Kolik energie spálíme přemýšlením?

Ilustrační foto - Foto: Andy Reid, Stock Exchange

Ilustrační fotoFoto: Andy Reid, Stock Exchange

I když máme po řešení složitých problémů pocit naprostého vyčerpání, na přemýšlení vynakládáme jen velmi málo energie.

Mozek reprezentuje jen 2 % naší tělesné hmotnosti. Spotřebovává ale plnou pětinu veškeré energie, kterou lidský organismus spálí ve stavu absolutního klidu. „Příkon“ lidského mozku je asi 12 wattů. S ohledem na svůj výkon je lidský mozek úsporný spotřebič. Superpočítače mají běžně příkon kolem tisíce wattů a přesto se lidskému mozku vyrovnají jen při řešení některých úloh. 

Když jsou vybraná centra mozku uvedena do činnosti, rozšíří se v nich krevní řečiště, zvýší se přítok krve a tím také přísun glukózy. Krevní cukr glukóza je hlavním „palivem“ pro činnost nervových buněk mozku. Některé pokusy nasvědčovaly tomu, že duševní činnost si vyžaduje dodatečný přísun energie. Po řešení náročných úloh vědci naměřili dobrovolníkům nižší hladiny glukózy v krvi. Čím obtížnější úlohy řešili, tím byl pokles hladin krevního cukru významnější. Pokud dostávali dobrovolníci při řešení obtížných výsledků energetické nápoje s glukózou, dosahovali lepších výsledků. Lidé, kteří byli při řešení úloh méně zdatní, spotřebovávali více glukózy než jejich výkonnější konkurenti. 

Celá záležitost se spotřebou energie při intenzívní duševní činnosti však není zdaleka tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Mozek spotřebovává poměrně velké množství energie na „základní provoz“. Pokud je uveden do „špičkového výkonu“, jeho nároky na energii sice rostou, ale tento vzestup je ve srovnání s klidovou spotřebou prakticky zanedbatelný. Ani při usilovném přemýšlení nevynakládáme mnoho energie navíc. Jak to, že si po řešení složitých úloh či situací připadáme vyčerpaní? 

Řada poměrně náročných činností nás neunaví. Četbou románu „Vojnu a mír“ uvedeme do činnosti celou řadu mozkových center, která budou spalovat energii. Někdo se bude cítit vyčerpaný už po přečtení několika stránek, ale milovník klasické literatury si bude četbu užívat a ani po dvou hodinách nepocítí známky vyčerpání. Stejně tak necítíme únavu po vyluštění křížovky či sudoku. 

Ve studii kanadských vědců vedený Angelem Tremblayem z montrealské Laval University se ukázalo, že duševní únava je záležitostí lidské mysli. Když měli dobrovolníci osvědčit svou fyzickou zdatnost při 90minutové jízdě na kole, záležel jejich výkon na tom, jaké duševní činnosti se oddávali před vlastním testem. Pokud řešili komplikované a náročné úlohy, dostavilo se vyčerpání poměrně rychle, i když při samotném řešení zapeklitých úkolů spálili navíc jen zanedbatelné množství energie. Pokud se ale zabývali zábavnou hrou, pak si připadali na startu cyklistického testu odpočinutí a vydrželi šlapat na kole déle a vyšším tempem. Studie publikovaná v časopise Psychosomatic Medicine jasně dokazuje, že samotná duševní námaha stačí k tomu, abychom se cítili unavení, i když náš mozek nám z energie prakticky nic neubral. 

Řada náročných duševních činností, třeba taková maturitní zkouška nebo konkurz na nové zaměstnání, bývá spojena se silným stresem. Ten mění podmínky v lidském organismu natolik, že se dostavuje čistě fyzická únava. Při stresu výrazně stoupá energetická spotřeba organismu. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Ženšen  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: úterý 9.00; reprízy: út 18.00, st 15.00, čt 13.00, pá 1.00, ne 10.00, po 5.00  
 

Nové články v rubrice

  • 16. února  2015 v 11:00       rubrika: Člověk

    Mikrobiální mapa newyorského metra

    Mikrobiologové a biofyzikové z Cornellovy univerzity vypracovali speciální mapu výskytu mikrobiálních forem života v newyorské podzemní dráze, tzv. PathoMap. Většina genetických vzorků patřila neškodným mikrobům, avšak...

     
  • 10. února  2015 v 21:40       rubrika: Člověk

    Pocit chladu je nakažlivý

    Pouhý pohled na někoho, kdo se chvěje zimou, stačí k tomu, aby nám poklesla tělesná teplota.

     
  • 6. února  2015 v 16:00       rubrika: Člověk

    Přístroj, který snadno najde žíly

    Když nám zdravotní sestra odebírá z ruky vzorek krve, nemusí hned snadno najít vhodnou žílu. Každý člověk má totiž individuální anatomii a rozložení žil pod kůží se tedy u každého z nás může podstatně lišit. Na některých...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Čtvrť honosných vil

První pražské vily v Bubenči. 18. února

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 21. února

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Jak probíhala evoluce genomu?

Migrující geny. 14. února

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Co ekonomie neumí?

Matematika často nestačí. 7. února

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Ptačí příběh v dědičné informaci

Ptačí DNA kompletně přečtena. 31. ledna

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Význam hry

Proč si lidé a zvířata hrají? 24. ledna

 

Meteor

Dá nám Slunce kosmickou facku?

Sluneční erupce jsou poměrně všedním úkazem. Vědci se zabývají otázkou, jaké následky by měla mimořádně...

Mozaika

Moderní metody výzkumu usazených hornin a prachu

Moderní geologické metody odhalují další podrobnosti o vývoji naší planety - konkrétně o usazených horninách,...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas