Mateřský jazyk ovlivnili otcové

SlovníkFoto: Fotobanka stock.xchng

Správnější výraz by zřejmě byl „otcovský jazyk“. Za prehistorické změny jazyků totiž nebyly zodpovědné ženy, ale muži.

V dnešním světě se mluví asi 6000 různými jazyky. Mnohé z nich prodělaly složitý vývoj, který můžeme sledovat na historických písemných záznamech. Existují však i studie, které kulturní jazykové dědictví spojují s genetickými markery. Dvojici badatelů z Cambridgeské univerzity (Peter Forster a Colin Renfrew) zajímalo, jestli se na vývoji jazyků podílela obě pohlaví stejným dílem, nebo jestli převažoval vliv jednoho z nich. Provedli meta-analýzu dosavadních vědeckých prací a vývoj jazyků v lidských společnostech z celého světa porovnali s paternálními a maternálními liniemi. Využili přitom DNA mužského chromosomu Y a mitochondriální DNA, která se dědí jen v mateřské linii. 

Z výsledků analýz se před nimi vynořoval stále stejný obraz: příchod cizích mužů přinášel změnu jazyka. Bylo přitom lhostejné, jestli šlo dobyvatele nebo šiřitele zemědělství či metalurgie. Muži početně převažovali ženy nejen při válečných taženích, ale také v pionýrských skupinách, které jako první přinášely zemědělství a technologie do nových oblastí. Zanedbatelný podle vědců není ani fakt, že muži mívali větší počet dětí s více různými ženami. Extrémním případem je Čingischán, který měl údajně stovky potomků a jeho geny dnes vlastní asi 16 milionů asijských mužů. 

Doklady o tom, že mateřský jazyk je ve skutečnosti otcovský, našli vědci po celém světě. Příkladem za všechny mohou být skandinávští Vikingové, kteří unášeli ženy z Britských ostrovů na Island. Většina mitochondriální DNA místních obyvatel je dnes podobná té, která se vyskytuje na Britských ostrovech. Na Y chromozomu jsou naproti tomu patrné skandinávské kořeny – a to samé platí i o jazyce Islanďanů. Podobné důkazy vědci objevili na Nové Guneji, kde Polynésané pronikali mezi Melanésany, v Americe nebo na indickém subkontinentu, kde se indoevropské jazyky šířily mezi původní drávidské. 

Výraz mateřská řeč je pevně zakořeněný v mnoha jazycích. Zdá se však, že tím, kdo tyto jazyky formoval, byli muži – konkrétněji specifické skupinky mužů, kteří uspěli na novém území. Jejich jazyk byl podložen vojenskou silou nebo vyšším statusem (který přinášelo zemědělství či pokročilejší technologie) a ženy jej zřejmě ochotně přijímaly za svůj. 

Zdroj: ScienceDaily, Science