínky v lidském organismu natolik, že se dostavuje čistě fyzická únava. Při stresu výrazně stoupá energetická spotřeba organismu. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Ženšen  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: úterý 9.00; reprízy: út 18.00, st 15.00, čt 13.00, pá 1.00, ne 10.00, po 5.00  
 

Nové články v rubrice

  • 30. června  2015 v 21:40       rubrika: Člověk

    Jak moc léčí marihuana?

    I u nás mohou pacienti užívat marihuanu jako lék. Jak silné jsou vědecké důkazy o léčivých účincích této drogy?

     
  • 16. června  2015 v 21:40       rubrika: Člověk

    Nosní filtry proti alergii

    Dánští lékaři úspěšně odzkoušeli filtry, které nedovolí, aby alergikům pronikla pylová zrna do horních cest dýchacích.

     
  • 9. června  2015 v 21:40       rubrika: Člověk

    Na melancholiky nemluví emoce

    Lidé se sklonem k melancholii nejsou citlivější ke smutným informacím. V řeči druhých lidí mají potíže s rozlišováním všech druhů emocí.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Hory uprostřed Čech

Střední Brdy. 27. června

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Architektonické skvosty Liberce

Nejen Liebiegovo průmyslové město. 20. června

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Čas jako univerzální platidlo na internetu

Jak rychlý musí být internet? 13. června

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Geneticky modifikované organismy

Jak ovlivní naši budoucnost? 6. června

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Nakolik reálná je ekonomická krize?

Virtuální ekonomický svět. 30. května

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Téma: Rodičovství

Aneb Proč mají rodiče rádi své děti? 23. května

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 27. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O neandrtálcích v nás, prospěšnosti hladovění a tanci ryb mezi víry

Které zvíře si pochutná na kobře? Kdy a kde jsme se křížili s neandrtálci? Proč pravidelný půst prospívá zdraví? Jak můžou rybky pomoci vylepšit lidský sluch?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 20. června 2015 - Zuzana Slavíková a František Vyskočil - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zmenšování mozku, kanibalismu Papuánců a druhém žaludku bělásků

Proč je ráno mozek větší než jindy? Čím vědce zaujal kanibalismus Papuánců? Na co mají samičky bělásků extra žaludek? Můžou žít topoly ze vzduchu? Proč je dobré se narodit v létě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 13. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O šimpanzích vlohách k vaření, zdraví mravenců a vypěstované myší tlapce

Mohli by šimpanzi vařit? Proč jsou mravenci málo nemocní? Jak vypěstovat v laboratoři potkaní tlapku? Kdy a proč myší samičky nechtějí vidět samečky? Proč někteří z nás kreslí líp a jiní hůř?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 6. června 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Šárka Ševčíková

Laboratoř: O výrobě mumie, časomíře octomilek, humanizaci kvasinek a myších astronautech

Proč není snadné vyrobit mumii jako ve starém Egyptě? Vědí octomilky, kolik je hodin? Co máme společného s kvasinkami? Jak působí na myši dlouhý kosmický let? A co víme o genetice smíchu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 30. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zraku pavouků skákavek, nejpodivnější rybě na planetě a vlivu otců na dětskou řeč

Který pavouk vidí svět v našich barvách? Jak vypadají nové druhy borůvek? Čím sport prospívá našim biorytmům? Jak zvládá sucho jedna z nejpodivnějších ryb na planetě? Jak přispívají otcové k dětskému vnímání řeči?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 23. května 2015 - zoolog Evžen Kůs - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O dinokuřeti, přátelství hyen a hře na schovávanou pro nigerijské kozy

K čemu se hodí kuře s dinosauřím zobákem? Co vám poví genetik o ranním vstávání? Proč mají hyeny neprávem špatnou pověst? Jak se dá hrát s nigerijskými kozami na schovávanou? Lehli byste si na pláž z rybího trusu?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas